Pozdrav od juggerů

║Rozpočet AUD 10miliónov║Tržby USA $882,290║Tržby Celosvetovo $-║ (11.12.2008)

Sportovní postapo! To jsem fakt ještě neviděl. Pozdrav od juggerů je naprosto přímočarý osmdesátkový náser. Australské exteriéry a synťáková hudba s bubny tomu dodávaj atmošku a krví se také nešetří. Zdejší svět je zbídačený, ale není v naprostém rozkladu a třeba se tu nevyskytují žádní banditi atd. Lidé si to všechno vybíjejí v zápasech juggerů, což je takovej hyperbrutální americkej fotbal. Rutger Hauer je zase strašnej masér a subtilní hlavní hrdinka byla fakt boží. Úplně jsem jí věřil to odhodlání. Konec pro mě byl fakt emotivní. (21.09.2013)

V jádru všech postapokalyptických brakovek stojí koncept, kde kulisy destrukce umožňují oživovat klasické mýty a archetypální příběhy, které byly zdiskreditovány svou naivitou – ať už je to western (Šílený Max 2 a jeho kopie) nebo mesiášský příběh (Cyborg). Zatímco staré žánry se obracejí do minulosti a ve výsledku vyvolávají hořkosladkou melancholii po nemožném návratu starých dobrých časů, postapokalypsa skýtá romantickou iluzi, že se dny velkých hrdinů a tradičních hodnot jednou (mnohdy je přímo řečeno, že brzy) vrátí. "Pocta pro Juggery" představuje unikátní příspěvek žánru právě z hlediska toho, jaký typ mýtu se zde aktualizuje. Předmětem postapokalyptické resuscitace zde není filmový žánr či archetyp hrdiny, nýbrž fenomén masově sledovaných sportovních klání. Kočovní juggeři se v týmech po pěti utkávají v brutální variaci na americký fotbal, jež má své krvavé regionální zápasy i extrémní a mnohdy smrtonosnou extraligu. Snímek doslovně naplňuje zbožné přání mnohých příznivců nejpopulárnějších amerických kontaktních sportů, amerického fotbalu a wrestlingu, když namísto předem domluvených vítězství či simulantů v chráničích nabízí šťavnatou gladiátorskou podívanou. Paradoxně se filmem zobrazovaný sport stal i reálnou kratochvílí, především v Německu, Irsku a Austrálii, kde se konají lokální ligy a občas i mezinárodní zápasy v juggingu. Nutno ale dodat, že příznačně ryze iluzornímu siláctví diváků, kteří se projektují do postapokalyptických gerojů, mají reální juggeři ke svému fikčnímu předobrazu asi stejně daleko jako „dřevaři“ vůči středověkým rytířům. Hra v jejich podání připomíná variaci vybíjené a lakrosu se zbraněmi ze dřeva obalenými v molitanu. Když se ale vrátíme k filmu samotnému, ten zcela uhrane svou osobitou vizí a precizně vystavěným scénářem od režijně debutujícího Davida Peoplese, jehož jméno je jinak asociováno s filmy jako "Blade Runner", "Nesmiřitelní" či "12 opic". Fakt, že "Pocta pro juggery" byla ve své době ambiciózní projekt, stvrzuje i herecké obsazení v čele s Rutger Hauer, Joan Chen, Delroy Lindo, Vincent D'Onofrio. Nutno si uvědomit, že tehdy tato jména nebyla doménou béčkových produukcí, ale naopak patřila mezi největší herecké talenty (Hauer měl za sebou "Blade Runnera", D'Onofrio "Full Metal Jacket", Chen part u Bertolucciho a Lindo byl uznávaný shakespearovský herec). Bohužel snímek tragicky propadl a očernil i všechny své aktéry, z nichž se někteří už nevymanili ze škatulky zetkových hvězd. (22.02.2013)

Hmmm, BLOOD OF HEROES se tu těší celkem vysokému hodnocení a já se divím proč. Ona vyzdvyhovaná "vytečná postakokaplyptická" atmosféra je tu řešena tím, že se děj skoro nehne z pouště, kde naše skupinka hrdinů občas narazí na nějakou "enklávu" tvořenou asi pěti stany a táborákem. Když se pak hrdinové spustí do podzemního světa (který hodně připomíná pozdější Peoplesovu vyzi z 12ti OPIC), nejedná se o nic víc než betonový labyrint s hodně utlumeným světlem. Většinu rozpočtu evidentně spolknul Rutger Hauer, který působý dost letargicky, jako kdyby si před každým natáčením radši dal pár piv. Asi největší potíž je režije, kterou si vzal na bedra sám scenárista Peoples a kterou bohužel neutáhl. Nejvíc je to vidět asi v bojových scénách, které jsou buďto nepřehledné nebo zbytečně zpomalované apod. Nepopírám, že BLOOD OF HEROES nějakou atmosféru má, ale nijak znamenitou. A teď mě ještě napadá, že sem film viděl v jeho uncut verzi a řikám, že v té původní to asi musí být běs. 50% (01.10.2008)

"Kdybys byl rychlejší, nemuseli by tě šít." Jsem velký sportovec a odvahy mám na rozdávání, ale taky mám ještě zbytek mozku, takže s juggery bych si dobrovolně nehrál. Ale kdybych musel, tak bych si v časovém úseku jednoho kamene dal vlastní gól tím, že bych psí lebku nasadil na vlastní kůl a to dřív než by mi někdo vykloubil hlavu, uškrtil mě řetězem nebo mi počechral tyčí koule. Mám prostě rád fair play a o to tady nejde. Tady jde o krev, šrámy či brutalitu a mě to nečekaně celkem bavilo. Nenadchlo, ale bavilo. (09.02.2018)

Parádní postapokalyptický béčko. Rutger Hauer kruťák jak hovado, k němu jako protihráč stejně krutej Max Fairchild jako Gonzo drtič, příběh sice jednoduchej, ale dokonale strhující a kupodivu skvělá úderná hudba, i když typicky béčková. Tady fakt neni co řešít, krom toho je to pěkně drsný (27.02.2008)

Je to úplne priemerný akčný postapokalyptický film. Má dobrýý príbeh odohrávajúci sa v čase budúcnosti, kedy už civilizácia neexistuje a tým juggerov, športovcov novej éry putuje smerom na sever, kde postupne vyzýva podobné týmy, aby ich porazil a túžia poraziť aj tých najlepších, ktorí hrávajú v podzemnom meste. Spracovanie ma ale zaujalo len málo, dej je väčšinu času až príliš jednoduchý a stereotypný, je tu pár hlavných postáv a tie celý film len idú a hrajú, potom zase idú a hrajú a toto sa stále opakuje, chýba tu nejaká lepšia gradácia alebo niečo, čo by mohlo tento jednoduchý dej vylepšiť. Až príchodom do podzemného mesta sa to už o niečo vylepší a do deja pribudne pár prvkov, ale aj tak to má stále do ideálu ďaleko. A nanešťastie sa tu vôbec nič nevysvetlí a tak sa divák nemá ako viac dozvedieť o dobe, v ktorej sa príbeh odohráva, čo by ma určite zaujímalo a ani o športe sa tu viac nespomenie, divák si musí pravidlá podľa hry domýšľať sám. Samotných športových zápasov je tu dosť, ale sú skôr sklamaním. Nielen, že tento šport mi ani neprišiel až tak moc zaujímavý, ale chýba aj výraznejšia drsnosť. Ale aspoň posledná športová dvadsaťminútovka je už na tom o dosť lepšie, konečne to už získa nejaký náboj a postavám sa už dá aj fandiť. Herecké obsadenie nie je zlé, Rutger Hauer v hlavnej úlohe, ale tu ma až tam moc nebavil alebo aj Joan Chen. Réžia a technická stránka sú vo svojej kategórii aspoň priemerné. Určite som nečakal nejaký výnimočný film, ale toto ma dosť sklamalo. Nebyť časti v podzemnom meste a hlavne tej spomínanej záverečnej dvadsaťminútovky, kedy ma to už začalo baviť, hodnotil by som určite horšie. Objektívna kvalita filmu-46%, film sa páči mne na 51%. (19.02.2012)

Hmmm, postapokalypticky pusté prostředí, brutální sport jako hlavní motiv, charismaticky drsný Rutger Hauer v hlavní roli, co bych si mohla přát víc od akčního béčka? Nízký rozpočet je na tomhle snímku sice vidět, ovšem nijak extra nevadí, příběh je velmi jednoduchý, přímočarý a nepřekvapivý, přesto jde i po dvaceti letech od natočení o nenápadný klenot mezi akčními béčky. Poprvé viděno kdysi dávno na polském "nočním kině", takže je mé hodnocení přistříknuto nostalgií. 75% (28.11.2008)

Postapokalyptická akční pecka, jak to Australané uměli..! :-) (12.05.2011)

Pravidla tohohle brutálního sportu jsem vůbec nepochopil, ale pravidla jsou asi to poslední, o co tady jde. Důležitý je jen počet získaných lebek, zlomených končetin, řezných ran případně vyražených očí. Drsárna a zároveň jeden z nejkultovnějších filmů mého mládí. (22.02.2005)

Páčila sa mi samotná postapo atmosféra, ktorá v tomto smere ponúkla to najlepšie z 80. rokov (niečo podobné nájdeme napr. aj v sérii Mad Max). Horúčava, piesok, špinaví a otrhaní zúfalci, hmatateľná beznádej a zúfalstvo.... A v takomto bezútešnom svete si nažívajú juggeri - "športoví" nadšenci, ktorí nemajú nič iného na práci len kočovať a vyzývať miestnych súperov na zmeranie si síl. Princíp hry je jednoduchý - treba nastoknúť psiu lebku na kôl, ktorý je za chrbtami súperov, a to za akúkoľvek cenu, vrátane zlomených krkov alebo vypichnutých očí. Až raz sa vyskytne cieľ - postup do I. ligy tohto športového zápolenia..... Športový námet zasadený do postapo prostredia sa vyskytne iba zriedka, čo treba oceniť. Navyše dej vôbec nenudil, nešetrilo sa surovosťou, príbeh mal spád, myšlienku a výborných hercov, hlavne v podobe R. Hauera. On podobné filmy vie, všade kde hrá dodá svojej postave výrazný rozmer a nebolo tomu inak ani teraz. Na nadpriemer to stačí. 70/100 (09.06.2015)

Akční sci-fi? Spíš sportovní film v postapo settingu - a to výborný sportovní film, se všemi žánrovými proprietami a klišé, která díky zasazení do světa brutálního sportu přestávají býti klišé nudnými. Rutger Hauer je famózní a roli si užívá neskutečně, bohužel taky je to snad jeho poslední hlavní role v nějakém opravdu dobrém filmu, v devadesátkách už se propadal do čím dál hlubších béčkových vod. Snad by se chtělo říct že mezi béčka patří i Jugger, ale kvality má přecejen vyšší, a hlavně se kolem něj vytvořil obrovský kult, který tady vymyšlený sport (v podstatě americký fotbal se zbraněmi) převedl do reality, a i po třiceti letech existují undergroundové Juggers ligy po celém světě. Za zmínku stojí že je toto jediný film který režíroval David Webb Peoples, scénárista který spolupsal třeba Blade Runnera nebo 12 Opic. 8/10 (04.10.2019)

Mám slabost pro Rutgera Hauera, pro post-apokalyptické filmy i pro brutální futuristické sporty (i když filmy o nich by spočítal na jedné ruce i opravdu nešikovný dřevorubec) přesto mi Pozdrav od Juggerů nesedl. Důvod je prostý: absolutní nepropracovanost světa zničeného katastrofou. Ve filmu se tak třeba nedozvíte pravidla sportu, o který ve snímku jde, nebo co zničilo civilizaci a jaká jsou pravidla toho, co z ní zbylo. Proč je důležitá psí lebka? Co jsou psí města? Kdo jsou vládci? To vše si musíte sami domyslet, protože tvůrci vám nenabídnou absolutně žádnou odpověď. A prakticky jediné, co se dá bez jejich výkladu pochopit, jsou pravidla brutální verze famfrpálu. To vše by se snad ještě dalo odpustit, kdyby se tvůrci zaměřili na sport samotný a přinesli zajímavé zápasy. Jenže v rámci šetření jsou zápasy, stejně jako zbytek filmu, natočeny ve velice úzkých záběrech, čímž dochází k tomu, že jsou měření sil juggerů pomalá a nudná. Hvězdičku za Hauera a hvězdičku za slušnou atmosféru. (23.10.2011)

Zedkový postapo v pustině. To tu ještě nebylo. (24.10.2020)

Pro mě naprosto neznámé a ve výsledku bohužel nepříliš povedené akční béčko o daleké budoucnosti, kde vznikl jeden opravdu drsný sport, kombinující hokej a gladiátorské hry. (10.10.2013)

Tenhle kultovní film z doby mého dospívání jsem viděl poprvé až teď. Nejsem hypernadšenej, ale nejsem ani zklamanej. Na dnešní poměry je to docela komorní film, místo budgetem a trikama navozuje atmosféru jinak - a docela se mu to daří. Příběh je jednoduchý tak, jak už sportovní (jj, paradoxně je to víc sportovní film, než se zdá) snímky bývají. Ale odsýpá to, Rutger je charismatický a Joan Chen zajímavá, hra násilná a reálie postapokalyptické. Co víc si přát? (16.11.2010)

Slavný scénárista David Webb Peoples (Blade Runner, 12 opic, Nesmiřitelní aj.) si splnil sen a natočil si také svůj film. A vůbec ne špatný. Možná jsem shovívavý, neb jsem v nedávné době shlédl dost shitových taliánských post-apo, ale tenhle film má všechno, co je v daném žánru potřeba. Charismatické postavy (Hauer, Lindo, Fairchild), dynamickou a místy skutečně strhující atmosféru, uvěřitelnou výpravu (Lidé jsou opravdu zubožení a znetvoření, ne že komparsistům roztrháte trička a pošlete je na pláž za hotel + fakt, že australská buš se hodí na post-apo svět, jsme si ověřili již v Maxovi) a navíc v celku originální zápletku (konečně zase jednou nejde o vodu nebo benzín). Akční scény možná nejsou nějak úchvatné, ale vynahrazují to propriety a brutalita juggerů. Spokojenost. (23.01.2010)

Dnes jsem se asi po dvaceti letech znovu podíval na můj kdysi oblíbený film a našel jsem na něm obrovské množství nedostatků, z nichž mě nejvíce obtěžoval dabing, který mi připomněl nucenou recitaci básní na základní škole. Na druhou stranu je fakt, že zrovna za to tvůrci nenesou žádnou odpovědnost. Snímek je klasickým australským béčkem ze světa, který se hnul nesprávným směrem. Utkání juggerů jsou jakýmsi křížencem amerického fotbalu a gladiátorských zápasů, přestože mám rád inteligentní rugby a americký fotbal je pro mě stupidním sportem pro lidi, kteří vystudují vysokou školu jen díky tomu, že umí rychle běhat, tento film mě i po letech vcelku bavil a přinesl mi i pár nostalgických vzpomínek. (13.11.2017)

Nudné postapo, ktoré vsádza na celkove nevýrazné ( a nevýrazne natočené ) športové podujatie. Vo filme sa nedeje nič napínavé, žiadne zvraty, proste sa chodí z bodu A do bodu B, aby sa nakoniec v bode C stalo to, čo vieme už od prvých minút filmu. Ani herecká zostava tomuto rozvláčnemu snímku nepriniesla punc kvality. (28.06.2017)

Mám rád Rutgera Hauera. Mám rád filmy, které se nebojí explicitnosti. A mám rád akční filmy. V tomhle případě se v podstatě jedná o gladiátorské zápasy, které trvají až do konce. Jenže stejně si nemůžu pomoct, prostě mě to nebavilo tolik, jak bych si myslel, že mě to bude bavit. Ono je to možná tempem, možná stylem, který mi k tomu ale přitom seděl... Nevím. Dobré, ale neohromilo mě to. (17.11.2015)