Režie:
Sam PeckinpahScénář:
Alan SharpKamera:
John CoquillonHudba:
Lalo SchifrinHrají:
Rutger Hauer, John Hurt, Craig T. Nelson, Dennis Hopper, Chris Sarandon, Meg Foster, Helen Shaver, Sandy McPeak, Burt Lancaster, Christopher Starr, Jan Tříska (více)Obsahy(2)
Nic není, jak vypadá na první pohled. Drama ze zákulisí sdělovacích prostředků a mezinárodní špionáže. John Tanner, populární speakr televizních show, je obviněn zástupcem CIA, že se v jeho domě scházejí zástupci špionáže jiných zemí. Aby se „vykoupil“ z obvinění, k němuž jsou mu předkládány důkazy, přistoupí Tanner na to, aby další schůzka byla pod kontrolou pomocí utajených videokamer. Nevědomky tak rozpoutá doslova peklo, v němž se ocitne i jeho vlatní žena a děti… Film podle románu Roberta Ludluma natočil známý americký režisér Sam Peckinpah (Jízda vysočinou, Divoká banda, Balada o Cable Hogueovi, Pat Garrett a Billy Kid, Železný kříž). Úlohu Johna Tannera ztvárnil Rutger Hauer, roli agenta CIA hraje John Hurt. Hudbu k filmu připravil Lalo Schifrin. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (49)
Na Ostermanův víkend mě nalákal ten naprosto cool americký plakát, aniž bych věděl, co mám vlastně čekat. A chápu, proč je poslední snímek Sama Peckinpaha vnímán tak rozporuplně. Je mírně znát ten produkční chaos, co natáčení doprovázel, ale mně se přesto líbil. Scénář a gradace děje fungují, hudba Lalo Schifrina baví a to herecké obsazení je velice zajímavé - John Hurt se překonává, Craig T. Nelson překvapuje a jindy excentrický Dennis Hopper je zde nezvykle v nejvíc uťápnuté roli. A jakmile se dostavila pro Peckinpaha typická akce se slow motion záběry, nemohl jsem odtrhnout oči a vyloženě mi to připomínalo styl Michaela Manna. Ostermanův víkend mohl být samozřejmě ještě lepším filmem (můžeme si jen domyslet, jak by to vypadalo, kdyby režisér nebyl před sestříháním snímku vyhozen), i přesto se podle mého názoru jedná o zajímavý thriller, který by si zasloužil více pozornosti. Jako finální dílo velkého režiséra žádná ostuda. ()
Je to Peckinpah? Je. Je to politický thriller? Je. Jsou tam zneužívané ženy? Jsou. Tak v čem má kdo problém? Navíc -- divák vůbec neví, jak to bude dál, tomuhle říkam F.S.N.N.D.: film s naprosto nepředívatelným dějem :-). A tak to mám rád. Vy ne? Je to sice z r. 1983, ale kritické politikum 60. a 70. let je tedy velmi znát, pronikalo tenkrát do lecjakých žánrů -- vzpomeňme třeba na Bullitův případ nebo na Kozoroh 1. A v neposlední řadě: Jan Tříska jako "ruský" agent Michajlovič, trousící nakrklé poznámky s českým přízvukem! Má výhrada je asi k obsazení Hauera do hlavní role -- myslím, že na charakternější, psychologičtější herectví ten pán nemá... měl provždy zůstat androidem. ()
Docela podivný film... Každopádně však v rámci žánru zajímavě pojednaná studie o manipulaci a zneužití moci, s poctivě odehranými rolemi hlavních protagonistů - a byť s přece jen místy trošku nepřehledným a za vlasy přitaženým dějem, přesto důstojné rozloučení se Mr. S.P. s tvůrčí prací... - - - P.S. Ovšem - nemůžu si pomoct, ale do "zlatého fondu světového filmu" (aspoň v rámci českého vydání na dvd v levněknižní edici ZFSF) přece jen i přes svou zajímavou formu a nesporné kvality nepatří... ()
Ze začátku jsem pociťoval alespoň trochu zájmu: co, kdo, proč. Postupem doby mně to ale přestalo zajímat, protože motivace jednotlivých postav byla stále méně čitelná. A na konci jsem nevěděl, mám-li se smát. Co to je? Varování před establishmentem? Před vlivem televize na společnost? Před ochranou státních zájmů jakýmikoli prostředky? Možná, že Peckinpahova idea byla úplně jiná (srovnej alternativy na IMDb) a producenti ji bezohledně zmršili, v tom případě je výsledek spíše varováním před vlivem producentů na filmové tvůrce. ()
Okřídlený slogan "Kvalita za rozumnou cenu" se tentokrát ukázal být pravdivý jen z poloviny. Promarněný film. Na "Ostermanův víkend" jsem se těšil, očekávaje (naivně) pozdě sedmdesátkový odtažitý špionážní masakr. Coby buranovi mi jméno Sam Peckinpah nic konkrétního nepřipomínalo, a to byla zjevně (první) chyba. Bohužel. Dostalo se mi nejhoršího druhu osmdesátkového zboží (= nudné a podivně uhlazené) - saxofonových sólíček, nevábných topless žen a ondulací. Zpočátku jsem měl pocit, že ne vše úplně dobře chápu kvůli tomu, že si se mnou film hraje. Později vyšlo najevo, že je to prostě nevhodně napsáno / natočeno. Ale ani to by nevadilo (sraček člověk za život vidí milión), nemít v průběhu celého filmu, založeného na Ludlumově románu, pocit strašně, ale strašně zmařené šance, protože námět (ne tak zřejmě již scénář) a obsazení (za zvlášť démonického zde platí hlavně John Hurt) zakládalo na vynikající biják. Nerovnováha mezi námětem a výsledkem je v případě Ostarmanova víkendu k uzoufání. Ze setkání starých přátel, kdy jeden myslí, že něco ví, a ostatní si myslí, že ten jeden ví, co on vůbec neví, se dal s trochou správného přístupu vytřískat úplně jiný materiál i bez stříleček. Smutné, že právě toto je vytěženo nejméně. Long-story-short: chyba byla zkrátka v mých očekáváních. Mstím se hodnocením. Za dva, ha ha ha ha ha. ()
Reklama