Noční šachová partie
Night Moves
Night Moves
Režie:
Arthur PennScénář:
Alan SharpKamera:
Bruce SurteesHudba:
Michael SmallHrají:
Gene Hackman, Jennifer Warren, Susan Clark, Edward Binns, Harris Yulin, Kenneth Mars, Janet Ward, James Woods, Melanie Griffith, Dennis Dugan, Carey Loftin (více)Obsahy(1)
Gene Hackman coby soukromý detektiv Harry Moseby pátrá v pozoruhodném neonoiru Arthura Penna (Bonnie a Clyde, Malý velký muž) po šestnáctileté dívce, která utekla z domova. Vyšetřování přivádí chandlerovského hrdinu na Floridu, kde je vtažen do životu nebezpečných intrik. (MFF Karlovy Vary)
Recenze (53)
Velice pomalý, do tmavých barev oděný neo-noir získává na zajímavosti při znalosti dobových souvislostí. Jde o reflexi vystřízlivění z revoltou zmítaného sklonku 60. let, kdy generace mladých věřila, že dokáže změnit systém. Byla to éra „runaway kids“, sexu bez závazků a bez váhání, tripových filmů a téměř žádných seriózních starostí. Jenže čím víc si od těch starostí drželi odstup, tím víc se jim dostávaly pod kůži. Pak je profackoval osud a nic již nebylo jako dřív. Penn, režisér přelomové novohollywoodské gangsterky Bonnie a Clyde, s vyzrálostí dospělého člověka pohlíží zpět na ona divoká léta a zároveň po gangsterce přepisuje další tradiční americký žánr. Hackmanův detektiv není cynik, který by na všechny dlabal. Respektive je takový jenom na povrch, pod který film nahlíží (a ukazuje i jeho problematický soukromý život). Hlavním případem, který je třeba vyřešit, je Hackman sám. Cesta do hlubin drsňákovy duše logicky ústí v deziluzivní prozření, k jakému ve skutečnosti zavdala příčina například aféra Watergate. Jestli se do Noční šachové partie chcete zapojit, nestačí zůstat povrchním pozorovatelem, je třeba nechat se jí pohltit. Odměnou vám bude chmurná nálada. 75% ()
Tyhle pomalé lenivé neonoirovky ze 70. let (viz např. výborné THE LONG GOODBYE Roberta Altmana) nejsou pro každého, obzvláště ty, kde nejde ani tolik o případ jako o postavu samotnou. Moc se tam toho neděje, ale ty postavy, tihle životní "private eye" loseři, co padají na hubu a mají zkurvenej i osobní život (čti nemaj ženskou, nebo je podvádí manželka, případně je podrazí kámoš) mi jsou moc blízcí. Film, který by měli vyhledatpředevším ti, kteří už přesně dopředu vědí, co od toho čekat a ví, že tenhle styl mají rádi. Jako třeba já :) Arthur Penn snad ani nemohl zklamat P.S. Bude uvedeno na letošním MFF KV v rámci sekce Nový Hollywood 2 ()
Vypadá to, že dávat na tipy Fostera Hirsche (a Rob Roye :)) se opravdu vyplácí. Skvělý neonoir s línou a dusnou atmosférou a výtečným obsazením (Melanie Griffith jsem ale fakt nepoznal). ()
Mam rád tyhle oldskool kriminální filmy, ale tady se zhruba v první hodině prakticky vůbec nic neděje. Sice to má nějakou atmosféru a Gene Hackman hraje postavu detektiva výborně, ale ukrutně se to vleče. Když se asi po hodině objeví první mrtvola, tak se konečně začne odehrávat něco zajímavýho. Závěr přinese i trochu akce a takovej (aspoň pro mě) sympatickej anti-happy end. Za povšimnutí ještě stojí mladičká a tehdy plastickejma chirurgama netknutá Melanie Griffith. 60% ()
Pomalý a nezáživný snímek, který se pociťově zdá dvakrát tak dlouhý, jako ve skutečnosti. Postavy mě nedokázaly vtáhnout do svého světa, ba co víc, byly mi tak nějak ukradené. Dobrý film potřebuje víc než špičkového herce v hlavní roli... Celkový dojem: 40 %. ()
Potemnělou místností se line cigaretový kouř, ve vzduchu je cítit zapálený tabák. Občas do pokoje skrz žaluzie nakoukne slunce, aby na malý moment osvětlilo psací stůl. Ze sluchátek je slyšet hlas Genea Hackmana, pokojem se zase rozléhá zvuk kostek ledu, narážejícího do skla, zatímco se mezi nimi proplétá právě nalévaná whiskey. Venku praží slunce, je neskutečné vedro. Na monitoru se právě objevuje nahá osmnáctiletá Melanie Griffith. Divák, stejně jako Hackman, pohledem neuhýbá. Kdepak, pořádně si lokne whiskey a zapálí si další cigaretu. Na film jako je Night Moves si prostě musíte připravit atmosféru. Atmosféra, o tom celém to je. Gene Hackman (mimochodem v jednom ze svých nejlepších výkonů) představuje klasického, z počátku bezstarostného hrdinu let sedmdesátých, který nejde pro suchou hlášku daleko za každé situace. Příběh je na první pohled jednoduchý, až na ten druhý člověk zjistí, že je v něm něco více. Film noir je přesně můj šálek kávy a Arthur Penn splnil prakticky vše, co od dobrého filmu očekávám. ()
Cynický detektiv (skvělý Gene Hackman), který pro ránu a ani pro hlášku nejde daleko, krásné ženy s tajemstvím (budu muset vyhledat ještě něco s Jennifer Warrenovou), deziluze z květinových let, emoce vroucí pod pokličkou, zločin, který měl zůstat zatajen. Klidná a pomalá atmosféra si diváka doslova hýčká, aby mu v závěru zasadila ránu mezi oči. Arthur Penn tyhle filmy zvládal na výbornou. 85%. ()
Pozvolně nabírající na tempu a vrcholící na mořské hladině a pod ní, kde se skrývá tajemství mající pro vraha cenu čtyř lidských životů.. ()
"Já jsem tak línej, tak překrásně línej a nejhezčí na tom, že nechci bejt jinej..." Tuhle trampskou klasiku by si Šachová partie mohla prozpěvovat klidně celou noc a určitě by jí to náramně ladilo, protože něco tak línýho neparkuje ani v naší garáži, a to tam máme rzí zdobenou škodovku z doby černobílé. Ono je ale docela možné, že na rozdíl od našeho veterána je tenhle film línej úmyslně, no a protože mu Arthur vdechl poutavou atmosféru, dám si jednou šachovou partii s Hackmanem znova. A uvidíme, co si budeme broukat potom... ()
Režisér Arthur Penn proslul především jako režisér snímků Bonnie a Clyde z roku 1967 nebo Malý velký muž z roku 1970. Pochopitelně ovšem nešlo o jeho jediné snímky, většina Pennových snímků ovšem tak proslavená nebyla. Ve stínu slávy tak zůstala i jeho neo-noirová detektivka Noc postupuje z roku 1975, kde Gene Hackman po Bonnie a Clyde s Pennem opět spolupracoval a společně tato dvojice vytvořena tak trochu zapomenutou, ovšem přesto velmi slušnou detektivku. I přesto, že spíše než o hlavním vyšetřování je film o něčem tak trochu jiném. Spíše než k detektivnímu thrilleru má Noc postupuje blíž k psychologickému thrilleru. Kromě detektivní zápletky se příběh točí především kolem rozpoložení hlavního hrdiny Harryho Mosebyho v podání Gena Hackmana. Hackman dle očekávání neselhává v tom, aby dodal své postavě vynikající výkon, kdy mu člověk nejen věří toho drsného detektiva, ale zároveň se skrze Hackmanův výkon divák do Mosebyho skutečné personality vciťuje velmi snadno. A díky Pennově režii skutečně vzniká výrazná detektivka, která sama o sobě vynikla v 70. let během svého vzniku. Scénář Alana Sharpa šlo určitě vypilovat. Penn očividně látce věřil, samotný scénář má ovšem mezery a to i v totální snaze o psychologizaci postav. Díky Hackmanovi+ zbytku obsazení a slušnému základu to tak bídné není, přesto ovšem výsledná práce tak trochu zavání nevyužitým potenciálem, kdy do jisté míry nejspíš chybí právě ta správná bilance mezi detektivním a psychologickým thrillerem. Jako detektivka ovšem film funguje. Slušně se daří vystavět detektivní zápletku, funguje přitom napětí a zároveň si tempově Noc postupuje dává strašně na čas. Což bude dost pravděpodobně pro spoustu diváků kámen úrazu. Díky délce, která nepřesáhne 100 minut se ovšem dá říct, že film alespoň díky tomu snadno uteče a ono vlečení tak není tak brutální. I přes pomalé tempo se navíc pořád něco děje a po hodině se na plyn přece jen tak trochu šlápne. Samotné finále možná též není úplné zadostiučinění, přesto by se Pennově detektivce těžko dalo vytknout to, že se v ní nic neděje. K úplné dokonalosti má Noc postupuje sice daleko, přesto jde ovšem o skutečně solidní neo-noir, který dokazuje, že Penn s atmosférou i vedením herců pracovat uměl. Očividně scénáři Sharpa věřil a vznikla tak rozhodně slušná práce, která se naštěstí časem dočkává čím dál tím většího uznání. I díky povedené kameře Bruce Surteese a ideálně zvolené hudbě Michaela Smalla se na ten film dá pamatovat velmi příjemným způsobem a zároveň je Noc postupuje úkazem toho, že rozhodně existuje spousty solidních, leč zapadlých filmových zážitků..... ()
Naštěstí jsem nevěděl, že to má být Krimi / Thriller / Mysteriózní, neřku-li Renoir. Pořád to vypadalo, že je to prostě o jednom chlápkovi. A taky že jo. Ale stejně se obávám, že mé vnímání a hodnocení filmu je silně závislé na tom, kdo mi ho doporučil. ()
Atmosférická, leč poněkud zdlouhavá kriminálka, která se víc než případu soukromého detektiva v podání Hackmana věnuje jemu samotnému. Velká část filmu je slušná zívačka s několika dobře zapamatovatelnými momenty (mezi ně počítám i drsný konec). Od Penna jsem ovšem 100% zábavnou a svižnou akční jízdu ani nečekal. ()
Slibuji dnes přede všemi, že bude-li to jen trochu možné, budu se na filmy s Hackmanem dívat vždy jen a jedině v originálním znění, aby mi dabing zase nezkazil dojem. Málem jsem se připravila o radost z krásně pomalého neonoiru s jedinou pihou na kráse, přehrávajícím Binnsem. ()
Arthur Penn má sice na kontě ještě lepší kousky, ale i tohle stojí za to. Gene Hackman jako drsný soukromý detektiv ze staré školy pátrá po šestnáctileté dceři odkvétající hollywoodské hvězdy, která utekla z domova. Najde ji celkem záhy, ale případ se stále zamotává a vyhrocuje. A mrtvých kolem přibývá. Místo speciálních efektů je tu zcela nahá Melanie Griffith na začátku své herecké kariéry. A to opravdu není špatný pohled. ()
43rd KVIFF 2008 - NEW HOLLYWOOD II. - Nový Hollywood II., AUDIENCE AWARD - Divácká cena deníku Právo (Divácká cena: 1234) - 1.8/483 ()
Harry Moseby je súkromný detektív,ktorý dostane lukratívnu ponuku,aby vypátral a zistil,kde je Delly,priviezol ju späť domov k mame nymfomanke,kde porekadlo znie:„Aká matka, taká Katka...” Inak Harry sa momentálne nachádza v manželskom zväzku s atraktívnou Ellen,ktorá ho podvádza,tak má zmätky vo vlastnom vzťahu a zmätky-pletky nastanú,keď Harry príde na Floridu za Delly...Intrigy sa dostavia načas,na čas sa dostavil vynikajúci film Arthura Penna,režisér filmov ako Bonnie and Clyde,či Little Big Man,ktoré sprevádzalo klasický režisérsky rukopis násilia,ktoré je aj tu,ale nie v takom množstve,sú tu postavy,ktorých nepokojné správanie znepokojilo aj mňa. Zaujímavé je vidieť napríklad mladú Melanie Griffith,ktorá nemá ešte ani 20 alebo Jamesa Woodsa,ktorí v podstate len začínajú...Gene Hackman je hlavnou hviezdou,okolo neho sa udejú zložité veci,ktoré mu nedajú spávať. ()
Docela zklamání. Ano, má to trochu marloweovské rysy, ale chandelrovky jsou propracovanější co do postav, zápletek, a také daleko vtipnější, nebo spíše sarkastičtější. Tenhle film vlastně není ani vtipný, ani sarkastický. A popravdě přemýšlím, jestli je to detektivka, protože o tu nejde. Jde spíše o to, že tvrdohlavou snahou všechno odhalit nakonec můžeme o všechno přijít. Hackman hraje skvěle, ale jako detektiv je poněkud tupý a spousta věcí mu nedojde (proto ten konec). Jinak, co se toho konce týče, by mě docela zajímalo, jak se dá pilotovat letadlo a současně střílet jednou rukou. Ale to by nemohl být ten okázalý zvrat, že? Který alespoň pro mne v podstatě všechno otočil ve frašku v cimrmanovském stylu. Jinak celkově k filmu - atmosféra je fajn, ale hodinu se nic neděje, jen popojíždí sem a tam. Něco se začne dít 15 minut před koncem a vyzní to jako celek hodně absurdně a nelogicky. Postavy jsou do jedné nesympatické a jediná, která se zdála sympatická, se nakonec ukáže jako blb, který nedokáže věci domyslet. Chybí tomu prostě prokreslení, něco hlubšího, než jen "nevíte, co máte doma za poklad" a ono výše zmíněné "nemusíme všemu přijít na kloub". Ale jinak tady snad všechny baby ukážou kozy. ()
"Jestli ještě jednou řekneš Harry, tak tě donutím sežrat tu kočku !!" ;) ()
Velice zajímavou noční šachovou partii rozehráli pánové Arthur Penn a Gene Hackman, ze začátku se to líně táhlo, pak se to rozjelo a grády ve finále neměly chybu, hodnotím kladně, filmová spokojenost. Soukromý detektiv začíná pátrání po holčině, která utekla z domova, a vzápětí se ocitá na vlastní životní křižovatce a že bude osudová, lze vycítit z dusné atmosféry... "Nevyřešil jsem nic, prostě mi najednou svitlo, spadlo to na mě." ()
Kalifornie a Florida - perfektní prostředí pro takovýto film. Příběh je příjemně zamotaný a hodně dlouho není jasné o co vůbec půjde, protože to vypadá jako další obyčejný případ - najít šestnáctku, co utekla z domova a přivést jí zpátky. ()