Vysoká dívka

Psychologický útek z devastovaného mesta tesne po vojne síce posúva do hlavnej postavy vysoké dievča, oveľa väčší priestor však zaujíma jej priateľka. Nie je to podstatné, obe ženy prežili svoje peklo a z pekla sa dostať vyžaduje niekedy pekelne tvrdé chovanie. Mladý režisér rozohral svoj prekvapivo dobrý part komorne, neočakávajte fyzickú devastáciu mesta, film sa odohráva prevažne v šere nemocnice a skromných obydlí. Je to príbeh o dušiach, ktoré vo vojne utrpeli. (13.07.2020)

Ruské poválečné drama o ranách na těle a na duši, a jak tyto rány samy mohou roztáčet další koloběh zraňování, jednak představuje vítaný a potřebný odklon od ruských pompézních propagandistických válečných eposů, ale navíc obstojí i samo o sobě právě jako tíživé drama s až klaustrofobně vyhnanými emocemi. Samostatnou kapitolu představuje precizní řemeslné zvládnutí od dramaturgie barevné palety a interiérů přes výtečnou kameru po skvělé herecké výkony. Důsledně realizovaná forma může místy až trochu odvádět pozornost od jádra filmu, kterým je tíha viny a marné upínání se k vidině štěstí. (19.05.2019)

Všetci si už asi zvykli na to, že pre Rusov je obdobie rokov 1941 až 1945 jednou nevyčerpateľnou studnicou inšpirácie. Niekomu to možno už lezie krkom, hlavne ak sa jedná o exaltované patetické snímky. Na tento devastačný film ale čumím ako pero z gauča (ďakujem za vynájdenie vhodného prirovnania, Čuku Rorýsi...). Výkon herečky v hlavnej úlohe je buď na Oskara alebo na hospitalizáciu v psychiatrickom ústave. TOP 10. (30.08.2021)

Mám z tohto filmu rozporuplné pocity. Na jednej strane je tu skvelá audiovizuálna stránka na čele s vynikajúcou mizanscénou a kamerou spolu s parádným použitím farieb. Jednotlivé scény sú často silné, a aj keď je príbeh relatívne neobyčajný, divák dokáže do veľkej miery predvídať ako sa vyvinie, čo výnimočne pokladám za pozitívum, nakoľko mi príde že je to dôsledok precíznej (aj keď pomerne neoriginálnej) réžie ktorá dokáže diváka dostať tam kam potrebuje. Na druhej strane, príliš sa tu tlačí na pílu, a jednotlivé scény sú často emocionálne vyhrotené ďaleko za hranicu toho čo mi príde nemanipulatívne a primerané. V dôsledku toho som sa neraz pri filme prichytil, ako ma napadlo, že ide o skvele natočený torture porn. Čo niekomu možno vyhovuje, ale mne až tak nie. Napriek tomu sa nedá ubrániť pocitu, že Balagov je nádejný filmár, obzvlášť v kontexte toho, že má iba 28 rokov (sick!). Nabudúce by som ale poprosil niečo trochu viac subtle, nepotrebujem dostávať päsťou do tváre v každom druhom zábere. 3.5*. (26.11.2019)

Důvěrný vztah dvou žen je zde něco víc než běžná menšinová láska. Jedna z žen svěří svého chlapečka své spolubojovnici a jde s armádou na Berlín. Po návratu najde pouze její tiše mlčící kamarádku. Dítě nikde. Jeho osud v jediné zdánlivě bezstarostně hravé scéně otřese i nejodolnější povahou. Místo smutnění chce za každou cenu dalšího potomka. Vysoká dívka je dílo zralé, vyvážené, filmařsky promyšlené, zbavené líbivých efektů i nadbytečných slov. S výstižnou náladou Leningradu v roce 1945. Všudypřítomný výraz unavené odevzdanosti ve tvářích lidí. Druhá půlka se mi zdála trochu slabší. (01.09.2020)