Corpus Christi

Silné katolícke Poľsko priťahujú ako magnet náboženské témy. Zaujímavý príbeh rieši mladého muža, ktorý odchádza z nápravného zariadenia pre mladistvých a namiesto práce v stolárskej dielni zaujme post kňaza. Pohľad do duší miestnych dedinčanov však nie je príjemný a mladý delikvent začne byť konfrontovaný s pravdou... (04.07.2020)

Klasické westernové schéma o cizinci v zapomenutém městečku, tentokrát ale se skutečně plnotučným scénářem, který sází před hrdinu jednu výzvu za druhou a nám je jasné, že to každou chvíli rupne, takže si společně s ním užíváme raději každý moment jeho divadýlka, který nám byl dopřán. Ta nepravděpodobná zápletka by se jinak mohla docela dobře zhroutit i nehledě na vynikající kameru a režii (brutální Noerovský konec dokazuje, jak eklektický režisér Komasa je), kdyby to ale nemělo tak bezvýhradné a zajímavé herce. Zejména protagonista, prazvláštní mutant mezi Pattinsonem, Kristen Stewart a Cillianem Murphym, je jedna z nejzajímavějších tváří, co jsem za dlouhou dobu viděl a ponechává v sobě až do konce spoustu nevyřčeného a tajemného, jakkoli sledujeme celý film jeho optikou. Bude to skvělý bondovský padouch. (23.12.2020)

Po čase opět musím hodnotit pěti kousky polský film s náboženskou tématikou. Kler byl sice na podstatně vážnější téma, ale tento snímek ho výborně doplňuje a ukazuje v pravém světle ne flanďáky, ale jejich stádečko, které se dokonale řídí křesťanským učením, pokud jde o starozákonní tresty, ale horší už je to s břevny v očích a s milováním bližního svého. Řekl bych, že šlo o poučný film, jenže nás, kdož víme, už poučit nemohl, a ti, pro něž by měl být určen především, jsou prakticky nepoučitelní. (03.05.2021)

Obtížně se mi budou hledat slova pro komentář, jedná se totiž o film, od kterého jsem nemohla odejít a s jistotou vím, že mi zůstane v hlavě... Někdo k životu potřebuje víru, někdo jiný hledá opěrný bod, někdo nezvládne svůj úděl a ztrátu blízkého člověka, někdo se sytí nenávistí a bolestí a pak se najde i někdo se škraloupem, kdo má vnitřní pnutí a prostě musí... Potvrzuje to mou teorii, že i ten největší grázl může udělat dobrý skutek a na druhou stranu, že i dobrý člověk může v jistém okamžiku páchat zlo.. Každopádně další výborná věc z Polska a Bartosz Bielenia snad na hranici hereckých možností... (03.03.2020)

Čtu v komentářích něco o obrácení k Bohu. Jaké obrácení? Myslím, že hlavní aktér Daniel nebyl ani tak blbý a ani nebyl natolik neznalý, aby nechápal, že páchá strašlivou svatokrádež! Je to smutný film o smutném hrdinovi se smutným koncem. A co se toho konce týče: Jaký je vlastně konec? Asi jsem nechápavá, ale opravdu nevím, co tím chtěl autor říci. Spíš si myslím, že od toho tak trochu utekl. Urob si sám - vylož si to každý, jak chceš. (A ještě taková malá poznámečka na závěr: Tohle je možné jen a jen v NOMu, v pokoncilní mši, v níž je vše dovoleno, vše je chápáno jako "kreativita", "originalita" apod.) (Jinak nic proti filmařské práci - je to veskrze dobře udělané. Ale je možné chválit něco špatného jen proto, že je to dobře provedené? Není to ve výsledku o to horší?!) (07.11.2020)

Po prečítaní obsahu som si nebol celkom istý či takýto náboženský film mňa osobne môže nadchnúť , ale film v tejto otázke pristupoval nanajvýš seriózne a aj keď tých náboženských záležitosti tu bolo veľa, neboly fanatické, ale docela ľudské. Začiatok v nápravnom zariadení mal riadne grády, ale vedel som , že akonáhle sa dostane do dediny, tak od toho radikálne upustí a bolo to tak .  Tam išiel cestou spásy, pokory a odriekaní sa vnútorných pocitov. Na jednej strane neortodoxný kňaz a na strane druhej, dedinčania, ktorý sú plný smútku a hnevu, len si pri tom neuvedomujú, že svojim správaním ubližujú nevinnému človeku. Môže takýto kňaz skrotiť svoje ovečky a prinútiť ich k pokore a ohľaduplnosti alebo ho zožerú aj s Kožuchom. Je to jedna z hlavných myšlienok filmu a pekne na ňu dá aj odpoveď. Bartosz Bielenia bol v roli kňaza začiatočníka pôsobivý, ale viac mu to sedelo ako nasraný bitkár. Každý musel vedieť, ako to s tým kňazom dopadne,ale celkové finále bolo nezabudnuteľné . Ale očarilo ma aj to, ako si Daniel pomáhal s omšami alebo spoveďou, všetko to tu bolo pekne krásne rozobrané. A tak aj keď mal film skoro dve hodiny, vôbec nenudil, práve naopak, servírovali stále nové a nové skutočnosti, ktoré film slušne obohacovali. Silné 4*. (25.08.2023)

No toto!! Po Kleru další polský film o tom, jak to asi chodí v církvi. Opět vidíme za oponu těch všech náboženských frází, prázdných liturgických úkonů, vyžehlených talárů. Film však v tomto případě zatoulá nejen do života duchovních, ale i do života obyčejných lidí. Spousta z nás to zná z vlastní zkušenosti. Nedělní zbožnost, prázdné fráze o lásce a Kristu, a jen co člověk sundá talár či vyjde z kostela a hned ta láska se mění v nenávist a neodpuštění. Zpracování na jedničku, příběh mně vtáhl neskutečně, ty obrazy a paralely, které až moc dobře znám. Jedinou kladnou postavou zde zůstává ten Kristus. Ale tak jako u Kleru ubírám hvězdu, páč je to film drsný a občas sprostý. Některým bude totiž na obtíž se skrze to přenést a zaměřit na ten přesah, odpuštění a kým mají křesťané skutečně být - tělem Kristovým. Takové dramata by měli točit křesťané. Příběhů za oponou máme určitě dost. (04.01.2021)

Tak jak je to? Kdo to tu je ten zlý, nebo ti zlí? Bůh versus satan. A kdo je bůh a kdo satan?? Myslím, že velmi krásné je, když si uvědomíme, že šance na to lepší je kdykoliv, bez ohledu na náš věk, barvu pleti i bez ohledu na to čím se kdo provinil. Najít svůj střed a žít ze svého pramene, pevně jej uchopit, stát se sami sebou a je dobře. Toto je dostupné všem a vždy. Má to všem jeden háček. Zkoušky. Zkoušky zda už VÍTE a nenecháte se strhnout zpět. Kam zpět? Krutí jsou lidé, kteří ze svého, potažmo našeho pramene nepijí, i když  stojí třeba přímo pod ním. (14.05.2021)

A český filmař se zase drbe na hlavě a úplně ztracenej si říká: Jak to kurwa ti poláci dělají, že umí točit filmy? A to ani netočí o nějakém komunistickém běžci (třeba), ani podle Viewegha.. Záhada.. (16.10.2022)

Boże Ciało (2019) bych doporučil všem, kteří zapomněli, že podstatou křesťanství je odpuštění - v jeho zakladatelském aktu totiž Bůh v podobě Syna obětí nejvyšší vykoupil všechny naše hříchy. Režisér Jan Komasa přichází s bolavým, leč pro tápající (ve smyslu kladoucím si otázky typu: Jak žít? Jakou úlohu může hrát v mém životě Bůh?) důležitým filmem ukazujícím, jak obtížným může odpouštění být (že je to v podstatě nejtěžší, úkol, který si libovolný člověk může naložit na svá bedra), ale že člověk, resp. společenství, jež tohoto odpuštění není schopno, jež se zajíká potlačovaným smutkem a zlobou, pomalu uhnívá, jinými slovy přichází o schopnost rozlišit mezi dobrým a zlým - a věřte, že se jakékoliv komunitě nic horšího stát nemůže! Bartosz Bielenia v roli Daniela excelentní. 85 % [dafilms] (16.09.2023)

Chtěl být chvíli dobrý a zlí lidé mu v tom zabránili. Mladý delikvent se touží stát knězem. Nosí s sebou i černý oděv a kolárek. Když je propuštěn z nápravného zařízení, chopí se příležitosti a ve vesnici, kde ho nikdo nezná, začne působit jako kněz. Mezi lidi vnese spoustu nových, pozitivních myšlenek, začne dokonce rovnat staré sousedské spory a nesváry. Jenže nic netrvá věčně a i jeho dožene minulost. (18.04.2020)

Na Corpus Christy mě chytl především dobrý absurdní příběh o delikventovi,který se začne vydávat za kněze. Zajímavé je, že by se mohl ubrat ke komedii s tradičním schématem ,,člověka v neznámém prostředí´´, ale tvůrci s tímto námětem pracují úplně seriózně a zcela bez humoru. Ona je to vlastně i docela zajímavá sonda do kněžské práce obecně. Je to zajímavá představa mít ve farnosti takového kněze, i když já bych osobně radši ženu a v době fenomému Martiny Viktorii Kopecké se ukazuje, že je možné všechno.  Bavilo mě to, i když zpracováním mi to místy přišlo jako další pomalý  současný festivalový film se studenější atmosférou a ten konec.....no, nepochopil jsem ho. (05.03.2023)

Moc polských filmů jsem pravda neviděl, o to víc je pro mě Corpus Christi zjevením. Neskutečně dobře natočený syrový film o lidech v jedné zapadlé vesnici kdesi v Polsku, jednom fejkovým knězi (výtečný Bartosz Bielenia!) a scénáři, který sice není úplně originální, ale zpracováný je výborně. Kamera funguje na jedničku, a přestože chápu, že to nesedne každému, můžu to jen doporučit. 5* (06.10.2020)

Zatím jsem neviděla film, který by vyvrátil staré čínské přísloví "co polské drama to skvost" a ani Corpus Christi tak neučinil. Kluk je ani ne den venku z pasťáku a ještě se zbytkáčem mka či jiné sloučeniny si jen tak vystřelí z místní kostelní krásky a ani dvakrát nemrkne a už stojí v rouchu a káže. Racionálně uvažující člověk by si to asi ověřil, ale když žiješ na polský vesničce a tvůj hřeb týdne je bohoslužba jsi asi rád, že ti konečně poslali nového kněze a bez jakékoli pochybnosti ho nejenže ubytuješ nakrmíš a oblečeš, ale i mu u zpovědi vykecáš všechny svoje smrtelný hříchy. A tak si milý hoch vysloužil místo nucených prací respekt a úctu a to možná jen díky absenci nálepky "děcko z pasťáku" v kombinaci se zaslepeností části věřících obyvatel. Město pomohlo klukovi a kluk naoplátku svým talentem (možná přímo od boha?) pomohl městu vyrovnat se s křivdami dní minulých. Je to drama a všem je jasný, že to nezůstane jen tak. Na konci je vám mladého kněze fakt líto, když víte, že to byl prostě jen ztracenej kluk, který se možná mohl nalézt v tom malém kostelíčku, ale tu šanci mu sebrali. Film ukazuje hodně lidských a společenských nedostatků a asi si tam každej najde něco, nad čím se pozastaví. (25.12.2021)

Výborně rozehrané drama s nečekaně hutnými zvraty. Tohle se Polákům setsakra povedlo. (28.04.2021)

Silný příběh obrácení se k Bohu, které se zdá nejprve hrou... Poláci opět velmi dobře..... (23.10.2020)

Poliaci znova bodujú. 4,5* (27.12.2020)

Film dobrý, poselství pochybné. Metafory a symboly pro mě násilné, ale pro jiné takové být nemusí. Tělo činu a tělo přečinu (corpus delicti) nemusí být až tak vzdálené. Tělo církve vstřebá úchylky stejně tak jako tělo společnosti.  Nevšimnul jsem si, že by (viz obsah) Daniel prošel v nápravném zařízení pro mladistvé duchovní proměnou. Důležitější mi přijde jeho výlet "do stolárny" a zjištění, že to není nic pro něho; s pilou to opravdu neuměl, s mobilem mu to šlo lépe. Jeho sociální necitlivost (zřejmě ne bezdůvodná) se projevuje v obou společnostech (pasťák, klérus). Závěrečná scéna, zřejmě "ukřižování" je tu už jen jako deus ex machina. (10.06.2022)

Dal bych i za čtyři, ale to by nesměl být film tak moc podobný snímku À l'origine (2009) Xaviera Giannoliho. Ten byl natočen taky podle skutečných událostí, jen se odehrával na stavbě dálničního úseku, nikoli v kostele. Nejzajímavější postřeh, který jsem si z projekce odnesl, je ten, že pokud je kněz dostatečně charismatický, většině věřících je úplně jedno, že ve skutečnosti nekáže Boží slovo, ale mele, co mu slina na jazyk přinese. (29.10.2020)

Fascinující film s gradujícím napětím, výborní herci. Film má klidnou kameru, ale moc se mi líbilo dravé a přitom přehledné nasnímání potyčky. (02.09.2020)