Režie:
Sam PeckinpahKamera:
Lucien BallardHudba:
Jerry FieldingHrají:
William Holden, Ernest Borgnine, Robert Ryan, Edmond O'Brien, Warren Oates, Ben Johnson, Alfonso Arau, Strother Martin, L.Q. Jones, Albert Dekker, Bo Hopkins (více)Obsahy(1)
Jak se pohnou, zabte je! Peckinpahův legendární western Divoká banda patří i po téměř čtyřiceti letech, jež uplynuly od jeho vzniku, k nejlepším dílům žánru, který je stejně starý jako film sám a prošel za dobu svého vývoje mnohými proměnami. Konec šedesátých let byl jednak obdobím bouřlivých společenských změn a také obdobím deziluzí (nejen v americké společnosti, poznamenané vietnamskou válkou), které se promítaly i do zdánlivě odtažitých filmových děl. Příběh bandy zabijáků, které drží pohromadě silný pocit vzájemnosti a vlastní stupnice morálních hodnot, byl v době své premiéry často kritizován kvůli brutálním zpomaleným záběrům zuřivého násilí, vrcholícím ve slavné závěrečné scéně „baletu smrti“, mistrovské sekvenci, v níž Peckinpah nutí diváka téměř fyzicky prožít krvavý masakr, v němž nejsou vítězové, ale jenom poražení a mrtví. Scény násilí jsou důležitou, ale nikoli dominantní složkou filmu, jehož hlavním tématem je zánik jedné epochy (píše se rok 1913) a marný zápas několika mužů přizpůsobit se rychle se měnícím podmínkám. Ve filmu nenajdeme kladné postavy. Jeho hrdiny jsou lotři a zabijáci, jejichž dny jsou sečteny. Násilí se pro ně stalo denním chlebem, stejně jako pro děti, jež v úvodu snímku vidíme skloněné nad mraveništěm, v němž škorpioni bojují o holý život. Časté záběry dětí, které dostávají dávky násilí z první ruky už od útlého věku, tvoří varovné memento Peckinpahova westernu. Mnohdy nevědomé předávání „kodexu násilí“ další generaci ústí v jeho mechanické, bezcitné používání, ať už se jedná o házení škorpionů do mraveniště či o zabití člověka (šéf bandy Pike paradoxně zahyne rukou malého chlapce, který se zmocnil revolveru)... Divoká banda se při světové premiéře hrála v Peckinpahově sestřihu, ale těsně před uvedením do amerických kin byla distributorem zkrácena zhruba o deset minut, neboť původní metráž by omezila denní počet představení z obvyklých čtyř na tři, což by vedlo k menším tržbám. V roce 1995 se Divoká banda do amerických kin dostala znovu ve své původní verzi a v této podobě je uváděna i dnes. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (315)
Sam Peckinpah publikuje divoký západ úplně jinak než všichni ostatní. Bylo by hloupé vám popisovat jak, proto se na to určitě podívejte sami, budete překvapení, že ti muži s koltem u pasu nebyli vždy tak dokonalí a né vždy ovládali svoje "umění" a ne vždy bylo podle mlýnů božích. William Holden v jedné ze svých nejlepších rolí (no co si budeme povídat, co druhá role, to klenot). Démonická hudba. Skvělá režie, nadčasová kamera. Srovnávat to s Tenkrát na západě se vůbec nehodí, protože tam je i vedlejší příběh, který je o cti, lásce a touze, tady je to pouze jedna velká mela. Přesto si myslím, že Divoká banda je jedním z nejlepších westernů, který si na nic nehraje a nic nepřikrášluje. ()
Rád převracel pravidla typicky amerického žánru, učil nás milovat zloduchy, šokoval násilím, které však nebylo samoúčelné. A inspiroval další velká režisérská jména – John Woo, Michael Mann. Legendární Divoká banda se mi do rukou dostala bezmála pětačtyřicet let poté, co Sam Peckinpah postaví čtveřici desperátů ke zúčtování za mučení kamaráda proti minimálně stovce mexických vojáků. Kombinací zpomalených záběrů a rychlého střihu divák pocítí intenzitu, s kterou jdou tihle chlapíci do konfrontace s kulkou, která se může ve vteřině vpašovat do jejich těla. Konec éry Divokého Západu, ve které se hranice mezi zlem a dobrem smývá čerstvě prolitou krví. ()
Jeden z těch filmů, které píší dějiny a proto nám po dlouhých desítkách let připadá spíš obyčejný ... Na 42 let starý kousek naprosto šokuje brutální a totálně nekorektní úvodní patnáctiminutovka, pak přijdou sice na řadu typické mexické odrhovačky a velké řeči za úplňku .. ale pak ještě Wild Bunch ve své druhé polovině bohatě předvede proč že je základním stavebním kamenem upoceného chlapského (skoro)westernu. ()
Kultový western? To snáď musí byť nejaký omyl, nie? Tak skôr kultová, kolosálna nuda. Netvrdím, atmosféra miestami nebola zlá a herecky to tiež bolo slušné, no všetko to dobré bolo utopené v hroznej nezáživnosti samotného príbehu, ktorý ma miestami až iritoval, tak bol nudný a taký nijaký, ani ryba ani rak. A ešte k tomu to bolo zbytočne rozťahané ako keď ťahá sliepka sopeľ po dvore. Ledva podpriemer. 30/100 ()
Peckinpahův výpravný a velkolepý majstrštyk (dějem částečně parafrázující příběh Pata Garretta a Billyho Kida, jenž Peckinpah o pár let později také skvěle zfilmoval), který vás chytne hned úvodním masakrem (ten finální už spadá do sféry vrcholného diváckého prožitku) a pustí až při závěrečných titulcích. Drsné, špinavé, nekompromisní, morálně velmi nejednoznačné, hodně realistické a hlavně sugestivní. Jeden z nejlepších westernů všech dob. 90 % ()
Galerie (197)
Photo © Warner Bros.
Zajímavosti (52)
- "Moderní" zbraně (děj filmu je zasazen kolem roku 1914), které používá Bishopův gang, jsou poloautomatická pistole Colt M1911 (ráže .45) a brokovnice Winchester M1897 se systémem "pump-action“. Vodou chlazený kulomet je typ Browning M1917. Američtí a mexičtí vojáci používají pušky M1903 Springfield. Všechny uvedené zbraně používala Armáda USA v 1. světové válce, přičemž Colt M1911 - oblíbená zbraň mariňáků - byl běžně používán ještě během Války v Perském zálivu! (Armáda ho začala nahrazovat M9 až v roce 1985.) (džanik)
- Do popredia filmu patria témy ako starnutie, priateľstvo, vernosť, zrada a sklamanie. (vander19)
- Filmová hláška "Jestli se pohnou, tak je zabij" byla časopisem Premiere v roce 2007 zvolena 72. nejlepší filmovou hláškou ze sta. (džanik)
Reklama