poster

Persona

  • Švédsko

    Persona

  • anglický

    Persona

  • Slovensko

    Persona

Drama / Psychologický

Švédsko, 1966, 85 min

Režie:

Ingmar Bergman

Scénář:

Ingmar Bergman

Kamera:

Sven Nykvist

Producenti:

Ingmar Bergman

Střih:

Ulla Ryghe

Scénografie:

Bibi Lindström

Masky:

Börje Lundh

Kostýmy:

Mago
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (238)

  • Tsunami_X
    ***

    Krásná černobílá fotografie s brilantním surrealistickým/abstraktním prologem, ke které se nabízí obrovské množství výkladů, jenž sám Ingmar s přehledem mete ze stolu, jako všechny ostatní interpretace jeho složitých děl. Načrtnutí počátku krize, její jádro a závěrečná katarze s chytrou pointou disponuje přes složitou mozaikovitou formu jasnou a přehlednou dějovou linkou, která může pro někoho znamenat intelektuální orgasmus a pro druhého formálně dokonalý a únavný stereotyp. „Bergman je nuda vole!“ prohlásil jeden uznávaný pedagog na večírku jedné nejmenované katedry. V tomhle případě to není buranství, provokace ani "dělnický postoj", ale holý fakt...(7.7.2005)

  • Tom Hardy
    ****

    Herecký koncert dvou hereček, z nichž jedna staví na živelnosti a druhá na minimalistickém podání. Pominu-li některé abstraktnější pasáže (především úvod), pak je film především komorní podívanou dvou žen, které ve společné izolaci prožívají krizi osobností. Příběh je podaný ve značně komplikované formě, klade na diváka určité nároky a reší otázku přejímání identit...(7.3.2005)

  • Isherwood
    **

    Hyperintelektuální fetiš, za který bych Bergmanna ztřískal IKEA židlí. Fakt jsem při té povinné školní projekci trpěl tak, že jsem chtěl sundat brýle a obroučky si vypíchnout obě oči. Vím, proč se tomuhle konverzačnímu artu dobrovolně vyhýbám kilometrovým obloukem.(5.1.2010)

  • Superpero
    *****

    AAAAAAAaa lol tak tohle jsem naprosto nestihnul. Ze začátku jsem chápal věděl o co jde ale postupně jsem v tomto filmu jaksi zabloudil. Co je fakt co se komu jen zdá kdo je kdo a co tam do prdele dělal ten brejlatej chlápek? Ovšem to neznamená, že mě to naprosto nestrhlo a nedokoukal jsem to bez dechu a s pusou otevřenou. Trošku mi to připomělo Bazén no nevim každopádně doporučuju.(30.6.2005)

  • novoten
    ***

    Bergmanovy filmy mě zamykají do jiného světa, kde žádná duševní zkušenost není dost hluboko na to, aby se schovala. Platí to i o znepokojivé Personě, která mi už od úvodního záběru začala vkládat do mysli depresivní kolečka. V úvodu je film psychologickou střelou, která naznačuje, že ani zkušenosti, které jsme v průběhu života získali, nám nedokážou říct, co vlastně chceme. Pomocí naléhavé kamery navíc získá příběh sugestivně vystavěnou atmosféru a zajímavé rozložení sil, kdy už se zdá, že by si obě postavy mohly téměř prohodit role. Jenže Bergman mě v závěrečné třetině strašně zklamal, protože nechal vzhledem ke své povaze nechat zvítězit mysteriózno a z toho důvodu vyprávění úplně ztratí tempo. Zápletka nepřináší nic nového, zastaví se na místě a režisér už si jen hraje se svými nápady, které zkomplikují všechna možná pochopení pointy i příběhu jako celku.(17.6.2007)

  • RHK

    Jeden ze 125 nejlepších neanglicky mluvených filmů - 125 Greatest Foreign Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(26.11.2010)

  • Kulmon
    ****

    Jsou filmy, po jejichž zhlédnutí se cítíte báječně, jakoby v jiném světě. A jsou filmy, které vás totálně zdeprimují a důvodem vaší neveselé nálady není nízká kvalita filmového kusu, ale právě vysoká. Takový je i tento film. Čiší z něj Bergmanova špatná nálada, obava ze smrti. Avšak se Smrtí se vypořádává jinak než v Sedmé pečeti. Sonda do ženské psychiky není jednoduchá a režisér natočil dílko pro náročného diváka. Bibi Anderson podala výtečný výkon. Bergmanova manželka Liv Ulmann neměla takovou možnost vyniknout. Trochu lynchovský film, dobrý.(27.8.2007)

  • pan Hnědý
    *****

    Experimentální, až snově nadčasový, myšlenkový, dvojsmyslný dílo, který nelze hodnotit jako film, protože Persona je nadfilm. Jsou filmy a potom je Persona - na vrcholku optiky, kterou kinematografie zaznamenává v nejvyšším měřítku. Bergman překonává limity režie, práci s hercem, divákem, obrazem a dějovými smyčky. Bibi Andersson fenomenální, Liv Ullmann sexy, Bergman nadpozemský. Nadčasové dílo nad hranicí představivosti.(7.5.2016)

  • brit84
    ****

    Poměrně komplikovaný snímek, asi zatím nejvíc, co jsem od Bergmana viděl. Rozhodně nic pro tuctového diváka. Charakterový střet dvou žen, ze kterého vám půjde hlava kolem.(26.2.2012)

  • Dudek
    ****

    Ze začátku se nám může zdát, že bude svědky filmového experimentu. Vidíme chlapce hledícího na neznámou ženu... podivné střihy. Pak se však přesouváme do ústavu pro duševně choré a zjišťujeme, že budeme sledovat film o dvou ženách, z nichž jedna si chce popovídat a ta druhá zaritě mlčí. Ingmar Bergam se pokusil natočit něco jiného, než čeho jsme mohli být v té době svědky. Podařilo se mu stvořit komorní drama jehož konce jsou volně rozhazovány a až na úplném konci snímku se spojují v jednu nitku.(1.7.2005)

  • xxmartinxx
    ***

    Očekával jsem, že zhlédnutí po letech bude zásadně větší zážitek, ale zjišťuju, že moje prvotní intuice o chladném konstruktu se mnou zůstala a k Personě jsem cestu nenašel.(4.5.2011)

  • Morien
    ****

    (1001) Dovedu si představit, že takhle se na ženy dívá muž. Nekompromisně servíruje pečlivě připravené obrazy. Nemám k filmu sebemenší výtky, ale protože jsem s ním nesplynula, nemůžu dát plné hodnocení. Preferuji svět beze slov nad vše ostatní a tenhle film, ač s tím koketuje, nakonec stejně dává přednost vyjadřování skrz slova, tak nějak surově a bez obalu naskládaná do komínků a divák ať třídí, co chce vědět a co ne a co to vlastně znamená.(28.7.2009)

  • Madison
    ****

    Existenčná dráma disponujúca škálou rôznorodých pocitov, ktorú som nebola schopná celú absorbovať v jej celistvosti hneď na prvýkrát. Bergman bol jedinečný človek a svoj dar citlivo zaobchádzať s oceánom ženskej duše by mu mohlo veľa režisérov iba závidieť. Ak by som sa niekedy cítila na dne, vedela by som, že jeho schopnosť vcítiť sa do takmer nepreniknuteľných zákutí ľudského srdca, by mi bola dostatočným útočiskom. Film s malým množstvom slov a pritom ma intenzívne ponoril do nevyspytateľných osudov dvoch navonok rozdielnych žien, ktoré spája viac, ako by si boli schopné priznať. Veľmi silný zážitok podporený výkonmi dvoch hlavných predstaviteliek.(29.7.2008)

  • Aluska88
    *****

    Umělecký kousek s charakteristickou Bergmanovsku atmosférou, ponurostí a hloubkou. Bergman, mistr filozofie a psychologie lidských vztahů, lidských duší a jejich zákoutí, bolesti a temnoty předkládá konfrontační portrét dvou (?) žen, které pojí vzájemná podobnost i odlišnost. Krásná Liv Ullman, která dokázala herecké mistrovství i beze slov a Bibi Andersson, jejíž monology v sobě odkrývají a ukazují vše skryté, nevyslovené a obávané. Téměř hypnoticky jsem sledovala jak chladně odtažitou i přitažlivou mlčící Liv, tak hovořící Bibi a byla jsem zvědava na každé další slovo, které řekne. Duše je jako propast, jen ztěží dohlédneme jejího dna. A pokud se k ní dostaneme příliš blízko, můžeme spadnout. Často stojíme na okraji a čekáme, jestli náhodou neuklouzneme, možná si to i přejeme. A někde tam, uprostřed propastí našich duší je mistr Bergman, a svými filmy nám ukazuje, jak to tam vypadá. Představuje nám její nekonečnou bolest, hloubku a tajemství. Skvěle to vystihl uživatel Cimr.(16.8.2007)

  • Sarkastic
    ****

    Počátečních 6 minut, stejně jako podivná vložka ve 45. minutě a podobně obraz na konci se mi nelíbily, přišly mi moc samoúčelné. Jinak ale naše první setkání s Bergmanem dopadlo vcelku dobře. Obrovsky zajímavá studie 2 ženy, která byla více než k zamyšlení, navíc své udělaly i výborné herecké výkony obou hlavních představitelek, navíc tolik rozdílných, že kontrast mezi nimi byl ještě více znatelný. Ale po již zmíněné 45. minutě se film začal citelně měnit a s každou další minutou jsem ho chápal méně a méně, až se mi ho prostě ke konci nepodařilo pobrat. Ale ani mi to tak moc nevadilo, natolik byla Persona záživná, takže celkově hodnotím slabšími 4*.(7.6.2013)

  • sud
    ****

    Silný herecký koncert dvou výtečných a krásných hereček pod taktovkou severského mága Ingmara Bergmana. Komorní, docela dost intimní a silné. 85%.(17.8.2007)

  • viperblade
    ****

    Tenhle film mi opravdu ukázal pravý význam slova génius - když někdo se snaží přenést emoce (u tohoto snímku hlavně ty negativní) z plátna na diváka. A i když to divákovi (mně) není příjemné a občas nechápe, co tam dělají ty prostřihy (tipl bych si, že to má co dělat s tou atmosférou, většinou tam taky nebyly příjemné věci, například velký pavouk, ale to je jen můj odhad, nejsem filmový teoretik, tak fakt nevím) tak stejně vás to pohltí a nepustí až do konce. Bergman tohle očividně uměl a taky měl vkus na skvělé herečky - Bibi i Liv byly famózní. Pokud bych vám měl doporučit jen jednu věc předtím, že se rozhodnete zhlédnout tento film, bylo by to asi tohle - připravte si pevné nervy a hoďte se do klidu. A tím myslím doopravdy, protože věřím, že na hodně slabé povahy by tento film mohl mít až destruktivní účinky. 80 %.(4.11.2012)

  • Falko
    ***

    Toto je moj treti film od Bergmana, ktory som videl, ale ani tymto filmom som nebol nejak extra nadseny. Sice sa mi pacilo stupnovane napätie medzi nemou hereckou Elisabeth a jej osetrovatelkou Almy, ale nie je to film, ktory by som chcel vidiet viac krat. Je to skor film pre intelektualov alebo milovnikov artovych filmov. Ani tych prvych 5 minut filmu mi nedavalo zmysel. Teraz som zvedavy len na FANNY A ALEXANDER (1982)... 15.11.2010 ______ Bibi Anderson - (Alma - ošetrovateľka) +++ Liv Ullmann - (Elizabet Vogler - herečka) +++ Margaretha Krook - (Doktor) +++ Gunnar Björnstrand - (Pán Vogler) +++ Jörgen Lindström - (Elizabetin syn) +++ Produkcia: Ingmar Bergman +++ Hudba: Lars Johan Werle +++(15.11.2010)

  • NinadeL
    **

    Kdybych sledovala ten herecký orloj v Bergmanově variacích ještě více nahodile, nikdy bych neuvěřila, že Bibi a Liv jsou skutečné herečky a ne jen loutky připomínající parodii na pop art.(10.4.2014)

  • Dan9K
    ****

    Tak tenhle film je přesně na rozhraní 3 a 4 hvězd a rozhodnu se až během psaní komentáře. Začátek je působivý, bezpochyby. Hudba je v něm překrásně kakofonická. Po nástupu takového toho klasického dramatu snímek značně ztratí na zajímavosti a strhne jen v pár místech (sexuální historka, dopis, rvačka). Překvapuje mě, když zjišťuji, že měla být Persona nějakým zvláště složitým filmem. Mně se ani moc nezdálo. Samozřejmě nuda to byla veliká, toho umění je tam ale tolik, že jsem se nakonec pro ty 4 rozhodl...(3.6.2006)

  • Radko
    ****

    Úvodnú experimentálnu obrazovú koláž sprevádzanú modernou vážnou hudbou vzápätí vystriedajú scény zoznámenia s diagnózou ženy, známej herečky. Nasleduje jej terapia v nemocnici, v prírode. Jednotlivé scény tvoria obrazové kompozície využívajúce šerosvit, tieňovanie, sústredenie na tváre, podchytené raz zjavnejšou, inokedy jemnou symbolikou. Nielen známa dvojscéna (ten istý dialóg braný raz pri pohľade na jednu, druhýkrát na druhú ženu) ústi do snovo surreálnych sekvencií, ale ozvláštnenia sú podávané v priebehu celého filmu, či už obrazové alebo dejové. Nemenej dôležité sú skvele sústredené herecké výkony oboch hlavných hrdiniek. Na jednej strane dobrovoľne mlčanlivá herečka (teda tá, čo slová zvyčajne rozdáva) a na druhej strane ukecaná zdravotná sestrička (zvyčajne utišuje). Sledujeme najrozličnejšie polohy ich vzájomného vzťahu od zoznámenia sa, zbližovanie, rozvrat, ubližovanie si až po vzájomné ohmatávanie si duší. Analýza ženskej psychiky až na dreň.(7.7.2005)

  • troufalka
    *****

    Film, který mi přesně sednul do nálady. Rozhodně se po něm necítím nijak deprimovaná nebo sklíčená. Sondy do lidského nitra jsou pro Bergmana typické. Bergman jde dál, než běžný režisér, je ve filmu osobně angažovaný, prožívá děj spolu s oběma ženami. Se ženami svého života. Již dříve mne zaujalo, že si často vybíral podobné typy žen. Zde je podobna Liv Ulmann s Bibi Andersson přímo fascinující. Prolínání se obou žen do jedné podoby znázorněné jedním obličejem. Bergman se doslova mazlí s ženskou tváří, promítá do ni tvář trpící madony. Jako by se potřeboval obnažit před lidstvem - podívejte, tuto ženu jsem miloval a tuto miluji nyní. Mají toho tolik společného! Tak se mi vepsaly do duše, že se jich nikdy nezbavím. Snímek pro vyzrálého diváka, který nemusí být snadno srozumitelný pro každého, jak ostatně vyplývá z komentářů.             Zajímavé komentáře: Filomena.I., Aluska88(20.9.2014)

  • Mahalik
    ****

    Mám chuť položit si hlavu na špalek a dokončit to! Ingmar Bergman není Freud, ale já to po něm ani nechci. Jeho existenciální otázky mě nemíjejí. Zarývají se do mě. Vede s divákem rozhovory a chce se dostat k jádru pudla. Tančí s Vámi tango smrti, snad i podvědomě vycítíte, že klopýtnete a vymácháte se ve změti lidský bídy, smutku, sraček. Se stopáží se i zrychluje tep, nejhorší je, že si připadáte jako pod drobnohledem. Bergman je mrtvý, sure, ale co když tady zanechal Personu, abychom prožili jeho tvůrčí krizi s ním? Abychom zaťali zuby a žili ve filozofický sféře? Ta sféra je dost hustá, ale.....ehm, pardon, nechal jsem se unést. Za brejle, za Bibi, za své vytrhané vlasy- 3 hvězdy. Ale jednu posílám do nebe Bergmanovi, protože byl, společně s jedním ruským filmovým básníkem, jediným pořádným chlapem v téhle branži!(27.10.2009)

  • nunka
    ****

    Persona je exkurziou do zákutia ženskej psychiky ponúknutá cez psychoanalytický jazyk. Bergmanovi sa umelecky podarilo zobraziť zložitú mozaiku jednej ľudskej existencie, jej podoby a prezentácie cez rôzne sociálne role. Odporúčam naštudovať teóriu osobnosti C.G.Junga a ľahšie pochopíte inotaje v Bergmanovej Persone.(2.6.2007)

  • kinej
    ****

    V Personě se Bergmann dostal ještě dále, nebo možná ještě hlouběji pod povrch než jindy. Dějová linie filmu je zde vlastně téměř nedůležitá, film Persona je totiž vlastně obraz, respektive popis dvou osobností a jednotlivé scény slouží jen k prohloubení jejich charakterů. V počátku je sestřička Almy bodrá, téměř jednoduchá žena, zatímco herečka Elisabeth je komplikovaná až příliš. Za dobu pěče se charaktery obou postav střetnou a začnou se tak nějak míchat, přičemž postupně se již divák nemůže být jistý, jaká která z nich vlastně je, protože jejich vzájemné působení počáteční rozložení osobností značně mění. Něco takového rozhodně není jednoduché vyjádřit, obzvlášť když jedna z postav nemluví. Bergman to ovšem zvládá s přehledem, přičemž fo filmu promlouvají fascinující koláže, vyjadřující nejspíše tok podvědomí režiséra. Po všech stránkách perfektně zvládnutý film, jenž bohužel nezanechá tak silný dojem jako jiná díla tohoto autora.(25.11.2010)

  • Madsbender
    *****

    Vrcholný Bergman 60.-tych rokov, ktorý sa ponára do vzťahovej a duševnej psychológie, prepletenej jeho desivými víziami, a jeho filmy z tohoto obdobia sa dajú nazvať nočnou morou. Persona stavia do kontrastu dve absolútne odlišné ženy, ktoré by sa v normálnom živote nikdy nestretli - slávnu herečku Elisabeth, ktorá sa rozhodla mlčať a naučila sa poslúchať, a výrečnú sestričku Almu, ktorá sa stáva jej protipólom a predmetom záujmu. Bergman vytvoril hlbokú štúdiu ženy, pri ktorej sledovaní mi po chrbte behali zimomriavky. Herectvo Bibi Andersson a Liv Ullmann je absolútne a veľkolepé. P.S.: V bleskovej strihovej skladbe úvodu na diváka v jednom momente vyskočí penis, s ktorým ma Bergman vždy opakovane nachytá, prekvapí a šokuje. Krása a hnus v drsne psychologicko-psychedelickom balení.(9.1.2014)

  • MIMIC
    *****

    Kontrasty čiernej a bielej sú ostré ako nôž, či presnejšie - ako mlčanie a štebotanie hlavných hrdiniek. Či úplne najpresnejšie - ide o delikátne, jemné nuansy všetkých odtieňov sivej, pretože to jednak nemôže byť ináč z čisto technologického hľadiska a jednak ide vo filme o jednu a tú istú osobu - Miss či Mrs Grey. Vyvstáva otázka, či titulná persona označuje rozdvojenú osobnosť na spôsob Herzovej Morgiany (tak, ako ju Herz pôvodne zamýšľal) alebo Bergman personalizuje svedomie. Je pozoruhodné, že film je dokonale funkčný, aj keď je nazeraný jedným či druhým spôsobom. V druhom prípade otázkou je, kto je tu človekom a kto svedomím. Bergman so samozrejmosťou génia servíruje "ľudsky" chybujúcu a "ľudsky" trpiacu hrdinku Liv Ullmannovej, na druhej strane "ošetrovateľku" Bibi Anderssonovej ("Mám sa predsa o vás starať!"). Nie je však napokon Liv sama Svedomím, keďže s metaforicko- alegorickým mlčaním jej to ide nemenej dobre ako Bjornovi Andresenovi vo Smrti v Benátkach? A nie je to náhodou úplne jedno? Vyhnite sa omylu, že Liv tu mala slabší part. Herec musí vedieť mlčanie. Dokážem si predstaviť, ako strašne groteskne to mohlo dopadnúť s inou herečkou. Takisto sa vyhnite omylu, že ide o ilustrovanú prednášku zo psychológie - žiadna prednáška totiž nebude mať estetickú hodnotu, aj keby sa pri nej premietali veci od Edvarda Muncha alebo Egona Schieleho v 3-D (však, kolega saladín :-). Persona je o niečo slabší kúsok ako Jesenná sonáta, ale čo sa mňa týka, "U Bergmana" znamená bývať v päťhviezdičkovom hoteli, akurát nie vždy je k dispozícii prezidentský apartmán.(7.3.2008)

  • lamps
    *****

    Jeden z filmů, kvůli kterým se jednoznačně vyplatí na chvíli ignorovat celý okolní svět a přijmout nové estetické a intelektuální hodnoty, jež nám jeden geniální umělec exkluzivně a zadarmo předkládá. Kouzlo Persony tkví v tom, že chápeme, o čem chce vypovídat, ale její výpověď probíhá způsobem, který následně nelze doslovně interpretovat a vysvětlovat. Minimalistická, ale nekonečně kreativní oslava filmové řeči, tiché i konverzační, spalující psychologická hra s dvěma stěžejními charaktery a s diváckým očekáváním, které je v průběhu vystřeleno na maximum, přestože Bergman nepotřebuje šílené zvraty ani velkou pointu. Za málo peněz neskutečné množství poctivého filmařského kumštu, já děkuji...(15.2.2016)

  • Vojtino
    *****

    O síle, kterou nemáme. O síle, kterou bychom chtěli mít. O síle, kterou má Film.(16.3.2016)

  • mchnk
    *****

    "SKUTEČNOST JE MRCHA". Film o čtyřech osobách. BERGMAN_____křičí. Plně se otevírá každému, kdo si pustí tento film. Silně inspirující, sugestivní vypravěč - prodavač emocí, které lze uchopit jakkoli (v tomto je asi největší síla filmu). Režisér nabízí, Ty bereš...(ne)vstřebáváš po svém. ALMA_____posílá své emoce na horskou dráhu. Plně se oddává životu druhé ženy. Chce být pohlcena - touží po změně. Její vnitřní svět nepasuje do vnějšího...je čím dál tím slabší. Nic nepřináší více energie nežli hněv. Alma předplácí svým emocím další jízdu. ELISABETH_____mlčí, narovnává svou duši. Ovšem vše na úkor druhé ženy. Svléká její personu a zahaluje svou. Zbavuje se emocí - ať trpí jen ti druzí. DÍTĚ_____odraz a spojení všech předchozích osob. Filmová revoluce na plátně švédském. Hledej svou personu. Velmi osobitý snímek (což mi například u dánského filmového hypnotizéra někdy překáží), experimentální, svázaný i svobodný. Intimně personální.(1.2.2015)

  • misterz
    ****

    Bližšie rozoberať tento film snáď ani nemá zmysel, o všetko sa už totižto postaral siahodlhý obsah, kde je hlavná pointa filmu pekne objasnená. To však nič nemení na skutočnosti, že ide o veľmi náročný film, možno až zbytočne, niekedy mi to prišlo, ako keby sa Bergman snažil vysvetliť ľahkú vec čo možno najkomplikovanejším spôsobom, niečo v štýle: "tak poďte so mnou nazrieť do ženského vnútra, ale počítajte s tým, že vám budem po ceste hádzať kamene pod nohy." Najľahšia a najzrozumiteľnejšia časť bola tá, kde narážal na svoj osobný vzťah ku matke, vzhľadom na celkovú ťažobu filmu mi to prišlo ako ostrov kde svietilo slnko jasnejšie. Pre mňa zatiaľ môj najslabší Bergman, ale stále výborný a nadpriemerný. 70/100 Videné počas Challenge Tour 2015: 30 dní so svetovou kinematografiou.(10.4.2015)

  • Fingon
    ****

    Zvláštní: během sledování se mi nelíbí, ale když o něm zpětně uvažuji, odhaluji zajímavé věci. Není mnoho takových filmů...(15.9.2005)

  • WillBlake
    *****

    Dvě labilní ženy, každá trochu jinak, jejich démoni a deprese. "Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku." Fakt, který nejen v mých očích dodal filmu další rozměr. Některé scény pak prozrazují, kde možná opisoval Lynch.(24.4.2014)

  • nascendi
    ***

    S Personou som sa hodne natrápil. Prvý krát som ju pozeral neskoro v noci a nezadržateľne som pri nej zaspal. Pri opakovanej projekcii som sa snažil pochopiť, čo chce veľký režisér vyjadriť hereckým koncertom dvoch herečiek, nápaditou kamerou a čiernobielym filmovým materiálom. Určite je to pre záujemcov o psychológiu žien zaujímavý a podnetný film, pre mňa však bol málo stráviteľný. Tri hviezdičky mu dám bez problémov, aj keď jeho sledovanie bolo chvíľami problémové.(16.7.2012)

  • HAL
    ****

    Komorní drama dvou žen, kde jedna, ta která by přitom měla být nad věcí, je pod návalem intenzivního mlčení té druhé psychicky dotlačena k neustálému mluvení o sobě a svých nejniternějších pocitech není nudné, ale naopak velmi zajímavé... ovšem ani to nezabránilo mému nepochopení děje a duševních pochodů hlavních hrdinek v poslední čtvrtině filmu. Stejně tak jsem nepochopil chlapce sedícího na posteli a občasný střihový chaos - nenapadá mě jediný důvod pro jejich existenci ... možná slouží ke zmatení diváka, možná je to také jen samoúčelná "snaha o divnost" ... každopádně za zbytek filmu - 7/10 /// (o více než dekádu později jsem pochopil, tak asi jsem byl tehdy buď jen moc mladý a blbý, a nebo teď jsem už starý snobský pseudointelektuál)(5.9.2007)

  • Tommy987
    *****

    Poézia, dokonalá obrazová báseň interpretovateľná na zilión možných spôsobov, ktorá napriek tomu, že 90% filmu rozpráva len jedna jediná postava, má takú zdrvujúcu atmosféru, že som ju rozdýchaval ešte dobrú hodinu po pozretí. 10 / 10(26.8.2008)

  • iamek
    ***

    Slušné komorní drama, které v některých pasážích připomíná experimentální film. Kdo ví jaké by bylo hodnocení nebýt výkonů Liv Ullmann a Bibi Andersson.(12.6.2011)

  • Vančura
    ****

    Náročná intelektuální podívaná, žel ne tak úplně můj cup of tea. Podobně jako třeba u Sedmé pečeti se nebráním interpretacím, které tyto slavné Bergmanovy snímky vynášejí do nebes, ale osobně se k nim stavím poněkud rozpačitě. Čili, ačkoli mě tento film dvakrát neoslovil a surrealistická sekvence v úvodu téměř obtěžovala, soukromá divácká intuice mi brání hodnotit méně než 4*. Ale upřímně, tak nudný film aby pohledal...(26.6.2012)

  • eLeR
    ****

    Každý máme tú svoju masku, za ktorou skrývame naše naozajstné ja. A je len na nás, kedy ju odložíme a koho za ňu pustíme. Každý, nielen ženy. Zaujímavý film. FILMOVÁ RULETA 2017(9.2.2017)

  • jojinecko
    ****

    Pojem "persona" znamená v Jungovskej archetypálnej teórii akúsi "masku", ktorú má každá osoba. Naša "persona", teda to ako sa prezentujeme pred svetom je často diametrálne odlišná od nášho vnútorného sveta. Myslím (teda mne to fest sedelo), že Bergman sa nechal inšpirovať Jungom a na tejto teórii vystaval film o dualite osobnosti, o protikladoch, o chcení, o ... Formálnej stránke nie je čo vytknúť, úvodná strihová exibícia je viac než geniálna...Za kamerou nestojí nikto menší ako maestro Nykvist (môj najobľúbenejší kameraman!!!), ktorý sa pohral s čiernobielou kompozíciou priam ukážkovo... Ťažký film ,ale začínam prichádzať Bergmanovi na chuť:)(23.5.2007)

  • Flego
    ****

    Bergmana mám rád. Avšak táto neúprosná sonda do obnažených ženských duší mi pripadá prinajmenšom patologická. Úvodné titulky s hudbou ako britva sú však spracované geniálne.(29.7.2008)

  • ork
    *****

    For ME 94%(24.1.2008)

  • Chrustyn
    **

    Bergman ve své nejčistší podobě se vším všudy.(30.5.2012)

  • giblma
    *****

    Kdybych si mohla vzít na pustý ostrov jeden jediný film, bude to tento. Jeho kouzlo tkví v rozdílností výkladů. U Persony se dá objevovat stále něco nového. Já po nějakých pěti zhlédnutích už možná vím. A možná taky ne.(28.8.2007)

  • Ilicka
    ****

    Dílo otevřené, ač většinu času Bergman hraje expresionistický kammerspiel.(2.6.2012)

  • jonyyy
    **

    Na zkoumání lidské (ženské) mysli moc nejsem. Surrealistický začátek byl zajímavý a scéna o zážitku z pláže odvážná a dost otevřená na 60. léta, ale to je tak všechno. Na Bergmana hold nejsem dost intelektuálně založený. Třeba do toho ještě dozraju. 50%(7.11.2010)

  • anais
    *****

    Vizuálně strhující snímek – tak krásně kontrastní černobílá se jen tak nevidí! Současně je to asi největší Bergmanovo experimentování s formou, opět však v rámci příběhu dvou žen řešících svůj vzájemný vztah. Jeden z nejlepších snímků Ingmara Bergmana.(27.5.2006)

  • Exkvizitor
    ****

    Opravdu se mi líbil tento osobitý snímek, jakési podobenství o maskách, které nosíme, rolích, které jsme nuceni hrát, o pozérství, požítkářství, nutnosti sebereflexe... Obě hlavní představitelky jsou úchvatné - kolik dalších dokáže zahrát psychologicky tak složitou roli jako měla zde Liv Ullmannová za použití jediného slova během celého filmu? Kolik dalších dokáže naplnit hluboce lidským rozměrem postavu tak zdánlivě plochou, jakou hraje Bibi Anderssonová? - Můžeme se o tom přít, ba to i přesvědčivě popírat - ale Bergman byl nepochybně génius.(30.6.2005)

  • Katullka
    *****

    Viděno několikrát. Mám pocit, že čím víc mám dnů za sebou, tím víc, je mi Persona bližší. A čím víc toho je, tím víc je jak Bibi, tak Liv větším sexsymbolem! (Ano teď Bergmanovi závidím.)(18.6.2012)

  • Anderton
    ****

    Pre mňa film, v ktorom som niečo pochopil- to, čo bolo možné, a nepochopil metafory, určené pre hard core art fanúšikov. Je to ale dobre vybalancované a celkovo mi to sadlo. Film sa ako keby udržoval v rovnováhe, podľa vyvíjajúceho sa vzťahu a napätia medzi týmito dvoma ženami. Dá sa vidieť aj viac krát, v mojom prípade to bolo zatiaľ dva krát. Podľa Rogera Eberta sa jedná o ľahko pochopiteľnú snímku, tak ak ste to nepochopili, o kariéru kritika sa radšej nepokúšajte:) A kritiku má na svojej stránke. VIDENÉ ZNOVA: Pri ďalšom pozretí sa mi potvrdilo, že Persona vďaka jasnej zápletke (zbližovanie sa dvoch žien), odohrávajúcej sa na ľahko definovateľnom mieste (ostrov) je film, ktorý funguje ako pre "normálnych" divákov, čiže tých, ktorí nemajú Bergmana naštudovaného a vďaka odkazom na jeho filmy a jeho typickej filmovej reči pre jeho najvernejších fanúšikov, ktorí videli všetko a tak si odnesú z filmu o niečo viac. Môžeme skĺbiť v sebe dve osobnosti, jednu, ktorou chceme byť a ktorou aj prakticky sme a druhú, o ktorej sa dozvedáme iba v náhodných situáciách a nepáči sa nám jej správanie? Nepripomína nám náš život stále nové divadelné predstavenie, v ktorom hráme pre okolie dokonale svoj očakávaný part? Vrátane toho "najradostnejšieho", materského? A čo sa stane, ak sme v izolácii s osobou, ktorá nám začína pripomínať túto našu skrytú, druhú osobnosť (v tom je Bergman podvratný, opatrovateľka predsa Elisabeth vďaka jej mlčanlivosti príliš nespoznáva, ale iba odhaľuje samú seba)? Začneme nad týmito vecami jednoducho rozmýšlať. Kríza ženskej identity, kríza hereckej identity, kríza umeleckej identity....Persona sa dá rozoberať určite omnoho podrobnejšie a zložitejšie, ale načo si veci zbytočne komplikovať(9.8.2009)

  • Deschain
    ***

    Nie že by sa na to dobre nepozeralo, lebo Nykvist, Liv a Bibi boli uhrančivé, malo to svoje zaujímavé provokatívne momenty, ale... uspávalo ma to a ledva si to udržalo moju pozornosť. Nemôže byť každý film pre mňa, aj keď ide o dôležité dielo svetovej kinematografie. Poviem si, že na mňa možno too artsy, pokrčím plecami a idem ďalej. (Lumiere - Scandi/Bergman 100 - 25.1.2018)(27.1.2018)

  • rawen
    ****

    Komorní psychodrama bylo na můj vkus až příliš přeexponované - a neuspokojí mě, že to byl zřejmě záměr autora. Jako obdivovatel Bergmanových filmů jsem byl Personou mírně zklamán, celá skladba mi trochu připomínala Hodinu Vlků (podobné prostředí, podobný průběh, "exces" na pláži etc...) - jen je víc roztřepená a na konci neuchopitelná, křečovitá (dvojexpozice tváří obou "hrdinek"). Možná jsem v duši příliš málo ženou (natož matkou), abych chápal myšlenku filmu v celém jejím rozsahu a podtextu... Rozhodoval jsem se mezi *** a **** - nakonec přihazuju za herecký výkon Ullmanové i Anderssenové a za skvělou kameru nedávno zesnuléhol Svena Nykvista i ten bobek navíc... 7/10(28.9.2006)

  • Goldbeater
    *****

    Kam nedojde intelekt, musí nastoupit pocity. A u Persony to ani jinak nejde. Výrazně nedějový a intelektuálně-emocionální snímek Igmara Bergmana se skvělými výkony Liv Ullman a Bibi Anderson. Pokud bych měl popsat, co jsem při sledování tohoto díla cítil, snad bych to ani nedokázal. Bylo to divné a lákavé. Snad bych mohl částečně přirovnat k předloňské Černé labuti, ovšem jen částečně. Některé surrealistické scény mi naopak připomínaly Andaluského psa. Toto je opět jedno z dramat, které nemá vůbec daleko k hororu, a každý si na něm může najít své. Musím říct, že já byl ve finále spokojen. Ačkoli jsem se na toto drama díval v dost ospalém stavu, nedokázal jsem odtrhnout oči. To se jen tak nestává, klobouk dolů.(10.7.2012)

  • murakamigirl
    ****

    Tak sa mi začali otvárať z brusu nové pocitové filmové sféry, zoznamujem sa s majstrom Bergmanom..... Persona je moja druhá snímka po Scénach z manželského života, môj dojem hovorí 4*. Nakopla ma ku kvalitným reflexiám a zapôsobila na mňa. Kvôli nemožnej únave si ju však musím zopakovať, pretože záver som už nemohla pochytiť, ako by bolo treba, čo ma vážne mrzí. Som ale presvedčená, že napriek naozaj pôsobivej pointe v pôsobivej forme i mojej oslabenej sústredenosti tých hviezdičiek bude 2x2. Nakoniec, veď uvidíme..... Do skorého Bergmana!!!(30.7.2008)

  • Skrk
    *****

    Pro mě za mě, je to nejlepší dílo Ingmara Bergmana. Úvodní surrealistická část a jednotlivé experimentální pasáže mě ohromily. Bergman dokonale pracuje s ženskou psychikou a ve mě to opět zanechalo, jak je u mistra zvykem, mírnou depresi. Výborné vizuální obrazy. Posledních 20 minut mě zničilo.(27.12.2011)

  • Baxt
    ***

    Stejně jako Fellini, i Bergman se časem zacyklil ve vlastních motivech a tvořil pořád ty stejné studie ženské sexuality, které smrdí nejen freudiánstvím (což vede k absurdně nihilistickým hysterickým scénám), ale také legračním pokusem předstihnout první erotické povídky. Jak jinak charakterizovat monolog o prvních zkušenostech, z kterého přímo čiší režisérova zastydlá puberta? Laciné, možná. Drží to hlavně nesporný půvab hereček a občasné experimentální momentky, ale to je tak vše. Kdo chce ukázkový evropský art 60. let, ať se raději Bergmanovi vyhne, nedělá mu dobrou reklamu a asi ani nechtěl.(4.7.2012)

  • Frajer42
    odpad!

    Z filmu jsem měl silný pocit, že je to Bergmanova masturbace a příliš se necílí na mínění těch nejdůležitějších - diváků. Dialogy, respektive spíše monology, možná mohly za něco stát, kdybych dokázal udržet pozornost alespoň pár sekund. Ten neskutečně nudný hnus se ovšem nedal poslouchat. Sdělení zcela zřejmé pravdy u fungování masek v naších životech a mnohovrstvost a nekonečná nestálost ženských duší, ovšem zcela neatraktivní a nestravitelnou formou. I přes krátkou stopáž divák velice záhy podlehne prudké bolesti způsobené obrovskou nudou. Abych ale jen nekritizoval, pokud trpíte v noci nespavostí a hledáte spolehlivý lék s takřka okamžitým nástupem účinků, po kterém spadnou víčka, potom stojí za to Personu vyzkoušet. Pokusil jsem se přijmout pozvání na exkurzi dovnitř ženy (tentokrát lehce odlišným způsobem), ale nedalo se. Zřejmě nejsem cílovou skupinou, a to Bergmana uznávám a považuji ho vůbec za nejlepšího filmového tvůrce z hlediska zkoumání psychologie lidí. Tento film také mohl být dobrý, kdyby ho netvořil proto, aby mu stálo úžasem péro v pozoru, ale pokusil se spíše postavit péra nebohých diváků. Celkový koncept postavený na "rozhovoru" dvou žen, které komunikují o všedních píčovinách jejich nudných životů, o jejich životních rozhodnutích a hledat v těchto slovech cestu do jejich nitra, to je opravdu něco, co se chce dělat málokterému diváku. Dělám to nerad mistře, protože mám v hlavě úžasné filmy jako Sedmá pečeť nebo Ze života loutek, kdy mi tekly sliny blahem a mozek se mi spokojeně rochnil v mozkomíšním moku, ale nezbývá než dát v tomto případě zasloužený odpad.(19.10.2019)

  • Blofeld
    *****

    Film, který si rozhodně pořídím na DVD a který mě bude rozhodně bavit rozebírat. Protože po prvém sledování mám zatím jen matné tušení, co jsem vlastně viděl.(16.8.2007)

  • curunir
    *****

    Je úžasné sledovať Bergmanove hrdinky v ich psychologickej štúdii. Liv Ullmann ako mlčanlivá herečka a Bibi Anderssson ako jej ošetrovateľka, ktorá vie o nej všetko a preto jej začne rozprávať všetky problémy a traumy s jej života. Pre mňa jeden z najlepších Bergmanových filmov a slabšie hodnotenie (aj tak úctyhodných 83%) mi akosi nejde do hlavy.(2.11.2007)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(14.2.2009)

  • Angerr
    *****

    Z mnoha témat, která tento skvost nabízí, mě nejvíc zaujalo to, k jehož popsání raději použiji slova jiného autora: "Dvojí úloha matky jako bohyně tvoření a bohyně ničení je bohatě dokumentována v různých mýtech a náboženských představách. Země, z níž člověk pochází, klín matky země, která rodí všechny stromy i byliny, se stává i hrobem všeho živého. Klasickým příkladem bohyně matky se dvěma tvářemi je indická bohyně Kálí, dárkyně života i nositelka zkázy. Také v neolitu se vyskytovaly bohyně s dvojí tváří. Zavedlo by nás příliš daleko, kdybych tu měl citovat četné jiné příklady dvojí úlohy bohyně matky. Zmíním se jen o jediném příkladu, ukazujícím dvojí funkci matky: obraz matky ve snech mívá také dvojí tvář. Často se matka objevuje ve snu jako laskavá, milující postava, ale u mnoha lidí je ve snech symbolizována také jako nebezpečný had nebo útočné dravé zvíře, například lev, tygr nebo hyena. Během své klinické zkušenosti jsem nabyl dojmu, že strach z destruktivní matky je daleko silnější než strach z trestajícího, kastrujícího otce. Vypadá to, jako kdybychom nebezpečí hrozící od otce mohli odvrátit poslušností, proti destruktivitě matky však není obrany. Její lásku si nemůžeme zasloužit, neboť si neklade žádné podmínky, její nenávisti nemůžeme uniknout, protože ani pro ni neexistují žádné 'důvody'.Její láska je milost, její nenávist je prokletí, a člověk je nemá moc ovlivňovat." Erich Fromm, Anatomie lidské destruktivity(19.4.2006)

  • Philippa
    *****

    Pro mne to není drama dvou rozdílných a přesto v něčem podobných žen.Cítím to jako jedinou ženu. Žena - Persona zobrazená jako herečka (vždyť kolik rolí v životě všichni hrajeme) a vnitřní žena-ošetřovatelka ( svým způsobem naše schopnost sebeléčby). Zobrazení vnitřního monologu ,jež nastavuje nekompromisní zrdcadlo-osamělost ,strach ,lhostejnost ,nenávist ,zraňování ,avšak záchvěvy pochopení a přijetí sama sebe.Opět Bergmanovské zkoumání schopnosti lásky a zde navíc i lásky mateřské.Drama ,před kterým není úniku ,tak jak on mistrovsky umí.Ať chcete nebo ne ,dotkne se vás ve vaší třinácté komnatě i když je zamčená a na ní sedm pečetí.Bergman mě dokázal přibíjet na kříž......Nykvistova krásná kompozice ,opět ta jeho hra se stíny a velké detaily ženské tváře ,to nádherně spolu s krásnou hudbou dotváří. Bibi a Liv obdivuji za jejich vynikající výkon ,protože jim věřím každé mrknutí oka.Ten závěr ,kdy tváře obou se spojí v jednu a vlastně to není ani jedna ,ani druhá a přesto oběma tolik podobná.....Těším se až přijde čas a budu si moci dovolit podívat se na Personu znovu.Teď si ,ale musím jít odpočinout.....(9.3.2008)

  • Spike17
    *****

    Citlivá psychologická sonda do duší dvou(?) žen. Tímto snímkem si mě Bergman naprosto získal a nezbývá než se těšit na jeho další filozofické existenční rozbory.(4.2.2017)

  • Tayen
    ****

    Tohle není lehký film. Chtěla jsem si jej pustit v době vrcholu mého nachlazení a vyčerpanosti, ale udělala jsem jen dobře, že jsem ho odložila na dny, kdy mi bylo lépe. Pokud vám není dobře, snímek vám ještě přitíží a to jak tím, že si vyžaduje jak vaši plnou pozornost, intuici a představivost, tak i psychickou odolnost. Myslím, že není člověka, kterého by se v určité míře nedotkla otázka jeho pravého já a vlastní identity a frustrace z tváře, kterou obrací k světu, která na svět reaguje a která mu přijde tak falešná. Bála jsem se filmu, ve kterém se převážně vyskytuji jen dvě herečky, zvláště když se jedná o Bergmanův film, ale k mému překvapení jsem si nevšimla žádného hluchého místa nebo pocitu nudy, spíše naopak. Persona je psychologicky hutná, a tím napínavá, i když jinak, než jsme zvyklí si s tím slovem spojovat.(20.10.2013)

  • Cimr
    *****

    Geniální psychohříčka, která je možná pro někoho nudná, ale určitou skupinu lidí přitahuje právě svou neuchopitelností, nejasností... Nutnost pro všechny milovníky filmu, aby zjistili, zda taky patří do té zvláštní skupiny bergmanofilů, lynchofilů a vůbec milovníků podobných divných filmů. Persona se nedá v běžném smyslu slova pochopit. Dá se jen jaksi vycítit.(16.8.2007)

  • Laxik
    ****

    Můj první Bergman. Mám pocit, jako bych dosud neviděl žádný film, až teď. A jsem přirozbitý, ne úplně rozemletý, to ne, pořád to ve mně šrotuje a snažím se film pobrat v plné hloubce (na plnou šíři bude asi potřeba repete). jen asi nejsem schopen ničeho jiného. Symfonie obrazu, zvuku, psychologie a herectví, pro něž by bylo přízvisko oscarové leda tak urážkou. Hlavně mlčenlivá Liv Ullmann předvádí (nejen) svýma očima něco nadpozemského. Persona je film, u něhož absolutně nemůžete odhadnout, kam se bude ubírat v příští minutě, ale s rozšířenými zorničkami a otevřenou pusou ho sledujete dál. Předem jsem si přikázal, že si nebudu hrát na hipstera, ovci, náročného kritika ani nic podobného, co napálí Personě absolutní stovku, protože Bergman, arthouse, černobílá, Skandinávie či nepochopitelnost, ale když ona je Persona vskutku výborná. Můj první Bergman... a zdaleka ne poslední.(24.10.2015)

  • jondzavid
    *****

    2) Fascinujúca komorná psychologická štúdia Ingmara Bergmana so strhujúcimi hereckými výkomni Bibi Andersson a Liv Ullmann (je dosť ťažké odhadnúť, ktorá z herečiek mala ťažšiu úlohu - či takmer po celý film mlčiaca Liv alebo neustále rozprávajúca Bibi). Pôsobivá symbolika narúša príbeh, v ktorom sa stierajú hranice medzi obomi postavami do vyštylizovaného psychoteroru, kde nie je jasné, kto pomáha komu nájsť životnú rovnováhu. Vrcholom je záverečná dvojscéna najprv z pohľadu Elisabeth (Liv) a potom z pohľadu Almy (Bibi), kde sa hranice definitívne strácajú.(30.6.2005)

  • Džejkop
    ****

    Pro začátek musím poznamenat, že i když mám zmatek v hlavě, nějakým záhadným způsobem se mi to líbilo. Každopádně zvláštní a zajímavé. Leč těžko říct jestli plně pochopené. Jsem si jistý, že mi to zásadní z Persony proplulo mezi prsty. Netroufám si tvrdit, že existencionalismu, o který tu nejspíše šlo, příliš rozumím. A tak nebudu hodnotit, jestli by s Bergmanem souhlasil Sartre. Jestli filozofický podtext měl smysl či nikoliv. Přiznávám, že si nejsem jistý ani obsahem ani formou. Nejsem si v tomto případě jistý vůbec ničím, mimo jediné věci. Film jsem sledoval jedním dechem, a to i přesto, že Persona nevyvolala odpovědi, ale otázky. Copak nám chtěl autor sdělit? Byly na plátně dvě ženy nebo jedna? Šlo o fakt, fikci, halucinaci nebo jen sen? Míchá se to páté přes deváté, ale funguje to. Tak to tedy vzdávám, odpovědí se stejně nedočkám. Už v tom dávno nehledám vyšší pravdu, nemá to smysl. Je to příběh, který plně chápe jen Bergman sám…(31.8.2007)

  • jajinka
    ***

    Depresivně rozebraná psychika obou postav, výborné ukončení, kdy se obě stanou jednou, ale nějak si nemůžu pomoci, ztrácela jsem se v tom a nebyl to pro mě tak dobrý zážitek.(21.3.2007)

  • Dr.Zhivago
    *****

    Přiznám se, že jsem Personu nikdy nepochopil, a asi ani nikdy nepochopím. Dokonce se mi po prvním shlédnutí zase až tak moc nelíbila, ale jednoho letního večera pod vlivem alkoholu se ty černobílé obrazy daly do pohybu a dnes si vždycky rád dopřeji tento depresivní šleh jen proto, abych si poté uvědomil, že výklad je stejně přitažlivý jako chuť na další láhev... :)))(24.2.2009)

  • Sandiego
    ****

    Hodně složité a mnohovrstevnaté, ale přesto úchvatné drama a herecký koncert dvou hereček, jež má mnohdy až mrazivě hororovou atmosféru. Některé myšlenky mě nadchly, jiným jsem nedokázal přijít na kloub. I tak mě můj první Bergman přesvědčil a rozhodně si nenechám ujít i jeho další díla.(21.8.2007)

  • Aleee89
    ****

    Musím se přiznat, že filmy tohoto nedávno zesnulého a bezpochyby legendárního režiséra mi zatím unikaly. Ještě že máme ČT2 a filmový klub, aspoň si tak můžu napravit tyto nedostatky. Už na první pohled je vidět, že Ingmar Bergman film tvořil opravdu po chvílích (a ve chvílích), kdy mu bylo zle. Také je vidět, že se do filmu promítají jeho osobní vztahy, problémy. Je to nesmírně citlivý snímek a je až s podivem, jak dokáže chlap vyjádřit ženské nitro. Mně se to líbilo, takže se příští týden s chutí podívám na další jeho dílko.(17.6.2013)

  • džanik
    ****

    Existovala vůbec nějaká Alma? Pokud ano, existoval nějaký terapeutický pobyt na chatě? "...Volání naší víry a pochyb do temnoty a ticha, je jedním z nejstrašnějších důkazů naší opuštěnosti a našeho vyděšeného vědomí." Nesouhlasím, stejně jako Alma. Bůh není mrtev, to jenom člověk ožil a zpyšněl... A bojuje se svými slabostmi (a opakovaným podléháním), se sobectvím a leností, se strachem. Koktejl lásky a krutosti, odvahy a zbabělosti. Šel jsem tuhle od sestry přes Mělník do Všetat na vlak. Je tam v polích za Zábořím kus dlouhé rovné panelové cesty. Fotím si kopečky a narcisticky obrátím fotoaparát i proti sobě. Podíval jsem se na snímek a zarazil se (zmenšil se?). Uvědomil jsem si v tu chvíli sám sebe, snad svoji duši resp. že "i když jsem zrovna fyzicky sám, tak sám nejsem" a že bych se klidně mohl a možná měl sám před sebou - před Bohem - stydět. Věřím, že se opravdu budu jednou zpovídat z toho co jsem (ne)udělal a (ne)řekl. Na vysvětlení zážitku chybí slova. Pozn. neužil jsem halucinogeny, nezakopnul o panel a nespadl na hlavu a ani se neléčím se schizofrenií...(7.7.2013)

  • ja.rebel
    ****

    Další Bergmaův obraz ze světa lidských duší, i když tenhle se od ostatních trochu liší. Drama dvou žen, které jsou si v mnoha ohledech velmi podobné, ale zároveň je každá z nich úplně jiná. Obě mají svůj vnitřní svět. Jedna se do něj uzavírá a mlčí a druhá má naopak potřebu ho otevřít, svěřit se s ním a komunikovat o něm. Velmi působivý snímek, který ale určitě není pro každého. I mne pro porovnání napadl pouze Lynch a jeho Mulholland Drive.(13.4.2006)

  • Elfias Dóže
    *****

    Stejně jako Elisabeth v podání Liv Ullmannové i já nemám slova. Narozdíl od ní mně ale nedošel díky krizi identity, ale díky režisérskému umu Ingmara Bergmana. 90%(21.6.2012)

  • peter12
    ***

    Tak tento film ma nejako nezasiahol. Sú dve ženy, jedna je povýšenecká aj značne namyslená, druhá rada rozprava a hovorí jej najväčšie tajomstvá, ktoré vraj nikomu ešte nepovedala a to sa mi nechce veriť. Príbeh je s pletencom dvoch ženských postáv, ktoré sú tak odlišné, že začnú zisťovať, že majú viac spoločného ako si mysleli. Aj keď sa príbeh zdá byť jednoduchý, ale má dosť komplikované jadro. Je to starý dobrý Bergman, ale v tomto prípade tej psychologicke tu bolo veľmi malo a tak môžem nasoliť len 3*.(26.7.2015)

  • Vědma
    ****

    Filmařsky dokonalé, ale já jsem po skončení šla spát, zavřela jsem oči a opakovala jsem - ach bože jak jsem šťastná, že už se na to nemusím dívat, děkuji.(26.6.2017)

  • Skip
    ***

    Abych pravdu řekl, byl jsem z tohoto filmu dost zmatený. V podstatě pořádně nechápu, o co vlastně šlo. Liv Ullmannové se ale musí nechat, že zahrát umí i beze slov, což je obdivuhodné.(1.7.2005)

  • willow666
    *****

    Něžně násilné, nepochopitelné, bolestné drama ženské duše tak, jak ji umí prohlédnout jedině sám Bergman. Liv Ullmann je ve své roli skvělá.(9.6.2007)

  • classic
    *****

    Obdivujem Bergmanove herečky/ženy:Gunnel Lindblom,Bibi Andersson,Ingrid Thulin,Harriet Andersson a LIV ULLMANN,ktoré vydajú zo seba maximum,kde práve geniálna PERSONA(strašne sa mi páči názov filmu) je prvou spoluprácou BERGMAN/ULLMANN,jej prelomová rola,kde snímok považujem vôbec za extrémne dôležitý ako pre Ingmara,tak aj pre Liv,nazvem to:„8½ INGMARA BERGMANA”(Odkazujem na film Federica Felliniho...). Ostal som ako opantaný neznámou energiou z úvodných,extrémne štylizovaných tituliek,totálna tvorivá genialita najhrubšieho zrna a na scéne sa objaví Liv Ullmann,ktorá hrá divadelnú herečku,ktorá sa akurát zosype z predstavenia a po tomto kolapse ostáva ako nemá,používa len posunky,prikývnutie,výraz tváre,úsmev,dostáva sa do rúk Bibi Andersson,ktorá je sestričkou,potom sa ide zotaviť na ostrov,kde si tieto dve ženy pomocou jednej z nich vyložia karty na stôl,herečka Elisabeth Vogler(bravúrna Liv Ullmann) používa ako nástroj reči:Mlčanie,kde Alma(Bibi Andersson ma často nenechávala byť chladným) je opačného názoru,výstižné a veľké Opozitum,ktorá nedokáže zastaviť svoju pusu... Sú osamotené na ostrove,kde jedna nemôže vystáť druhú,nachádzajú sa na tenkom ľade,ktorý znamená fiasko.Liv Ullmann je často snímaná v detailoch,kde si človek pozrie zblízka pocity ženy,ktorá zanevrela na všetko,oproti je hyperaktívna,ktorá robí všetko príliš...Strká nos do cudzích vecí.Som fascinovaný viacerými aspektmi...(23.10.2014)

  • Gianni_B
    *****

    Tohle je můj nejoblíbenější Bergman. Před touto dokonalostí se může schovat i můj největší oblíbenec David Lynch. Ten sice z Bergmana vychází, ale ještě se mu nepodařilo jej překonat.(17.8.2007)

  • paanka
    *****

    první muž, který zachytil ženu (hluboko pod povrchem). děkuji.(12.7.2012)

  • kaylin
    *****

    I když se vám tenhle film nemusí líbit, tak prostě pochopíte, že tohle je něco, co vytvořil člověk, který byl neskutečně schopným filmařem a který dovedl médium využívat naplno a proniknout do něj jedinečnými způsoby. Prolínání obrazů/tváří je neskutečně skvělé což mimochodem ukazuje i na castingové schopnosti režiséra.(6.6.2015)

  • corpsy
    **

    Méliès by zaplakal, samozvaní intelektuáli ale budú mať orgazmus. A bude z toho teda veľa telesných tekutín. Keď sa pred vyše 130timi rokmi všetko to kinematografické začalo, nikto zrejme netušil, že pohyblivé obrázky poslúžia na nudné, síce nekonvenčné, ale predsa len bludné rozprávanie. V 60. rokoch sa viac hulilo a kašlalo na vojnu vo Vietname ( v tejto úzkej ´´umeleckej´´ triede ), pričom sa z tejto jednotnosti točili snímky podobného razenia. Vďaka, že sa o pár rokov neskôr zrodil Nový Hollywood ( Spielberg, Lucas, Scorsese, Coppola, Friedkin atď. )(17.5.2018)

  • Chrysopras
    ***

    V první řadě vynikající kamera, která miluje plátno, i přes tv obrazovku jsem si jí užíval. Pak strhující herecké výkony v těžkých rolích, zvláště Bibi je maximální. Poselství filmu se ale někde mezi obrazovkou a mou lebí ztrácelo a proto výsledný dojem na průměru. Ani zkoumání postinterpretací to nejspíš nevylepší a s Jungem kvůli tomu nezačnu. Ryzí intelektuálština, kterou nejsem hoden či schopen plně zpracovat. Možná někdy v budoucnu. Ale vzhledem k té schíze postav/y asi radši ne :-)(19.6.2012)

  • BitlDjus
    *****

    Každý tón je lež, každé gesto je faleš, každý úsměv grimasa ...(14.1.2013)

  • JohnMiller
    ****

    Kamerovo prevratné, silne experimentálne dielo, s ktorým si ma síce tvorca Ingmar Bergman nezískal, doteraz ho nemám rád, ale minimálne ma zaujal. Práca zo zvukom a obrazom je tu geniálna. Depresie tvorcu cítiť v každom jednom obraze a to, že do hlavných úloh obsadil svoju bývalú aj svoju terajšiu ženu, beriem ako neuveriteľnú odvahu za ktorú ho uznávam. Vo svojej podstate silné poetické dielo ma však v dlhých, miestami, nič nehovoriacich dialógoch dosť nudil takže na plné hodnotenie to u mňa nebolo, aj keď to bolo zasnene úžasné.(1.3.2017)

  • Silverluv
    *****

    Film s minimem herců, na druhou stranu s maximem obrazů, imaginace, skrytých strachů, "vyhřezlých" emocí, nádherně hnusná pitva lidské duše a psychiky, doprovázena unikátní hudbou, poskládaná ze skutečně zvláštních a krásných černobílých momentů. Nevšední a originální film , temný a mrazivý, už chápu, kde mohl Lynch čerpat inspiraci pro takový Lost Highway nebo Mulholland Drive. Tady dávam maximální hodnocení, přesně "my cup of coffee".(1.7.2005)

  • Wormboy
    ****

    vyborne odohrane a krasne natocene, avsak na pribeh som trosku kratky...(1.8.2005)

  • MadBigMax

    Neodvážím se hodnotit.(19.4.2008)

  • mortak
    *****

    Všichni máme sny - erotické, o slávě a úspěchu, o milostném vztahu. Jenže jsme všichni v hmotném světě při pokusu je realizovat odsouzeni k neúspěchu. Dva urostlí mladíci vystoupí z moře - nepatrná chvíle extáze přináší beznaděj, rozpad vztahu a smrt lásky. Jenže lze úteci od života, o těch jednotlivých úloh na jevišti, jak je předestřel v Ardénském lese šašek Jacques v Shakesparově Jak se vám líbí? Bez jazykových her, bez masek, bez snů, zůstane prázdno, nicota.(14.3.2010)

  • selviskhed
    *****

    Na profilu filmu Persona lze dobře vidět, že pro většinu uživatelů CSFD znamená napsat dobrý komentář asi tolik, jako je prokázat, že ví, co se o filmu říká. Většina komentářů vyjadřuje přesvědčení, že Persona je hlubokou sondou do duše ženy, ale sotvakdo se obtěžuje vysvětlit co tato sonda objevuje. Vede snad údajná vysoká bergmanovská psychologie k tak banálnímů poznatku jako je ten, že žená která působí zdánlivě spokojeně a vyrovnaně může být hluboce poznamenaná nějakými osobními traumaty? ___ Samotný název filmu vede dívákovy úvahy k pojmu osobnost (maska, persona) z jungiánské analytické psychologie. A problematika masky (persony) se ve filmu skutečně minimálně dvakrát explicitně vyskytuje. Poprvé když ošetřující lékařka vyjadřuje Elisabeth své sympatie a nabízí jí svou chatu - "Myslíte, že vás nechápu? Beznadějný sen o tom, že jste. Ne že se [jenom] zdáte, [ale] že [skutečně] jste. Propast mezi tím, co jste před ostatními a co sama před sebou. [...] Každý tón je lež. Každé gesto faleš. Každý úsměv grimasa." Podruhé potom SPOILERY když Alma konfrontuje Elizabeth - "Nechala sis od manžela udělat dítě. Chtěla ses stát matkou. Pak jsi ale dostala strach. strach z odpovědnosti, strach, že budeš muset nechat divadla, strach z bolesti, ze smrti a z napuchlého těla. Ale celou dobu jsi hrála roli šťastné nastávající maminky. A všichni říkali, že jsi ještě nikdy nebyla tak krásná. Mezitím ses toho několikrát pokusila zbavit." Film je jistě o tom jak se člověk prostřednictvím masky (persony) přizpůsobuje nárokům společnosti, konvencím a také rolím které nám tyto přisuzují. Jung o masce (personě) říká: měli bychom ji umět nosit - i odložit. A právě neschopnost odložit masku (personu) je jeden z nejzásadnějších problémů které film řeší. To je ostatně naprosto jasné z výše uvedených citací ze scénáře. Příliš silná maska (persona) může vést k odživotnění života, k pocitu vnitřní prázdnoty a k situaci kdy sice přesně víme kým bychom měli být ve vztahu k bližním a ke světu co bychom k nim měli pociťovat a jak bychom se k nim měli chovat ale vlastně nás ani nenapadne přemýšlet o tom kým skutečně jsme sami před sebou tehdy když se k žádnému pociťování nemusíme manipulovat. Nakonec si ale myslím, že film je ještě mnohem bohatší a že říká více než toto. ___ Domnívám se, že všechny experimentální filmové postupy, které Bergman použil nejsou vůbec samoúčelné a to přesto že jsou velmi působivé i bez toho abychom jim rozumněli. Jednak tady máme úvodní surrealistickou sekvenci která působí jednak tak, že rozdráždí dívákovu imaginaci a mimoto diváka přímo provokuje k symbolickému (nebo obecněji ne-naivnímu) čtení celého filmu. Mimo to film obsahuje scény, které explicitně poukazují na filmovost filmu - žhavení cívky projektoru ale taky vložení scén z grotesky, záměrně rozostřené záběry, vymotání filmového pásu z promítačky, zrychlené a zpomalené přehrávání zvuku... To vše sabotuje naivní víru, která nám sugeruje myšlenku, že to co vidíme na obrazovce nebo plátně je nějak skutečné nebo že jde alespoň o odraz nějaké materiální skutečnosti. ___ Následujicí text má charakter osobních poznámek k analýze před dalším shlédnutí filmu. Mám za to, že film ve skutečnosti nevypráví o dvou ženách, nýbrž o jedné. Nathalie a Alma jsou dvěma různými archetypy jedné psyché. Tento fakt se mi zdá natolik zřejmý, že tvrzení že film psychologicky věrohodně zobrazuje duše dvou rozdilných žen na mě působí až komicky. Takové tvrzení mi příjde stejně absurdní jako by někdo tvrdil že film o andělovi a čertovi psychologicky věrohodně popisuje duše dvou lidí. Duše anděla a čerta jsou totiž pouhými omezenými karikaturami duše člověka a jejich sebelepší analýza nikdy neřekne nic o celé duši skutečného člověka. ___ Scénu, kterou celý film vrcholí, totiž montáž tváří obou žen pokládám za katarzní a právě kvůli ni si myslím, že jde jistě o dva archetypy. Nathalie a Alma jsou dva archetypy jedné duše. Nabízí se však otázka o které dva zde jde. Právě na základě montáže se mi vnucuje myšlenka že jde o Já a Stín. Katarze by pak spočívala v přijetí a integraci vlastního Stínu. To, co se díky přenosu a projekcí zdálo být nepříjemnými vlastnostmi okolního světa a bližních se ukáže jako něco co je nám zásadně vlastní. ___ Na druhou stranu se nabízí chápat Nathalii jako Masku (Personu). Sama je herečka, což je právě povolání, při kterém se člověk na žádost okolí stává vědomně někým jiným. Stejně jako se Maska (Persona) přizpůsobuje skutečně svému okolí. Pak mi ovšem vůbec není jasné jaký spor by film řešil. Postava Elizabeth je totiž právě ta, která odmítá svou Masku (Personu) - jak ji tudíž může sama zosobňovat? To se dozvím nejdříve při dalším shlédnutí. ___ Pokud jde o kameru a střih, pokládám Personu nejen za dílo, které se mi vybaví když se řekne "avantgardní film" ale také za obrazově nejdokonalejší film před Matrixem. Kompozice tváři postav v dialozích jsou naprosto famózní a uhrančivé - pokládám ji za nejpůsobivější manýru artové kinematografie.(26.9.2010)

  • Khumbac
    ****

    Když mladá sestra sledovala TV s upalujícím člověkem, dostalo mě to a odzbrojilo. Film je střihově, hudebně i scénaristicky velmi specifický.(11.1.2014)

  • Lindiště
    *****

    Bergman a jeho detailní rozpitvávání ženských duší. Zírám a neustále kroutím hlavou, jak někdo mohl něco takového natočit.(5.8.2007)

  • Rocky88
    ***

    Já těm ženskejm opravdu někdy vůbec nerozumim :)(4.9.2007)

  • pakobylka
    ***

    Nemůžu říct, že by snad Ingmar Bergman nerozuměl ženské duši. Zdá se, že ji má nastudovanou docela slušně. Jenomže když se snímek dopracuje ke značně schizofrenní a trochu exhibicionistické druhé polovině, je to na mě přece jenom moc těžký kalibr. Raději dál v klídku zůstanu přízemním kulturním barbarem, neboť některá díla jsou mi do té míry cizí, že nemám nejmenší chuť se k nim vracet: Je mi silně proti mysli snažit se porozumět autorovým niterným pocitům, ponořit se do jeho hlubokých myšlenek a v kontextu s nimi docenit i audiovizuální ztvárnění jeho práce - a to bez ohledu na to, jestli extravagantní pojetí příběhu pramení z tvůrčí krize či z nemoci. Je to podobné jako s Pablo Picassem. Je mi pochopitelně známo, že je světově uznávaným malířem a sochařem a spoluzakladatelem kubismu ... Ale to nejsou ty pravé důvody, abych ve všech jeho dílech našla zalíbení. Občas mívám dokonce pocit, že si z nás ostatních umělecky nevzdělaných tak trochu střílí (podobně jako jeho následovníci) ... Ze všech sil se snažím být objektivní, takže nakonec přihazuju VELICE slabě blikající 3*(19.6.2012)

  • easaque
    ****

    dílo typicky Bergmanovské a proto se od něj dala očekávat tíživá až depresivní atmosféra. Tady režisér překvapil experimentálními prvky a byl tradičně hodně otevřený. V příběhu nechal rozehrát drama obou hlavních postav a precizně vystihnul jejich charaktery. Je až s podivem, jak dokázal vlastně jen z monologu vytvořit konverzačně plný zážitek. Výsledek je neveselý, ale psychologicky velmi zdařilý - minimálně 4 hvězdičkový. [ PŘÍBĚH: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 2 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ](7.7.2012)

  • ad
    *****

    Tak toto jsem "sežral" se vším všudy!!! Obrazová invence (světlo/stín, montáže obličejů apod.), herecký souboj (obě jsou perfektní) a skvělý scénář o dvou ženách, které přeci jen nejsou natolik odlišné 85minutový kopec psychologie... Ps. : ty ženský jsou asi opravdu všechny stejný :))))))(2.7.2005)

  • lakikaki
    ****

    Som dosť zmätený, lebo nie som si celkom istý o čo vlastne v Persone išlo... Film si zaslúži pozornosť kvôli výbornej Bibi Andersson, čo sa týka Liv Ullmann, nie som si istý, či tvárenie sa vážne a sem-tam nejaký ten tupý úsmev sa dá považovať za hranie, ale išlo jej to celkom dobre. :) Inak je film miestami (najmä začiatok a koniec) dosť divný, povedal by som až "lynchovský". Akurát Lynch dáva zmysel aspoň trochu, nejaké tie asociácie tam sú, ale toto? 4 hviezdičky za zrozumiteľnú časť, zvyšok neviem.(17.8.2007)

  • Jim_Beam
    *****

    Pro mě osobně film o "pravdivosti" člověka a další geniální dílo "páně Bergmanovo"...(29.8.2007)

  • MarekT
    ****

    Surrealistický krvavě-depresivní úvod, který musel určitě uspokojit Lynche, Triera a podobné tvůrce, je brilantním rozpáráním lidské duše, částečně i díky tomu, že na bergmanovský mráz je tato sekvence až příliš důrazná. Nicméně se samotným vrtáním se v oné duši je to už těžší - rozumím, o co šlo, ale například problematiku lesbické lásky dnes již bereme jako samozřejmost, nicméně rozumím tomu, že svého času diváci v kinech ani nedutali. Tak jako tak musím konstatovat, že zub času si vybral další oběť. Zčásti to Bergman zachránil navozením tématu ztráty dítěte, která mě zaujala podstatně více a která hodnocení překlopila na stranu poloviční spokojenosti - tu facku jsem sice viděl jen na plátně, ale pocítil jsem ji. Co se hereckých výkonů týče, tak nemohu sdílet tu zdejší víceméně jednomyslnou spokojenost - tradiční Bergmanovi spolupracovníci nepříspívali zrovna dvakrát k výraznosti (snaha vyvolat depresi mi někdy přišla křečovitá), v případě Liv Ullmann se bohužel jedná o opakovanou záležitost. Tenhle nedostatek naštěstí vynahrazuje narativní část, ve které se dá snadno ztratit, ale svým způsobem mi právě ta (ne)smyslnost přišla sympatická. I přes některé významné výtky si myslím, že film stojí za shlédnutí a když budeme brát v potaz, že tento film musel spolu s dalšími stát na počátku inspirace v úvodu zmíněných tvůrců, slabší čtyři hvězdičky si zaslouží.(21.5.2010)

  • dubinak
    ****

    Poněkud těžky film s tíživou a nejistou atmosférou, od které nevíte co čekat. Herečky to hrály skvěle, jedna hrála tělem, druhá očima a obě předvedly výkony, na kterých celý film ležel. Persona byla moje úplně první zkušenost s Bergmanem a jeho režisérským stylem a musím říct, že až na nějaké nesrovnalosti, které jsem si neuměla vysvětlit, jsem měla zážitek značně artový a čistě pocitový.(17.2.2018)

  • Flyer
    ****

    Bergman je skutečným mistrem na abstraktní témata týkající se lidské osobnosti, duše a smrti. Tento snímek se zabývá rozpolceností ženské identity a i tato problematika je zpracována na výbornou. Díky fantastické černobílé kameře využívající kontrastů světla a stínu, famózních výkonů hlavních představitelek a zvláštní atmosféře je Bergmanova Persona filmem, který v člověku zanechá silnou depresivní pachuť.(23.1.2006)

  • zette
    *****

    Nikdy nemam ( nejspise sam ze sebe:-) ) nejlepsi pocit z filmu, ktery uplne nepochopim. Po precteni vsech komentaru se vsak muzu trosku uspokojit tim, ze nikdo to ostatnim divakum nevysvetlil ( vyjimka potvrzujici pravidlo-Džejkop, tak nejak by to byt mohlo )... Po druhem shlednuti mozna uberu jednu hvezdicku, protoze u Bergmana jsem zvykly ze ma filmy, ktere me nadchnou hned. Myslim vsak, ze tento film ma neuveritelny potencial, ktery clovek nestravi jen tak, protoze jeho vnimani je jinde nez takoveho Mistra! Chvalit vizualni stranku, kameru a herecke vykony Bergmanovych filmu by bylo nosenim drivi do lesa, zde je genialni. Tady si vsak vyhral s kazdym obrazem dokonale. Ke komentari od Tsunamiho: to mame tedy pekne " uznavane pedagogy ", kteri tvrdi, ze Bergman je nuda, doufam, ze uci maximalne telesnou vychovu...?!(27.12.2007)

  • SoolenJV
    ****

    Zajímavé, Bergmanovsky dokonalé a těžko uchopitelné.(24.3.2009)

  • jaklee
    *****

    Dokonale rozpracovaná ženská psychika.(8.3.2010)

  • Qualdezar
    *****

    Film od legendy Ingmara Bergmana zaměřující se na psychologicky rozbor ženské mysli a naše místo v živote (existencialismus z pohledu ženy?). (SPOILER!))Ve filmy vystupuji dvě postavy. Slavná herečka která se uzavře okolnímu světu a přestane mluvit. A její ošetřovatelka, která se o ní stará a postupně se ji zpovídá ze svého života. Obě ženy tráví dlouhou dobu na chatě u moře, kde se jejich vztah rozvíjí a komplikuje až vygraduje pro někoho možná trochu nečekaným závěrem (jestli si ten film vykládám dobře). Jinak, vzhledem k ostatním dílům IB podle mě o trochu lepší i než sedmá pečeť, i když se to těžko srovnává a ty filmy jsou trochu jiné. Pokud máte rádi psychologické drama se zajímavým scénářem a osobitou formou, tak neváhejte. ( solidních 5/5)(16.9.2010)

  • DrBuznička
    ****

    Taky bych nechtěl mít za syna tak odporného chlapce. Zcela chápu hrdinčino znechucení.(24.1.2012)

  • senor
    *****

    Vizuálně velmi působivé. Budu se však na to muset podívat ještě mnohokrát, abych to plně pochopil. Ostatně jako na jiné Bergmany. A to je dobře.(3.11.2005)

  • marvan
    *****

    Právě proto, že Bergman byl bytostný divadelník a nikoli filmař, považuji Personu těžící z divadelní řeči za nejlepší Bergmanův film (z těch co jsem doposud viděl). Bergman obecně ve svých filmech inscenuje záběry bez vnitřní provázanosti a logiky, vlastní ryze filmové řeči. Jeho záběry jsou strnulé a bez rytmu, ten udávají dialogy. Podle Bressona si autorský režisér při realizaci svého scénáře uvědomuje, že každý záběr má určitou výpovědní hodnotu a proto může mít jen jediný konkrétní úhel a jednu konkrétní metráž. U Bergmana působí záběry nahodile a bez vztahu ke scénáři. Bergmanovy filmařské schopnosti jsou spíš technického charakteru, ostatně byl ve své době považován za nejlepšího filmového technika ve Švédsku. Důvod, proč je pro mě Persona přesto výborným filmem je ten, že zde Bergmanův divadelní styl pro jednou odpovídá potřebám filmu. Rámec záběru vyplňují pouze postavy, převažují kompozice obličejů, ve kterých Bergman vynikal, a proto tu tolik nevadí přepjatá patetická gesta, která jinak patří na divadelní prkna. Navíc tu promlouvá pouze jedna z postav, čímž je divák ušetřen obvykle toporných Bergmanových dialogů. Svět divadla se na chvíli protnul se světem filmu a díky tomu mohu divadelníka Bergmana pro jednou akceptovat také jako filmaře.(8.11.2010)

  • LeoH
    *****

    Doteď jsme se s mou milou ženou nedohodli, jestli ten fascinující boj o dominanci probíhá opravdu mezi dvěma osobami (jak si myslí ona) nebo mezi dvěma póly téhož „já“, dvěma uhlíky téže obloukové lampy, uvnitř jedné hlavy (jak si myslím já). A je to tak lepší, tahle dráždivá neurčitost je totiž na mém nejoblíbenějším Bergmanovi to nejmag(net)ičtější – to, jak se dotýká různých nepopsatelných (kdyby se daly vyjádřit slovy, nač točit film) hnutí a spodních proudů mysli, jak intenzivně zasahuje emoce, aniž by k tomu potřeboval jednoznačný výklad a děj, místo nichž nabízí několik možných, stejně zajímavých čtení detailů i celku. K čemuž mu dopomáhají mimo jiné neuvěřitelná kouzla Svena Nykvista se dvěma ženskými tvářemi a světlem, očištění scény (za otevíranými dveřmi jen záře nebo tma) i zvukové stopy od všeho vnějšího/dekorativního… Ale to už jsou možná zbytečné řeči, které stejně nevystihnou podstatu.(29.12.2014)

  • Decker
    ****

    Celkem paranoidni psycho film, ale dost predvidatelny od rezisera jakym byl Bergman. Zatim nemohu vyjadrit sve dojmy, nebot jsem film videl jen jednou a zaslouzi si hlubsi studii, ale je to jeden z mala filmu po delsi dobe, ktery ve me zanechal takovyto dojem, totiz nemoznosti podat vyjadreni o cem to bylo. Snad o lasce anebo mozna o sebepoznani? Sami na to zkuste prijit...(16.8.2007)

  • Sabrewulf
    odpad!

    Nemohu se zbavit dojmu, že tohle si Bergman natočil jen sám pro sebe. A je pak zajímavé sledovat, jak lidé koumají, přemýšlí do odvaření mozku a snaží se v tom za každou cenu (!) něco najít. A když se v tom intelektuálním guláši nenajde nic, tak nevadí! Je to přece Bergman!!!... Tohle fakt není můj šálek kávy a ač by si Persona nějakou tu hvězdičku za herecký výkon nebo vizuální stránku nejspíš zasloužila, nemůžu jinak. Prostě nemůžu. Tohle už nikdy více!(30.9.2007)

  • Martin741
    ****

    Yngmar Bergamn skuma tajne zakutia zenskej psyche. Film, ktoreho sa vacsina chlapov boji asi ako Smazenych zelenych Rajcat. Mapovanie zenskej psyche ma nebavilo /mylujem zenske/, ale aj pre mna su miesta, ktore spoznat nechcem a su veci, ktore vediet nechcem. Co ma zaujalo namiesto zenskej psyche bola mimoriadne kvalitne Bergmanova rezia. To bol fakt velikan svetovej kinematografie. Mam vsak uctu k Bergmanovi ako velikanovi svetovej kinematografie : 70 %(5.4.2016)

  • Endyis
    *****

    Naprosto působivá a dokonalá podívaná, kde hlavní role ztvárnili dvě krásné ženy. Film natočený minimalisticky, převážně na jednom ostrově s celkem pěti herci, kde tři z celkového počtu hrají pouze „štěky“ a přitom člověku ještě dlouho „vrtá v hlavě“ a to víc než kterýkoliv jiný. Vynikající výkon Bibi Anderssonové, které dokonale „sekunduje“ ne méně skvělá Liv Ullmanová, jež zde předvádějí konfrontaci ženského požívačného idolu a ženy matky - živitelky. Následuje duchovní ztotožnění a splynutí obou osobností v jednu. Na filmu je také třeba vyzdvihnout výtvarnou kameru Bergmanova dvorního kameramana Svena Nykivista. Film vyniká zvláštním temným pojetím celkového příběhu a postav, mnohdy se prolínajíc se snovým znázorněním (Je mi naprosto jasný, kdo byl jeden z pramenů pro tvorbu Davida Lynche) a je pln nádherných obrazů . Jeden z milníků jak v kinematografii, tak i v celkové Bergmanově tvorbě. 100% Kdo hodntil méně než 4*, tak jeho jakékoliv hodnocení absolutně neberu vážně!!!(21.5.2007)

  • wer4
    *****

    Bol to jeden nekonečný monológ alebo dialóg? Kde boli vymedzené momenty, kedy realita prechádzala do sna? .. Na prvé videnie vo vás tento film určite zanechá množstvo otázok, ale aj veľa odpovedí. Priznávam ale, že je vhodnejší pre ženské publikum. Odpoveď na prvú otázku: rozprávať sa dá aj bez slov. Odpoveď na druhú: vážne netuším, strácala som sa, ale napriek tomu (alebo vďaka tomu) to bolo neskutočné.(30.7.2008)

  • black.mao
    *****

    Film o ženách, o poslaní ženy - mateřství. Mladá Alma je zasnoubená a i přes určité pochybnosti vidí v nastávajícím manželství a mateřství svůj životní cíl. Naopak herečka Elisabeth se nikdy nesmířila s bolestivým a komplikovaným porodem a s následným společenským i profesním vyřazením. Svého syna nemiluje, ale svůj mateřský cit neumí zcela přehlušit. Tento rozpor u ní zpouští nervovou chorobu a ona se ocitá v nemocnici, kde o ni pečuje Alma.(22.10.2008)

  • WolfR
    ****

    Intelektuální abstraktní freska pojednávající komplikovaný vztah dvou žen, má dost silných okamžiků, pro mě pak nejvíce popis sexuálních zážitků z úst Bibi Anderson, nicméně je tam i pár možná až moc abstraktních výjevů, které mi ne všechny připadají že právem zaujímají své místo, 4 hvězdy.(18.1.2016)

  • Moogwi
    *****

    .(22.8.2006)

  • creeper
    *****

    tsunamiX je tezky pero.(26.1.2007)

  • Sfinkter
    *****

    Mistrovské dílo, těhotné existenciálními otázkami a bezskrupulózní upřímností k vlastní duši, jež vás zaskočí bezprostředním scénářem, který považuji za vrchol Bergmanova filmového sdělení. Tato zpověď vás přesvědčí o tom, že člověk nedrží opratě svého životního spřežení, respektive není dost silný a schopný na to je udržet.(16.8.2007)

  • tomtomtoma
    *****

    Přepsáno v lednu 2019. Persona dráždí všemožné osoby, vyznávající intelektuální kult, k sáhodlouhým rozborům pravého odhalení významů. Persona je Bergmanův ztopořený penis a zprostředkovává stav jeho duše i chtíče skrze vlastní fascinaci ženou i přes pokusy jejího plného uchopení a jejího úplného ovládnutí. Persona je surrealismus představ a úvah. Obraz si užívá každý okamžik výsostného postavení, výraz se přesvědčivě drží své nejniternější intimity a vyplavuje ji celou na obdiv světu. Dualita je nezpochybnitelná, jedinec je ve srovnání s celkem bezvýznamný a zranitelný. Život je divadelní scéna, je zvrácený a neměnný ve své podstatě a jediným proměnlivým faktorem jsou kulisy a míra zaujatosti. Některé role jsou nám vnuceny, jiné si vybíráme dobrovolně, dobro a zlo jsou spojenou a vzájemně zaměnitelnou hodnotou. Podvědomí se dostalo do schizofrenní situace, Bergmanův oidipovský syndrom je příčinou všech jeho snah o ucelené pochopení neslučitelné rozdvojenosti mezi ženou - matkou a ženou - milenkou. Persona je svéráznou psychoanalytickou terapií samotného Bergmana, odhaluje nejskrytější tajemství lidských duší, nejednoznačnost a nevyrovnanou rozpolcenost života. Jednou tváří ženy je Alma (vynikající Bibi Andersson), zdravotní sestra. Je přitahována slavnou pacientkou, touží po pochopení, brání se pocitu zneužití a nechává se manipulovat ve chtíči poznávání. Svoboda ducha je tělesnost bez zábran, vše ostatní je pouze pocitem vlastní zodpovědnosti ke společenskému uspořádání. Druhou tváří ženy je Elisabet Vogler (pozoruhodná Liv Ullmann), obdivovaná herečka v osobitém protestu proti realitě. Vyčerpanost odmítá plnit své role a přijímá pouze jedinou, novou, neznámou, ta ji na chvíli přináší nenadálý závan pocitu svobody, i když za cenu destrukce. Láska je nesrozumitelným pojmem a předstíraným obrazem citu. Zde jsou položeny autorovy základy fascinací ženou, otázky nemají přímé odpovědi, smyslnost v poloze podvědomí je rozervaností osobnosti, idol je nepoddajný a nedosažitelný v intimnosti. Z dalších rolí: citlivá Elisabetina lékařka (zajímavá Margaretha Krook), bezradný Elisabetin manžel (Gunnar Björnstrand), či osamělý Elisabetin syn (Jörgen Lindström). Persona je úchvatným filmem pro svůj výrazný způsob uměleckého zpracování surrealistky předkládaných obrazů a stanovisek. V jeho stínu se i Palach zdá být plagiátorským pozérem. Persona je nejintimnějším nitrem podstaty Ingmara Bergmana. Láska i nenávist jednou jsou, mateřství je posláním i zkázou ženské duše. Persona je schizofrenie života. Persona je originální a upřímnou umělcovou sebereflexí.(3.6.2009)

  • zdenny
    **

    Nepochybně se jedná o mistrovské dílo. Které jde ale totálně mimo mě. Pro to, abych to vnímal jinak, by to musel natočit Lars von Trier. Prostě mě nebavilo se celý film dívat na ksicht jedné ženské.(11.8.2018)

  • sator
    ****

    Uhrančivé.(21.6.2012)

  • Almásy
    *****

    vobec tomu nerozumiem ale kupodivu mi to vobec nevadi.(11.3.2006)

  • ranp
    ***

    Tak strašně moc psychologický film, až se mi z toho málem zavařila hlava, je mi líto, ale nemůžu dát víc než ***.(29.8.2009)

  • MaMitti
    ***

    Přijde mi, že ač je Bergman uznáván za znalce ženské psýché, je to velmi mužský pohled, přestože (objektivně zřejmě mistrně) protékající skrze ženské herecké výkony. Persona mi přišla něčím divně chladná, snad až s takovým laboratorním přídechem, ani já jsem s ní nesplynula, sledovala jsem ji a sledovala...bylo to pořád tady já a tam ona, nic moc ve mně nezarezonovalo, přestože jsem měla pocit, že obě (jednu - jejich dvě strany jako u mince) ty ženy chápu, nebylo v tom osobní propojení. Brilantní, bezchybné, ale nějak daleko....(24.6.2012)

  • ondrech
    *****

    Kamera: Sven Nykvist ... OMG!!!! Největší Bergmanovo psycho. Proč se řeší sedmá pečeť, jenž je lehce pochopitelná a radši nikdo pořádně nevysvětlí, co má znamenat tady toto?(4.9.2007)

  • klima777
    ****

    Existuje PROSTOR mimo slova i mlčení. Bergman to jistě ví, ale nereflektuje. Jinak ovšem zásah do černého (i bílého).(9.7.2012)

  • Bernhardiner
    ****

    Tenhle Bergmanův film mě rozhodně nezasáhl tak, jako jeho předešlé počiny. Buď je to tím, že jsem chlap, nebo je to tím, že jsem toho s ženami zatím prožil mnohem méně než Bergman. Nevím... Občas to na mě působilo tak, že se Bergman vydal ze svého domu na ostrově Faarö k moři, nabral do hrnce vodu a snažil se z ní uvařit film. Možná, že s příbývajícími životními zkušenostmi se na to budu dívat trochu jinak a je potřeba brát také v úvahu Bergmanovu těžkou nemoc, která jeho tvorbu jistě ovlivnila. Tuto - z mého nezkušeného pohledu - scénáristickou plytkost však vynahrazují perfektní herecké výkony obou hlavních představitelek (předvším Liv Illmann v roli herečky, která se rozhodla nemluvit) a skvělá práce s kamerou. Tento snímek si z mé strany zaslouží ještě minimálně jedno zhlédnutí. Ale raději až za několik let, až budu vědět o životě zas něco víc. 70%(5.6.2014)

  • BarryLyndon
    ***

    Uf, jak jsem byl neskutečně nadšený Sedmou pečetí a Lesními jahodami, tak tohle mi těžce nesedlo. Chápu myšlenku, ale je tak primitivní, že to ani špičkové herecké výkony nedokázaly pozvednout na komplexní dílo. Kraťoučká délka je plusem a to dobře není. 6/10(23.12.2015)

  • misstake
    ***

    Každopádně. Tak je to snímek zvláštní, což na filmech oceňuju. v momentu, kdy jsem to asi po dvaceti minutách chtěl vzdát, mě sestřička svým strhujícím vyprávěním přesvědčila, ať to nedělám. Těžko říct, zda se mi to vyplatilo. Moudřejší jsem z toho nebyl. Ke konci jsem si připadal jako na konci Mulholland drive po prvním shlédnutí. Zajímavá podívaná, ale pouze pro náročného diváka a především pro ty mírně šílené filmové fandy, co hodně snesou:-).(7.7.2005)

  • LEATHERFAC
    *

    Vážení přátelé...dneska jsem se myslím definitivně utvrdil v názoru, že Bergman je pro mě dalším režisérem-klasikem na odpis...Stejně, jako třeba Fellini, či Visconti. Sedmá pečeť mě totálně nudila a třeba Vláčilovým filmům o středověku nesahá ani po kolena. Další Bergmanův kousek - Personu, jsem rozkoukal už kdysi a už tehdy mě to ničím nezaujalo. Dnesko zhruba po 8 - 10ti letech se nic nezměnilo... Persona je jen další prázdná psycho intelektuálština pro otrlé psychofily a intoše, libující si v rochnění se v cizích depkách. Zlatej Evald Shorm a zlatá česká nová vlna. Tihle světoví klasikové mi nic neříkají...(16.8.2007)

  • nylo
    *****

    Můj první Bergman...a.....ne všechno moje " první " dokázalo přeskočit laťku vysoko nastavenou..minimalistická sonda do duše žen - y s maximálním důrazem na detail...rozbor, rozpor, odpor...protiklad, spojitost...dokonalost neexistuje.....hooodně osobní věc(3.6.2009)

  • mohamedsfinger
    ****

    Úžasná kamera, výborné herečky a neskutečná atmosféra. Pořád přemýšlím nad tím, co to vlastně znamená a až se k něčemu aspoň přiblížím, tak tady bude zářit janých pět hvězd.(9.1.2010)

  • RockChick
    *

    Klidně mě intelektuálové všech zemí ukamenujte, ale u žádného jiného filmu jsem se v poslední době nenudila tak jako u Persony. Tak trochu Bergmana podezřívám, že ve svých filmech spoléhá pouze na dokonalé herecké výkony (a že jsou skutečně dokonalé!) a na skvělou technickou stránku (a že to on umí). Stačí to ale? Mně ne. Děj absolutně o ničem... Hrdinové, jejichž chování nemůže snad ani samotný Bergman rozumět... Nevím, někdo se třeba v tomhle "umění" přímo rochní (a podle hodnocení a komentářů jde vidět, že asi většina...), ale já už do budoucna Bergmanovi říkám s díky NE.(5.4.2010)

  • bari68
    ****

    Ženský rozum, jej psychiku a veci čo sa v nej odohrávajú, nejde pochopiť...To isté platí asi aj u tohto snímku.Každopádne Bergman ukazuje kam až môžu siahať možnosti psychologického filmu.(7.4.2010)

  • see_sawandrew
    *****

    Filmový modernismus v té nejkrystaličtější podobě. Persona je precizní analýzou nalomené ženské identity a asi nejlepším dosud natočeným pojednáním o psychologickém sváru emoce a masky. Anderssonová a Ullmannová zde rozehrávají své životní výkony - plamenná Alma jako jeden princip, a v kontrastu s ní tichá a kamenná Elisabeth, oběť "persony". Během dlouhých monologů se podprahově spojují složité nitky vedoucí až k surrealistickému prologu, který zpočátku působil více provokativně než sdílně, i když nesmírně sugestivně. Tomu napomáhá až mrazivě dokonalá forma, která nejen že poukazuje na filmovost díla, ale také pomáhá skrytému obsahu vystoupit na povrch. Kompozice záběrů na dvě ženy jsou tak precizní, že jeden plán obrazu často tvoří významovou zkratku dalšího plánu (většinou jde o hru s obličejovou mimikou) při zachování maximální přirozenosti, takže je divák vnímá intuitivně. Persona je film plný narativních experimentů, ambivalentních situací a komplikovaných vodítek, díky nimž není vůbec jednoduché jej interpretovat. Při každé projekci vlastně řekne něco nového, podobně jako Antonioniho Zvětšenina, a proto si zaslouží cenné místo mezi filmy nikoli nepochopitelnými, pouze o něco abstraktnějšími, než je v kinematografii obvyklé. Persona, má láska. 100%(15.9.2010)

  • Aqualung
    *****

    Co napsat k tomuhle dílu pana Bergamana?Jeden musí mít docela hluboké znalosti psychologie, aby pronikl a uchopil.Herečka, která po děsivé a surrealistické overtuře šílených šotů z okolního světa, ztopořený mužský úd nevyjímaje ??!!, upadne do pozoruhodného stavu, který se navenek projevuje mlčením.Protějšek, a sice jak ve filmu, tak ve skutečném životě představuje ošetřovatelka, která se snaží rozbořit tu zeď, kterou kolem sebe herečka postavila.Dlouhými monology jako hlavní zbraní, posléze náznaky lesbického sblížení až fyzickým násilím, tím vším se snaží prolomit hereččino mlčení.Místy jde o osobní zpověd ošetřovatřovatelky, místy o surové popisování hereččiných peripetií kolem dítěte, které...., ale až ve finále dochází k disociaci, či snad k syntéze světů každé z žen-nádherný moment propojení poloviny obličeje každé z hrdinek v jeden, či jednu duši, které přesto odděluje šílená propast.Bušením do stolu a slovně se ošetřovatelka oproti herečce surově a jasně vymezuje, aby nakonec opět splynuly v něžném kontaktu. Nádherná sonda do ženských.Hodnotím vysoko, hodně vysoko....(25.3.2011)

  • pasteur.II
    ****

    líbí se mi i cizí krize identity, tahle je však nějak zbytečně zmatená..(31.5.2012)

  • Autogram
    **

    Tak neviem, čo vo filme hľadať. Potešenie alebo naopak? Hlavne úvodné scény boli zvlášť nepríjemné. Mlčanie ako vlastné rozhodnutie, životný štýl. Herecký koncerta sa pre mňa nekoná. –––– To by mal urobiť každý človek. Mal by pre iných niečo znamenať.(27.1.2018)

  • joylis
    *****

    Za tenhle film posílám Liv Ullmannové veliký mlask!(12.7.2008)

  • HarryBlock
    *****

    "Sme ovládaný silami, ktoré len sčasti kontrolujeme" Jedna je žena Matka a druhá Milenka lenze v konecnom dosledku to vyjde na stejno lebo obe radsej šukaju.(27.1.2012)

  • Scevola
    **

    Ja tieto ultra-filozoficke Bergmanove diela ozaj nemusim. Ja si myslim ze sa da aj vo filme pofilozofovat ale sposobom ktory je pozeratelny. 4/10(15.12.2012)

  • honajz2
    ****

    Tak trochu jiný Bergman. Ne jiný, jako v Hadím vejci, ale tady mi připadá víc artovější, než je. Už jenom ta úvodní scéna o tom dost svědčí, ale jinak to je Bergman jako vždycky. I když... Ono není jednoduché se v tom psychologické příběhu vyznat. Rozhodně to není dobrý film na seznámení s Bergmanem a jeho filmy, ale pro ty, co už tak nějak aspoň znají a chtějí se hrabat v hlavě dvou (nebo snad jedné?) žen, jen se na to podívejte. Mě to bavilo, a překvapivě ani nenudilo, je to i bravurně natočené a zahrané (což je u Bergmana klasika) a má to dvě hezké baby v hlavní roli, takže jsem byl spokojený. Jenom mi teda vadí, že to nebylo tak silné, jako třeba Hosté večeře Páně nebo Pramen panny, tam na mě atmosféra filmu úplně dolehla, tady se tomu tak bohužel nestalo a to tam potenciál je. Ale i tak je to dost dobrý film. 4*(10.3.2019)

  • willis
    ***

    Aha, tak už vím na co se díval Lynch když byl mladý. Ale chytrý ani nadšený z toho nejsem. (4.7.2005)(7.7.2005)

  • Mantis
    *****

    Než lhát a namlouvat druhým co není pravda, tož raději mlčet. Drsné, impresivní, Bergmanovské. Vřele nedoporučují úzkostlivým povahám.(10.12.2007)

  • Ixbalanke
    *****

    Dvě ženy spolu odjedou na samotu, kde mezi nimi začne vznikat chorý vztah na základě nerovné vyspělosti psychiky a mlčení jedné z hrdinek. Obrazy na začátku dají smysl v průběhu filmu. Chvíli jsem si zahrávala i se schizofrenií ale nevím... film mě uhranul od začátku do konce a konec mě zanechal v urputném přemýšlení po významu toho všeho...a tak to má být.(26.1.2014)

  • radektejkal
    *****

    Personu jsem viděl kolem roku 70 v kině Art v Brně na Cihlářské. Bylo mi sedmnáct, a v té době jsem také chodil na Winetoua a Angeliku. Přestože jsem se byl často před obrazem a za obrazem, málokdy v obraze, bylo mi už celkem jasné, že film má být především tím, co nelze snadno a rychle, zcela a jednoznačně pochopit, zařadit a zaprotokolovat - tak jako nelze bezprostředně chápat život někoho jiného. Po čtyřiceti letech jsem viděl tento film znovu a podivil jsem se, jak málo se moje pocity změnily nebo rozvinuly.(23.3.2014)

  • Marťas
    *****

    Vynikající klasika Ingmara Bergmana, zcela jedinečně podrthuje jeho nezaměnitelný, úžasný rukopis.(7.8.2005)

  • dehlie
    *****

    vizuálne dokonalé dielo, ktoré ťažko zhodnotiť nejakými merítkami. jednu vec si zhodnotiť trúfnem a sú to rozhodne dokonalé herecké výkony oboch hrdiniek- minimalisticky- úsporný a praktický nemý liv ulmannovej, ktorej jediný výraz tváre zadá viac ako tisíce slov a energický (ako inak ho inak vymedziť, keď vo filme prakticky ako jediná prehovorí) výkon bibi andersonn. záver a nielen ten bol akosi nad moje rozumové, nie však zmyslové vnímanie. verím tomu, že niekedy pochopiť nejaký film, a toto pre mňa nie je len film, ale dielo, nie je to najpodstatnejšie.(4.9.2007)

  • cherita
    ****

    Vůbec jsem to nepochopila, ale strašně se mi to líbilo.(22.2.2008)

  • Bety88
    **

    Pro 95% obyvatelstva naprosto nekoukatelný film. Já jsem prostě více konzumní divák. Tenhle film mě nudil a dívala jsem se na něj pouze ze studijních důvodů.(12.3.2010)

  • hroubek
    ***

    Moje první zkušenost s Ingmarem Bergmanem a nutno říci, že ne nějak výjimečná a zábavná.Film mě moc nedával smysl.Pevně věřím, že režisér měl ve své hlavně čistou představu, jak film má vypadat a je jen můj problém, že jsem jí neviděl.Skvělé herecké výkony Bibi Andersson a Liv Ullmann.Zajímavá podívaná, která není pro všechny a bohužel, ani pro mě.(19.6.2012)

  • Mo.
    *****

    Asi jediné skutečné filmové existenciální drama, které se zabývá ženskou psychikou. Nenapadá mě žádný jiný film, který by to dokázal vzít takhle do hloubky. [--] Když konečně rezignujete a rozhodnete se, že už nechcete hrát, zjistíte, že vaše snaha nehrát je jen další hra - která má však přesto brutální sílu. Aneb nejlepší způsob, jak někoho zdeptat, je držet hubu. [--] Pro dokonalý zážitek z Persony doporučuji přečíst autobiografii Liv Ullmann.(12.11.2012)

  • andrii
    ****

    Lekce - žena. Ona proměnná. Je němá, a přec mluví. Je cizí, a přec známá. Herečka - křehká hříčka. Ostrov zrcadlení, moře rolí, kapka soukromí. Veřejná představa, zosobněné předstírání. Divadlo iluzí. Právo "pravdy" se na jevišti uklonit. Bita bytím. To jsem já. Jedna jediná. Sama v sobě ukrytá.(2.2.2018)

  • newt17
    ****

    Jeden z filmů, které naprosto nechápu, ale jejich poetika mě dostala. Nebo je tohle režisérův záměr?(22.12.2006)

  • Perfo
    *****

    Orgie(14.11.2008)

  • bellicek
    *****

    Skutečně žít a cítit to. Doopravdy dýchat. Existovat.(28.1.2009)

  • Fikus.xf
    ****

    Neuchopitelný děj (místy se dá zachytit nehtíčkem - přečíst si několik různých popisů obsahu filmu je nesporně nezbytné) s dokonalou kamerou a dechberoucím ČB zpracováním.(6.5.2009)

  • Ukko
    *****

    Jednim slovem Vynikající!. V podstatě natočené divadelní drama. Pouštět povinně na všech školách :)(14.6.2010)

  • Earl10
    ***

    Sledovat Bergmanovy myšlenkové pochody zvěčněné na platně je vážně velký oříšek. Nepovažuji se za ostříleného diváka, proto nedokážu objektivně zhodnotit tento kus. Tento typ filmu mě (zatím) míjí. Každý si v tom může najít co chce! Já se na to dívám jako na kvalitně natočen mozaiku zdánlivě rozdílných obrazů, které nabízejí dvě top švédské herečky v nejlepší formě. Snad za pár let v tom něco najdu, zatím film obcházím! [60%](21.6.2012)

  • Curunír
    *****

    Působivá psychologická studie dvou na první pohled tak rozdílných žen, mlčenlivé herečky(Liv Ullman) a upovídané ošetřovatelky (Bibi Andersson), které toho nakonec mají společného více,než by se zdálo... Snové scény, hororové ladění, skrytá symbolika...prostě typický Bergman. Když k tomu připočteme skvělé herecké výkony(co dokáže Liv Ullman zahrát jen svou tváří a ten její úsměv, to je něco neuvěřitelného) a pár nezapomenutelných scén - např. strhující monolog Bibi Andersson o události na pláži, vyjde nám další mistrovský Bergmanův film, který se rozhodně vyplatí vidět vícekrát. P.S. Bergman není žádná nuda, ale génius! Tohle není žádný intelektuální postoj,ale holý fakt!(18.9.2005)

  • Zeek
    ***

    Bylo to takové nějaké nemastné neslané, ale kvalitu tenhle film určitě má. Jen mi přímo tenhle snímek úplně nesedl, mám radši od Bergmana jiné. Moje hodnocení: 70%(6.9.2007)

  • S.Dedalus
    *****

    Úchvatný film, který stojí především na famozním výkonu obou překrásných hereček. Bergmanovi se podařilo skvěle vystihnout složitou ženskou povahu, protože při sledování Persony jsem byl stejně zmatený, jako jsem každý den při kontaktu s něžným pohlavím.(7.2.2009)

  • Mr. Sandman
    *****

    Film u kterého se skutečně vyplatí pozorně sledovat každý obraz.(14.11.2011)

  • simply
    *****

    Zvláštní(22.6.2012)

  • Yarushka
    ****

    Krásně natočený umělecký film, kterému jsem místy nerozumněla. Vyvolal ve mně pocity smíšeného rázu. Zalíbení, znechucení, nepochopení. A co jsem si z toho odnesla? Přetvářka, předsudky jsou všude. Obě dvě ženy byly stejné, protože chtěly v životě v podstatě to samé.(4.1.2013)

  • Gagner
    *

    wtf ?!(12.10.2013)

  • Devadesát Dva
    ****

    Je to intimní. A poutavé samo o sobě. Ta konfrontace. Sám nevím proč, ale dlouho jsem se tomuhle filmu vyhýbal. Asi ve mně zůstala ta pachuť po Bergmanově artu. Bergman sedí na trůně, jako král ryzího artu, který definoval, jak to má celé vypadat, alespoň v mnoha očích tomu tak je, což budí jednak posvátnou hrůzu, ale taky nudu, způsobenou tím, že musíte: 1. film číst, jako film (navíc švédsky neumím, takže, na rozdíl od angličtiny, mě tentokrát 2. rozptylovaly i titulky) 3. soustředit se na vizuál a 4. do toho stíhat přemýšlet o tom, co se tu přede mnou rýsuje za poselství. Stylisticky ten nejhorší match-up pro diváka. Ztopořený péro, co probliklo v úvodní sekvenci už odteď nebude patřit jen 'Fight Clubu', napadá mě, že to z Bergmanovy strany trochu volá po incestu. Obě dámy mě fascinovaly, jak herecky, tak i svou krásou.(6.11.2014)

  • lubospoti
    ***

    Tento Bergmanův film vyžaduje naprostou soustředěnost diváka. Já bohužel naprosto soustředěný nebyl a tak jsem se ve filmu trochu ztratil. I když.. téma snímku je ženská psychika.. a v té se občas ztratí i člověk naprosto soustředěný.(20.6.2016)

  • tragos
    ****

    Znáte ten pocit, kdy se bojíte toho, co přinesou další vteřiny, ale nedokážete to zastavit, ačkoliv máte možnost? Persona mě fascinuje a děsí zároveň a Bergman se pro mě stal po shlédnutí jediného filmu démonem. Poklona, přijdu zas.(19.3.2007)

  • Ippolito
    *****

    Jedno z komorních Bergmanových dramat, které se navíc zabývá ženskou duší... a tím si mě získalo na celé čáře, a to ani nemluvím o způsobu zpracování, jehož třešničkou je jisto jistě úplně poslední scéna...(5.7.2010)

  • TomasKotlant
    ****

    Neskutečná hra s divákem na velmi malém prostoru. Víceméně je divák nucen skoro celou dobu sledovat dvě herečky a jejich tváře a přitom film není stereotypní. Režie je zde hodně znatelná a dává filmu jasnou formu, jejíž obsah je dosti diskutabilní. Ale každý si v tom určitě něco najde. *** Ve zkratce: Čemu se směješ? Ty to máš jednoduché...(7.12.2010)

  • bubblebobble
    *****

    Ste vadní? Nie? Ste.(31.10.2013)

  • Filomena.I.
    *****

    Vhled do nitra dvou žen. Herečka stanuvše uprostřed děje zasáhnuta je náhle poznáním o nechutnosti života plného přetvářek, hraní a předstírání. Proto odmítá dále komunikovat s tímto zvráceným světem a uzavře se - poněkud sobecky - pro svoji ochranu do nehybnosti samoty a mlčení. Mladá ošetřovatelka, či spíše společnice, je jediným spojením s reálným světem. Aby přehlušila pro ni nesnesitelné ticho, vede hlasitý monolog o svém žití, při kterém postupně odkrývá blátivé usazeniny na své duši. Tak - sama překvapena - rozeznává plytkost svého života a masky, které si nasazovala. Ohromena zjišťuje podobnost se svou pacientkou… *** Persona pro absenci děje je spíše psychologickým obrazem dvou žen, byť z rozdílného prostředí, přesto si téměř totožných ve svém ne-šťastném žití. Strohost interiéru skládajícího se jen z nezbytných kulis (postel, stůl, židle) a holých zdí soustředí diváka na to podstatné: Tváře a gesta herců, na nichž je film vystavěn. Umocněno pouze odstíny černé a bílé barvy. O šťastném výběru hlavních postav svědčí přesvědčivost a věrohodnost hereckého výkonu Bibi Andersson a Liv Ullmann.(29.4.2014)

  • Kervorkian
    ***

    Moje filmové oko trpí Bergmann efektom, vždy potrebujem daný film pozrieť druhý krát. Predpokladám, že rovnako ako Lesné Jahody, si aj Personu po druhý krát obľúbim, ale na prvý krát - aj napriek niektorým dokonalým momentom (hlavne v začiatkoch) - to bolo na mňa príliš. Cíitm tú genialitu, hmatám po nej, ale na jej dotyk potrebujem ešte čas.(20.11.2014)

  • iNKa 1104
    ***

    ...jen takový malý comment: ty ženský jsou úžasný- ty obrazy jsou nezapomenutelné... ale je tam toliko tajemství a tolik jejich interpretací... že jedna jediná nit, která by to sešila v jeden nezapomenutelný film, se někde v půlce zašmodrchala a poté přetrhla a už se nešlo ničeho dopátrat - snad jen domýšlet... snad na vícero shlédnutí a ve větších rozestupech...(2.9.2007)

  • Eluin
    ****

    Pozoruhodný film, který na mě zapůsobil. Liv Ullmann se mi tu líbila více než Bibi Andersson..třeba to bylo tím, že tak moc nemluvila. Některé scény byly ale skutečné "psycho"..(8.2.2009)

  • mi-ib
    **

    Omlouvám se za své barbarství, ale tohle bylo pro mne až moc nestravitelné. Co bych hodnotil na tomlhle snímku kladně je snad jen to, že má celkem snesitelnou stopáž, že se dá v několika hluchých místech přetočit a sympatickou Bibi Andersson. Zbytek je přesně to, co si představuju pod pojmem Bergman.(25.3.2011)

  • edie sedgwic
    *****

    Je malo reziserov, ktorych tvorba dokaze udrzat moju pozornost od prvej sekundy az do sameho konca. Snad netreba ani zdoraznovat, ze jednym z nich je Bergman. Film sleduje postupne do bizarnych rovin sa dostavajuci vztah dvoch zien, v jednej z hlavnych uloh uzasna Liv Ullman, ktora cely cas takmer neprehovori, a predsa hereckym vykonom strci do vrecka hocijaku inu herecku.(28.4.2013)

  • dragoliz
    *

    Nerozumiem tomu, ľudia. Vy, čo to tu s obdivom a úžasom ospevujete a radostne napaľujete plné bomby, tu spomínate napríklad herecké výkony oboch hlavných aktériek. Okej, beriem, obe to zahrali super. Tiež musím pochváliť prácu so scénou, niektoré zábery mali ozaj čosi do seba. Ale vážne rozumiem, o čom vravíte, keď spomínate skvelého filozofického hĺbavého génia Bergmana alebo akési jeho tajomné svety a atmosféru, či priepasti našich duší. Keď prechádzam týmito duchaplnými komentármi, ozaj sa cítim ako niekde v inom svete - toľko hĺbavých mozgov a stvorení, koľko sa ich nazbieralo tu, človek len tak niekde nestretne. Pardon, ale mám pocit, že niektorí ste tu hĺbili ozaj hlboko... ale do hoven. Ak je to ozaj tak dobrý film, ako niektorí tvrdíte, skúste nabudúce presne pomenovať, čo je na ňom tak skvelé. Lebo aj keď som veľmi chcel na tom filme nájsť niečo dobré, v týchto komentároch som skutočne nenarazil na nič, čo by mi pomohlo pri hľadaní tej (asi veľmi veľmi) skrytej kvality tohto filmu. Čítam tu tiež o tom, ako Bergman využíva pre tvorbu svojich filmov prúd vedomia. Prečo? A na čo? Prečo je potrebné, aby tento podľa mňa chaotický a nesúrodý prúd svojich pobláznených myšlienok prezentoval ako film? Takéto prúdy si predsa každý môže odložiť pre príležitosť sedenia v hospode pri pive alebo ešte lepšie - na skoré ranné hodiny, kedy sa z polomŕtvej papule môžu valiť spolu s natrávenými zvyškami jedla. Grcka ako grcka.(13.1.2016)

  • Biopler
    *****

    Po dlhom čase film, pri ktorom bolo treba pátrať po zdrojoch ozrejmujúcich jeho vysvetlenie. Po ďalších zhliadnutiach môžem prehlásiť, že sa jedná o veľmi osobný film režiséra. Ako ináč si vysvetliť úvodné zábery či predel v strede, alebo dokonca záverečný päťsekundový pozdrav rejžu za kamerou? Bergman bol pred natáčaním čerstvo po prekonaní choroby, ktorá ho mohla stáť život. Chcel sa s tým akosi vyrovnať, podeliť, preto niečo šupol do snímku. Persona sa javí po prvom pozretí ako komplikovaný, ba až nepreniknuteľný film. Jej tajomstvá sú šikovne zabalené a je len na divákovi čo dokáže pochytiť a vychutnať. Bergman, starý sukničkár, obsadil do rolí ženy, s ktorými mal vo svojom živote pomer. Bibi Andersson bejvalka, Liv Ullmann budúca bývalá. Sranda, že Bibi mu na ponuku kývla. Kdesi som čítal, že s Liv boli dobré priateľky, tak najskôr preto. Persona - to je odhalenie citu i lásky vo vnímaní Bergmana, na ktoré vo filme použil dve ženy. Jedna reprezentuje vnútro, druhá zovňajšok, do ktorého sa práve zamiloval. Chce nás presvedčiť o tom, ako sú si obe podobné a že keď odchádzame zo vzťahu do vzťahu, istý prienik túžob, ktoré hľadáme v novom vzťahu, v tomto prípade značný, zostáva. Obe predstaviteľky však bojujú s odvekým poslaním ženy, matky. Nevedia prijať dieťa. Sú herečkou vo svete, v ktorom nosíme masky, aby sme to vedeli vystáť. Sú ošetrovateľkou, aby sme si vždy po tom čo nás svet prefacká, vedeli ošetriť rany a pocítiť ako sa nám narovnáva duša. Bergman týmto dielom opäť ukázal ako geniálne pracoval s filmovou rečou. Záber na chlapca pred obrazovkou kde sa nám prelínajú tváre dvoch hlavných protagonistiek je ikonický v dejinách kinematografie.(21.8.2018)

  • iCube
    ****

    Nevím, jestli byla Persona hned po Lesních jahodách dobrou volbou. Film už je (zejména v rozuzlení) plný sofistikovaných symbolů a výjevů, k jejichž plnému rozklíčování potřebuji hlubší analýzu. Nicméně jako člověk, který má určité studijní základy z psychologie musím uznat, že tvůrce vykresluje daný psychopatologický jev velmi realisticky a jeho zde zmiňovaná tvůrčí krize způsobená nemocí konečnému dílu rozhodně přidává. Naslouchat a tak se vyposlouchat z vlastních problémů. Mluvit s prvotním cílem pomoci, ale následným nalezením vlastních problémů a nedostatků. Léčba projekcí/imaginací. Je toho tu hodně!(23.12.2018)

  • Joski
    *****

    Absolut Bergman... Experiment spojený s absolútnou istotou...Psychoanalýza ženy a sebareflexia, strach z umeleckej tvorby... Ťažké obdobie pre Bergmana vyjadrené vo filme. Náročný film ale jedinečný skvost svetovej kinematografie... Len pre absolútnych cinefilov!!!(31.1.2009)

  • teyra
    *****

    Toto Bergmanovo komorní drama mi trochu připomínalo Lynchovo Mulholland Drive, s dvojicí ženských hrdinek a jejich sblížením a splýváním identit. Podobně mysteriózní a výkladově mnohoznačné, se surrealistickým prologem, bez dostatku vnitřních klíčů, které pak musí být roubovány zvenčí. Zastánci psychologismu budou ve filmu vidět ozvěnu Bergmanova rozporného vztahu k ženě-matce či dozvuk osobní krize Bergmana filmaře, který nechce zmlknout jako hlavní hrdinka jeho filmu, ale snaží se o jakoli nedokonalou výpověď. Persona je navzdory své těžko stravitelné výstavbě – stálý monolog ošetřovatelky Almy, přerušovaný povětšinou pouze každodenními rutinnými činnostmi – a hutnosti psychologických jemností dílem, které se vyplatí vydržet sledovat až do konce. Zajímavý je mocenský boj obou žen: celá osobnost Almy se všemi jejími drobnými sebeklamy se hroutí a rozplývá pod studujícím pohledem mlčící Elisabeth, aby se nakonec role obrátily a mluvení v podobě obžaloby z nezvládnutého mateřství vyšlo ze střetu jako vítěz.(12.9.2010)

  • closed.eye
    *****

    Pustit si jeden večer do nebe volající vulgární ZLO jménem Babovřesky a další večer tohle bude pro mě asi jedním z největších kulturních úletů mýho života. Je to jako jeden večer kydat hnůj, beznadějně po krk ve sračkách, dýchat ostrej těžkej sladkej smrad a další večer se vznášet kdesi vysoko nad zemí, chápat sice zhruba z polovinu z toho, co vidím pod sebou, ale cítit se strašně příjemně zahlcená nárazama chladivýho slanýho mořskýho vzduchu. To je normálně na posrání, brutální rozdíl... Připadám si jako největší ču*ka pod sluncem, pustit si po Troškovi Bergmana. Je to možná ode mě vůči Zdendovi nespravedlivý, zaplácnout ho nejklasičtější klasikou, ale dobře mu tak, potřebovala jsem se po včerejšku vzpamatovat. Vizuálně jako vždy symfonie, krásně úchylně dokonalá kamera...(23.7.2013)

  • Vesecký
    ****

    Je mi to moc líto, ale jen čtyři. Bergman byl filmovým géniem, to je nesporné, a já jeho dílo miluji. Tenhle film byl nádherný do chvíle, než na scénu vstoupil Elisabetin manžel, který žádá, aby se k němu a k dítěti vrátila. Ten závěr jsem ale vůbec nepochopil. Vlastně si ho asi má každý vyložit po svém. Je fakt, že Persona se mi dodneška vyhýbala. Příběh dvou žen na osamělé chatě u moře byl strhující a každý záběr, každý pohyb, gesto, i to ševelení větévek před domem, vše bylo funkční. Pak se objevilo něco, co bylo zřejmě snové, a já byl najednou se svým realismem úplně mimo. Asi to je geniálnější dílo, než jsem s to pochopit. Je mi to moc líto, ale jen čtyři.(28.1.2015)

  • Dimo
    ***

    Přestože rozumím tomu, co chtěl autor o ženách vyjádřit, nechytlo mě to. Asi proto, že ženám nerozumím.(26.5.2015)

  • Carthorias
    ****

    LFŠ 2018, Film 22: Filozofující blábolení o smyslu života s dvěma sexy švédskejma kočkama. Jestli bych chtěl nějaký film vidět jako porno-remake, byla by to Persona. Obzvlášť tu scénu na pláži (zde pouze popsanou), to by bylo přímo na AVN Award.(1.8.2018)

  • Bukiet
    *****

    U většiny Bergmanových filmů jsem měl tu smůlu, že před jejich shlédnutím jsem si je přečetl ve formě filmové povídky. Takže pak každé podívání na film je pro mne jen doplněním informací. Ale jakých! Úchvatná kamera Svena Nykvista. Vychutnání si každé repliky z úst Almy. Hodně dobrá je v tomto filmu i hudba Larse Johana Werleho. Persona patří jistě k těm náročnějším filmům Ingmara Bergmana a pro někoho bude i přes svou nedlouhou stopáž jen dlouhým nudným monologem, ale pokud máte Bergmana rádi, jako já, stojí to za to se k tomuto filmu znovu a znovu vracet. Jako k celému Bergmanovi. Kdykoliv vidím nějaký jeho film, mám chuť vzít kameru a něco natočit, ne že bych to uměl, ale takovou chuť ve mně tyto filmy vzbuzují. To je ostatně pocit, který znám jen u evropských filmů.(9.3.2006)

  • destructX
    *****

    10/10(16.2.2008)

  • wito
    *****

    dokonala filmova lahodka. filmova basen, tazko uchopitelna, plna symbolov, pocitov, tak vyznamne podtrhnutych kameramanskou pracou...ano asi toto je to prave filmove umenie...(14.1.2009)

  • bachacek
    *****

    Mé místy až zoufalé pátrání po objasnění statusu ženy, lépe řečeno ženského charakteru, a to alespoň o něco méně simplicitního, než co spatřuji po nocích na Anglických ulicích, snad konečně díky Bergmanovi došlo nějakého zdárného konce. Či snad začátku. Snad jen doporučím nesnažit se film při samotném sledování přespříliš racionalizovat. To si nechte až na přestávku, než si jej pustíte znovu. A nakonec ještě: Kam se Nietsche hrabe.(21.12.2010)

  • mazic
    ****

    ztratil jsem nit, našel jsem nit nebo to byla špatná nit? a pochopil nebo ne? no vysvětlovat to nikomu nebudu asi.....(29.1.2013)

  • aik
    ***

    Typický artový fetiš. Po třetím snímku, to už můžu říct: S Bergmanem mám prostě problém. Líbí se mi niterné pointy jeho snímků zabývající se především psychikou lidské duše a mnohdy krásně pojaté snové scény. Avšak jako celek na mě působí každý jeho snímek odcizeně, seversky chladně a bohužel i často v rámci stopáže nudně. Někdy více, někdy méně. (Tentokrát více.) Mám pocit jakoby zajímavá místa Bergman rád vyplňoval volnějšími intermezzi, jejíž účinek byl ve své době možná neodiskutovatelný, dnes však působí poněkud unyle.(18.5.2013)

  • Skatemurai
    ***

    Náročné.(19.10.2014)

  • 1mArc0
    *****

    Aj napriek tomu, ako sa ohlasuje, že je to nudný, komplikovaný... okrem tej nudy, čo by ste čakali od Begmana? Žeby vám predhodil jednohubku.. Max von Sydow: „Bergman bol neobyčajný umelec, veľmi citlivý a vnímavý človek, a predovšetkým vynikajúci divadelný režisér.“ Ak je niektorý film z Bergmanovej tvorbe, ktorý je preukázal naplno jeho talent pre divadlo, tak Persona a Det sjunde inseglet. Mimo Bergmana- (bez uváženia jeho tvorby, je to jeden, ak nie z najlepších psychologických filmov vôbec celkovej kinematografie, nehovoriac, že originalita scenára, je niečo, čo v tej dobe robil málokto ,ak nie jediný - s takouto jasnou víziou, vstúpiť do vnútra ženy, resp. človeka!) Filmovému svetu ukázal, že je to režisér, ktorý si môže dovoliť určenú voľnosť, čo je luxus určený len zopár tvorcom. Beda, stále tvrdím, že režiséri, ktorý si píšu sami scenáre, tak sú cenený ako soľ nad zlato. Sven Nykvist, to čo dovádzal s kamerou, také niečo vyvádzal Kazuo Mijagawa na východe. V spektre Bergmana je to film, v ňom prvky, ktoré vo svojej tvorbe už nikdy nezopakoval, náročnosť a prehĺbenie ľudskej duše, beda Begman bol neskutočne citlivý a vnímavý tvorca, ak by bol psychológom zaslúžil by si Nobelovu cenu, a to nemusel užívať kokaín, ako Freud. Pri tomto filme bol Bergman tak skúsený a istý režisér, ktorý mal tak vycibrený štýl, že si mohol dovoliť určenú voľnosť, čo je luxus určený iba zopár tvorcom. Vedel dobre vedel, koho obsadzuje do tohoto filmu, vedel to na skrz 100% cez obe herečky. Originálny, jedinečný, náročný, psychologický, klenot to bol Bergman v tomto období, a Persona nesie jeho odkaz aj naďalej. Dnes sa môžu psychologické filmy hanbiť, nehovoriac o tom, že dosiahnuť farebnosť v čiernobielom filmu je zázrak.... /100 %/(24.8.2017)

  • Arkanoid
    ****

    Dve rozdielne ženy, dva skvelé herecké výkony, opäť zaujímavý Bergmann s precíznou kamerou prekvapujúci strihom. Cítiť hodnotné posolstvo v atraktívnej vizuálnej forme. Asi najlepší film na zobrazenie povahy žien, len nerozumiem všetkým režisérovým výrazovým prostriedkom(18.4.2019)

  • pepino
    ****

    Další hodně osobitý film mistra Bergmana. Tentokrát si bere na svůj psychologický paškál 2 naprosto protikladné ženy které opět izoluje od okolního světa a my zaroveň s ním sledujeme jejich chování a rozebíráme je zevnitř. Nebo spíš Bergman je rozebral za nás a předložil nám to na jeho hodně těžkém podnose. Nebo je to jinak? Rád bych pozdvihl úvod tohoto filmu ve kterém na nás pustí Bergman pořádnou surrealistickou masáž za kterou by se nestyděl ani pan maestro Lynch..(22.6.2006)

  • dobbin
    *****

    Příběh "zabejčené" herečky a její "ošetřovatelky", které spolu tráví léčebný pobyt na chatě u moře. Vizuálně úchvatné a pro mě asi zatím nejzajímavější Bergman.(3.11.2006)

  • Dzun
    *****

    Jak napsal Tsunami_X: tohle je intelektuální orgasmus!(17.8.2007)

  • e(l)a
    *****

    Sedím, popadám dech a nestačím se divit... Tento film patří jistě k Bergmanovým vrcholným dílům. Perfektně natočené, člověk jen s otevřenou pusou přihlíží perfektně poskládaným obrazům utvařejícím přes jejich častou nenávaznost a útržkovitost jednolitý a hluboký "příběh". Film se může pyšnit hlubokým vhledem do "ženské duše", možná proto pravděpodobně zaujme ženy víc než muže. Že je těžko pochopitelný? Jistě! Ale člověk v něm může objevovat stále nové a nové podněty, tento film může být stále novým předmětem k zamyšlení. A Bergmanovy filmy (a tento obzvlášť) za toto zamyšlení skutečně stojí. A to nemluvím o excelentních výkonech hlavních představitelek! I když jsem měla Liv Ullmann ráda i v jiných Bergmanových filmech, tady mě naprosto nadchla! Personu mohu vidět znovu a znovu a pokaždé mi bere dech ono hlubší a hlubší noření se do neznámých vod ženského uvažování a vnímání. No, zkrátka, možná nejlepší film, který jsem kdy viděla! Persona je prostě dokonalost sama. (Mimochodem: U tohoto filmu začínám chápat, co znamená katarze.:-))(7.3.2009)

  • iMilan
    *

    K čemu jsou krásné obrazové kompozice, když pod slupkou je prázdno, šeď a nuda? Nejlépe to okomentoval Isherwood "Hyperintelektuální fetiš, za který bych Bergmanna ztřískal IKEA židlí. Fakt jsem při té povinné školní projekci trpěl tak, že jsem chtěl sundat brýle a obroučky si vypíchnout obě oči."(10.4.2011)

  • nikkittka
    ***

    Absolutně netuším,jak bych měla Personu uchopit,nevím si rady s tím,jak ji interpretovat a už vůbec nejsem schopna najít klíč k jejímu ohodnocení.Tak tedy z čirého alibismu solím tři hvězdičky s tím,že to možná někdy zkusím znovu a budu moudřejší.V dohledné době se na to ovšem nechystám.Jsem zkrátka srab.(10.6.2012)

  • Stranger77
    *****

    Film, který chápu, že se nemusí každému líbit. Stejně jako v jiných Bergmanových filmech však jsou dialogy naprosto výtečné. Krátký film s výrazným vyvrcholením, u kterého si netroufnu trvdit, že bych ho úplně ve všech aspektech pobral a láká mě ho vidět znovu.(27.12.2018)

  • Johny_MH
    *****

    Film, který se vymyká z celé Bergmanovy tvorby svou úchvatnou vizuální prací. V mnohém směru lepší než Lesní jahody či Mlčení.(3.7.2005)

  • Weirdman
    ****

    8/10... Chvíľami som ani nedýchal a celý čas som obdivoval fenomenálnu prácu kamery, svetla a tieňov, ale celkovo bol celý film, pre mňa ako diváka, až príliš surrealistický...(5.9.2007)

  • teplic
    **

    veľká nuda, ktorej nepomáhajú ani občasné výtrysky do zmyslov diváka (montáže a škriekanie). príbeh dvoch mániodepresívnych scenáristiek z všmu, pôvodom z vranova nad topľou a námestova, ktorý sa tak snaží byť hlboký a filozofujúci, až pripomína slnko v sieti na kombinácii marišky a schopenhauera.(27.1.2018)

  • Víteček
    **

    Herecké výkony hodně dobré, ale celkově je to asi nad mou úroveň, neboť mě to ani v nejmenším nechytlo a spíš mě to zanechalo zmateného. Zmateného a zároveň znuděného. 40%(2.2.2018)

  • iz67
    *****

    Narozdíl od mnoha klasiků, Bergman nestárne (možná až na ty roztomilé surrealistické vsuvky)! Personu jsem už viděl několikrát a dnes (2018) jsem ji znovu slupnul jako malinu! Má to skvělou atmosféru a skvělé dámy. A moc fajn se o tom po konci dlouho přemýšlí.(3.3.2018)

  • saladín.

    V tomto pripade sa prisne vzate vobec nejedna o film ale o prakticku prirucku pre studentov 5. rocnika psychologie. A preto bez *. _______________ Asi takto: ak sa nam s jemne pornografickou (pretoze hodne potemnelou) zalubou a maniakalnou preciznostou ukazuje vnutro neznameho hodinoveho strojceka namiesto celku ukazujuceho ci neukazujuceho cas, mozno sa nechat fascinovat i tou mikrokresbou. Alebo ziadat ten celok (napokon i autorov zaver je ze od istej urovne zostava uz len biely sum). Z ucty k samotnemu faktu ze nikdy predtym a nikdy potom tu nic podobne a svojim vlastnym sposobom dokonale nebolo volim tretie riesenie.(21.2.2008)

  • lehkoživka
    *****

    Přes všechny surrealistické sekvence velmi živý film. Uzavření se do mlčenlivé schránky vyvolávající v okolí potřebu ten obal rozbít. Neopětovaná potřeba vzájemné blízkosti vedoucí k agresi. O tom, jak jsme si i přes povrchní rozdíly podobní. Bergman je bystrý pozorovatel a umí jít až na dřeň. Nechtěla bych ten film vidět podruhé, není jaksi "příjemný na koukání". Ale jsem vděčná za to, že jsem ho viděla.(12.3.2009)

  • ejnl
    ****

    Technicky precizní, dokonale fotogenický film, na jehož doznění budu muset asi ještě chvíli počkat. Ženy jsou dokonalé, velká část děje se odehrává spíše v divákově fantazii, protože často sledujeme pouze krásně nasnímané monology.(16.3.2011)

  • Trinculo
    *****

    Film o řeči (diskurzu) a ženském těle. Představy, zkušenosti, cokoliv co utváří pohled a umožňuje rozumět řeči. Porád se mluví, ale to dráždí fantazii, stejně jako erotická scéna, která je celá jen odříkaná anebo zaplétání se do toho, že se můžu stát tím kdo mlčí, nebo že se může kdokoliv stát tou druhou postavou z filmu. Jak naznačuje střihový úvod, tady jsou jen masky. Za tou maskou je co? Převzetí další masky, hloubka? Nebo je tam dutý a prázdný prostor ve kterém může donekonečná znít osobní pravda o druhém, která ...(2.7.2012)

  • kubilov
    ****

    Úžasně přitažlivá Bergmanova studie Ženy jako symbolu, fenoménu, genotypu, avataru, jako povolání. Předně, Persona by nebyla taková bez výtečné ukecané Bibi Andersson, Ingmarovy ex, a tajemné, mlčící a přesto všeříkající Liv Ullmann, Ingmarovy dost možná osudové ženy. Film plný kontrastech a jejich prolínání, skvělé práce s kamerou et cetra. Tady jsou slova k ničemu.(13.2.2016)

  • johnny01
    *

    Celé je to nějaké zmatené a nedává příliš smysl. Alma na to duševně nemá, jak jsme se ostatně dozvěděli už na začátku... Proud řeči sice tu a tam naskytne něco zajímavého, ale jinak je to hrozná nuda, ještě s minimem hudby. Nelogické jsou i některé reakce. Mohl to být dobrý lesbický romantický film, ale nestalo se.(23.9.2017)

  • Molerat
    ****

    No, rozhodně má Bergman lepší filmy než tento.Sice je to hodně zajímavý počin, ale na můj vkus ,,nemastný a neslaný".Není špatný, ale chybí mi tam asi ta pointa.(27.12.2008)

  • gizi
    ***

    Zajímavý snímek (ostatně jako všechny Bergmanovy), ale moc hluboce na mě nezapůsobil. Dávám tedy 65%, 28.6.2012.(29.6.2012)

  • Comodore_1
    ***

    Naprosto bravůrně natočený a sestřihaný snímek a ta myšlenka. No velmi těžké na pochopení, ale vím že to jednou přijde a dostanu se hlouběji.(19.11.2012)

  • tvojemamaspi
    ****

    vůbec nechápu proč ale miluju to.(24.2.2013)

  • Foogas
    *

    Radost sledovat? Ale kdež. Konverzační hyperintelektuální art. Natočeno a zahráno perfektně, ale co naplat, když je to o ničem? Když opravdovou kvalitu od Bergmana, tak jedině Sedmou pečeť.(1.1.2017)

  • buchannon
    *

    Nevím, proč jsem sledoval (můj první) Bergmanův film, zřejmě proto, že se všude dočtete, že byl jeden z nejvýznamějších světových autorských filmařů. Já osobně tedy nevím, čím si toto hodnocení vysloužil, ale zřejmě je brzy po prvním snímku vynášet soudy. V jednom komentáři jsem se dočetl, že: "Bergman je nuda vole!“, sice nevím jak vypadá jeho ostatní tvorba, ale pro tento snímek to platí stoprocentně. Kdybych si ho pustil rychloposuvem, vím, že bych o nic nepřišel. Zdá se, že Bergman v době natáčení skutečně trpěl tvůrčí krizí (jak je uvedeno zde v obsahu), i když většina z toho mála, kteří viděli tento film, se mnou nebude souhlasit.(1.2.2018)

  • PoprockCZ
    **

    Úchylné, zdlouhavé, divné. Obsah filmu ve 3 slovech. Ano, kamera byla místy zajímavá, ale pokud bych to celé nesledovala na 1,5x rychlosti, asi bych u jednostranného monologu 1,5h nevydržela. Bergman očividně není můj styl.(11.11.2019)

  • Ferguson
    *****

    Trochu záhadný film, ze kterého se stalo umělecké veledílo. Začátek filmu v nás navodí pocit, že budeme sledovat něco opravdu hodně zvláštního, ale samotný film je natolik neuchopitelný, že slovo zvláštní to vůbec nevystihuje. Myslím, že už nikdy nikdo nenatočí takovýhle film. Škoda.(17.3.2006)

  • Jester_X
    *****

    Fasnující psychologické studie. Film dává do kontrastu mlčící herečku Elisabeth a upovídanou zdravotní sestru Almu. Alma se vyzpovídá ze všech bolestí a radostí Elisabeth, přestože ta neřekne ani slovo. Prokazuje tak slepou důvěru, která právě Elisabeth uvrhla do dobrovolného vězení své mysli. Elisabeth a Alma tak dochází k neočekávaná podobnosti a člověk se ptá, zdali to vše není jen schyzofrení představa nemocné Elisabeth. Bergman využívá silných a sugestivních imaginací, v nichž se střetává svět přirozeného pudu s racionalitou, jejichž kombinace ovšem vede často k chmurům, které si aktérky ve svém životě vybudovaly. Důležitou roli hrají také dialogy, lépe řečeno monology, které skutečnost a podstatu problému postupně rozkrývají.(31.8.2011)

  • P/\/EL
    ****

    minimalismus, čistota obsahu i formy, zdá se to málo, né, je tam vše, většina je na mě, co teď s tím, nebyla to nuda, bylo to zajímavé, mohl bych se pokusit o vysvětlení, obhajobu, ale asi to nemá smysl, je to hodně jiný film, ale rozhodně ne úmorná nuda, střet dvou traumatizovaných žen a tak dále...(30.1.2013)

  • Indio
    *****

    Vubec nevim a přesto jsem z toho filmu uplně hotovec. Ze začátku jsem to pobíral pak se mi holky začli stírat a já mněl podezření , že je tam jen jedna nebo že ošetřovatelka je Ullmannová a Andersson pacientka. S konečné konfrontace mi nebylo jasny ani ho...o ale nadšení trvalo do uplneho konce. Až jsem si přečet o co jde tak se mi pocity trochu srovnaly ale i bez vysvětlení bych propadl tomuhle snímku.(3.4.2013)

  • begotten11
    *****

    Super ultra hyper psycho(6.9.2013)

  • Eterna
    *****

    Silnější vyhrává. Nebo ne? Bergman docela jasně ukazuje, že už od počátku všeho tady persona byla. Alma a její monolog - jedna z nejlepších erotických scén, klíčem ke všemu jsou totiž slova.(1.4.2015)

  • Tangentoida
    *****

    Zastávám názor, že se již nikdy nezrodí filmař, jakým byl Bergman. Tento muž dokázal většinu svých filmů povznést nad status pouhého uměleckého díla a udělat z nich nebesky zázračný artefakt, jenž jako by nebyl z tohoto světa. Autor příběh o konfrontaci a splynutí dvou zdánlivě cizích žen nejen zachycuje, nýbrž je schopen se do něj vnořit a zprostředkovat svědkům nevšední zážitek. Persona pro mě představuje výjimečnou výroční extázi.(24.8.2015)

  • rbr
    *****

    v níž Ingmar Bergman stvořil tumblr.(7.12.2015)

  • Ekdahl
    ****

    Okázale artistní (např. ty pohledy do kamery už přece jen trochu zestárly), místy ale strhující sestup do hlubin ženské psýché. Postava Ullmanové odmítá nadále fungovat v běžném životě - strhává masku - a jaksi z něj vystupuje (jedná se o pomstu svýho druhu? viz. postava Elektry). Svět = peklo, viz záběry z Vietnamu nebo holocaustu. Na ostrově se její kondice zlepšuje. Nekomunikace z její strany ovšem vede ke krizi ošetřovatelky Almy. K tomu témata mateřství, umění, možnost vzájemného sblížení/zraňování dvou lidí. Zdá se mi, že ne vše ve filmu něco nutně symbolizuje - Bergman se do jisté míry jen opájí vizualitou obou hereček (nedivím se mu), jejich zrcadlením a prolínáním. Kupř. nekompromisní úvodní sekvence obsahuje jak Bergmanovy motivy známé i z jiných filmů (pavouk jako symbol děsivého Boha-tvůrce), tak obrazy, které jsou "jen" vizuálně extrémně silné (márnice). Bergman minimalistickými prostředky dosahuje naprosto maximálních účinků: celý Hollywood se svými triky a miliardovými rozpočty se může jít KLOUZAT. Jedna technická výhrada: obávám se, že ani ve Švédsku není pravděpodobné, že by doktorka půjčila pacientce svou chatu a vyslala ji tam se sestrou, jež se měla starat výhradně o ni.(1.1.2016)

  • Soldier_666
    *****

    Bergmanův epos ženského psýché. Nemusí sednout každému, ne každého baví intelektuální "žvatlání" o všem a vlastně vůbec o nietzschem :) Divácky více stravitelné než třeba Tarkovskiho Oběť (ačkoliv se jedná o podobnou uměleckou formu, příběh je úplně jiný). Příjemná stopáž, sympatické herecké ztvárnění a filosofování. Pět s odřenejma ušima...(22.8.2017)

  • SAINTS
    ****

    Naročny film,ktory ponuka divakovy niekolko rôznych interpretacii.(27.1.2018)

  • rimul
    ****

    To je snad první film, u kterého přemýšlím, jak ho ohodnotit....pět hvězdiček je hodně, tři jsou málo. Ještě chvíli budu přemýšlet.(1.2.2018)

  • Rattlehead
    *****

    Skvělý scénář, výborné herečky a nádherná hra se světlem a stínem. Jeden z nejlepších Bergmanových filmů a vrcholné dílo evropské kinematografie !(1.2.2018)

  • Royaldell
    ****

    Tak tohle budu vstřebávat ještě dlouho..Těžko říct,co tím chtěl básník úplně přesně říct,ale nějakým zvláštním způsobem se mi to líbilo. Má to takové svoje kouzlo,kdy chcete vědět,jak to ten Bergman myslel,ale zároveň nechcete,protože máte svou verzi raději. Celá rozpolcená z toho,uff. A ta švédština se tak nádherně poslouchá!!(15.5.2018)