Smím prosit?

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $9,676,677║Tržby Celosvetovo $9,720,000║ (06.03.2010)

Gereův remake byla tragédie, to tu snad ani nemusim psát, ale asijský předlohy bývaj povětšinou kvalitativně úplně jinde, i když to je třeba o tom úplně samým, což je více méně i tady, atmosféra je báječná, postavy skvěle vykreslený i zahraný, obzvlášť začáteční nervozní neohrabanost hlavní mužský postavy je přesná, ale je to bohužel zbytečně dlouhý, trochu unylý a nedokázalo mě to nějak pobavit, prostě sem to zkouknul bez nějakýho výraznějšího dojmu (31.10.2009)

Je to dosť dobrá dráma z tanečného prostredia. Má celkom dobrý príbeh o mužovi v strednom veku, ktorý má milujúcu manželku, vzornú dcéru a dobre platenú prácu, ale napriek tomu cíti, že mu niečo chýba a jeho život sa dostal do úplného stereotypu. No keď si vo vlaku, cestou z práce všimne mladú zamyslenú ženu, ktorá pozerá z okna tanečnej školy, zaujme ho a predsa sa len časom skúsi zapojiť do tanečného krúžku, aby bol blízko nej. Ale na jeho prekvapenie tancu úplne prepadne a jeho život konečne získa potrebný náboj. So spracovaním som nadmieru spokojný, získalo si ma to už od samotného začiatku, výborný hlavný hrdina, ktorému sa nedá nefandiť a skvelo podaná tanečná tématika, pri ktorej je skutočne radosť pozerať na to, ako sa z nesmelého muža, ktorý nevie správne urobiť ani krok a tanec berie skôr len tak vlažne postupne stane jeho milovník, ktorý nemá problém sa zapojiť aj do súťaže a samozrejme ho to celé výrazne zmení, ale len k lepšiemu. K tomu plno výborných postáv, ktoré tu majú svoj význam a samostatnou kategóriou je vzťah k mladej učiteľke, ktorý bol spočiatku tým jediným, čo mi nesedelo, ale v druhej polovici ma to nielen začalo baviť, ale navyše som tento jediný počiatočný nedostatok dokonca aj spätne docenil, pričom musím pochváliť, že sa táto línia nevyberie romantickým smerom, to by celkovú atmosféru výrazne narušilo. A čiastočným prekvapením je, že rodinná línia hlavnej postavy tu má len minimum priestoru, čakal som, že to bude mať výraznejší priestor, ale to nie je žiadnym problémom. Hlavne, že sa to celé nesie vo veľmi príjemnej atmosfére a je sa na čo pozerať od začiatku až do konca. A síce sa nepovažujem za žiadneho milovníka tanca, ale musím uznať, že v tomto filme je na všetky tie tance od najmenej výrazných až po tie súťažné radosť pozerať. Herecké obsadenie je výborné, môj obľúbený Koji Yakusho v hlavnej úlohe, tradične zábavný Naoto Takenaka a nespočet veľmi dobrých vedľajších postáv, tu mi jednoducho sadli úplne všetci. S réžiou a technickou stránkou som nadmieru spokojný, príjemná atmosféra, k tomu nejaký ten prirodzený humor a dramatické momenty, tu nemám čo vytknúť. Remake som videl už dávnejšie a je to presne ten typ filmu, ktorý neurazí, ale po chvíli sa naň zabudne, no tento originál je očakávane úplne iná úroveň. Plné hodnotenie dať nemôžem, predsa len to nie je môj typ zápletky, ale zároveň až na nejaké detaily tu nemám najmenší problém, veľmi dobrý film. 79% (15.01.2014)

Nenáročný, již trochu zastaralý vhled do mírné rebelie proti stereotypu po japonsku. Západní tance jsou něco jako u nás travesty show v ruském jazyce -- nevlastenecké a vyvolávající když ne pohoršení, tak chichotání. Neřeší se vlastně žádná krize a už vůbec ne drama, které je v žánrech netuším proč. Aha, tuším, hranému filmu se v japonštině říká pro odlišení od anime "dorama". Jinak jsou ale problémy neproblematické, překážky lehce překonatelné a konec je rozuzlení nezauzlovaného. /// OK, zase mě nejvíc bavil Takenaka. Hraje magory, ale až nejaponsky nepřehrává, krása. Potvrdil se mi v topce. (03.02.2015)

Jediná věc mě na tomto filmu mrzí - že jsem ho neviděla dříve než americký remake. Japonskou kulturu trochu znám (čyři roky jsem bydlela s jednou japonkou) a film bych si bezpochyby užila a vychutnala. To, co nám může připadat jako příliš toporné a strojené, je pro japonce přirozený způsob komunikace. Myslím, že českého diváka asi tento film nezaujme. Ale hodně by mě zajímala reakce japonského publika. (07.03.2014)

Kdysi jsem viděla předělávku s Richardem Gerem, ale musím říct, že tento originál je rozhodně o dost lepší. Je v něm humor, lidskost i láska k tanci a vše je tak přirozeně podáno, že si mě film velmi rychle získal. Když říkám „přirozeně“ myslím tím obzvlášť to, že film zbytečně nezabředává do velkých vztahových dramat. Rozpory jsou spíše v podtextu a filmu se velmi daří seznamovat pomaloučku diváka se všemi postavami, tak aby si nakonec všechny získaly určitou míru pochopení. Postavičky jsou to různorodé – krásná, ale zpočátku extrémně rezervovaná učitelka tance Mai Kišikawa, kterou bych nazvala „ledovou královnou“; výstřední tanečník latinskoamerických tanců Aoki s parukou na hlavě, který se skrz tanec snaží uniknout ze spořádaného pracovního života do vlastního světa, ale jeho vystupování většinu lidí odpuzuje; hubatá a rázná tanečnice Tojoko, která někdy dřív mluví než přemýšlí; obtloustlý a upocený student tance Tanaka, kterému tanec doporučil doktor, aby zhubnul, ale zároveň by moc rád získal sebedůvěru a dokázal, že není jen upocený ubožák; naprosto andělská instruktorka tance Tamako, která má svatou trpělivost a všechny s úsměvem podporuje… Zajímavých postav, které navíc v průběhu filmu projdou určitou proměnou, je dost a dost, a všechny dohromady tvoří moc hezký pohled na drobný kolektiv jedné večerní taneční školy. Ve středu samozřejmě stojí hlavní postava – japonský firemní účetní Sugijama, který přestože vede spokojený život a miluje svou rodinu, zatouží poznat tajemnou a krásnou Mai Kišikawu, jejíž postavu opakovaně zahlédne v okně tanečního studia, a zapíše se kvůli ní na hodiny tance… Brzy se ale ukáže, že mu opravdu tanec a místní lidé přirostli k srdci, a že zdaleka nejde jen o Mai, přestože i k ní si nakonec nalezne cestu… V kostce je to moc hezký a lidský příběh, tak jak to zkrátka Japonci umí. Rozhodně není divu, že film tehdy získal ocenění nejenom v Japonsku, ale i v zahraničí… P.S.: Co mě ovšem zaráží a bohužel i znechucuje, je údajný „oficiální text distributora“ zde v popisku. Nejen, že o některých ženských postavách/herečkách píše v mužském rodě, ale i celkově je plný obsahových i gramatických chyb a zcestných informací. Zdá se, že pisatel nejenom film neviděl, ale neví ani nic o Japonsku (například: že by západní společenský tanec byl v Japonsku „nepřijatelný“, to je opravdu dost přehnané a mylné tvrzení) a zároveň ani neumí psát správně česky. No hanba. Větší paskvil jsem už dlouho nečetla a jak tak na to koukám, zdá se, že někdo pouze hodil cizojazyčný text do překladače a neměl ani snahu to zkontrolovat. ~(4,3★)~ (22.01.2023)

Pozerať tento film s dabingom bola asi chyba, pretože keď som ho videl kedysi dávno s titulkami, mal som z neho lepší pocit. Dabing musí nutne pri filmoch z exotických krajín aspoň mierne kaziť dojem. Ale k filmu. Najzaujímavejšie je na ňom sledovanie prístupu japoncov k veciam, ktorým sa venujeme aj my. Ich ostych pred ženami je väčší, respektíve sa chovajú akosi zdvorilejšie a viac upäto. V tom je kúzlo filmu a preto nemôže fungovať žiaden jeho remake (nevidel som ho a ani neuvidím). Inak sa jedná o trochu netradičnú romantickú komédiu, ktorá má inú trajektóriu, ako konkurencia, ale výsledok je nám jasný od začiatku. Záver dokáže diváka dojať, len mi tie dve hodiny prídu na žáner trochu veľa. Hlavne v prvej hodine. Pokiaľ chcete spoznať aj japonskú komerciu, Shall we dance by nemalo nikoho vyložene sklamať. 70%. (20.12.2013)

Japonský megahit, který samozřejmě za velkou louží nepříliš zdatně okopírovali. Příčiny neúspěchu Americké verze jsou v násilném přenesení specifické sociální a kulturní Japonské mentality. Proto má příběh o tanci, jež prosvětlí šeď života i silný sociální náboj. Vystihuje totiž problémy současného Japonska. Ale nebojte, vypráví to poutavě a pokud Vám nevadí absence pozlátkových hvězd, užijete si i pár kvalitních tanečních čísel. Jenom ten sentiment... (30.10.2005)

Jako první jsem viděla americkou verzi z roku 2004 a ta mě zaujala asi tolik, že si ji vůbec nepamatuji. Proto mě docela zajímalo, jak vypadá původní japonská verze. Bohužel musím říci, že mě nezaujala o moc víc, i když pár věcí se mi na ní líbilo a nenudila mě. Námět není příliš originální, ženatý muž jednoho dne vidí ženu, vyklánějící se z okna taneční školy a rozhodne se do taneční školy zajít ne proto, aby se zdokonalil v tanečním umění, ale aby byl v blízkosti té ženy a pokusil se získat jeho srdce. Tanec ho však uchvátí a on brzy nemyslí na nic jiného, což ženu zaujme. Potud nijak zajímavý film. Ovšem není to typický romantický film a dopadne to jinak, než by asi většina lidí čekala, to je jedna z věcí, která mě potěšila. Také se ve filmu vyskytuje vtip, i když hodně decentně, tak i tyto občasné scény jsou velmi milé. A samozřejmě zde perlí Naoto Takenaka. Nuže, není to zážitek měsíce, ale přesto docela příjemně strávený čas. (19.09.2010)

"Myslím, že manžel je zapletený do něčeho moc divného.." ;) (03.09.2014)

Americky remake jsem jeste porad nevidel, ale predpokladam, ze tomuo filmu nemuze byt vaznou konkurenci... Vime prece z minula, jak to obvykle dopadne. Film bez hvezd, ale super! (18.01.2006)

Slusny japúonsky filmecek o tancovani. A o tom, ako isty japonsky panko objavi japonsku damu, ktora ho privedie k tancu. Tym padom ustupia depresie, prazdnota a hladanie syslu /pardon, zmyslu/ zivota. Miestami nudne, miestami zase na urovni. Bavil som sa. 66 % (02.08.2014)

Krize středního věku byla stěží někde zpracována tak chytlavě jako v tomto pohádkově dokonalém příběhu. Pohádkovost evokuje námět se kterým se nedalo vyhnout některým žánrovým klišé, oproti běžným limonádám však zde působí upřímně a naprosto přirozeně. O to se zasloužilo zejména vynikající obsazení, kde krom tradičně bezchybného super-versatilního Kôji Yakusha září prakticky všechny vedlejší postavy. Jeden z nejsympatičtějších filmů pod Sluncem. (06.05.2015)

V japonském podání je to více trefný film než jeho remake. Navíc je i více vtipný, díky výbornému Naoto Takenakovi. Film ale ztrací v hereckém obsazení, neboť pro mě bylo ztvárnění tanečnice Mai příliš unylé a i výkon manželky docela iritující, v tomhle jednoznačně remake vede. Celkově je tohle ale lepší film, i když kratší stopáž by pomohla od občasných pocitů nudy. Celkově lehce nadprůměrný film. 65% (20.04.2010)

Ani tanečné, ani hudobné, ani príbeh... Neviem, čo za verziu som videl, ale bola dabovaná a určite nemala 136 minút. Chvalabohu! Lebo to bola celkom slušná nuda aj pri tej kratšej stopáži... (05.06.2012)

Japonsko nie je len krajina samurajov a gejší, ale normálnych ľudí s rodinou, deťmi a domom na hypotéku. A potrebou tancovať trochu inak a viac, ako som čakal. Pri tom množstve tancovania som sa naučil quickstep skoro aj ja, a to už je čo povedať. Ale aj dialógy, vzájomné doberanie postáv a netradičná romantika spolu ladili a naplnili očakávania. S titulkami na STV celkom fajn zážitok, len verzia bola trochu skrátená pod dve hodiny a naozaj tam niečo chýbalo. –––– Šťastlivec. Dnes ju budeš držať v náručí. (01.08.2014)

Někdy je prostě předělávka lepší, než originál.. Stejně jako původní Oscar se může jít hnedka vedle zahrabat japonský spolek tanečníků. Možná za to může moje averze vůči japonským filmům.. možná to byl opravdu promarněný čas.. Ale prostě ne. (27.03.2013)

Toto rozhodně není špatný film. Zdálo se mi, že trochu v americkém střihu, i když ten konec tomu zase tolik nenesvědčje. Pěkná studie života muže ve středních letech prožívajícího krizi středního věku. Společně s pocitem odcizenosti vůči své práci, která se odehrává v tak sterilní kanceláři, že kancelářská bytová architektura reálného socialismu 80. let byla progrese sama, to dává koktejl nespokojenosti nad nudou, kterou prožívá. Když se každý večer vrací metrem domů, jezdí kolem budovy taneční školy. Všimne si tam krásné dívky. Neodolá a přihlásí se do kurzů, a přes tvrdé podmínky, na kterých má podíl jeho počáteční nešikovnost a přísnost učitelky se nakonec dostane až na taneční soutěž a najde noou vášeň v životě. Nejde však o žádný klišovytý film, ala Pomáda. Citlivě je zde sledována zakřiknutost a ostíchavost a disciplína japonské společnsti, jež je zde překážkou v citovém životě. Nejde o zásadní dílo, každopádně stojí za vidění a zamyšlení. (27.06.2003)

Samozřejmě jsem srovnávala s americkým remakem, jenž v mých očích nedopadl nijak špatně. Přesto když dva dělají totéž, není to totéž. A zde spočívá základní rozdíl v kutlurních odlišnostech Japonce a Američana. Společenský tanec je pro Japonce - jak jsem pochopila ze snímku - spíše jakýmsi zakázaným ovocem, proto ta usilovná snaha skrýt před okolím nepříliš košer koníček. V americkém prostředí takovýto sociální faktor poněkud drhl, i když vše bylo jinak celkem dovedně maskováno ryze psychologickými motivy. Ale v každém případě velmi příjemný film - o to zajímavější, že jsem jej navíc mohla konfrontovat s americkou verzí. (14.06.2011)

Zvláštne,ak by som takýto film videla natoceny v Európe,povedala by som,že to je gýč.Ale s japonskymi tvárami a tou ich hudbou to akosi ide pozerať a dokonca sa aj zamyslieť nad životom zosnorovanych oblekovych japonských úradníkov. (17.05.2014)