Režie:
Jaroslav DudekScénář:
Jaroslav DietlKamera:
Jindřich NovotnýHudba:
Jan KlusákHrají:
Ladislav Chudík, Miloš Kopecký, Dana Medřická, Ladislav Pešek, Eliška Balzerová, Ladislav Frej st., Josef Abrhám, Jana Štěpánková, František Němec, Iva Janžurová, Josef Dvořák, Andrea Čunderlíková (více)Epizody(7)
-
Reoperace (S02E01)
-
Gravidita (S02E02)
-
Zánět (S02E03)
-
Punkce (S02E04)
-
Oponentura (S02E05)
-
Procento hnisavých komplikací (S02E06)
-
Odečítání (S02E07)
Recenze (9)
Pořád dobré.... ()
Stále nemůžu rozdýchat ten konec :). Je pravda, že první série se mi líbila o něco víc, ale spíš to bylo tím, že byla o něco více pozitivní a obsahovala více akce. Každopádně, i kdyby zde bylo všechno špatné, Sova, Štrosmayer, Čeňková i ostatní mé oblíbené a úžasně zahrané postavy, by seriál stejně vytáhly na špičku. ()
Začátek série je mírně pomalejší, ale na konci je to o to silnější. 84%. ()
Nejlepší epizoda "Procento hnisavých komplikací" ()
Trochu ústup stranou, hlavně když Dietl opět kopnul do dějových linek, které již uzavřeny byly (Ina a Blažej), či načnul nové, ale pak se jim nevěnoval (dr. Sova). Ale i přes toto škobrtnutí dokázal úctyhodně navázat a opět sérii dovést do nějakého konce. Jen škoda, že finále druhé série působí, jakoby se připravoval na třetí, ale nikdo mu už zelenou nedal. Proto některé linky přímo volají po dovyprávění, kterého se bohužel nedočkáme. A i tempo občas hapruje. Zdá se mi, že těch 7 dílů Dietlovi úplně nestačilo a potřeboval by jich víc. Stane se tak, že v prvních dílech se jede až moc zvolna a poslední dva díly to musí narychlo uzavírat. V těch je ale tolik nápadů, že se přitom jedná o nejlepší díly seriálu, kde vynikající dialogy střídají druhé a emoce se na vás valí jak tsunami. Chtěl jsem se pustit ještě do pokračování, ale vzhledem k reakcím si nebudu kazit tuto milou vzpomínku. ()
Zajímavosti (23)
- Štrosmajer (Miloš Kopecký) říká: „Já tedy nejsem žádný inženýr lidských duší.“ Jednak je toto úsloví spojováno s románem Josefa Škvoreckého – „Příběh inženýra lidských duší“, ale už se neví, odkud jej čerpal on. Škvorecký v tomto názvu ironicky cituje slovní spojení ze stati komunistického ideologa Alexandroviče Ždanova „Jak se stát inženýrem lidských duší“ z roku 1934. Inženýry lidských duší byli míněni všichni umělci a vědci, kteří měli pomoci přebudovat svět podle představ ruské revoluce. (sator)
- Autor seriálové hudby Jan Klusák zde použil i jeden hudební motiv z úvodu filmu Farářův konec (1968). Jediný rozdíl je v orchestraci. Zatímco původně hrát tento motiv smyčcový orchestr, v seriálu jej hrají především flétny (i když i zde se zapojí místy smyčce). Jde o leitmotiv spojený s postavou Iny (Andrea Čunderlíková). V plné síle se objevuje v epizodě Reoperace (1981) hned na několika místech, kdy se Ina s dr. Blažejem (Josef Abrhám) během nočních začínají znovu sbližovat – stopáž 28:46–31:55, pak 37:46–40:25 a nakonec 55:45–56:35). Pak opět třeba v epizodě Procento hnisavých komplikací (1981), kdy Ina odjíždí do porodnice (stopáž 11:08–11:58) a následně ji tu pak navštěvuje doktor Blažej, který definitivně odejde od rodiny. (HonzaBez)
- V epizodě zazní slovo „culifinda“. Jedná se o černou kávu z náhražky, například z melty či cikorky. Původ slova je z německého „cikorikafe“, odtud cikorikafinda – zakončení -nda podle brynda (nekvalitní nebo nechutný nápoj). (sator)
Reklama