Missourské rokle
The Missouri Breaks
Režie:
Arthur PennKamera:
Michael C. ButlerHudba:
John WilliamsHrají:
Marlon Brando, Jack Nicholson, Randy Quaid, Kathleen Lloyd, Frederic Forrest, Harry Dean Stanton, John McLiam, Steve Franken, John P. Ryan, Richard Bradford (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Jeden krade, druhý vraždí, třetí miluje, čtvrtý umírá... Movitý statkář David Braxton je otráven svou rolí samozvaného soudce a na zloděje dobytka se rozhodne najmout irsko-amerického lovce lidí Roberta E. Lee Claytona (Marlon Brando). Ten se ukáže jako výstřední a excentrický samotář, jehož osobité chování a vzezření je vyvažováno vysokou profesionalitou mordýřského kumštu. Braxton ale netuší, že obživa nových sousedů z přilehlého statku netkví v ničem jiném než v odcizování koní. Sebranku vede Tom Logan (Jack Nicholson), který má v rouše beránčím vlčí úmysly; v okolí se usadil jen proto, aby pašoval kradené oře a pomstil smrt svého přítele, jehož konec zosnoval právě Braxton. Napětí mezi trojicí vzrůstá, čím více krádeží přibývá. Když se Tom rozhodne uloupit srdce Braxtonově dceři Jane (Kathleen Lloydová), dramatické události na sebe nenechají dlouho čekat… Po Koltu pro leváka a Malém velkém muži natočil Arthur Penn (Vlak, Bonnie a Clyde, Alicin restaurant) další – na dobové poměry – samorostlý western, jímž naboural mytický půdorys souboje dobra a zla. Stoický kodex zproblematizoval tím, že v Missourských roklích lze těžko nalézt ryze kladného hrdinu „waynovského“ typu. Obvykle kašírované kulisy pak Penn s vedoucím výpravy Albertem Brennerem (Strašák, Němý film, Kozoroh Jedna, 2010: Druhá vesmírná odysea) nahradil výtvarným pojetím, které kladlo větší důraz na realismus, aniž by přitom chyběla bohatá scénografie. Svár mezi klasickým dědictvím westernového žánru a jeho novým směřováním částečně přejaly také protichůdné hlavní postavy: strojený (ale dialogově improvizující) Marlon Brando a naturální (ale dialogově strojený) Jack Nicholson. Nakonec dodejme, že po Čelistech se o hudbu v nejlepší formě postaral skladatel John Williams. (Česká televize)
(více)Recenze (81)
Nevypočitatelný Brando, který měl každý natáčecí den potřebu hrát jinou postavu (a který na projekt zřejmě kývnul jenom kvůli penězům a své slabosti pro indiánskou tématiku) je jako těžký kámen na hrobě Pennovy slibně se rozjíždějící kariéry. Film trpí stejnou nesoustředěností jako jeho hlavní hvězda. Nedokáže navodit nějakou konzistentní atmosféru nebo alespoň vytvořit nosnější dramatickou situaci. Nikdy se na druhou stranu nevylije z žánrového koryta dost, aby se změnil v bizarní acid westernový trip, prostě se jen tak vleče a sem tam zaujme Brandovou nepatřičnou neseriózností nebo hezky komponovaným záběrem. Na skutečnou revitalizaci žánru na jeho rodné půdě si westernoví fanoušci museli počkat ještě 16 let, do uvedení Nesmiřitelných. 65% ()
Netradičně pojatý western,kdy Marlon Brando hraje lovce lidí a jde po zloději dobytka Jacku Nicholsonovi ()
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $14,000,000║Tržby Celosvetovo $14,000,000║ Na oko zaujímavé obsadenie, ale Brando tu hrá už dosť otravného šunta a Nicholson sa viac menej rozkukáva, ešte tak nevládne. Doba keď išiel western ku dnu. /40%/ ()
Film, který pro mě znamenal konec westernového žánru. Ať už hlavními hereckými představiteli, kteří dohromady vážili více než jejich koně, nebo vskutku nejnemožnějšími newesternovými zápletkami a motivy. Pohled na ozářeného Branda, filosofujícího před tím než naprosto nerealistickým způsobem sprovodí ze světa posledního nefalšovaného příslušníka drsných zlodějů koní,jemuž se pod šaty rýsuje neuvěřitelné břicho, které snad musí být až záměrně vycpané, aby ještě více parodovalo jeho roli nemůže nechat chladným ani toho největšího příznivce a odpůrce westernů. Vzhledem k tomu, že patřím spíše k těm ******, film na mě zápůsobil nepřekonatelně. ()
Existuje spousta způsobů, jak udělat z westernu antiwestern (nebo jej přinejmenším změnit v lyricky pennovský hippie-western). Zaručeně ale neprohloupí ten, kdo na to půjde tak, že prohodí kladnou postavu za zápornou a obráceně, což se přihodilo přesně zde. Kdybychom byli v nějakým obstarožním filmu s Johnem Waynem, Wayne by tu hrál nejspíš Braxtona, chránícího svůj majetek před padouchy, nebo přímo Claytona, a padouši by akorát žrali hlínu (jinak řečeno padali jako švestky). Padouši sice žerou hlínu i tady, ale jsou nám nějak bližší, protože western od anti-westernu se neliší ani tak dějem a osnovou vyprávění, jako spíš tím, s kým sympatizujeme. V tomhle filmu je to ovšem trochu komplikovanější, protože i když je nám možná zloděj koní Nicholson a jeho partička grázlíku milejší, Brandovo enormní charisma všechny postavy z filmu fakticky vymazalo. Jím ztvárněný Clayton je doslova vtělený ďábel aneb the bigger the ass the bigger the asshole. Má v sobě dost z Jokera (převlékání, mazanost, výřečnost) i Holdena z Cormacova Krvavého poledníku (mistr mnoha řemesel, který nehraje podle žádných předem daných pravidel) a určitě aspiruje na jednu z nejpodivuhodnějších a nejzlověstnějších postav, která se kdy divokým západem promenádovala. Brando si dělal, co chtěl, během natáčení údajně chytal sarančata a pojídal žáby. Zjevně s ním nebylo k obstátí, ale výměnou za to předvedl výkon, jaký nemá moc obdoby. Sotva mohl Nicholson někomu takovému stačit, herecky i napsanou rolí, vždyť na začátku filmu sám pronese, že není žádný Jesse James. Při tom zpočátku se tenhle western i rozvržení všech postav jeví celkem schematicky, o to překvapivěji se ale pak vyvíjí. Souvisí to s tím, že události a postavy, které se ve filmu objeví nejdříve, mají tendenci dominovat nad těmi, které vnímáme následně. Této chybě se říká efekt primárnosti. Jde o to, že naše mysl obvykle připisuje dřívějším informacím větší význam než těm, jichž se jí dostane později; pozdější informace zpracovává s ohledem na informace dřívější. Při pořadí „mrakodrap, katedrála, chrám, modlitba“ očekáváme na základě prvního slova kategorii „budova“. Proto usoudíme, že poslední slovo (modlitba) k této skupině nepatří. Je-li ale pořadí „katedrála, chrám, modlitba, mrakodrap“, vyvolává v nás očekávání kategorie religiozity, a tak ze skupiny vyloučíme slovo „mrakodrap“. Fakt, že pořadí informací v příběhu určuje další průběh jejich zpracování, se nesmírně chytrým a klamavým způsobem zužitkovává i zde v postavě Nicholsona, kde po „zloděj koní, vůdce bandy a pistolník„ nenásleduje „ničema a lhář“, ale „zamilovaný mládenec, pěstitel zeleniny a dobračisko“. A stejně tak u Marlona Branda není po „strážce pořádku a spravedlnosti“ další v pořadí „ochránce a kavalír“, jak bychom očekávali, nýbrž „lump a vrah, který recituje zamilované básně svému koni a k zabíjení používá nesmírně podlých způsobů jako hvězdic v podobě krucifixu nebo Molotovův koktejl.“ ()
Tenhle drsný western o boji mezi zloději koní s jejich šéfem Jackem Nicholsonem a s rančerem najatým zabijákem stojí, při až příliš poklidném tempu, hlavně na obrovském charismatu Marlona Branda coby excentrického navoněného sadistického "regulátora" zlodějů Lee Claytona. Film snad až příliš zdůrazňuje na Západě běžné násilí, zpočátku to ovšem začne jen střílením do hlávek zelí... Trailer: http://www.youtube.com/watch?v=REDvyCr3ZhY a ukázka: http://www.sms.cz/film/zastaveni_na_missouri/ukazka ()
Western, který je zajímavý tím, že je chytřejší než většina jeho kolegů napříč časem. Zatímco Williamsovo rozpustilé bendžo či milostný motiv příliš neosloví, Butlerova kamera je především v exteriérech úchvatná. Penn se drží dál od tuctovosti, sympaticky klade důraz na plastičnost postav a tak nějak líně se vznáší v potem nasáklém vzduchu, že finální střetnutí mezi lovcem lidí Brandem a „zahrádkářem“ Nicholsonem je nevyhnutelné (spolu se zákeřnou eliminací členů Loganovy bandy jsou právě jejich společné scény vzájemného oťukávání asi tím nejúčinnějším prvkem). Možná to bude tím, že u prvně jmenovaného už od začátku tušíte, že pod tou výstřední až směšnou fasádou je ukryto něco hrozného.. ()
Hodně netradiční antiwestern bez přestřelek a skrz naskrz prosycený drsným absurdním humorem. Člověk chtě nechtě musí fandit opačné straně zákona v čele se sympatickým volnomyšlenkářem, poněvadž na té "správné" stojí arogantní farmář a bezcharakterní lovec lidí. Marlon Brando si roli úchylného Roberta Lee očividně užil, o Jacku Nicholsonovi v roli sympatického zloděje koní by se dalo napsat vlastně totéž. Za zmínku stojí i zajímavá kamera a netradičně minimalistická hudba Johna Williamse. Arthur Penn v nejlepší formě. 90%. ()
Neúprosný fanatický regulátor Marlon Brando versus sympatický zloděj koní Jack Nicholson... Více než dobrý western v režii Arthura Penna. Pomalu se odvíjející děj si dává na čas a celkem příjemně nás seznamuje s postavami, když v tom do té napjaté (ne)pohody vtrhne Brandova postava, ze které jde vážně strach. Čekání na to, co se stane, je napínavé a nepředvídatelné. A finále nemá chybu. Co chybu má, to je pitomý televizní ořez, hnusný obraz a dost nevýrazný dabing (což se samozřejmě netýká Jaromíra Meduny a Pavla Soukupa).__P.S. John Williams složil pro Missouri Breaks na první poslech jeden z nejméně williamsovských soundtracků vůbec, ale stále je to on. ()
Od A. Penna som čakal podstatne viac. Hviezdy Nicholson a Brando film ťahajú, čo im sily stačia, ale príbeh je dosť nezáživne podaný. V istom momente, konkrétne v scéne s podrezaným hrdlom som chvíľu uvažoval nad štvrtou hviezdou, ale film ako celok je skôr iba priemerný. Vzhľadom na obsadenie je to veľká škoda. 60%. ()
Opravdu nesourodá dvojice na filmovém plátně, ale v klasicky pojatém amer.westernu, který oplývá stylem a typickým záběrem. Opravdu slizký arogant Brando v roli nájemného "regulátora" a Nicholson v roli sebejistého sympatického "dareby".. ()
Průměrný western, v němž stojí za zmínku zejména postava fanatického Marlona Branda. Zbytek ničím nepřekvapí, závěr je však slušný a někteří herci jsou zde sympatičtí, tudíž dávám 3*. Zajímavost: Marlon Brando se ve filmu objeví až po 34 minutách. ()
Sympatický Nicholson, nevýrazný Brando a velmi slabý scénář, který se zřejmě snaží udělat si z klasických westernů trochu legraci, ale jeho zvláštní pojetí mi vůbec nesedělo. Pár skvělých scén jako vyloupení vlaku nebo závěrečná čtvrthodinka sice stály za vidění a zaujalo mě i to částečné zaměnění kladného a záporného hrdiny, ale celkový dojem je přesto dost rozpačitý a nebýt Nicholsona, asi bych to těžko dokoukával:-) A ten Brando se tam absolutně nehodil.. 60% ()
Nečakal som žiaden zázrak, ale aj tak som nemilo prekvapený. Tešil som sa na výživný herecký duet filmových hviezd Brando-Nicholson, no popravde dostal som len uťahaný skoro podpriemerný western v podstate o ničom. Jediné zaujímavé bolo, že si Brando strihol zápornú postavu a ako postupne likvidoval celú zlodejskú bandu, ktorá vlastne ale pôsobila tak, že by ste ju mali milovať. Takí negatívni hrdinovia v pozitívnom svetle. To ale boli len také ostrovčeky v mori nudy a vaty, bez dramatickej gradácie a s emotívnou stránkou sterilnou až strach. Proste žiaden postoj, pocit... nič, len prázdno a Brando vo vani. Veľmi slabý priemer. 50/100 ()
Prvá polovica navodzovala dojem klasického westernu, kde sa zatiaľ iba rozohrávajú vzťahy a na meno Arthur Penn si nespomeniete. Lenže druhá hodinka už vďaka tejto síce pomalšej, ale poctivej príprave ponúkla presne to, čo by ste od Penna a revizionistického westernu 70. rokov očakávali. Navyše kde inde máte v jednom filme Jacka Nicholsona a Marlona Branda, osobne mi ale najviac utkvel v pamäti Harry Dean Stanton. No a ak sa náhodou niekedy v noci náhle zobudíte na nejakú nočnú moru, skontrolujte si pre istotu hrdlo. Ak nad sebou uvidíte Nicholsonovu tvár, tak viete, že ho už máte podrezané a radšej príliš nerozprávajte. ()
Hezké nedělní odpoledne! Tento film stojí a padá s Marlonem Brandem. Jeho postava je jistě nejvýraznější, hercovy kreace nevídané. Marlon je hybatelem, ale i rušivým elementem tohoto jinak dost bizarního příběhu, který se popravdě do šuplíku s nálepkou ´western´ vměstná jen velmi těsně. A jakoby toho nebylo málo, jindy bezchybnému Williamsovi se podařilo uvařit jen jakousi "sekyrkovou polévku". Tu by mu ale nezbaštil ani hudební pistolník Jirka Korn. Nezbývá než se mít i nadále filmově. ;-) Woo. ()
"Slečno, vypadá to, že vám lidi ještě neřekli, že jste pěkná mrcha, takže já to teď za ně budu muset napravit.. A nejsem na vás zlej, jen upřímnej.." ;) ()
Zvlastny western s dost nesurodym dejom a mixom stylov. Väcsinu filmu som rozmyslal o com to ma vlastne byt, kym sa nakoniec niekolko linii konecne pretlo a doslo na suboj dvoch hereckych velikanov. Na jednej strane pohodovy zlodej koni Nicholson, ktory si ale necakane väcsinu filmu vegetuje na farme a na druhej strane lovec ludi Brando, ktory svoju postavu pojal dost netypicky. Na prvy pohlad pôsobi bizarne a vtipne asi ako Sam Hawkens z Vinnetoua, ale pritom sa v nom skryva riadne chladnokrvny hajzel, ktory postupne kantri Nicholsonovu bandu az dôjde k ich stretu, ktory je doslova bleskovy. Na Brandovi cely cas vidno, ze to ma cele na haku a doslova si robi z filmu srandu. Nicholsonova postava je celkom sympaticka, ale ziadny velky herecky koncert nepredvedie. Potesia aspon vedlajsie postavy, ci uz Randy Quaid alebo Harry Dean Stanton. Takze vysledkom je nesurodi film, ktory sa pri natacani evidentne rozpadol na nefunkcny celok, ale v jednotlivostiach ponuka par zabavnych a miestami aj bizarnych scen. 6/10. ()
Jack Nicholson prohlásil, že roli Logana vzal proto aby mohl pracovat po boku Marlona Branda. A spolupráce se velmi vydařila. Jeden z těch lepších westernů své doby. ()
Začínám trochu vidět do Arthura Penna. Každý jeho film je zbrusu novou, neotřelou sondou do jiného žánru a jiného společenského období, se kterým si pak pohrává jako rozmlsaná kočka se sušenou rybičkou - jeho frajerství spočívá v tom, že se pozorně zaměřuje na nejdusivější dobová klišé a šablony a za postavy si vychytrale volí jednooké mezi slepými, určitým potenciálem a touhami nabité figurky, ze kterých však nikdy nebudou skutečné hvězdy a esa, i když ony samy kolikrát chtějí věřit opaku. A na jejich plánech, nadějích a koncích pak jemně a láskyplně utváří v podstatě kruté příběhy, které je možné číst jako případové glosy (skeptické a hluboce sarkastické) k celé té velké lidské tragikomedii, a to jak celospolečenské, tak i jednotlivých lidských osudů... Jeho filmy jako by byly konkrétními zářezy sebejistě vedenou žiletkou do různých míst na vývojovém kmeni a větvích lidské společnosti a tenký plátek, který pokaždé vypreparuje, vloží pod mikroskop a rozhýbe, je právě tak jedinečný, jako je pro dané období a místo té všední, nenápadné lidské tragédie typický... Jeho filmy jsou o to méně okaté a okázalé, oč jsou chytřejší a neodvozenější, ale málokdo je asi dost pozorný, aby nezaměnil minuciózně vybudovaný, soběstačný film pracující s klišé, šablonami a provinčními hrdiny s tuctovým šablonovitým filmem, který nemá vlastní šmrnc. Nepíšu tu jen o Missouri Breaks, zatím to platí o všech osmi filmech, které jsem od Arthura Penna viděla, a uchváceně a samotářsky se prodívávám hlouběji a dál. *** V Missouri Breaks vyloží Penn hned na začátku karty skvělou přiznávkou na Butche Cassidyho a Sundance Kida (k zulíbání vtipná scéna, v níž se Loganův gang rozhodne vyřešit svoji existenční, ale také existenciální krizi tím, že se poníží k přepadení Pacifiku, přičemž následuje jejich znalá kritika počinů a nechvalných osudů gangu z Díry ve zdi, jemuž svého času veleli právě Butch se Sundancem - a vzápětí přijde samotná scéna přepadení toho proslulého vlaku, a to včetně konverzační výměny s bankovním zaměstnancem Nelsonem, jakožto famózní pandán k téže scéně a rozhovoru s bankovním zaměstnancem Peakockem, s nímž se pravidelně při přepadech stejného vlaku dohadovali Butch Cassidy a Sundance Kid). *** Takže obeznalému divákovi je okamžitě jasné, oč v Missoury Breaks půjde - doba se mění, regulace a mechanizace už dorazila i na divoký Západ a ohrožuje hrdiny velkých příběhů: být dobrodruhem, psancem a desperádem, který se snaží uniknout dřině a jednotvárnosti života na Západě, všednímu osudu farmářů nebo kovbojů, už není tak snadné a zábavné jako dřív.... s legendárními činy a husarskými kousky odvážných psanců i lovců odměn je konec, ani na tomhle poli už si nejde vydobýt slávu, stát se legendou, dneska jsou prostě "podivní ptáčci" šmahem označeni za škodnou a najatí ochránci = regulátoři (sic!) je pohodlně odstřelují na dálku málem od stolu, aniž by se jim museli podívat do očí... Už tu není místo pro romantické osudy, pevná pouta vznikající mezi psancem, jeho lovcem a šerifem, pro barvitá soudní líčení, odvážné útěky z vězení a úhoří vysmeknutí se z oprátky - společnost pokročila k řízené a plošné eliminaci všech narušitelů - tolik k expozici... *** Zatímco však Butch Cassidy a Sundance Kid byli extratřídy, osobnosti, jaké se rodí jednou za století, kouzelní snovači a tkalci vlastního romantického světa, takže když je nová doba donutila prchat ne už před zákonem samotným, ale před jeho novou železnou rukou, zmechanizovanou prackou, neúprosně doléhající, aby jim drtila sny, naděje, prostořeké povídačky a zpřetrhala celé to jedinečné předivo křehké krásy, z něhož žili a den po dni těžili svůj elán, chuť do života a lásku ke světu, pochopili nevyhnutelnost svého konce a rozjeli to naplno: za labutí píseň si zvolili bláznivou cestu s Etou do Evropy, po kolotočích, cirkusech a památkách, rozesmátí, zlumpačelí a zněžnělí vědomím, že Titanic jejich svobodného velkodušně rozmáchlého bytí půjde ke dnu, a pak to zalomili až do Jižní Ameriky, spřádajíce stále nové, stále odvážnější a nadějeplnější životní plány, o to krásnější, divočejší a absurdnější, oč bylo jistější, že najatý ochránce pořádku v bílém klobouku je svým stále stejným tempem vystopuje, dožene, uštve a odpraví. A taky že se nenechali zabít jako dobytčata, nedali se vylákat na porážku a vybrali si konec, který je nestihl vytrhnout z jejich posledního rozežitého snu o Austrálii, zastavit je zaživa v rozběhu. *** No a Penn rovnou říká, že Missouri Breaks vychází ze stejné situace - doba se mění a šerifem, který je sám ještě ze starého těsta, poněkud zbrkle povolaný neúprosný "ochránce" pořádku, po celé zemi chválený a doporučovaný regulátor, přichází odstřelit místní škodnou a s ní potřít i všechny dobrodružné, nesmyslně odvážné a krásné projevy života na divokém Západě... (je to westernová paralela k nástupu antibiotik či příchodu jednotných zemědělských družstev na venkov.) Jenže Nicholsonův Tom Logan není žádný Butch Cassidy, jeho milá není žádná Eta a šerif není žádný Roy Bean. Logan je jenom o něco vnímavější zloděj koní, chlapík s pouze prostředním géniem, který si o sobě jenom moc myslí, jednooký, jehož tlačí bota mezi slepými, a my se můžeme podívat na mistrně propracovaný snímek, který s humorem i soucitnou empatií ukazuje, jak by celý příběh Butche Cassidyho a Sundance Kida vypadal v případě, že by se týkal podstatně civilnějších, jalovějších, tuctovějších hrdinů. *** Arthur Penn je bystrozraký a jemnocitný virtuóz, nevšedně důmyslný komentátor, předvádějící a potírající tuctovost, to největší, a možná vlastně jediné naše zlo, zhoubnou sílu, která k ničemu neinspiruje a sama naopak pohlcuje všechno, co se mrská, snaží se vymanit a po svém rozvíjet..., a která v lidské společnosti bují jako odvěká rakovina. *~ () (méně) (více)