Pardon, nezastihli jsme vás

Vedle Karla Marxe neznám podobně tvořivého dělnického zastánce (a co jich bylo!) jako je Ken Loach, ať už je platí kdokoli a platí komukoli. Přes stále více se prosatzující filmy z honosných čvrtí, z honosných domů, s honosnými pracovními kabelami a mundury, hovoří ke mně Ken Loach mnohem srozumitelněji a jasnějí - mám stejný strach, že se kdy mohu dostat do sterilního prostředí buzžoustů stejně jako do brlohů nuzáků najatých na práci dle prekérních zákonů. Ano, prekérnost práce (prekarizace) je jednou z největších zlotřilostí neokapitalismu. Prekérními formami práce se dá přivydělávat, nikoli vydělávat. Při sledování rodinného života Rickyho a Abbie mi bylo mnohdy skutečně úzko (a zároveň slastně, nejsa v jejich kůži). A že film byl natočen podle skutečné události, na to můžete vzít jed, jak by mohl také jinak? Loach má s Maexem ještě něco společného - dovede vždy trefit hřebík přesně na havičku. Loachovi bylo při natáčení 82 let, možná se ho ani nezúčastnil, možná už někdo jiný přebral jeho taktovku. Bylo by to tak dobré... Já bych navíc mezi prekarizace zařadil i různé pracovní dohody vyžadující flexibilitu (teď potřebujeme, teď udělej), různé druhy konkurzů (např. obálková metoda) atd. - atd. až tak, že z obvyklé práce založené na dohodě o práci na dobu neurčitou mezi zaměstanavatelem a zaměstnancem, mnoho nezbude. (28.05.2020)

Skvělý, čistý a srozumitelný film, u kterého si strašně cením už jen toho, že vůbec vzniknul - že někomu stálo za to natočit film o takovém námětu a navíc s takovou věrností realitě (v závěrečných titulcích si lze všimnout následujícího textu - "Thanks to the drivers and carers who shared information with us but did not want to give their names." - který prozrazuje, že film odráží zkušenosti skutečných kurýrů (a pečovatelek); s tím, že Loach se ovšem dle mého soudu drží stále při zemi a v reálu je to ještě horší - to močení do pet lahve, věčný stres a únava, mizerné finanční ohodnocení, nepříjemní zákazníci, atd., to je pořád jen špička ledovce kurýrského údělu. K filmu mě přivedl skvělý text Cena online nákupů: ničení vráceného oblečení i trpící planeta, který velmi trefně upozorňuje na odvrácenou stranu online nakupování, které je jinak prezentováno takřka výhradně jako pozitivní fenomén. Jsem opravdu vděčný, že se občas najdou podobné záblesky zdravého rozumu, které upozorňují na přehlížené problémy dneška (a jsem hodně zvědavý, zda budou skutečně kurýři v blízké budoucnosti nahrazeni autonomními vozidly a roboty, jak se dnes s oblibou predikuje). Nebylo mi u toho filmu do smíchu, obzvlášť závěr je strašná depka, přesto jsem ho velmi uvítal a intenzivně těch 100 minut prožil. Jak podobná britská sociální dramata odjakživa moc nemusím, tento film mě naprosto dostal. (25.03.2020)

A pritom to zacalo tak dobre - Ryky a jeho familia bojuje s dlhmi od roku 2008. Uz som sa tesil na prechadzku medzi danami, DPH, blizingom ci jak to volaju, nejaka ta hypoteka, chystal som sa na odpisovanie majetku, podielové fondy, gesciu ...... pripadne nejaku tu legalizaciu prijmov z trestnej cinnosti a hovno, hovno. Zas nejaka socialna drama, spomina sa akasi tvrda praca, moznost rozchodit /neviem, ci to je spravny vyraz, nic lepsie a vhodnejsie ma nenapadlo/ novy byznys ..... vynimocne suhlasim s Radek99, uz fakt mi chybalo na konci, len aby im umrelo posledne steniatko ..... Dobry namet len potom sa to utapa v nezazivnom balaste a nic zaujimave film neponuka, ledva 70 % (11.08.2020)

You don't get hired here. (...) We like to call it on-boarding. You don't work for us. You work with us. You don't drive for us. You perform services. There's no employment contracts. There's no performance targets. (..) There's no wages, but fees. Is that clear? Naprosto. Na lidi musí bejt přísnost. Kdo maká od nevidím do nevidím na švarc systém, je motivován a nezlobí. Co by taky dělný lid podnikal, že jo? Samé nekalosti. Pokud jde o angažovanost a informační hodnotu snímku, není Loachovi co vytýkat. Obavy o situaci příslušníků nižších vrstev za neodůvodněné považovat nelze. Libertariánské sny se ve Spojeném království zhmotňují rychleji než jinde. Není pochyb, že britští profesionální řidiči jsou přetížení tak, že konec šichty odjezdí po správné straně vozovky. Příběh rodiny kurýra a pečovatelky pokrývá celý komplex problémů, zákonitost a provázanost: prekarizaci práce, stupidní (ale efektivní) ideologii švarc systému, kurvárny na trhu s bydlením, rozpojení závislosti dosaženého vzdělání a vyhlídek na získání slušného zaměstnání, příčiny kriminality mládeže, epidemii psychických poruch a rozpady rodin v existenčních potížích. Loach ušetří zlou slinu pro chronicky podfinancovaný NHS a společně se starou odborářkou zavzpomíná na akce sedmdesátých let (které přišly vnivěč nejen kvůli periodickým návratům voličů k Tories). Kritičtější lze být vůči formální rovině. Pomineme-li komplementární žánrovou metodu - výkony příležitostných herců (na fakturu?), nemůžeme přehlédnout hon na příliš mnoho zajíců zároveň. Rodiny v modelové situaci většinou řeší více problémů zároveň, ale některé mohl Loach přehlédnout alespoň z estetických důvodů; čítanka sociální práce též obsahuje vše, funkční literární dílo to z ní ale nedělá. Největší škoda je, že Loach své hrdiny idealizuje. Ricky rodina vyhlíží životně jako barvotiskový sovětský plakát ze třicátých let. Jakoby zbaveni práva na neřest, ač žádní myslitelé, její dospělí příslušníci jakýmsi zázrakem nedělají chyby, nejsou-li k tomu dohnáni zvnější. Sami od sebe nikdy. Za všechno může systém. Loach tím trochu překvapivě zastírá, že neosobní systémové podmínky dostávají do potíží příslušníky prekarizovaných vrstev právě tím, že je k chybování ponoukají a posléze je za ně drakonicky trestají (ku prospěchu jiných). V Loachových postavách nutně chybující proléty ze svého okolí nepoznáte, což je škoda, která se podepisuje na věrohodnosti jinak záslužného snímku. (03.01.2021)

Sice je asi lepší jezdit někde u PPL než makat na 3 směny ve fabrice mezi úkáčkama, ale 14 hodin a 6 dní v tejdnu bych to dělat taky nechtěl. Jinak já si přivydělávám tim, že rozvážim žrádlo, takže mi ve filmu trochu chybělo, že nejvíc těch problémů vám prostě udělaj dementní zákazníci. Nezvedaj telefony, dávaj špatný adresy, atd... Co se týče filmu, tak ono se tam většinu času nic moc zajímavýho neodehrává. Jsou to takový útržky z běžnýho života lidí z tý chudší vrstvy. Až v závěru se začnou odehrávat nějaký nešťastný události, kdy jedna spustí druhou, druhá třetí a pak už je to jako lavina. A já jenom čekal, jakou tragédií to celý skončí. Ale ono to neskončilo vlastně nijak. Velkym plusem filmu je naprostá věrohodnost a uvěřitelnost a skvělý herecký výkony všech (ne)herců. Sice z toho trochu smrdí taková levičácká propaganda, ale rozhodně zkusim i jiný filmy Kena Loache. 70% (16.12.2021)