Le martyre de Saint Sébastien
Režie:
Petr WeiglHudba:
Claude DebussyObsahy(1)
Mysterium na motivy italského dramatika Gabriela D'Annunzia na hudbu Clauda Debussyho o smrti a mučednictví svatého Šebestiána. Než o nějakou křesťanskou výpověď jde spíše o poetiku a poezii hudby, obrazů, veršů, písní... (Česká televize)
Recenze (9)
Moc špatné. Pohané a křesťané se chovají jako nepříčetní. Jsem si jista, že Pavel z Tarsu mluvil o něčem jiném, ostatně bláznovství nemusí být šílenstvím. Tehdy mě to uráželo, dnes se můžu jen pousmát nad hloupostí a trapností celého projektu. Jeden z nejhorších filmů s náboženskou tematikou. Zběsilost bona fide. ()
Zde se Weigl skvěle zhostil zobrazení své homosexuality - je tu český Jarman, dobrá, je to porno pro panny, je to efébofilské... Nemá to co dělat s hlubokou filosofii - je to plod dekadentního estétství - to, že to někomu nestačí je zcela přirozené, na druhou stranu se kritika toho neuková z citátů z Bible - to s Weigelem opravdu nemá co dělat. Debussyho kantáta je taky svět sám pro sebe - říká se o tom, že se tu bouřlivě mísí nedotaženost s genialitou. Pro mě tohle v jinošském věku naprosto šokující záležitost. Myslím, že filmařsky je to velice kvalitní. ()
Svého času jsem marně tento film hledal a jsem moc rád za tento starší, tak originální snímek. A pokud se dívám na něj očima, kdy už o filmu skoro všechno vím a vím, co mohu očekávat, hodnocení je takové, jaké ode mě je. Ano, mohu se na tuto pěknou "skládanku" dívat i z jiného úhlu, dnešního pohledu, kriticky, ale to dělat nebudu a film si to snad ani nezaslouží ... 4x10 ()
Plod dekadentského estétství (komentátor garmon)...lépe bych to nevyjádřil. 1) Film jsem poprvé viděl v nějakém klubovém promítání ještě za socialismu a vzpomínám si, jak jsem zaregistroval homosexuální aspekty a pohledy, vzácné jak za minulého režimu, tak i v souvislosti s církví. Říká se tomu nepěkně queer čtení. 45letý Petr Weigl nabízí podobné příležitosti i v jiných svých dílech. 2) 28letý Michael Biehn (Šebestián) se spoustou dalších pěkných polonahých kluků je jistě milým cílem homosexuálních očí, nicméně vedle 46leté Jany Hlaváčové působí on i všichni ostatní jako ochotnický soubor. 3) Mám raději civilní herectví. 4) Výstižný koment: garmon****. ()
Velmi obtížně hodnotitelný snímek. Filmu dominuje fantastická hudba Clauda Debussyho, což vlastně ani nepřekvapí, protože Petr Weigl si vždycky vybíral hudební klasiky (Josef Suk, Antonín Dvořák). Má to skvělou výpravu, kameru, herce. Problémů je však dost: Především jsou to absolutně nepasující francouzské postsynchrony, které zní divně především u českých a slovenských herců (Hlaváčová, Přeučil, Mikulík a další). Dále především v závěru přichází zcela nesnesitelný patos (pravda, ten souvisí s hudbou, ale stejně je ta vážnost trochu na pěst). A bohužel nechápu, proč se tam objevují záběry z tehdejší současnosti (Michael Biehn je vlastně lukostřelec a zdá se mu o svatém Šebestiánovi. WTF?). Nevím, ten film je natolik zvláštní, že se pro něj velmi obtížně hledá jakékoli číselné hodnocení. Aspoň je tam dost queer momentů, kterým vévodí na začátku sprchující se Michael Biehn. ()
Reklama