Režie:
Gaspar NoéScénář:
Gaspar NoéKamera:
Benoît DebieHrají:
Charlotte Gainsbourg, Béatrice Dalle, Félix Maritaud, Abbey Lee, Karl Glusman, Mica ArgañarazVOD (1)
Obsahy(1)
Dvě herečky, Béatrice Dalle a Charlotte Gainsbourg, vyprávějí příběhy o čarodějnicích - ale to není všechno. Lux Æterna je také esej o kinematografii, lásce k filmu a hysterii filmového natáčení. (Film Europe)
Videa (3)
Recenze (35)
Keď mne stále chutia aj Noého naturalistické kecy "o ničom" (a kto bol niekedy na naozaj nepríjemnom natáčaní, vie sa s nimi určite stotožniť), aj jeho hypnotické diskoblikanice, ktoré ma vedia dostať do zľahka odlišného stavu vedomia - a to aj na monitore notebooku. Ako celovečerák by to asi neobstálo, no na strednej metráži ma to absolútne uspokojilo. ()
Ale ano, po většinu času mě tento nevšední film s experimentálním nádechem, který mi stylem trochu evokoval Godarda a tematickým prostředím zase Truffautovu Americkou noc, hodně bavil. Příjemně kratší stopáž se tu úplně hodí, líbila se mi uvolněná civilní atmosféra povídání dvou hereček proslulých z vícera kontroverzních snímků a přestože jsem to nečekal a přistupoval k tomuto filmu zcela seriózně, nejednou jsem se zde nahlas zasmál (ať už u onoho vtipného povídání nebo nejednoho kuriózního momentu během natáčení filmu). Filmy z filmařského zákulisí mám rád a překvapivě mi bez problémů sedl i ten formát s rozdělením širokouhlého záběru na dvě obrazovky, který jsem občas ani nevnímal jako vyloženě samoúčelný, neboť ve chvílích, kdy sledujeme v jednom záběru nervózní režisérku bloudící v zákulisí před natáčením a ve druhém slídícího reportéra, který se snaží se zapnutou kamerou režisérku najít a tajně ji natočit, to rozdělení na dvě obrazovky vytváří originálním způsobem napětí. Dokonce i ta psychedelická pasáž s pokaženou technikou a epilepticky blikajícími světly má co ukázat, třeba zajímavé vyvrcholení celého procesu natáčení mezi herečkou a kameramanem. Jenomže mohla trvat tak do 5ti minut a bral bych jí v pohodě, jenomže Gaspar Noé se v tom epileptickém peklu až příliš vyžívá, zcela uměle ho natáhne na 13 minut a celý ten spektákl pak zakončí bez jakékoliv (pro mě) zajímavé myšlenky. Což mi v pomyslné cestě k 4. hvězdičce, na kterou to z mé strany hodně dlouho vypadalo, vadí a brání. Dojde zde na začátku na citovaný Dostejevského výrok a ačkoliv netuším, z jakého díla slavného ruského spisovatele přesně pocházel, mám silné podezření, že Noé ho zcela vytrhl z kontextu a pojal v souvislosti se závěrem přesně opačně. Stejně tak řada nahodile vložených citátů slavných jmen neomluví posledních pár minut, ve kterých jsem měl pocit, že přijdu o oči. Závěrečné titulky jsem už jen proklikal. [65%] ()
Veselé příhody z natáčení by G. Noé. __ Myslel jsem si, že vjemově agresivnější film než Climax už neuvidím, ó, jak jsem se mýlil! Závěrečná desetiminutovka mne přiblížila slepotě více než vše, co jsem na plátně i obrazovce dodneška viděl! Oči bolí ještě teď! Inu, Gasparovy tvůrčí vize zřejmě nemají strop! A jelikož to hlavní, co od kinematografie opravdu žádám je, aby mě vypráskala z mé ulity, disharmonizovala mé bytí, či ještě jinak znejistilo mé porozumění světu, sobě, člověku a umění, nemohu nehodnotit nadšeně, bez pocitu, že jsem se setkal s něčím výjimečným! 75 % ()
Noé šokuje sítnice až úplně na konci, tentokrát svůj obor něžně romantizuje, takže tam kromě dvou tlachajících hereček vystupuje ještě otravný filmový novinář, urputný začínající režisér a hvězdička, co neměla topless scénu v kontraktu. Tahle klišovitost "charakterů" mi trochu vadila, ale jinak nečekaně zábavná reklama na hadry. ()
Galerie (18)
Photo © Wild Bunch
Zajímavosti (2)
- Celosvětová premiéra středometrážního filmu proběhla 18. května 2019 na filmovém festivalu v Cannes. Film byl dokončen těsně před zahájením festivalu. (ČSFD)
- Na premiéře na filmovém festivalu v Cannes byli přítomni zdravotníci v rámci přípravy na to, že se divákům může při promítání udělat špatně nebo omdlí. (MarLin)
"Díky Bohu, že jsem ateista." ________ Každýho, kdo viděl alespoň jeden z kontroverzních snímků od francouzského psychedelického vizionáře Gaspara Noého - jedněmi nenáviděného, druhými milovaného - musela napadnout jedna specifická otázka: jaký sadistický myšlenky se mu skrývají v tý jeho plešatý palici? Gaspar je totiž povahou nefalšovanej magor - režisér, který si doopravdy nebere sebemenší servítky, a který dokáže divákům svými filmy zamotat hlavu do takovejch extrémů, že onen zážitek po zhlédnutí jen tak lehko nerozdejchaj a nadosmrti nezapomenou...... No a středometrážní experimentální drama LUX ÆTERNA - jeho nejnovější projekt, který byl původně koncipován jako reklama s tvářemi módní značky Saint Laurent - je velmi silně auteurský počin, jenž nabízí nejednu definitivní metodu, jak toto dílo interpretovat. Gaspar - ostatně jako vždy - opět posouvá nejméně o píď mantinely kinematografie a divákovi nabízí neopakovatelnej epileptickej záchvat skrze velmi inovativní a rovněž neskutečně provokativní a zcela unikátní nekonvenční experimentální formu, jejímž prostřednictvím divák sleduje skrze split-screen dvě paralelní narace/scény zároveň. Radši ani nemluvě o agresivním, ba až traumatizujícím a neustále exponenciálně se stupňujícím napětí, které permanentně atakuje divákovu smyslovou aparaturu až do závěrečného příchodu stroboskopických efektů. To vše je posléze prokládané množstvím intertextuálních odkazů, kulturních referencí a citací renomovaných evropských režisérů...... Na mysli tak vyvstává zásadní otázka: o čem ksakru LUX ÆTERNA vlastně je? Jak jsem již uvedl, existuje mnoho způsobů jak snímek interpretovat. Jde o Gasparovu intimní zpověď, poctu ikonickým evropským režisérům, či jakousi zkoušku divácký trpělivosti poněvadž Gaspar se zase pokouší diváky dezorientovat a šokovat za každou cenu? Anebo tyto zmíněný aspekty fungují pospolu, tudíž by šlo LUX ÆTERNU zcela legitimně přejmenovat na 'Cestu do hlubin Gasparovy duše'? Pro jedny naopak možná půjde o lacinou feministickou agitku, naopak ti druzí budou snímek vnímat a chápat jako vizuálně podmanivou a formálně opojnou esej o tvorbě filmového umění, chaotickém procesu natáčení a jednotlivých nuancích zmatku. Já totiž nemám šajna, a předpokládám, že nikdo, kdo LUX ÆTERNU viděl, si netroufá její temnou symboliku definovat...... Není taky divu. Příběh zde prakticky absentuje a místo něj divák v prvé řadě sleduje padesátiminutový chaos a nefalšovaný teror na filmovém place. V druhé řadě mnohdy s otevřenou hubou zírá na velice sebekritický a značně negativistický pohled za oponu filmařského zákulisí. Já osobně mohu říct, že budu v budoucnu na LUX ÆTERNU nostalgicky vzpomínat jako na provokativní metaforu o tom, že na ženy je na filmovém place, ale i na různých pracovních pozicích, pohlíženo jako na sexuální objekty, s nimiž je častokrát násilně zacházeno a manipulováno - tato symbolika je ostatně velmi implicitně vložena do stěžejního motivu pálení čarodějnic. Přeci jen sexuální zneužívání a jiný perverzní choutky jsou ve filmový branži - speciálně v Hollywoodu - historicky zakořeněny jako natáčení kamerou samo.... Každopádně já jsem nesmírně rád, že nezávislá studia Gasparovi doslova zobou z ruky a poskytují mu tak naprosto neomezenou kreativní volnost. Gaspar Noé je jednoduše a laicky řečeno nejgeniálnější filmový extremista.... LUX ÆTERNA je tak ve výsledku neobyčejně pohlcující audiovizuální porno, který vám svými závěrečnými 15 minutami vypálí sítnice až do mozku - zbytek bude rozpačitě dumat, co to ksakru viděli za šílenost. Co jinýho lze taky od Gaspara čekat :)))) Čtyřminutový aplaus u premiéry na festivalu v Cannes je tak zcela zasloužený. Jděte na to! ..... Viva la avantgarda! () (méně) (více)