Předmětem doličným o mikrobu zla, jenž pomalu pronikl do organismu českého národa, je tento film, pohlížející analytickým okem na život nás všech. Prostřednictvím prolínajících se osudů tří dvojic evokuje tuzemský život před listopadem 1989, zatížený dusivou atmosférou nesvobody, i po listopadu, kdy se relativně nic nezměnilo, protože se nezměnili lidé. Pochmurný závěr naznačuje, že morová epidemie dosud trvá.(oficiální text distributora)
"Ty chceš každýho vohejbat podle svý představy.... Ale já už tě nechci. Omezuješ mě. Omezujeme se navzájem. Nechci tě." To největší bahno mezilidských vztahů, ale i vtipné (trapné, smutné) etudy z partnerského života (Asterová - Roden). Mrazivé vykreslení dané doby. Pro mne životní role Jiřiny Bohdalové.(3.2.2015)
Klasická Pavláskové panoptikální divočina. Navíc Bohdalová po dvaceti letech v televizi měla možnost konečně vybouchnout a já jí jako Viki se sklony k Lumpenproletariátu naprosto baštím. Já jí naprosto žeru. "Tady máš jednu poctivou ženskou kozu a spi." "Gojko, pejsáčku...." No a ostatní sehrávají dohromady naprosto neodolatelný koncert. U výstupů Roden / Asterová se svíjím smíchy, s Kořínkovou ironicky trpím a s Dočolomanského Chladem nás spojuje minimálně ten vkus na ženský ;) Corpus delicti nemají hluchého místa, když je potřeba strhnout, jsou jako lavina, když je potřeba apelovat, umí argumentovat a jako formální tečka nechybí ani chytré hrátky s děleným plátnem. "Pomilujte, pošpásujte, ale lásku jim neslibujte." "To je život."(13.4.2011)
Dost nedoceněný snímek, rozhodně tedy nejlepší film Ireny Pavláskové. Kladnou mužskou postavu sice ve scénáři jako obvykle nehledejte - paní režisérka si holt nejspíš o chlapech myslí své - ovšem na usmířenou divákům nabízí skvělé dialogy, drsný až brutální scénář neztrácející během času na platnosti ani háček nad Ň a k tomu všemu ještě přehlídku výborných herců. O Rodenovi snad ani nemá smysl mluvit a Dočomolanský je starý profík, ovšem i jinak vrcholně nesympatičtí Lenka Kořínková a Šimon Pánek se mi tady ohromně líbí. A co se týče Jiřiny Bohdalové, považuju CORPUS DELICTI za její (zatím?) poslední opravdu kloudnou roli. Ještě o něco lepší, než velmi dobrý ČAS SLUHŮ, pročež se nebojím jít na pět hvězdiček. Jistě, některá příšerná porevoluční klišé najdete i tady, ale na rozdíl od dobové konkurence se dají celkem hladce ustát . 85 %. PS: Mezi herci v profilu filmu chybí nejen Pánek, ale také představitelka mladičké Marty Magda Čermáková, což by myslím (v obou případech) stálo za nápravu. PS2: Málem bych zapomněl, ale scéna s vařením kávy pomocí vodovodního kohoutku je naprosto nesmrtelná! :)(17.1.2011)
Nejsem si jistý, jestli se tento film nemůže dostat ke svým divákům, nebo oni se nechtějí dostat k němu. Ano, je dost ponurý, depresivní, bez humoru, ale jen proto ho máme odsuzovat? Vemte si takového Spalovače mrtvol (to je sice film, který kope, jak se říká, mnohem vyšší ligu, ale taky ho nepošleme k vodě, jen proto, že je depresivní atd.). Možná asi moc poukazuje na věci, které nejsou lidem příjemné, ale přitom jsou i v dnešní "bulvární" době aktuální.(17.12.2007)
Marazmus vzťahov a klamania v práci, utvrdzovania v sebaklamoch, špinavosti a podvody spáchané v mene zabezpečenia seba, svojho postavenia na tých najbližších, nedorozumenia a špinavosti v mene akejsi istoty, reči o nemožnosti uplatnenia kryté situáciou, pričom v skutočnosti ide len o neschopnosť. To všetko v neveselom, nepeknom filme Ireny Pavláskovej, zachytávajúcom prostredníctvom vzťahových príbehov troch trojíc pomerne verne – aspoň ako som si ju pamätal - obraz doby a ľudí pred novembrovým prevratom a tesne po ňom. Nepozeralo sa to najľahšie, film pôsobí občas trochu rozťahane a na druhé pozretie asi dlhšiu dobu nebudem mať chuť - rovnako ako na návrat tých čias. "Plácaní sa od ničoho k ničemu" ako píše gouryella; hej súhlasím - ale nebol taký život za komunizmu ?(23.11.2004)
-
Natáčelo se v Praze (Vinohrady, Josefov, Staré Město, Malá Strana, Strašnice, Nové Město a Ďáblice). Nádraží se natáčelo ve Vráži u Berouna. [Zdroj: Filmovamista.cz]
(M.B)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
LadyPupu
"Ty chceš každýho vohejbat podle svý představy.... Ale já už tě nechci. Omezuješ mě. Omezujeme se navzájem. Nechci tě." To největší bahno mezilidských vztahů, ale i vtipné (trapné, smutné) etudy z partnerského života (Asterová - Roden). Mrazivé vykreslení dané doby. Pro mne životní role Jiřiny Bohdalové.(3.2.2015)
NinadeL
Klasická Pavláskové panoptikální divočina. Navíc Bohdalová po dvaceti letech v televizi měla možnost konečně vybouchnout a já jí jako Viki se sklony k Lumpenproletariátu naprosto baštím. Já jí naprosto žeru. "Tady máš jednu poctivou ženskou kozu a spi." "Gojko, pejsáčku...." No a ostatní sehrávají dohromady naprosto neodolatelný koncert. U výstupů Roden / Asterová se svíjím smíchy, s Kořínkovou ironicky trpím a s Dočolomanského Chladem nás spojuje minimálně ten vkus na ženský ;) Corpus delicti nemají hluchého místa, když je potřeba strhnout, jsou jako lavina, když je potřeba apelovat, umí argumentovat a jako formální tečka nechybí ani chytré hrátky s děleným plátnem. "Pomilujte, pošpásujte, ale lásku jim neslibujte." "To je život."(13.4.2011)
curfew77
Dost nedoceněný snímek, rozhodně tedy nejlepší film Ireny Pavláskové. Kladnou mužskou postavu sice ve scénáři jako obvykle nehledejte - paní režisérka si holt nejspíš o chlapech myslí své - ovšem na usmířenou divákům nabízí skvělé dialogy, drsný až brutální scénář neztrácející během času na platnosti ani háček nad Ň a k tomu všemu ještě přehlídku výborných herců. O Rodenovi snad ani nemá smysl mluvit a Dočomolanský je starý profík, ovšem i jinak vrcholně nesympatičtí Lenka Kořínková a Šimon Pánek se mi tady ohromně líbí. A co se týče Jiřiny Bohdalové, považuju CORPUS DELICTI za její (zatím?) poslední opravdu kloudnou roli. Ještě o něco lepší, než velmi dobrý ČAS SLUHŮ, pročež se nebojím jít na pět hvězdiček. Jistě, některá příšerná porevoluční klišé najdete i tady, ale na rozdíl od dobové konkurence se dají celkem hladce ustát . 85 %. PS: Mezi herci v profilu filmu chybí nejen Pánek, ale také představitelka mladičké Marty Magda Čermáková, což by myslím (v obou případech) stálo za nápravu. PS2: Málem bych zapomněl, ale scéna s vařením kávy pomocí vodovodního kohoutku je naprosto nesmrtelná! :)(17.1.2011)
Sarkastic
Nejsem si jistý, jestli se tento film nemůže dostat ke svým divákům, nebo oni se nechtějí dostat k němu. Ano, je dost ponurý, depresivní, bez humoru, ale jen proto ho máme odsuzovat? Vemte si takového Spalovače mrtvol (to je sice film, který kope, jak se říká, mnohem vyšší ligu, ale taky ho nepošleme k vodě, jen proto, že je depresivní atd.). Možná asi moc poukazuje na věci, které nejsou lidem příjemné, ale přitom jsou i v dnešní "bulvární" době aktuální.(17.12.2007)
Radko
Marazmus vzťahov a klamania v práci, utvrdzovania v sebaklamoch, špinavosti a podvody spáchané v mene zabezpečenia seba, svojho postavenia na tých najbližších, nedorozumenia a špinavosti v mene akejsi istoty, reči o nemožnosti uplatnenia kryté situáciou, pričom v skutočnosti ide len o neschopnosť. To všetko v neveselom, nepeknom filme Ireny Pavláskovej, zachytávajúcom prostredníctvom vzťahových príbehov troch trojíc pomerne verne – aspoň ako som si ju pamätal - obraz doby a ľudí pred novembrovým prevratom a tesne po ňom. Nepozeralo sa to najľahšie, film pôsobí občas trochu rozťahane a na druhé pozretie asi dlhšiu dobu nebudem mať chuť - rovnako ako na návrat tých čias. "Plácaní sa od ničoho k ničemu" ako píše gouryella; hej súhlasím - ale nebol taký život za komunizmu ?(23.11.2004)