Třicet případů majora Zemana - Série 1 (1974) (série)
Rubínové kríže – 1947
Režie:
Jiří Sequens st.Scénář:
Jiří Sequens st.Kamera:
Václav HanušHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Vladimír Brabec, Petr Haničinec, Karel Hlušička, Rudolf Jelínek, Miloš Willig, Jiří Adamíra, Gustav Heverle, František Husák, Vladimír Ráž, František Hanus, Lenka Machoninová, Karel Engel (více)Obsahy(1)
Vojáci zastřelí muže, který při běžné vlakové kontrole uprchne. V obličeji je velmi podobný Zemanovi, a proto Kalina svého chráněnce povolá do Prahy a zapojí ho do bezpečností operace proti banderovcům. Zeman hraje roli jednoho ze zločinců a za pomoci Hradce, jenž se vydává za najetého převaděče, dovede operaci do úspěšného konce... Zdroj: Kniha Daniela Růžičky: Major Zeman – propaganda nebo krimi? (oficiální text distributora)
(více)Recenze (25)
"Rubínové kríže" je štvrtá epizóda z televízneho kriminálneho seriálu "Tridsať prípadov majora Zemana". Príbeh sa odohráva v roku 1947. Jan Zeman sa infiltruje do skupiny fašistických banderovcov, ktorí cez územie Československa prchajú na západ. Chcú nelegálne prekročiť štátnu hranicu a emigrovať do Západného Nemecka. Vďaka podctivej práci príslušníkov Zboru národnej bezpečnosti a Zemanovej odvahe sa im to však nepodarí. ** ()
Po slabším minulém díle, výrazné zlepšení. Nejen co se samotné zápletky a atmosféry týče, ale i hereckých výkonů a charakteristik vedlejších postav. Nejlepší byl Petr Haničinec a ten jeho psychopatický výraz, když topil kasaře ve vaně. Mělo to šmrnc, odsýpalo to a hlavně se u toho člověk nenudil. Takže v tomto případě se vracím zpátky k průměru. A pak že černoprdelníci nemyslí jen na prachy a zlato… ()
Prelátovi s hlasem Jiřího Adamíry bych snad odpustila i tu kolaboraci s válečnými zločinci prchajícímí přes naši zemi za svobodou. Petr Haničinec ve své snad životní roli sehrál krásného fanatika a jeho vyčinění kasaři za prohřešek bylo skutečně parádní. Dokonce jsem málem i věřila Willigovi, že z parapetu v prvním patře nespadl a dokonce se mu podařilo zastřelit zloducha. Bylo to poprvé a naposledy, kdy jsem tomuto z rozhodnutí strany herci něco věřila. Za to náleží má hluboká úcta Sequensovi, protože jen skutečně špičkoví fežiséři dokážou vykřesat špetku hraní i z totálních polen úrovně Williga. ()
Mě nemusíš poučovat osmičko. Moje číslo je jedenáct! Jedenáctka slyšíš?! Mezi námi je rozdíl a ty se budeš podle toho taky chovat. Já budu dodržovat zásady štábu, protože v tuhle chvíli víš víc než já, ale jinak mě budeš poslouchat a držet hubu! Rozumíš? Držet hubu! Další z top dílů kde Honzu Zemana i když je v hlavní roli tak trochu zastiňuje další perfektní záporák tentokrát v podání Petra Haničince. Se zdejšími propagandistickými výtkami opět nesouhlasím. Že církev chtěla vždycky nakrást co se dá je věc známá a Banderovci byli pěkná chátra která se při přechodech tehdejšího Československa neštítila bezostyšně vraždit naše obyvatelstvo, aby vyvolali strach a kdo chce tvrdit něco jiného, tak by si měl nastudovat historii. Každopádně opět svižný, napínavý a po všech stránkách zručně natočený díl i se dvěmi slušnými přestřelkami a top momentem pro Miloše Williga v rámci celého seriálu. Jenom ty bitky Honzovi Zemanovi moc nejdou a dostal zde slušně naloženo.95% ()
"Opatrně, chlapci, náklad je háklivej. Uklouznutí se trestá smrtí." Ještěže Šestka Kleiber měla smysl pro humor, když Osmička Mauer ani falešná Jedenáctka Lipinski ho neměli. I když úvodní jízda Zemana s Hradcem na dvojkoni jistou zábavnost nepostrádala. Ale tady šlo o vážnou věc, protože proradná církev chtěla zachránit své nakradené majetky, čemuž Honza statečně zabránil až do příchodu proradného vyslance pekla zvaného Kalousek. I ten si však musel počkat na to, až bude Honza v důchodu, protože jinak by s církevními restitucemi neměl šanci. ()
Galerie (2)
Zajímavosti (15)
- Pohřební vůz je prototyp a nachází se pouze v jednom kusu, podvozek je ruský GAZ 69 a karoserie se dělala ve Vysokém Mýtě, měl sloužit v horských oblastech. Vůz je v žalostném stavu v muzeu v Lešanech. (sator)
- Zbídačený klášterní areál, kde dochází ke konspirativní schůzce, je Barokní poutní areál Skalka. Areál je dnes již částečně rekonstruován. (sator)
- Příslušníci SNB zasahující ve vlaku proti Lipinskému, používají Sa vz. 48a (k přeznačení na Sa vz. 23 došlo až v roce 1950 a dalšímu přeznačení na Sa vz. 24 po přechodu na sovětskou ráži 7,62x25 Tokarev pak v roce 1951). Co je ale důležité je, že Sa vz. 48a byl zaveden do výzbroje až v roce 1948, kdežto Rubínové kříže se odehrávají v roce 1947. (dudydudy)
Reklama