Ukryta gra
The Coldest Game
Režie:
Łukasz KośmickiKamera:
Paweł EdelmanHudba:
Łukasz TargoszHrají:
Bill Pullman, Lotte Verbeek, James Bloor, Robert Więckiewicz, Alexej Serebrjakov, Corey Johnson, Nicholas Farrell, Jevgenij Sidichin, Cezary Kosiński (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Během karibské krize v roce 1962 je problémový matematický génius přinucen sehrát nejen šachovou partii za USA proti SSSR, ale i smrtelně nebezpečnou špionážní hru. (Netflix)
Recenze (49)
Nečekaná staroškolská špionážní pecka kinematografii państwowej z dob, kdy ještě válka nezteplala, avšak pár militantních buzerantů každou chvíli laskalo prstem jaderné tlačítko PLAY, kdy vícestranní agenti třípísmenných institucí museli z důvodů nepřítomnosti 5G a IEEE 802.11 smogu pašovat v tělesných otvorech mikrofilcky, přičemž křehkou rovnováhu ukazování si čuráků mezi diktaturou proletariátu a diktaturou kapitálu mohl narušit kdejaký mat šachových ufonů a odstartovat tak houbařskou sezónu. Svižné, hlavopatoidní, krásně natočené, výborně zdramatizované a hlavně fantasticky zahrané! Reprezentant Stanów Zjednoczonych Wilchelm Ciągnierz je v roli genitálního matujícího notáře poprostu niesamowity a spolu s neméně úžasným Bobo Więckiewiczem tvoří natolik chemicky kompatibilní Wyborowe duo, až by se mohli z fleku nechat partnersky zaregistrovat. Samozřejmě ne v Rzeczipospolitej, tam by je nechaly kudlanky upálit. Každopádně bych je moc rád spolu zase viděl, nejlépe v nějakém kamarádském napínači jako třeba Śmiercionośna śmierć lub Poskromiona wódka. Prostě výborná a zábavná oddechovka, a já velmi doufám, že se zdejší homixoví rozumbradové a sexuální dezorientovanci už vyklikali a záhy se to dostane do zcela zasloužených červených čísel. ()
Občas je to trošku zmatený způsob vyprávění, což je škoda, protože zpracování je skvělý. ()
Celkom solídny poľský špionážny film, do ktorého sa produkcii podarilo zohnať Billa Pullmana. Ten tu hrá amerického šachistu, ktorý počas kubánskej krízy v roku 1962 hrá vo Varšave turnaj so sovietskym veľmajstrom a popri tom má splašiť mikrofilm, ktorý môže krízu zažehnať. Je to trochu pritiahnuté za vlasy, ale okrem fungujúcej špionážnej línie to má aj humorné ladenie - americký hráč je totiž taký génius, že predvída 8000 ťahov dopredu a aby sa vôbec dokázal sústrediť na hru, musí sa "spomaliť" - teda ožrať. Čo by v krajine, kde sa "na raňajky nepije pomarančový, ale zemiakový džús", nemal byť problém, ale dozvedia sa to Rusi a snažia sa hrdinovi zabrániť, aby sa dostal k chľastu. Nemá to až také grády, ako keď sú Fantozzi alebo Jackie Chan hladní a snažia sa pol filmu zohnať niečo pod zub a všetko im v tom bráni, ale aj tak príjemné osvieženie. ()
Poláci se tímto filmem opřeli o peníze Netflixu a natočili si špičkové špionážní drama v době Studené války a s hlavní rolí, kterou ztvárnil hollywoodský herec Bill Pullman. Ten si navíc svého alkoholika-génia vysloveně užíval. Vlastně stejně tak jako si Robert Wieckiewicz užíval svojí roli bývalého generála a současného ředitele paláce kultury a vědy. Navíc záběry na onen palác byly neskutečné, ostatně stejně jako záběry na samotnou Varšavu. Místy sice příběh byl trošku zmatečný, ale to u špionážních filmů většinou bývá. Nemáte totiž agenty a tajné agenty, máte také dvojité agenty a dvojité tajné agenty, a pochopit souvislosti všech čtyř skupin v kontextu s aktuální situací je občas na hlavu. Pokud ale budete ovládat šachy stejně tak bravurně jako Bill Pullman v tomto filmu, nebudete s námětem mít žádný potíž. ()
Nikdy bych neřekla, že film, ve kterém se bude odehrávat šachový turnaj, může být tak super a akční. I když je z Polska, takže se kvalita dala očekávat. ()
Asi né sračka, ale nic pro mě. ()
Očekával jsem špionážní film a šachový top turnaj během studené války že budu sedět na kraji židle , ale místo toho jsem shlédl zbytečný průměrný film, opilectví a násilí. ()
Nápad na šachový souboj mezi Rusákem a Američanem v době karibské krize, kdy jak jedna, tak druhá velmoc si honí ega, kdo je lepší, a to i za cenu mrtvých agentů a snad možná i nějakého toho spolku šachistů, není úplně marný. Ale natočené je to nudně, bez invence, prostě jen čekáme na konec, jestli to dopadne podle očekávání, a ti demokratičtější vyhrají. Vlastně je to ozvláštněno tím, že americký šachista, profesor v podání Billa Pullmana, nejlíp hraje, když je totálně ožralý. Jo, a pak je tu taky hypnotizér a opilecká procházka Varšavou se vzpomínáním na válku, ale pořád mne nic z toho nedovedlo vytrhnout z celkové letargie, jež plynula z až otravné předvídatelnosti lineárně nalinkovaného příběhu (kdo viděl Rockyho IV, ví, o čem mluvím, jenže tam je to přiznané a nehraje si to na umění). A vlastně mi i dost vadí, jak je to uměle naroubované na dnešek (on ostatně i ten sovětský šachista má vizáž Putina) s tou patetickou výzvou na konci., takže to nakonec připomíná ze všeho nejvíc právě angažované komunistické agitky a budovatelské filmy, Ostatně - neuteklo mnoho let, a situace je zase jiná. ()
Polští scénáristé si vycucali z prstu příběh o špionážním žonglování na pozadí významného šachového utkání a musím uznat, že si to nevymysleli nijak špatně. Největším kladem filmu byl ovšem profesor Mansky; Bill Pulman totiž podal v této roli parádní výkon, jeho geniální alkoholik mě fakt bavil. I když jsem měl v některých momentech pocit, že už to tvůrci trochu přepískli, dohromady to na mě docela fungovalo, takže jsem se slušně pobavil. ()
Celou dobu tohoto alkoholového dýchánku, který občas přechází v delirium tremens, jsem se nudila, bohužel. Bill Pullman chlastá jak ruský mužik a mezitím si rozdává partie s největším sovětským mistrem v šachu. A občas i vyhrává. No, řekněte sami, věřili byste tomu? ()
Za mě výbornej a hrozně chytrej film! Samozřejmě i moc chytře natočenej. Opět je tu doba nebezpečnýho režimu, opatrná strategie a následná kamufláž. Vše funguje, kor když do toho máte jako bonus, naprosto fenomenálního géniuse Pullmana, kterej se musí stále srážet chlastem, aby byl na úrovni inteligence standartního jedince. Už to je velká zajímavost! Navíc za 100 minut se tak skvěle bavit ve špionážním thrilleru, kterej není akční a přitom i jó, tak to je balada! 80% ()
Předně nutno říct, že se rozhodně nejedná o nějaký skvost, ale příjemná stopáž a zajímavé téma to přece jenom šoupají do nadprůměru. Akorát mi přijde strašná škoda, že z toho tvůrci nevytvořili spíš šaškárnu než vážný film, to mohla být fakt bomba. 70% ()
Coldest Game se dokonale přibližuje čisté definici Netflixovského filmu. Absolutní průměr v atraktivním kontextu (tentokrát studené války) s průběžně uvolněným rozpočtem na atraktivnější záběry polo-davu nebo impozantní architektury, jinak ničím origiální, výjimečný, vybočující z řady. Bohužel, i Bill Pullman tu vypadá jako v Lost Higway a nehraje nic navíc. Nemluvě o za vlasy přitaženém příběhu. ()
Velice zajímavá a do poslední chvíle napínavá mystifikace. Bill Pullman a Robert Więckiewicz, opilecky se motající noční, poničenou Varšavou, jsou neodolatelní. ()
V roku 1962 královali na šachovnici Boby Fischer a Armén (sovietsky) Tigran Petrosian. Ide teda o vymyslený príbeh a Poľskú antiruskú kampaň. To nemusím. Generála KGB skvele zahral Aleksei Serebryakov. ()
Vrcholící studená válka na pozadí šachového turnaje - velice dobře natočený film. Mám rád tyhle špionážní filmy o dvojitých agentech, obzvláště pak, když není člověk až do posledních minut rozklíčovat, kdo je kurva a kdo ještě větší. Celé téhle hře na falešnou kočku a myš vévodí Bill Pulman, který ztvárnil geniálního matematika-alkoholika s bravurou sobě vlastní...................moje hodnocení = 8 z 10. ()
Film má hned několik plusů, který to drží nad průměrem, jinak bysme to mohli částečně považovat za určitou šílenost. Především výkon B. Pullmana je naprosto dokonalej, celej snímek si naprosto ukradl pro sebe a vévodí tomu od začátku do konce. Další devizou je pak celkem neokoukaný polský prostředí, přestože se většinou pohybujeme v interiérech. Jo, zní to divně, ale výprava atd. tady má svoje kouzlo. Vyprávění v retrospektivě je a v tomhle podání je trochu zvláštní, ale nic, co by vyloženě rušilo. A pak přichází ta největší ujetost, a to je šachovej génius, kterýmu na začátku dají trochu perníku, následně do sebe lije litry vodky a díky tomu je vlastně schopen "normálně" fungovat. To bylo fakt ujetý.. nicméně smyšlenej příběh o turnaji (jen na oko), aby v pozadí mohla proběhnout velká špionážní akce, to nebylo špatný a Poláci se tady vytáhli. ()
Vnímám to jako ukázku ohromného sebevědomí soudobého polského filmu. Varšava jako hlavní město intrik studené války, špičkoví herci z celé Evropy, polská filmová superstar jako plnohodnotný parťák světové, hollywoodské filmové superstar... Úspěšný polský producent si stavěl křiklavý pomník, který nikdy neuzřel na vlastní oči. Tenhle záměr mu vyšel, ale jeho Bohové se mi líbili podstatně víc. Navzdory svému názvu nebyli tak namachrovaní a drželi se příjemně při zemi. Tady bylo naopak všechno velkolepý, a to pak není těžký sklouznout do určité trapnosti. Nebylo jí moc, nebyla tak okatá, ale byla. Nemrzí mě to, je to daň žánru. ()
Od začátku jsem si říkal, že to je tak blbé, že to musí být pravda a asi po půl hodině jsem si to zastavil, abych si zjistil jestli je to true story. No, není. Ale fakt mě ten Pullmanův geniální šachista, který musí být našrot, aby dokázal hrát, dost bavil. Škoda, že ta špionážní zápletka a vše ostatní mimo šachy není tak vtahující. Každopádně ale příjemný polský kousek a další obohacení alternativních dějin. ()
Na současný polský film je to rozhodně lehce slabší partie, ovšem s dokonalými hráči jak v pozadí, tak i v popředí, myšleno především herecky. Bill Pullman to rozhodně nemá lehké, přesto děj z větší části táhne a věčnou opilost hraje výborně. Jeho parťák na noční procházky Robert Więckiewicz, už má za sebou průpravu od samotného "Strážnýho anděla" a Alexej Serebrjakov zase od "Leviatana". Nakonec, jistě bych i u Pullmana nějakou tu dřívější opileckou roli našel, čili sestava na ve vodce utopenou šachovou špionáž, jak má být. V příběhu navíc funguje i mírná nadsázka, například postava, kterou taktéž výborně hraje Serebrjakov, má příjmení Krutov... a je to znát. Jenže zvolený styl vyprávění je právě tím, co dělá tuto partii lehce slabší, především cestou k finále se skáče příliš. Naštěstí potom přichází záchodový zvrat (nemá nic společného s koníčkem hlavních postav) a tím i nejlepší scéna filmu, která mimo hlavní pointu překvapí například i svoji drsností... taková forma likvidace se už přeci jen nevídá často. 70% ()