Cruella

Cruella je za mnou a dopadla přesně tak, jak jsem čekal. Na dětskou pohádku je to místy až moc dospělé, a tudíž pro děti nezáživné, na dospělý film je to místy zase až moc přihlouplé a neseriózní. Výsledek je něco mezi a určitě to není špatné, jen Cruella prostě neví, čím chce být, a to ve finále degraduje film o něco níže. Hudba se bude líbit (ikdyž mě osobně přišla až moc muzikálová), extravagantní šaty a kompetice dvou návrhářek byla ve výsledku celkem zábavná podívaná (ikdyž jsem byl původně skeptický), celý film jede v komediální notě (ikdyž bohužel žádný humor či scéna nejsou nijak výrazné, kde bych se smál či si jej do budoucna pamatoval) a Emma Stone je v roli výborná. Po skončení filmu tedy nemám vyloženě negativní pocity, nicméně bohužel ani žádné výraznější pozitivní a přijde mi, že byl film možná trochu moc dlouhý a takový mdlý a nijaký na to, abych si jej pamatoval i po týdnu. Na obstojnou zábavu na večer ale nejspíš postačí. (05.06.2021)

Překvapivě více než snesitelná Disneyovka, která v určitých momentech trošku připomene samotného Guye Ritchieho. Emma Stone zase jednou ukazuje, že je to velká herečka a roli Cruelly si neuvěřitelně užívá. Stejně tak se povedlo obsazení Emmy Thompson. Prakticky celému hereckému obsazení není co vytknout. U filmu s podobnou tématikou je pro mě maximum možného 65%. (20.07.2022)

Skvělý film z období sedmdesátek, v němž exceluje Emma Stone. Drama na pozadí fashion průmysl mě fakt bavilo, jen to na můj vkus bylo příliš rozvleklé a stačila by tak hodinka a půl. Cením, že Cruella nesvlíkla dalmatiny z kůže a jen se jejich vzhledem inspirovala, takhle by to mělo fungovat i reálně:) (05.02.2023)

Dvacet minut pryč a nic, další půlhodinka a pořád stejné pocity. Navíc tenhle další Disneyho moderní velkoflák na motivy legendární pohádky má dvě a čtvrt hodiny, přitom docela brzy nemá moc co vyprávět a naprosto zoufale se snaží o napětí, dojetí nebo dokonce humor. Pro někoho talentovaný, pro mě zatím jen průměrný Craig Gillespie vzal psí taškařici z jiného konce: podíval se na zrod černobílé Cruelly de Vil z klasiky 101 dalmatinů. Ta rozhodně neměla na růžích ustláno (narodí se s černobílými vlasy, od spolužáků dostává nařezáno a sama rány rozdává a záhy přihlíží tragické smrti matky), ovšem já jí moc nefandil, a kdyby uhořela, bylo by mi to šumák. Tak či onak se z toho všeho nějak vyhrabe, spolčí se se dvěma londýnskými zlodějíčky a nechává se zaměstnat v salonu démonické baronky Emmy Thompson, protože o hvězdné módní kariéře vždycky snila, a navíc má sakra talent. Jenže pak se dozví jednu zásadní informaci a na povrch začne vylézat její drzejší, punkové a sviňské já. Oceňuji, že Gillespie šel svou cestou, prodává solidní styl, předkládá skvostné kostýmy a kulisy a tradičním disneyovkám se dost vymyká, ovšem to je tak nějak všechno. Proměna v potvoru nefunguje, následné neustálé přepínání mezi hodnou přirozeností a zlou pózou taky ne, všechna ta wow energie mi přišla umělá, stopáž nesmyslně přepálená, zlodějští kumpáni otravní, zápletka až moc myslící na rodiny s dětmi. Do toho loupeže, pomsta, traumata, asi černá komedie, prostě guláš. (12.07.2021)

-Zabila mi psy a udělala z nich kabát!- Cruella se s tím rozhodně nepáře, a když cítí, že by měla převzít vládu nad svým zakřiknutým já, udělá to. Příjemně temný příběh, jak by ho možná i vypravoval taťka Disney, milující horory, o zrodu postavy, co měla zálusk na kožich ze štěňat dalmatinů. Obě Emmy se zhostily své role na výbornou, až jeden váhá, která je větší psychopat...nu, asi paní baronka. Kromě nich je třeba vyzdvihnout vizuální stránku, skvělé kostýmy (čekal jsem sice ještě větší bizár, ale i tak potěšily), báječná muzika. A ten android z butiku, co Cruelle pomáhá? Nelze v něm nevidět předobraz Vivienne Westwoodové spjaté s punkovou módou. Blondie, The Rolling Stones, The Doors, David Bowie, Black Sabbath, Queen, E.L.O., Supertramp, Bee Gees, Deep Purple, Nancy Sinatra, Ike+Tina Turner ad. (07.10.2021)