poster

V síti

  • anglický

    Caught in the Net

  • Slovensko

    V sieti

Dokumentární

Česko, 2020, 100 min

Komentáře uživatelů k filmu (273)

  • Slarque
    ****

    Rozhodně je dobře, že autoři zdokumentovali svůj sociální experiment kompletně od castingu hereček přes stavbu ateliéru atd. Stále jsou u nás témata, do kterých je dobře šlápnout a vyvolat mediální rozruch. Tohle je zrovna případ filmu, kterému by se to mohlo podařit. Smekám hlavně před trojicí mladých hereček, které po většinu filmu improvizovaly v zadaných mantinelech a byly při tom obdivuhodně přesvědčivé. Závěrečný Klusákův trademark byl podle mne zbytečný, stejně jako hudba oscilovala v mantinelech od snesitelné po neskutečně otravnou, ale to nejdůležitější je, že se tímto tématem (snad aspoň chvíli) někdo bude opravdu zabývat.(1.3.2020)

  • verbal
    ****

    Klusák se z lovce vypatlaných neonacistů vyšvihl na lovce pedofilů, a musím přiznat, že to je opravdu jiná liga, než se egoisticky povyšovat nad kožohlava s kvocientem kořenové zeleniny, který v nejhorším případě pochčije nádraží v Osvětimi. Tady tihle fešáčtí mazlíčci jsou připraveni bez zardění, strachu ze žvanivých školaček a trestu předvést dvanáctiletým pičinkám trochu toho domácího honění, a ti nejotrlejší je klidně i povozí na jitrnici, nebo si pro zpestření sexuálního života nechají vylízat svou zatuchlou starou stokilovou manželku. Senzacechtivý bulvár to sice zase je, Víťa prostě jen do sta minut koncentroval intenzivní výškrab ze zhnisaných análů našich lůzrů a hnojů a suše odprezentoval jen ty nejurputnější a nejkrásnější pedodonchujány, které se mu povedlo nachytat. Přítomná sexuoložka, zjevně loni dostudovaná a s titulem z Plzně, tam snad byla jen proto, že je sexy, a aby si mohli vyhonit i nepedofilové, přičemž by rozhodně nebylo od věci u takového typu dokumentu ukázat i vcelku sugestivní komunikační a přesvědčovací metody některých těch ostřílených otevíračů předmenstruačních studánek. Dost pochybuju, že by kluci v dnešní době otevřených Pornhubů ukázali přes svá obří panděra, převisy a laloky těm pipinkám něco nového a traumatizujícího, spíš je mohou daleko víc poškodit dementální sugescí a následně i třeba vylákat do reálu. Myslím si, že takhle zdánlivě z voleje by s někým, kdo přes webkameru vypadá jako fantomas po chemoterapii nebo strachem z jateční pistole upocený, slizký předporážkový prasnic, šla ven jen dvanáctka s rozštěpem či se spřízněnými rodiči. Nicméně ač všichni víme, že jsou jich internety plné, co oko nevidí, to nám dceru nedefloruje, takže je dobře, že to někdo takhle naprudko exponoval a patřičně vyděsil všechny ty, na své dárce orgánů jebající, rodiče, jakož snad i základní školačky jebající milovníky. Těch sto minut uteklo snad rychleji než pedofil před kastrací a všechny tři na udicí nahozené figurantky byly naprosto úžasné a vzhledem k okolnostem totálně přirozené. Bravo. Obzvláště TéTéčko si ty perverty skvostně mazala na piškoty a upřímně se jí nedivím, když cákla před Snýkym. To byl totiž z celého představeného hejna mnohdy až vtipných internetových pedohoničů snad jediný opravdu hrozivý katalogový všechnopat, který je doufám po expozici už v polstrované cele se zahozeným klíčem. No škoda, že prozradili, že těm holkám už není dvanáct. To bych jim okamžitě brnknul na Skájp a přeleštil u toho doma všechny příbory.(4.3.2020)

  • Matty
    ***

    Nejvýstižnější pro celý film mi přijde hned titulková scéna, kdy vidíme různé záběry dětí s tvářemi zanořenými do mobilů, k čemuž hraje zlověstná hudba. Nejmladší ze všech dívek je v závěru „uvězněna“ do názvu filmu. Je to metafora možná zbytečně varovná a zjednodušující, ale působivá a plně odpovídající roli ochránce dětských duší, do které se režisér staví (a svou pozici připomíná množstvím záběrů vlastních reakcí na to, co herečky během komunikace s predátory vidí a slyší). V síti vnímám jako film vymyšlený od samého základu tak, aby vzbudil silné emoce, nabídl dlouho doznívající emocionální zážitek, což se mu díky tomu, jak výborně je zahraný, sestříhaný a ozvučený, daří. Není to film, který by nutil k přemýšlení nad rámec přímo pojmenovaného a zobrazeného, pro to neponechává prostor tím, jak je doslovný, názorný a emočně návodný, do jaké pozice nás situuje a jak nás neustále zaměstnává nějakými výraznými audiovizuálními podněty. Není a vzhledem ke své povaze dokumentárního blockbusteru ani nemůže být formálně riskantní a provokativní. Naopak je relativně snesitelný zásluhou mnoha odlehčujících okamžiků a toho, že se takřka celý odehrává v „kontrolovaném“ studiovém prostředí, které přímé ohrožení minimalizuje (něco jiného je ovšem dopad na psychiku hereček). Na diváka V síti neklade velké nároky, vlastně po něm jen chce, aby byl šokovaný, dojatý, pobavený povahou jednotlivých interakcí, což je u dokumentu stejně legitimní pojetí jako u filmu hraného a zřejmě by bylo pošetilé po autorech chtít, aby svou sebejistou výchozí pozici à la „objevujeme Ameriku, jsme z toho v šoku a vy byste měli být taky“ nějak kriticky reflektovali. Jde o film dobře naplňující koncept, vůči němuž mám výhrady... což je ovšem problém můj, ne filmu. Zda skrze ty silné emoce a na ně vázanou diskuzi a osvětu V síti přispěje k nějaké změně a otevře někomu oči (snad ano), už s kvalitou filmu jako takového nesouvisí a do jeho hodnocení bych to nezahrnoval. 65%(27.2.2020)

  • Isherwood
    *****

    Klusák on the top, tentokrát i díky své progresivní studentce Barboře Chalupové. Říkal jsem si, že po rozmáznutí morálního kripla, který už je nějaký ten pátek premiérem, nejde moc stoupat dál, že silnější protivníky není kde brát, a ta parodická elegie na jednoho holohlavého nedouka, který dostává výchovnou sodu uprostřed Osvětimi, to tak nějak potvrzovala. Jenže teď přichází tahle kopačka do břicha. Vyčítat režisérovi zbytnělé ego v době, kdy český dokument asi nemá silnější osobnost, považuju spíš za chabý konstrukt, než za přínosnou kritiku. Mohli sednout do tří pokojíčků, namísto stavění tří fejků uprostřed haly, ale pokud máte silné filmařské ambice, není na místě otázka proč, ale jak. A plní to účel. I když učíte občanku a informatiku, kdy se vám kyberbezpečnost chtě nechtě slévá, z náznaků tušíte, na co dneska děti na internetu koukají, tak asi víte, s čím budete mít co dočinění. Jenže V síti jde dalece za hranice běžné představivosti. Koncentrované morální dno nachrlené do sta minut, v němž je každá záminka k úlevnému smíchu doprovázená pocitem nepatřičnosti, vám hodně zamíchá pocity. Přičemž tomu ale skvěle funguje dramatický oblouk, který stíhá zahrnout jak samotný dokumentární proces, tak i regulérní napětí, které je při posezení nad limčou až nesnesitelné. Byl jsem zvědavý na závěr, na pointu, která nutně musí vést k edukaci. Finální rozhovor ale popíše všechnu špínu během tří minut bez náznaku jakékoliv morální klapky. Titulky, slzy na krajíčku, těžké nohy a nezvladatelné nutkání být okamžitě doma a obejmout vlastní dítě. A dvojitý panák alkoholu. Nic důležitějšího českými kiny letos nepůjde.(30.1.2020)

  • Marigold
    ***

    Čistá práce, marketingově i filmařsky. Klusák s Chalupovou doručili přesně tak nepříjemný, vtipný, srozumitelný, jednoduchý a emočně návodný titul, aby překonali tradiční omezení dokumentů, které od diváka žádají náročnou aktivní spolupráci a hlubší empatii. Stejně jako "otevření diskuse" je to "cool munice pro memy a internetový humor". Nesděluje to nic převratného, neobjevuje to nic podnětného, ale spolehlivě to vtahuje a snad to povede i ke změnám nad rámec chvilkové události. Nejlepším momentem dokumentu je závěr, který ukazuje, že pouhé "morální pohoršení" není dostatečné k tomu, aby byl predátor ponížený a zahnaný do kouta. V tom je celá tragédie.(29.2.2020)

  • RedAK
    *****

    Joo, máma vždycky říkala, že to jednou dotáhnu do televize! Samozřejmě kolegy chápu, i pro mě je žena 12+ stará vyžilá bréca, která má svou sexuální kariéru dávno za sebou a už se může angažovat leda v kuchyni, rakvi nebo přivázaná ve sklepě. Na druhou stranu si potřebuju udržet společenskou úroveň a jeden pobyt ve vězení mi bohatě stačil, takže s dětmi zásadně nesouložím. Kdepak. Nebo alespoň ne s těmi živými, maximálně pokud se nějaké rozkládá třeba někde v poli, už zapršelo a nikdo ho nepostrádá, tak budiž, ještě ho odklidím do škarpy, aby se nezaseklo někomu v kombajnu, ale jinak mám silné morální zásady. Razím životní motto, že člověk se má chovat tak, aby se za sebe nemusel stydět, až mu na to přijdou, proto bych být Klusákem zašel ještě dál a všechny amanty i za cenu žalob a pokut zveřejnil. Ono by se mělo vědět, kdo je starý prasák a na vaši dcerušku půjde tvrdě jak na kurvu z dálnice, a kdo je naopak něžný romantik a snílek, který ji prvně gentlemansky pochválí kreativní úpravu pubického ochlupení, rozněžní se nad volbou barvy spodního prádla, a pak teprve, pak teprve se nesměle zeptá na menstruaci. Mám slabost pro Klusáka a mám slabost pro jeho pojetí dokumentu, projekt jsem podpořil v crowdfundingové kampani a jsem s výsledkem zcela spokojen.(26.2.2020)

  • Bluntman
    ***

    Vyjadřují se k tomu všichni, a tak přidám několik vlastních postřehů, byť větší problém než s dokumentárním blockbusterem V SÍTI mám s jeho dosavadní kritickou reflexí, která má převážně obdobu přejatých presskitů s několika přidanými dojmy, max. snahami o až urážlivě zevšeobecňující interpretaci. Dokumenty Víta Klusáka si cením z těch důvodů, pro které jiným vadí: kombinování různých modu dokumentu a přechody mezi nimi v rámci jednoho díla, začleňování postupů hraného fikčního filmu, otevřenost interpretacím navzdory jasnému až návodnému vyznění. (Nechávám stranou rozměr díla jako fenoménu přesahujícím jedno médium, považuji ho za záslužný.)_____ V SÍTI je v kontextu Klusákovy filmografie manýristický, formálně rozpadlý - vytvářející pouze zdání systematičnosti a soudržnosti - a tematicky zploštěný a zplošťující. Nevadí mi, že je odhalovaná konstruovanost toho sociálního experimentu a celý metafikční rozměr (náležitost reflexivního modu dokumentu), ani nemám nic proti vloženým edukativním vsuvkám v podobě vyjádření odborných osob a faktických titulků (náležitost výkladového modu dokumentu). Přijde mi však kombinace obou modů jednak nefunkční (poučování nezabírá při vědomí konstruovanosti), jednak střídání obou způsobuje dost nevyrovnaný rytmus. Rozpadlé to je i co do vytyčené metody - cením si náběhu k uskupení do vzorců (3 dívky, 3 pokojíky, 3 akty - příprava, provedení, konfrontace, 3 paralelní linie v závěru sestříhané do jedné montáže), ale proti takovým Trierovým PĚTI PŘEKÁŽKAMI se s pravidly a omezeními nepracuje systematicky._____ Přejímání postupů z fikce a z různých žánrových děl se pak na jednu stranu tře s těmi dokumentárními, na druhou nešťastně shazuje celek někde na úroveň exploatace s bulvární rétorikou působení na první signální. Na true crime i na desktop filmy - snímky odehrávající se na monitoru počítače - je to málo vtahující vinou metafikčního rozměru, příp. reflexivního modu. Na konec to zabírá leda jako exploatačka, která návodně vyvolává emoce (ach jo, ta hudba, achich ouvej, ty střihy na detaily obličejů) s cílem pohoršit se z morálně správných pozic. Předchozí Klusákovy filmy znejišťovaly (do jaké míry to je mystifikace?, proč se naruší inscenované pozorování vstupem tvůrce? atd.) a vybízely k mnoha otázkám nastíněním řady motivů (radar v Brdech, fake obchoďák i ne-neonácek byly záminkou k širší společenské reflexi, zatímco zde se začíná a končí u "fujky fuj sexuální predátorství"). Tenhle nevyvádí z míry (sound design je nejvíc návodný, střih zastírá způsob nakládání se získaným materiálem) a dává odpovědi z kategorie objevování zjevného pro kohokoliv počítačově gramotného. Nikoliv film o manipulaci, ale manipulativní dílo.(29.2.2020)

  • Toren
    ****

    7/10. Na naše poměry fakticky vypiplaná záležitost, u které až fascinuje s jakou péčí a detaily se tvůrci zaobírali. Má to solidní tempo, atmosféru a nápady. Ústřední trio hereček si zaslouží velkou chválu, páč zachovat autentičnost a chladnou hlavu v situacích, ve kterých se ocitly - to nemohlo být jednoduché. Přesto mě mrzí, že "dokument" slouží spíš jako náhled do věcí a... pak už nic víc. Chápu, za jakým účelem to vzniklo a jsem přesvědčen, že to pomůže... jen po stránce "kinematografie" bych minimálně ve druhé polovině očekával trochu silnější tah na branku a něco jiného, než "všeho víc" bez závěrečného rozřešení. Více: https://www.youtube.com/watch?v=MhPqVtBpUn4(9.3.2020)

  • FlyGun
    ***

    Protože jsem se nenarodil včera, jsem si zcela vědom faktu, že existují nějaké sexuální úchylky a internet je plný predátorů. Více, než sestřih desítky penisů, mě zaskočilo, kolik lidí je tímto překvapeno - včetně štábu. Film se vůbec nezajímá o hloubku této problematiky a servíruje Vám pouze jakousi "statistiku" a onanující burany, kteří po chvíli velice nudí, ale alespoň jsou čas od času dosti vtipní. Nepomáhají tomu ani pozvaní "experti"(právník, psycholožka, sexuoložka), kteří Vám akorát tak poví pár naučených vět z učebnice pro první ročník na vysoké škole. Dokument začíná být zajímavý až v posledních minutách, kdy dochází k osobním setkáním s predátory. Bohužel, tento segment až moc rychle uteče a tak se jedná pouze o slabý odvar pořadu To Catch A Predator s Chrisem Hansenem, kde aspoň vidíte, jak viníky na konci v poutech odváží do žaláře - navíc jsou některé díly zadarmo na YouTube. Je dobře, že se tato problematika řeší, ale jestli některému rodiči otevře oči až tento dokument, tak selhal v přípravě výchovy dítěte v 21. století. Těm bystřejším V Síti nenabídne nic nového ani šokujícího a u filmu se spíše zasmějete, což je ve finále u takového citlivého tématu docela zvláštní.(1.3.2020)

  • xxmartinxx
    ***

    V hudební terminologii by se řeklo, že to je overproduced. Rozhodně mám rád, když dokumenty nejedou umělou a už zcela nevěrohodnou reportážní estetiku, ale nějak vypadají. Zároveň je přece jenom trochu divné v oboru, který je notoricky známý podfinancovaností, dávat tak okázale najevo "no problemo, já na to mám". I když by šlo asi vnímat pozitivně, že si Klusák, člověk v samotném středu establishmentu, s mocí, jakou pravděpodobně žádný jiný český dokumentarista nikdy neměl (plus ještě boostem z hithitu), nehraje na falešnou skromnost a nepředstírá, že je normální filmař pohybující se v rámci norem platných pro ostatní, ale že si prostě postaví v ateliéru tři byty, aby se mu hezky švenkovalo kamerou, přestože by to rozhodně nebylo potřeba. U fikčních filmů jsem fanouškem nestřídmých režijních fetiší, tak proč bych měl opovrhovat tím samým u dokumentu? I proto je mi V síti mnohem sympatičtější než většina Klusákových filmů - nezastírá to tolik, čím to je. Je to velké, je to naleštěné, chce to být středem pozornosti. Klusák je samozřejmě jako vždy "nenuceně" v obraze a diví se úžasnosti a šokujícnosti filmu, který mu vzniká pod rukama... Rocková star oboru, Marie Antoinettta sedící na vyvýšeném pódiu uprostřed nějakého dekadentního večírku. Velký filmař, velké téma, velký koncept. Velké důsledky. Tuhle aktivistickou dekadenci je asi potřeba plně přijmout, vždyť proč ne? Já říkám jen: příště víc! Jinak co se týče tématu, určitě se objevilo pár efektních momentů, kdy z té celkem těžko proniknutelné fasády toho filmu opravdu vylívá něco silného. Dá se nad tím opravdu bavit i o tématu, ne jen o Klusákovi. Jak na té základní přímočaré rovině, tak i na dalších, jako jak se tu ženy stylizují do dětské role, jak tomu samy jakoby propadají, jak jsou během toho neustále pozorovány očima štábu (líbilo se mi, jak v chatu zůstávaly odkryty oči). Některé momenty jsou opravdu hodně silné, tísnivé, nebezpečné a zneklidňující. Na scény ze setkání se mi stěží dalo dívat - takový odpor jsem cítil, aniž bych měl pocit, že to Klusák tlačí nějak uměle. Z těch 100 minut by se dalo sestříhat 60 hodně zajímavého příspěvku do diskuze + přidaná Klusákova rocková opera. PS se SPOILEREM: Moment ve filmu, který miluju. Nejdojemnější scéna, jeden z chlapů, který volal, si chtěl opravdu jen popovídat a ještě poradil holce, aby případné pedofily hlásila. Všichni brečí. Klusák to samozřejmě identifikuje jako možná emocionálně nejsilnější moment filmu a stejně jako u Daliborka v Osvětimi se okamžitě postaví do jeho středu, vlepí tam detail své dojaté tváře, nejbližší detail na kohokoliv, jaký v celém filmu je. Vážně jsem se rozesmál, to je prostě úžasné ego. Navíc to je jen vteřina, není to nevkusné a vytrhávající tak bezohledně agendu z rukou respondentů jako minule (a ekvivalent toho v tomhle filmu, když nakonec Klusák konfrontuje konkrétní lidi, tu tentokrát dává smysl a je zpracován líp). Pořád je tam pár věcí, co mi vadí - některé věci jsou včleněny poněkud neorganicky (monolog jakéhosi pána o tom, že poskytovatelé neregulují). Někdy je divákovi zbytečně polopaticky někým nahlas řečeno, co má cítit a co z dané scény vyplývá. Ale sedlo mi to furt víc než cokoliv od Klusáka za hodně dlouho. PS: Omlouvám se, že furt mluvím jen k jednom z režisérů - Barbora Chalupová měla zjevně na výsledek pozitivní vliv vzhledem k tomu, o kolik to je lepší než Klusákův standard, ale protože neznám její tvorbu, nemám to jak vkládat do kontextu. PPS: Docela mě fascinuje, jak se v souvislosti s tímhle filmem řeší "otevírání diskuze". Jenže otevírání diskuze o čem, za jakým cílem? Že internet je nebezpečný, že pedofilie je špatná? To jsou snad nějaká tabu témata? Co má být vlastně cílem téhle diskuze? Jediné, o čem se dá bavit, je větší aktivita rodičů, o těch ale ve filmu nepadne ani slovo a nakonec jde o celkem vágní věc. Když si to vezmu kolem a kolem, tak V síti se tváří, jako by otevíralo nějaké tabuizované téma, i když ve skutečnosti jen stvrzuje status quo, utvrzuje diváky v technofobní názorech a nenabízí žádný produktivní pohyb. Je to vlastně dost mělký film.(28.1.2020)

  • johnn333
    ***

    OK, po Nabarveném ptáčeti je tu další film, který vlastně není třeba vidět, protože tu ve svém velikáštství prostě "je" a tentokrát ukazuje "cosi hrozného na internetu". Vlastně to o problému neříká vůbec nic víc, než řekl Klusák v prvním rozhovoru s kampaní na Hithitu, jen to spolu s filmaři poskytuje platformu pro to nejlínější a nejjednodušší rozhořčení nad očividným zlem. Když si vzpomenu, jak rozpracovaná postava sexuálního predátora pozvedla The Morning Show, nebo jak se Euforie přiblížovala realitě tím, že ukázala, jak vynelázavě krutí dokáží být mladí na síti mezi sebou, V síti mi z toho vychází jako o dost prázdnější bratříček. Ihned po projekci jsem byl smířlivější, třeba kvůli řemeslné stránce a skvělým herečkám, i po tom mediálním kolotoči s absurdními reakcemi typu "Toto by měl vidět každý!" nebo "Bojím se, že to nedokážu dokoukat!" ale moje sympatie upadají.(29.2.2020)

  • TeeAge
    ****

    Téma, o kterém je určitě potřeba mluvit, a dokument, který bude mít velký, a věřím, že pozitivní dopad na prevenci před podobnýma případama. V síti má mnohem větší výpovědní hodnotu, než filmařskou nebo příběhovou, naopak, člověk se běžně nerad dívá na podobné věci - a právě ona nepříjemná úzkost, kterou dokument místama vyvolává bude tím důvodem, proč se rodiče i děti budou mít víc na pozoru. A to je ta přidaná hodnota, která je k nezaplacení. Ps: Doufám, že se tímto počinem nespustí vlna podobných pokusů za vůní peněz, nakolik dnes je již jinak, než šokováním a kontroverzností velice těžké publikum zaujmout.(9.3.2020)

  • MoRTy
    *****

    Smál sem se od začátku do konce!(8.3.2020)

  • Botič
    ****

    Dokumentární blockbuster pro mojí generaci, pro kterou jsou nudes jednou z měn na síti.(4.3.2020)

  • NinadeL
    ***

    Jako samostatný film by to nebylo tak dobré a tak silné jako celé to combo film pro zletilé a nezletilé, knížka a osvěta. Díky za tu srozumitelnost, hravost a ošklivost. Přesně tohle bylo potřeba a já upřímně doufám, že se v některých rodinách podaří zázrak. Už teď je jasné, že po Českém snu je tu Klusákův druhý největší zářez.(9.6.2020)

  • Hunt
    *****

    Tleskám(28.2.2020)

  • salahadin
    ***

    Dokument Víti Klusáka - nachytal nejednoho hnusáka. Já mít doma takhle malou holku - tak jinak bez okolků - chopím se takové reakce - že pánům spadne erekce. No fajn, čekal jsem, že to bude mít větší gule, a tím teď nemyslím chlouby těch pánů. Zkrátka že to Víťa na konci pořádně osolí v rámci konfrontací. Svůj účel dokument splnil, vyvolal diskusi a mně se chtělo v kině blinkat. Ti borci si fakt myslí, že jim pod pupíkem plandá nějakej klenot a mají nutkání ho ukazovat dvanáctkám! Ještě mě napadlo, že v naší malé vesničce žije takový čítankový predátor, jenže tomu je přes 60 a neumí s internetem, tudíž to valí do dvanáctek naživo na vesnických zábavách. Rozdíl mezi ním a predátory z Víťova dokumentu je ten, že náš soused dostane vždycky okamžitě na držku, a to takovým způsobem, že na týden přestane jezdit na kole a chodí do obchodu pro lahváče pěšky. Někdy si říkám, že je škoda, že internet poskytuje možnosti sexpredátorství z klídku domova a v určité míře anonymity. Kdyby tihle borci taky dostali hned přes držku, možná by se jim po páté nakládačce rozsvítilo. A nebo taky ne mno....jsem muž, ale z těch chlapů tady mi bylo fakt blivno.(5.3.2020)

  • Beckett51
    *****

    Pár výhrad by bylo, hlavně v rámci toho, že se dokument snaží destigmatizovat nějakou problematiku, ale svým způsobem jí z jiný strany zase trochu stigmatizuje (ač nejspíš nevědomě = zaměřuje se jen na dívky - v dokumentu není vůbec zmíněné sexuální zneužívání chlapců, které je úplně stejně reálné - pouze lehce naznačené, ale bohužel ve špatné situaci, kdy to vyzní spíš vtipně a v rámci prevence by to tak u mladších ročníků či méně kriticky přemýšlejících lidí mohlo vyvolat dojem, že kluci v tomhle směru nejsou v ohrožení). V jiném směru nemám moc co vytknout. Skvěle skloubený scény u kterých se dělá člověku fyzicky špatně (hlavně díky mistrně budované hudbě, střihu a kameře) se scénama, kdy se člověk dusí smíchem, fantastická struktura dokumentu a parádní závěr. Pochválit musím i zmínku o tom, že nějakejch 95% oněch predátorů nejsou pedofilové, což v současné době v očích veřejnosti bohužel stále jakási reálná představa, která dělá neskutečnej bordel. Hodnotu v tomhle dokumentu vidím hlavně v tom, že se nejedná pouze o jakési poukázání na problematický fenomén moderní doby, ale i o jakýsi vhled do mysli, a přemýšlení, možná i lehce nakousnutou psychologickou sondu "těch" jedinců za obrazovkou.(2.3.2020)

  • Janchor
    *****

    Ptáci v trní.(13.1.2020)

  • lamps
    ***

    Mám nutkání obdivovat tvůrce, kteří se pustili do natolik ambiciózního projektu za nesporně chvályhodným účelem. Zde probíraná témata skutečně nejsou jen problémem, ale relativně žalostným průserem dnešní společnosti, na nějž by se mělo poukazovat. Otázkou je, jestli zrovna takhle násilnou diváckou formou - osobně jsem se celou dobu nemohl zbavit pocitu, že sleduji nahrané divadlo, přestože nepochybuji o tom, že jednak to takhle opravdu chodí a jednak jsem na plátně sledoval skutečné zavrženíhodné lidské kreatury. Problém je v tom, že dokument zůstává přes všechnu deklamovanou autenticitu hrozně manipulativní a tlačí diváka k jednostranné interpretaci každé myšlenky či dialogu v podstatě ještě dříve, než k nim vůbec dojde. Nejdojemnějším výjevem tak má být hovor se slušným dvacetiletým klučinou, který sice nechce nahotinky, ale stejně se baví komunikací s dvanáctiletými dětmi (což mi pořád přijde divné). Ony ty jednotlivé scény i celkové schéma fungují, ale především proto, jak to tvůrci všemi formálními prostředky hrají na diváka, od něhož se automaticky očekává empatie a emocionální účast - a ano, párkrát mě to skoro zvedlo ze židle, ale mnohdy jsem se musel rovněž hlasitě smát nad hlody postav (respektive herců, přičemž zkrátka nevím, u čeho herectví končilo), jelikož ta forma "reaction shots" to po mně přímo vyžadovala. Je to určitě zajímavá a snad i záslužná práce a je dobře, že česká kina plní také někdo jiný než sexuálně rozervaný Langmajer, ale navzdory tomu, že zdejší poselství uznávám, to tvůrcům bohužel tolik nežeru. Velký palec nahoru každopádně za trojici hereček, které to zvládly až neskutečně. 65%(5.3.2020)

  • Cappuccino
    ****

    Veľmi si cením snahu tvorcov a taktiež ich chválim za nevšedné spracovanie, ale miestami som mal pocit, že si zbytočne robili z témy srandu (dievčatá so smiechom komentujúce ich "nápadníkov", pes ocikávajúci kabát) a inokedy naopak príliš tlačili na pílu (scéna s prvým slušným video callom bola síce úsmevná až dojemná, ale zároveň na mňa pôsobila mierne silene). Pocitu, že filmári kládli malý dôraz na serióznosť témy, som sa nevedel zbaviť taktiež kvôli hlučným divákom v kinosále, ktorí sa neustále smiali aj na záberoch, ktoré určite nemali pôsobiť humorne. V síti stojí za to, odporúčam zájsť do kina, ale ako som už napísal, určité výhrady, bohužiaľ, mám.(7.3.2020)

<< předchozí 1 2 3 4 8 11 14