Target
Terč
Režie:
Arthur PennKamera:
Jean TournierHudba:
Michael SmallHrají:
Gene Hackman, Matt Dillon, Gayle Hunnicutt, Ilona Grübel, Josef Sommer, Werner Pochath, Richard Münch, Jany Holt, Dean Denton, James Selby, Robert Liensol (více)Obsahy(1)
Walter Lloyd (Gene Hackman) je nenápadný chlapík z Texasu. Jeho život je, až na rozpory se synem (Matt Dillon), naprosto klidný. Ale jen do té doby, než je jeho žena unesena. Netuší kým, netuší proč. Společne se synem se vypraví do Paříže, kde byla jeho žena naposledy viděna, ale hned na letišti se ho někdo pokusí zabít. Nezbývá než přiznat synovi, že kdysi býval agentem CIA. Před lety na vlastní žádost odešel a získal pro sebe i svou rodinu novou identitu. Myslel, že minulost je definitivně pryč, ale teď po něm a jeho rodině někdo jde a je zřejmé,že je to někdo, koho jako agent znával. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (29)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $9,023,199║Tržby Celosvetovo $-║ ()
Jedno velké klišé (Hackman jako bývalý agent CIA, který zachraňuje unesenou manželkou a zároveň se sbližuje se synem) s vizuálem televizního filmu, otravným Dillonem a rodinnými hodnotami. Penn asi zrovna začal senilnět. ()
Slabý špionážny triler so starým Geneom Hackmanom a mladým Mattom Dillonom ako jeho synom, dozvedajúcim sa o otcovi šialené zvraty. Film nehodný nie ani tak Hackmana, ale skôr Arthura Penna (BONNIE A CLYDE, MALÝ VEĽKÝ MUŽ). ()
"Máte v Berlíně nějakou práci?" - "Pohřeb." Ničím překvapivý a příliš dlouhý film, ale naštěstí ani nijak zvlášť urážející. Scény honičky v Hamburku a zneškodňování bomby za vidění rozhodně stály. ()
Dobrý spy thriller s trochu otravným synem hlavního hrdiny, vše však odpuštěno.. :-) ()
Je až neuvěřitelné, co se dá se scénářem, který nehýří zrovna ostrovtipem, udělat, když se jej ujme zkušený režisér. Akční scény jsou perfektně natočeny, mají úžasnou gradaci, i když u nich neteče krev. Všichni ve filmu zemřou bez zbytečných efektů. Obě automobilové honičky jsou velice dobré, ta v Hamburku má dokonce i vtip. Hlavní devizou tohoto filmu je však jednoznačně Gene Hackman, který byl vždy uvěřitelný, ať již hrál jakoukoliv postavu. S jiným hercem v hlavní roli by mnohé scény vyzněly minimálně pochybně, neřkuli trapně. Dokazuje to i Dillon, který podává značně rozpačitý výkon. Díky Hackmanovi se film stává nadmíru koukatelným snímkem o hledání cesty dospělého syna k otci a jejich společné pouti za vysbozením manželky hlavního hrdiny. ()
No tak u tohohle filmu se mi stalo že mi po chvilce bylo úplně jedno co se stane s hercema, jestli syn umře, jestli otec umře. Nebo jestli někdo vůbec umře. Dvou hodinový film který se vleče jak seriál "tak jde čas". Dillon je sice sympaťák ale je zoufale nudnej, Hackman je dobrej. Ale jak jsem řekl postavy mi byly ukradený. ()
Na první pohled jde podle všeho o průměrný film a těch 57% by tomu snad odpovídalo. Dobrá, pokusím se zůstat u toho, že Terč je čistě průměrný film. Zápletka vytváří prostor pro několik akčních scén, nutno uznat, že jsou velice profesionálně odehrány a natočeny, tvoří funkční prvek v ději, nezůstávají však jedinou devizí. Příběh, během něhož cestujeme z amerického Texasu přes Paříž do Hamburku a nakonec Berlína (na obou stranách tehdejší železné opony) v sobě nejen zachytává atmosféru dobu studené války, ale přináší v postavě hlavního hrdiny působivý dramatický portrét bývalého agenta, na jehož osud zvenku po letech doléhají stíny minulosti. Arthur Penn předkládá ve filmu na první pohled "béčkovém" více vrstev pro náročnějšího diváka. Napínavý děj s akčně špionážním charakterem také výborně dotváří napříč celým dějem táhnoucí se rodinná linka o opětovném hlédání si vztahu mezi dospělým synem a otcem, která dodává oběma hlavním postavám zajímavý rozměr navíc. Gene Hackmana podobná témata ve filmu vždycky přitahovaly (viz. Nikdy jsem nezpíval svému otci 1970 nebo Misunderstood 1984) a díky tomuto aspektu Pennovu nabídku na akční film, jehož scénář ho původně tolik neoslovil, Hackman nakonec přijal a svým výkonem dle mého názoru film pozvedl minimálně o jednu další úroveň výš. To se bohužel příliš nedá říct o většině hercích ve vedlejších rolích, s jejichž výkony se film ve výsledku skutečně blíží spíše k průměru, než k čemukoliv výjimečnému. Nicméně jako vděčný divák... přál bych si, kdyby všechny "průměrné" filmy byly takhle skvěle propracované a měly k tomu alespoň jednoho skvělého herce v hlavní roli. 70% ()
Táhlost s nudou. ()
Hm... Tak za Tomáše Hněvsu, aspoň * ()
Pozoruhodná věcička, špionážní záležitost z dob dávno minulých říznutá rodinným dramatem v pevných rukách Arthura Penna, jehož poctivou práci lze jen obdivovat, každé mé setkání s jeho tvorbou dopadlo velmi dobře, tedy i tentokrát to klaplo. Gene Hackman v roli obyčejného taťky, jemně bačkorovitého typu, jezdí padesátkou, s poměrně dost problémovým vztahem k synovi (po pravdě řečeno taky bych s ním měla problém) a unesenou manželkou.. Právě únos vnese do rodiny spoustu změn, více upřímnosti, přiznání minulosti a houževnatý boj o záchranu člena rodiny.. U mě spokojenost.. ()
....prvýkrát keď som to videl bol som nadšený,že aký nenápadný film a aký dobrý....druhýkrát som už tak nadšený nebol...ozaj len slabý priemer,slabý námet,výkony atď sklamanie taký slušný TV film,ktorému nepomohol ani Gene Hackman. ()
Jak ohodnotit opravdu slabý film, když v něm hraje můj děda? :) ()
Nicim vynimocny, skor nudny a predvidavy spionazny film s Gene Hackmanom v hlavnej ulohe. Matta Dilona som nikdy nemal rad. Dejova linia bola predvidatelna, co je dost velke negativum. 56 % ()
Pěkně se na to kouká, svižně to utíká. Je to sice natočeno televizním stylem, ale Gene je ve formě a Matt taky ukazuje, že není uplný mamlas. Špionážní prostředí je pro mě velmi poutavé, je tu sice dosti klišé, ale mě to zase tolik nevadilo. ()
Kousek který jsem shlédl kvůli Hackmanovi... ()
Moc dobrý špionážní thriller. Hackman jako bývalý agent sklízí zkažené plody své práce po Evropě. ()
Taková civilní špionážka, mě to docela překvapilo a dalo se na to koukat. Těžký retro ovšem, teda. ()
Dramatický thriller staré filmové školy kde se dával důraz převážně na příběh a hlavně na dramatizaci. Gene Hackman měl v 70. - 80. letech na takovéto snímky šťastnou ruku a dá se říci, že byl jejich hlavní hvězdou. Motiv odcestování manželky do Evropy kde byla záhy unesena byl později ještě mnohokrát zopakován. Hackman si velice bravurně zahrál bývalého agenta CIA, kterého nečekaně dostihla minulost. O žádnou akcí nabitou žánrovku se tedy nejedná. Každá scéna každého dějství je plně rozvinuta a patřičně zdramatizována. Např. likvidace výbušniny v takovém pojetí jaké je zde se dnes už nevidí. Nikam se nespěchá a divák s napětí čeká, jestli se to povede či ne. Jeden z mnoha výborný snímků své doby. ()
Naprosto chápu, proč musel v roce 2oo8 Pierre Morel vytvořit s Lucem Bessonem Taken (http://www.csfd.cz/film/231978-96-hodin/) v němž předvedli, jak by stejný scénář proběhl v ideálním, nikoli všedně trapném případě, a předvedli to jako šlapací hodinky, dokonale odehranou, zrytmizovanou videohru, počítačovou adventuru. Ale tohle je jiný film s jinou pointou a odlišným úhelným kamenem, jeho tématem je pomalost, civilnost a všednost, kulisy, šablony a klišé, žánrová i ta ze skutečnosti (decentně to předesílá už tou knihou, kterou si Lloyd čte v posteli, když mu žena odletí do Evropy: Berlin Game od Lena Deightona, dokumentárně špionážní román, který má asi dvacet pokračování, což je dost materiálu na ukrácení času, než se žena zase z Evropy vrátí), jen si Arthur Penn tentokrát vybral pro svou další případovou studii zrovna špionážní tematiku, takže logickou výslednicí pro tentokrát není tragická a hořce ironická, ale komická záležitost, byť cynický odstup zůstává týž. *** Pro doplnění ještě kopíruju, co jsem o Arthurovi Pennovi napsala jinde, protože to platí tady stejně jako pro všech dalších sedm nebo osm filmů, co jsem už viděla - a jsem tím chlápkem čím dál uchvácenější: Čím dále lépe se mi vyjasňuje dílo Arthura Penna, a co poznávám, je ojedinělé a nesmírně sympatické. Každý jeho film je zbrusu novou, neotřelou sondou do jiného žánru a jiného společenského období, se kterým si pak pohrává jako rozmlsaná kočka se sušenou rybičkou - jeho frajerství ale spočívá v tom, že se virtuózně pohybuje na poli, kde filmařská bravura snadno unikne pozornosti diváků: s lehkostí žongléra na bruslích, ale s důstojností, elegancí a cynismem vrhače nožů se pozorně zaměřuje na nejdusivější dobová klišé a šablony a za postavy si vychytrale volí jednooké mezi slepými, chytlavým potenciálem a touhami nabité figurky, ze kterých však nikdy nebudou skutečné hvězdy a esa, i když ony samy kolikrát chtějí věřit opaku a divák doufá s nimi a na konci je zbytečně zklamaný, že příběh byl plytký, a propásne, jak skvostný byl vlastně film, který mu to vyvanutí nadějí, slábnutí sil a nehezké přiznávání se k vlastní prostřednosti a nemohoucnosti předváděl. A ano, na plánech, nadějích, kotrmelcích a koncích Arthur Penn jemně a láskyplně utváří v podstatě kruté bezvýznamné příběhy, které je možné číst jako případové glosy (skeptické a hluboce sarkastické) k celé té velké lidské tragikomedii, a to jak celospolečenské, tak i jednotlivých lidských osudů... Jeho filmy jako by byly konkrétními zářezy sebejistě vedenou žiletkou do různých míst na vývojovém kmeni a větvích lidské společnosti a tenký plátek, který pokaždé vypreparuje, vloží pod mikroskop a rozhýbe, je právě tak jedinečný, jako je pro dané období a místo té všední, nenápadné lidské tragédie typický... Jeho filmy jsou o to méně okaté a okázalé, oč jsou chytřejší a neodvozenější, ale málokdo je dost pozorný, aby nezaměnil minuciózně vybudovaný, soběstačný film pracující s klišé, šablonami a provinčními hrdiny za tuctový šablonovitý film, který ani nemá vlastní šmrnc. Nepíšu tu jen o Alicině retstaurantu, zatím to platí o všech šesti filmech, které jsem od Arthura Penna viděla, a uchváceně a samotářsky se prodívávám hlouběji a dál. *** Arthur Penn je bystrozraký a jemnocitný virtuóz, nevšedně důmyslný komentátor, předvádějící (a tím sám pro sebe i potírající) tuctovost, to největší, a možná vlastně jediné naše zlo, zhoubnou sílu, která k ničemu neinspiruje a sama naopak pohlcuje všechno, co se mrská, snaží se vymanit a po svém rozvíjet..., a která v lidské společnosti bují jako odvěká rakovina. *** () (méně) (více)