Reklama

Reklama

Persona

Trailer

Obsahy(1)

V tomto filmu, jenž vznikl v době Bergmanovy těžké nemoci provázené tvůrčí krizí, se projevila jeho mimořádná citlivost vůči složitosti ženské psyché, kterou podrobil soustředěnému niternému průzkumu. Dotkl se přitom závažné otázky pravdy v umění a s tím související identity umělce - konkrétně herečky odmítající dál hrát umělé role na jevišti. Její únik od veřejné masky - "persony" se však stane jen dočasným přijetím jiné role. Ve filmovém ději se rozvíjí zvláštní vztah dvou rozdílných a zároveň v něčem podobných žen - herečky Elisabeth, která se rozhodla protestně mlčet, a její ošetřovatelky Almy, která naopak mluví ráda a svěřuje se jí. Obě představitelky režisér důvěrně znal - jednu jako svoji bývalou, druhou jako současnou partnerku. Tento fakt pronikl do pojetí rolí i do jejich zproblematizovaného ženství. Bergmanův osobní vztah k ženám vycházel z ambivalentního vztahu k vlastní matce, kterou obdivně uctíval jako nedostupný zbožňovaný idol, a zároveň marně prahl po jejím přiblížení a hřejivé náruči. U většiny svých filmových hrdinek spatřoval toto rozdvojení na ženu-idolu a ženu-matku. V Personě se pokusil oba typy v jejich dvojjedinosti konfrontovat a v závěrečném metaforickém záběru nechal jejich tváře prolnout do jediné podoby. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (258)

Decker 

všechny recenze uživatele

Celkem paranoidni psycho film, ale dost predvidatelny od rezisera jakym byl Bergman. Zatim nemohu vyjadrit sve dojmy, nebot jsem film videl jen jednou a zaslouzi si hlubsi studii, ale je to jeden z mala filmu po delsi dobe, ktery ve me zanechal takovyto dojem, totiz nemoznosti podat vyjadreni o cem to bylo. Snad o lasce anebo mozna o sebepoznani? Sami na to zkuste prijit... ()

Khumbac 

všechny recenze uživatele

Když mladá sestra sledovala TV s upalujícím člověkem, dostalo mě to a odzbrojilo. Film je střihově, hudebně i scénaristicky velmi specifický. ()

LeoH 

všechny recenze uživatele

Doteď jsme se s mou milou ženou nedohodli, jestli ten fascinující boj o dominanci probíhá opravdu mezi dvěma osobami (jak si myslí ona) nebo mezi dvěma póly téhož „já“, dvěma uhlíky téže obloukové lampy, uvnitř jedné hlavy (jak si myslím já). A je to tak lepší, tahle dráždivá neurčitost je totiž na mém nejoblíbenějším Bergmanovi to nejmag(net)ičtější – to, jak se dotýká různých nepopsatelných (kdyby se daly vyjádřit slovy, nač točit film) hnutí a spodních proudů mysli, jak intenzivně zasahuje emoce, aniž by k tomu potřeboval jednoznačný výklad a děj, místo nichž nabízí několik možných, stejně zajímavých čtení detailů i celku. K čemuž mu dopomáhají mimo jiné neuvěřitelná kouzla Svena Nykvista se dvěma ženskými tvářemi a světlem, očištění scény (za otevíranými dveřmi jen záře nebo tma) i zvukové stopy od všeho vnějšího/dekorativního… Ale to už jsou možná zbytečné řeči, které stejně nevystihnou podstatu. ()

andrii 

všechny recenze uživatele

Lekce - žena. Ona proměnná. Je němá, a přec mluví. Je cizí, a přec známá. Herečka - křehká hříčka. Ostrov zrcadlení, moře rolí, kapka soukromí. Veřejná představa, zosobněné předstírání. Divadlo iluzí. Právo "pravdy" se na jevišti uklonit. Bita bytím. To jsem já. Jedna jediná. Sama v sobě ukrytá. ()

senor 

všechny recenze uživatele

Vizuálně velmi působivé. Budu se však na to muset podívat ještě mnohokrát, abych to plně pochopil. Ostatně jako na jiné Bergmany. A to je dobře. ()

Sfinkter 

všechny recenze uživatele

Mistrovské dílo, těhotné existenciálními otázkami a bezskrupulózní upřímností k vlastní duši, jež vás zaskočí bezprostředním scénářem, který považuji za vrchol Bergmanova filmového sdělení. Tato zpověď vás přesvědčí o tom, že člověk nedrží opratě svého životního spřežení, respektive není dost silný a schopný na to je udržet. ()

black.mao 

všechny recenze uživatele

Film o ženách, o poslaní ženy - mateřství. Mladá Alma je zasnoubená a i přes určité pochybnosti vidí v nastávajícím manželství a mateřství svůj životní cíl. Naopak herečka Elisabeth se nikdy nesmířila s bolestivým a komplikovaným porodem a s následným společenským i profesním vyřazením. Svého syna nemiluje, ale svůj mateřský cit neumí zcela přehlušit. Tento rozpor u ní zpouští nervovou chorobu a ona se ocitá v nemocnici, kde o ni pečuje Alma. ()

Endyis 

všechny recenze uživatele

Naprosto působivá a dokonalá podívaná, kde hlavní role ztvárnili dvě krásné ženy. Film natočený minimalisticky, převážně na jednom ostrově s celkem pěti herci, kde tři z celkového počtu hrají pouze „štěky“ a přitom člověku ještě dlouho „vrtá v hlavě“ a to víc než kterýkoliv jiný. Vynikající výkon Bibi Anderssonové, které dokonale „sekunduje“ ne méně skvělá Liv Ullmanová, jež zde předvádějí konfrontaci ženského požívačného idolu a ženy matky - živitelky. Následuje duchovní ztotožnění a splynutí obou osobností v jednu. Na filmu je také třeba vyzdvihnout výtvarnou kameru Bergmanova dvorního kameramana Svena Nykivista. Film vyniká zvláštním temným pojetím celkového příběhu a postav, mnohdy se prolínajíc se snovým znázorněním (Je mi naprosto jasný, kdo byl jeden z pramenů pro tvorbu Davida Lynche) a je pln nádherných obrazů . Jeden z milníků jak v kinematografii, tak i v celkové Bergmanově tvorbě. 100% Kdo hodntil méně než 4*, tak jeho jakékoliv hodnocení absolutně neberu vážně!!! ()

wer4 

všechny recenze uživatele

Bol to jeden nekonečný monológ alebo dialóg? Kde boli vymedzené momenty, kedy realita prechádzala do sna? .. Na prvé videnie vo vás tento film určite zanechá množstvo otázok, ale aj veľa odpovedí. Priznávam ale, že je vhodnejší pre ženské publikum. Odpoveď na prvú otázku: rozprávať sa dá aj bez slov. Odpoveď na druhú: vážne netuším, strácala som sa, ale napriek tomu (alebo vďaka tomu) to bolo neskutočné. ()

marvan 

všechny recenze uživatele

Právě proto, že Bergman byl bytostný divadelník a nikoli filmař, považuji Personu těžící z divadelní řeči za nejlepší Bergmanův film (z těch co jsem doposud viděl). Bergman obecně ve svých filmech inscenuje záběry bez vnitřní provázanosti a logiky, vlastní ryze filmové řeči. Jeho záběry jsou strnulé a bez rytmu, ten udávají dialogy. Podle Bressona si autorský režisér při realizaci svého scénáře uvědomuje, že každý záběr má určitou výpovědní hodnotu a proto může mít jen jediný konkrétní úhel a jednu konkrétní metráž. U Bergmana působí záběry nahodile a bez vztahu ke scénáři. Bergmanovy filmařské schopnosti jsou spíš technického charakteru, ostatně byl ve své době považován za nejlepšího filmového technika ve Švédsku. Důvod, proč je pro mě Persona přesto výborným filmem je ten, že zde Bergmanův divadelní styl pro jednou odpovídá potřebám filmu. Rámec záběru vyplňují pouze postavy, převažují kompozice obličejů, ve kterých Bergman vynikal, a proto tu tolik nevadí přepjatá patetická gesta, která jinak patří na divadelní prkna. Navíc tu promlouvá pouze jedna z postav, čímž je divák ušetřen obvykle toporných Bergmanových dialogů. Svět divadla se na chvíli protnul se světem filmu a díky tomu mohu divadelníka Bergmana pro jednou akceptovat také jako filmaře. ()

hroubek 

všechny recenze uživatele

Moje první zkušenost s Ingmarem Bergmanem a nutno říci, že ne nějak výjimečná a zábavná.Film mě moc nedával smysl.Pevně věřím, že režisér měl ve své hlavně čistou představu, jak film má vypadat a je jen můj problém, že jsem jí neviděl.Skvělé herecké výkony Bibi Andersson a Liv Ullmann.Zajímavá podívaná, která není pro všechny a bohužel, ani pro mě. ()

zdenny 

všechny recenze uživatele

Nepochybně se jedná o mistrovské dílo. Které jde ale totálně mimo mě. Pro to, abych to vnímal jinak, by to musel natočit Lars von Trier. Prostě mě nebavilo se celý film dívat na ksicht jedné ženské. ()

klima777 

všechny recenze uživatele

Existuje PROSTOR mimo slova i mlčení. Bergman to jistě ví, ale nereflektuje. Jinak ovšem zásah do černého (i bílého). ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Tak neviem, čo vo filme hľadať. Potešenie alebo naopak? Hlavne úvodné scény boli zvlášť nepríjemné. Mlčanie ako vlastné rozhodnutie, životný štýl. Herecký koncerta sa pre mňa nekoná. –––– To by mal urobiť každý človek. Mal by pre iných niečo znamenať. ()

Aqualung 

všechny recenze uživatele

Co napsat k tomuhle dílu pana Bergamana?Jeden musí mít docela hluboké znalosti psychologie, aby pronikl a uchopil.Herečka, která po děsivé a surrealistické overtuře šílených šotů z okolního světa, ztopořený mužský úd nevyjímaje ??!!, upadne do pozoruhodného stavu, který se navenek projevuje mlčením.Protějšek, a sice jak ve filmu, tak ve skutečném životě představuje ošetřovatelka, která se snaží rozbořit tu zeď, kterou kolem sebe herečka postavila.Dlouhými monology jako hlavní zbraní, posléze náznaky lesbického sblížení až fyzickým násilím, tím vším se snaží prolomit hereččino mlčení.Místy jde o osobní zpověd ošetřovatřovatelky, místy o surové popisování hereččiných peripetií kolem dítěte, které...., ale až ve finále dochází k disociaci, či snad k syntéze světů každé z žen-nádherný moment propojení poloviny obličeje každé z hrdinek v jeden, či jednu duši, které přesto odděluje šílená propast.Bušením do stolu a slovně se ošetřovatelka oproti herečce surově a jasně vymezuje, aby nakonec opět splynuly v něžném kontaktu. Nádherná sonda do ženských.Hodnotím vysoko, hodně vysoko.... ()

Bernhardiner 

všechny recenze uživatele

Tenhle Bergmanův film mě rozhodně nezasáhl tak, jako jeho předešlé počiny. Buď je to tím, že jsem chlap, nebo je to tím, že jsem toho s ženami zatím prožil mnohem méně než Bergman. Nevím... Občas to na mě působilo tak, že se Bergman vydal ze svého domu na ostrově Faarö k moři, nabral do hrnce vodu a snažil se z ní uvařit film. Možná, že s příbývajícími životními zkušenostmi se na to budu dívat trochu jinak a je potřeba brát také v úvahu Bergmanovu těžkou nemoc, která jeho tvorbu jistě ovlivnila. Tuto - z mého nezkušeného pohledu - scénáristickou plytkost však vynahrazují perfektní herecké výkony obou hlavních představitelek (předvším Liv Illmann v roli herečky, která se rozhodla nemluvit) a skvělá práce s kamerou. Tento snímek si z mé strany zaslouží ještě minimálně jedno zhlédnutí. Ale raději až za několik let, až budu vědět o životě zas něco víc. 70% ()

Amputace 

všechny recenze uživatele

Několik poznámek: Vztah dvou žen – herečky, která odmítne nadále přijímat další role (masky), přičemž se rozhodne na protest světu mlčet, a její ošetřovatelky, která přebírá úlohu vypravěčky, s herečkou neustále mluví a v podstatě vede jakýsi asistovaný monolog – kontury dialogu přitom zůstávají zachovány: ošetřovatelka pokládá otázky, střídá mezi mluvčím a posluchačem, ovšem ze strany herečky se jí nedostává žádných verbálních reakcí. --- Film upřednostňuje psychologickou analýzu před vyprávěním příběhu – postavy nejsou profilovány ani tak prostřednictvím situací, jako spíše prostřednictvím velmi konkrétního psychologického popisu během jejich „dialogů“ – popis je upřednostněn před situací. Situační jsou ve filmu vlastně pouze psychedelické pasáže, připomínající snění či noční můru, jejichž rovina interpretace je značně bohatá a nejednoznačná. --- Střídání náhledů na vypravěče či mluvčího – v některých záběrech není snímána postava, která právě mluví (například u dialogu nefunguje tradiční záběr-protizáběr, pozornost je naopak často upřena na posluchače či jiný podnět), v jiných záběrech je naopak na postavu mluvčího soustředěna maximální pozornost (záběry beze střihu pouze na mluvčího, promluvy do kamery atd.). Dochází k boření tradiční posloupnosti dialogu, což má za následek jakési emocionální obnažování postav – kamera postavám nedopřává žádné soukromí, zatímco jedna mluví, není ani ta mlčící ušetřena pozornosti kamery – kamera si postavy nachází ve chvílích největšího vnitřního pohnutí (například scéna čtení dopisu), často zachytí pouze nějaké gesto či bezprostřední reakci, primární pro ni není zachycení procesu předávání si informací mezi postavami (klasický dialog), ale snaží se spíše odkrývat nejhlubší vrstvy jejich psychiky. ()

Související novinky

Severská filmová nadílka na přehlídce Scandi

Severská filmová nadílka na přehlídce Scandi

28.01.2018

Přehlídka současných severských filmů Scandi vstoupí do čtvrtého ročníku ve velkém stylu. Nabídne divákům tři dánské premiéry, retrospektivu špičkových dánských režisérů Tobiase Lindholma a Michaela… (více)

Reklama

Reklama