Michael Faraday (Jeff Bridges) je univerzitním profesorem historie a specialistou na problematiku terorismu. Se svým desetiletým synkem žije v domě na předměstí Washingtonu D.C. a jen těžko se vyrovnává s nedávnou ztrátou manželky, agentky FBI, která zahynula při výkonu služby. Nové světlo do jeho rozvráceného života vnese sympatická rodina Langových. Stoprocentní Američan Oliver (Tim Robbins) se s manželkou a dvěma dětmi přistěhoval teprve nedávno a zdá se, že zdvořilostní vztah mezi sousedy brzy přeroste v přátelské pouto. Pak ale Michael přistihne nového známého několikrát při lži a vypraví se po stopách jeho minulosti. Odhalí šokující fakta úzce související s jeho specializací - Oliver Lang je totiž s největší pravděpodobností nebezpečný terorista, který se do Washingtonu přistěhoval v rámci příprav nové akce. Dokáže odborník na otázky terorismu osvědčit své znalosti v praxi a zhatit dokonale promyšlený plán teroristů?(oficiální text distributora)
Udělej ze mě blázna, ať to odnese co největší počet diváků. Propaganda? Ne, záměr! Překvapivě našlápnutý thriller stavící diváka do role ústa nezavírajícího pozorovatele, jenž se snaží proniknout do neproniknutelného děje. Hlavní devizou jsou skvělé herecké výkony obou hlavních protagonistů, ze kterých i mě začínalo chvilkama přeskakovat v bedně. Jeff Bridges a jeho vlastenecký soused Tim Robbins tvoří kompaktní dvojici a ač záměrově rozdílní ve svých rolích oba brilantní. I přes všechna superlativy se ale Arlington Road tváří dosti lacině a to nakonec ubírá jednu hvězdičku. Ovšem má antiteroristická film milující buňka dává hvězdičky čtyři a to hlavně za ten šokantní a nečekaný konec, který dokonale obrací světlo věci na úplně jinou stránku v knize příběhu.(21.9.2004)
Miluj bližního svého je rozporuplný film, který svým námětem vychází z pro Ameriku navýsost traumatických událostí kolem atentátu na budovu Federálního úřadu ve městě Oklahoma City v polovině 90. let. Má velmi slušné herecké obsazení a takový ten typicky hollywoodský scénář s několika šokujícími odhaleními a obraty v ději. Tady se skrývá první zádrhel, protože scénář je trochu překombinovaný. Na první pohled velmi efektní komplot je totiž až příliš závislý na předpokládaném jednání oběti a stačil by malý zádrhel, aby se plán zhatil. Skutečná spiknutí mají jednodušší půdorys. Druhý problém je v samotném jádru filmu - spekulativně se předpokládá existence hluboce zakonspirované a velmi dobře pracující teroristické skupiny, která spáchá hrůzný atentát. Takový film jakoby vznikl na objednávku šéfa nějaké policejní složky nebo tajné služby s cílem navýšit rozpočet svého úřadu. Vyvolává to jen psychózu, vyšší počet kamer v ulicích, větší pravomoci při špehování a ztrátu soukromí. Skutečný atentát v Oklahoma City byl vlastně amatérskou akcí, která uspěla díky trestuhodnému podcenění bezpečnostních opatření a rizik ze strany krajně pravičáckých skupin. Celkový dojem: 55 %. Nejsilnější scénou snímku je vlastně samotný úvod, kdy těžce raněný chlapec klopýtá opuštěnou ulicí...(15.7.2008)
Tim Robbins dle mého názoru dodneška platí za tak trochu neprávem přehlíženého herce. Jasně, jasně, já vím: oblíbený Shawshank, mysteriózní Jakubův žebřík, Tajemná řeka... beru to. Ale ruku na srdce - kdo si ještě dneska vzpomene na strhující komorní thriller s ním a Jeffem Bridgesem z konce milénia? Osobně jsem se po téhle adrenalinové pecce měsíce vyhýbal sousedům a pod trikem tajně nosil neprůstřelnou vestu. Tomuhle já říkám skvělá práce s napětím, vážení.(8.1.2014)
Do třičtvrtě filmu se jedná o velmi napínavou (přesto však nic, co bychom už neviděli) kriminálku s parádním spádem a solidním vypravěčským základem. Jenže zdání může klamat, protože závěrečných 15 minut dělá s Arlington Road zcela odlišný a velmi silný film. Závěr tomu dává neskutečnou syrovost, bezmocnost, odkrývá realné teroristické možnosti a ABSOLUTNÍ věřejně/politického nevědění. Po skončení mi bylo až těžko u srdce. PS: Výtečný Jeff.(8.4.2014)
Nebýt myšlenky v závěru, která to všechno (po odečtení patosu a dalšího dojemného balastu) pěkně shrnula, tak by mé hodnocení bylo ještě horší. Nepopírám, jedná se o velmi zajíimavý námět. Navíc: Mark Pellington plus jeho kameraman umí dělat pěkné obrázky. Zpracování Marka Pellingtona mi však přesto v globále ani za mák nesedlo. Herecké výkony mi přišly v tom nejlepším případě nevydařené - u málokterého filmu mě tolik znervózňovaly rádoby dojemné scény, chvilky na slzu... a teď sorry, ale nemůžu si pomoct: neustálé uvědomělé pomlaskávání, rozhazování rukama, patetické pofňukávání (nemám nic proti mužskému pláči), uvědomělé hádání se za správnou věc a vůbec všechny možné nonverbální projevy a "chytré" hlášky. Samotný příběh? Kromě výše zmiňovaného vcelku povedeného závěru mi celý příběh přišel průhledný jak moje obnošené spodky (ehm, píšu to na efekt - v reálu žádné nenosím). ;o) POZOR, ZAČÁTEK SPOILERU! Hlavní (záporné) postavy mi například už od samotného začátku filmu připadaly až příliš hodné, což nikdy nevěstí nic dobrého. KONEC SPOILERU! Ale ať jen nerýpu - na snímku musím moc pochválit hudbu, kterou má mimo jiné na svědomí Lynchův dvorní skladatel Angelo Badalamenti. Skvostné, majestání, hutné... Shrnuto a podtrženo: Dobrý námět, který mi však ani trochu nesedl. Škoda, možná by stačilo méně tlačit na pilu (pointě by to na výsledku neubralo), ubrat patosu či aspoň vysvětlit některým hercům, co to je přehrávání...(8.7.2005)
ScreamJay
Udělej ze mě blázna, ať to odnese co největší počet diváků. Propaganda? Ne, záměr! Překvapivě našlápnutý thriller stavící diváka do role ústa nezavírajícího pozorovatele, jenž se snaží proniknout do neproniknutelného děje. Hlavní devizou jsou skvělé herecké výkony obou hlavních protagonistů, ze kterých i mě začínalo chvilkama přeskakovat v bedně. Jeff Bridges a jeho vlastenecký soused Tim Robbins tvoří kompaktní dvojici a ač záměrově rozdílní ve svých rolích oba brilantní. I přes všechna superlativy se ale Arlington Road tváří dosti lacině a to nakonec ubírá jednu hvězdičku. Ovšem má antiteroristická film milující buňka dává hvězdičky čtyři a to hlavně za ten šokantní a nečekaný konec, který dokonale obrací světlo věci na úplně jinou stránku v knize příběhu.(21.9.2004)
gudaulin
Miluj bližního svého je rozporuplný film, který svým námětem vychází z pro Ameriku navýsost traumatických událostí kolem atentátu na budovu Federálního úřadu ve městě Oklahoma City v polovině 90. let. Má velmi slušné herecké obsazení a takový ten typicky hollywoodský scénář s několika šokujícími odhaleními a obraty v ději. Tady se skrývá první zádrhel, protože scénář je trochu překombinovaný. Na první pohled velmi efektní komplot je totiž až příliš závislý na předpokládaném jednání oběti a stačil by malý zádrhel, aby se plán zhatil. Skutečná spiknutí mají jednodušší půdorys. Druhý problém je v samotném jádru filmu - spekulativně se předpokládá existence hluboce zakonspirované a velmi dobře pracující teroristické skupiny, která spáchá hrůzný atentát. Takový film jakoby vznikl na objednávku šéfa nějaké policejní složky nebo tajné služby s cílem navýšit rozpočet svého úřadu. Vyvolává to jen psychózu, vyšší počet kamer v ulicích, větší pravomoci při špehování a ztrátu soukromí. Skutečný atentát v Oklahoma City byl vlastně amatérskou akcí, která uspěla díky trestuhodnému podcenění bezpečnostních opatření a rizik ze strany krajně pravičáckých skupin. Celkový dojem: 55 %. Nejsilnější scénou snímku je vlastně samotný úvod, kdy těžce raněný chlapec klopýtá opuštěnou ulicí...(15.7.2008)
Davies182
Tim Robbins dle mého názoru dodneška platí za tak trochu neprávem přehlíženého herce. Jasně, jasně, já vím: oblíbený Shawshank, mysteriózní Jakubův žebřík, Tajemná řeka... beru to. Ale ruku na srdce - kdo si ještě dneska vzpomene na strhující komorní thriller s ním a Jeffem Bridgesem z konce milénia? Osobně jsem se po téhle adrenalinové pecce měsíce vyhýbal sousedům a pod trikem tajně nosil neprůstřelnou vestu. Tomuhle já říkám skvělá práce s napětím, vážení.(8.1.2014)
PauloZ
Do třičtvrtě filmu se jedná o velmi napínavou (přesto však nic, co bychom už neviděli) kriminálku s parádním spádem a solidním vypravěčským základem. Jenže zdání může klamat, protože závěrečných 15 minut dělá s Arlington Road zcela odlišný a velmi silný film. Závěr tomu dává neskutečnou syrovost, bezmocnost, odkrývá realné teroristické možnosti a ABSOLUTNÍ věřejně/politického nevědění. Po skončení mi bylo až těžko u srdce. PS: Výtečný Jeff.(8.4.2014)
zputnik
Nebýt myšlenky v závěru, která to všechno (po odečtení patosu a dalšího dojemného balastu) pěkně shrnula, tak by mé hodnocení bylo ještě horší. Nepopírám, jedná se o velmi zajíimavý námět. Navíc: Mark Pellington plus jeho kameraman umí dělat pěkné obrázky. Zpracování Marka Pellingtona mi však přesto v globále ani za mák nesedlo. Herecké výkony mi přišly v tom nejlepším případě nevydařené - u málokterého filmu mě tolik znervózňovaly rádoby dojemné scény, chvilky na slzu... a teď sorry, ale nemůžu si pomoct: neustálé uvědomělé pomlaskávání, rozhazování rukama, patetické pofňukávání (nemám nic proti mužskému pláči), uvědomělé hádání se za správnou věc a vůbec všechny možné nonverbální projevy a "chytré" hlášky. Samotný příběh? Kromě výše zmiňovaného vcelku povedeného závěru mi celý příběh přišel průhledný jak moje obnošené spodky (ehm, píšu to na efekt - v reálu žádné nenosím). ;o) POZOR, ZAČÁTEK SPOILERU! Hlavní (záporné) postavy mi například už od samotného začátku filmu připadaly až příliš hodné, což nikdy nevěstí nic dobrého. KONEC SPOILERU! Ale ať jen nerýpu - na snímku musím moc pochválit hudbu, kterou má mimo jiné na svědomí Lynchův dvorní skladatel Angelo Badalamenti. Skvostné, majestání, hutné... Shrnuto a podtrženo: Dobrý námět, který mi však ani trochu nesedl. Škoda, možná by stačilo méně tlačit na pilu (pointě by to na výsledku neubralo), ubrat patosu či aspoň vysvětlit některým hercům, co to je přehrávání...(8.7.2005)