Man versus Ruin
Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (155)
Film o velikánovi českej lyrickej tvorby v peotickom vyznení a duchu. Film, ktorý trochu neštastne zapadol do doby po prevrate a ktorý je trochu nedocenený. Film, ktorý je srdcovkou Josefa Abrháma. ...Toto všetko z jeho úst. ()
Geniální Karel Čapek štvaný příslušníky vlastního národa, jemuž celý život obětavě sloužil a ve světě mu dělal to nejlepší jméno. A nemyslím to nijak nadneseně, takhle to skutečně bylo. Přesto si myslím, že tady neplatí “čiň člověku dobře, peklem se ti odmění”, ale spíš snad “není člověk ten, aby se zavděčil lidem všem”. Možná bych ocenil, kdyby z filmu zřetelněji vyplynulo, z jakých kruhů se rekrutovali Čapkovi nejhlasitější kritici. Jinak jsem jím ale velice mile překvapen a věřím, že Karel Čapek by se za něj na tvůrce taky nezlobil. ()
Karel Čapek bol veľký človek ... Film je výborný - krásne herecké výkony Josefa Abrháma a Haničky Maciuchovej... Dnes dopĺňam , že bohužiaľ už len krásna pripomienka ich famózneho hereckého umenia... Dávam 80%. ()
Velké herectví Josefa Abrháma konečně dostalo tu správnou podobu v Karlu Čapkovi a nutno podotknout, že je to dobře, charakterní herec by měl hrát náročné role, ve kterých se prokáže jeho průprava v divadle a herectví zůstane filmové. Důležitý film námětem, zpracováním i hereckým ztvárněním. ()
Skvělý film, který rozhodně doporučuji všem studentům, kteří jsou naštvaní, že se musí učit o Čapkovi. Film skvěle vykresluje předválečnou dobu, ve které žil. ()
Mohla to být dobrá pocta Karlu Čapkovi... Bohužel to má až příliš velký ideologický nános ze socialismu. Tím je film hodně zkresleným obrazem o době konce třicátých let, do které je děj zasazen. Skvělý výkon Abrháma v roli slavného spisovatele, je to pan Herec. ()
To je snad jediný film, kde je postava našeho největšího spisovatele Karla Čapka. ()
Ten film jsem viděl asi potřetí a musím se přiznat, že teprve dnes jsem jej skutečně mohl ocenit, jak si zaslouží. Už dlouho nebyl světový mír ohrožen jako dnes, kdy zase zní bubny, které zvou mladé muže k tažení proti zlému Východu. Když jsem se tak díval na našeho současného ministra války v roli herce, představujícího jednoho ze synů Čapkovy Matky, zamrazilo mě, zda se jedná o téhož člověka... Nu, ale tato diskuse je především o filmu, ano - ten je dnes aktuální a my bychom si měli vzít poučení z toho, že bychom měli každé příští válce všemi prostředky zabránit. Film vznikl na konci 90. let, kdy již bylo možno podívat se na osobnost geniálního spisovatele Karla Čapka z pohledu nezaujatého historika. Čapek byl skutečným demokratem, který musel být zklamán nejen přístupem velmocí kolem Mnichova, ale také svým vlastním národem, který mu začal nepokrytě házet klacky pod nohy, totiž dlažební kostky do okna... Právě v rozhovoru s Vladislavem Vančurou o chování lidského davu v krizových situacích vidím jeden z klíčových momentů tohoto vydařeného díla. ()
No vida. Vida, jak jde natočit film s Čapkem, bez filtrů a flitrů, bez žvanivosti a zkratkovité nesmyslnosti, bez laciné touhy po senzaci. Hovory s Čapkem, škoda, že takové nebyly předloňské Hovory s TGM. ()
Zkrátit na 60 minut. ()
Filmová pocta jednoho z nejslavnějších evropských spisovatelů své doby, která se doopravdy povedla. Možná je to samotným filmem, možná je to životem Karla Čapka, možná je i tou dobou, v níž žil, že je tento životopisný film tak skvělý. [2519. hodnocení, 130. komentář, 79%] ()
Tragický konec našeho největšího spisovatele 20. století. Celým filmem se line ona depresivní atmosféra konce 30. let, prokládána o něco méně smutnými rozhovory s tzv. Pátečníky, někdy jen s prezidentem Masarykem. Každopádně Abrhám i Řehák jsou pro role bratří Čapků jako stvoření a zejména v závěru je z nich obou cítit obrovská opravdovost - zklamání z Mnichovské zrady, bezvýchodnost přicházejícího nacismu a hlavně jakási bezmocnost něco změnit. Oceňují navíc, že na sklonku totality nebyl snímek nijak ideologicky pokřiven a zachovává věrný obraz o neveselé době. ()
Může jeden člověk na světě něco podstatného změnit? To je otázka, kterou si hlavní hrdina filmu Štěpána Skalského - Karel Čapek (J. Abrhám) - pokládá celkem často. Skalský je zajímavý režisér celá jeho filmografie je podle mého názoru orámována dvěma základními díly, a to Cestou hlubokým lesem a právě filmem Člověk proti zkáze. Tvůrcům se povedlo velmi dobře zaznamenat atmosféru doby konce třicátých let. K navození se využívá i letních, sluníčkových barev (filosofování s "pátečníky", milostné pletky, apod.) a barev temných (nástup nacistů). Celkově dílo působí velmi věrohodně, zejména ony pověstné "hovory s TGM". Ve filmu je nám tak představen neblahý počátek konce první československé republiky skrze oči Karla Čapka, bytostného demokrata a jedince, který neustále věří (navzdory třeba Vančurovi) v "obyčejného člověka" a v to, že naše země by mohla být zemí spokojených, mírumilovných "obyčejných lidí". Bláhově čeká na ledňáčka jakožto posla dobrých zpráv... Moc se mi ve filmu líbilo i obsazení, většina herců si byla fyzicky velmi podobná se svými reálnými předobrazy, takový president Masaryk se svým, "tož, tak povídejte, já rád poslouchám", působil daleko věrohodněji, než ten, kterého sehrál M. Huba v nedávno odvysílaném prvním díle seriálu České století. ()
Proč nedávám čtyři hvězdy? Tato otázka mohla by se vynořit... pokud bychom vzali v potaz pouze abrhámovské předvádění dobrého herectví a televizní vizáž snímku. Po těch se ale tázat nebudeme a raději si všimneme černého šátku na bříze, patron na zídce, mizejícího člověka, neviditelného ledňáčka, šlépěje... ()
Ke starším filmům se nerad vracím, ale tenhle vidět je povinnost každého vlastence! ()
Tento snímek nám pustila kdysi paní učitelka na základní škole a dost na mě v tu dobu zapůsobil. Když jsem se byl jednou podívat na Čapkovu Strž u Dobříše (mimochodem moc hezké místo na výlet), hodně mě zamrazilo v zádech. V paměti mi dodnes zůstala jedna z posledních scén. Pane doktore jste chytrý člověk. Nemůžeme vás balamutit. Nejhorší máte za sebou, teď už to jenom vyležíte. ()
Výborný životopisný film o Karlu Čapkovi. O naší velikosti (bratři Čapkové, TGM, novináři Lidových Novin, prvorepublikoví spisovatelé) i malosti (udavači, fašizující pravice etc.)... Film vznikl ještě za socialismu ale je zde vidět, že v samém závěru, kdy už pukaly ledy. Jednu výhodu to má a to autentické exteriéry (všechno zde bylo v 80. letech zachováno jako z roku 1938), omšelost byla snad ještě větší. Co se týče výkonů exceluje samozřejmě Josef Abrhám a pak role Masaryka, takto si představuji našeho prvního prezidenta. Pro mě jasných 5*! ()
Film jsem dokoukala až na třetí pokus a bohužel mi připomněl jen děsně nezáživný školní výlet na Strž. 2* a to mám Čapka docela ráda. ()
Československý životopisný film zabývající se dramatickými posledními roky života světoznámého spisovatele K. Čapka. Snímek začíná svůj příběh někdy po nástupu nacistů v Německu k moci a čím více je ohrožena bezpečnost a suverenita československého státu, tím více se Čapek snaží zmírnit napětí svými protiválečnými díly Bílá nemoc a Matka, varuje veřejnost před nebezpečím ohrožení demokracie a dokonce díky své světové proslulosti hledá spojence v zahraničí. Historické události však šly svou cestou a Čapek, poté co odmítl emigrovat, se po mnichovské zradě ocitl jako humanista intelektuál osamocen v okleštěném českém území. Čapek těžce zasažen nevděkem a skutečnou tváří oněch prostých lidí, k nimž upíral svou naději, umírá před Vánocemi 1938 na zápal plic. Do role slavného spisovatele byl obsazen vynikající J. Abrhám, což byla samozřejmě nejlepší možná volba, neboť se mistrovi vizuálně dosti podobá a navíc měl možnost dostatečně předvést své mimořádné herecké umění v nekomediální dramatické roli o českém velikánovi. V roli energické Čapkovy partnerky O. Scheinpflugové se představila a H. Maciuchová a S. Beneš nehrál nikoho jiného nežli Čapkova přítele a prezidenta T. G. Masaryka. Ve snímku se objevily i další historicky známé osoby zejména ze spisovatelských kruhů, z nichž mnoho bylo později zavražděno nacisty, např. malíř bratr J. Čapek (F. Řehák), V. Vančura (L. Lakomý), K. Poláček, E. Bass, F. Langer (O. Brousek). Skalského dílo hodnotím jako velmi zdařilé, skvěle zachytilo atmosféru vzrůstajícího německého nebezpečí a Čapkovu úlohu a situaci v této nemilé době. Při závěrečném seznamu Čapkových literárních děl jsem se zastyděl, že znám z autorovy tvorby tak málo. ()
"Vy taky pořád píšete o válce, pane doktore. To je takový můj recept. Píšu o ní proto, aby nebyla!" Excelentní zobrazení člověka, který svou osobností byl víc než Karel IV., a teď se možná budu rouhat, i víc než sám Masaryk. Pro Abrháma jistě nejdůležitější role ne, co se týče výkonu, ale důležitosti. ()
Související novinky
Na ohnivé kometě v Era ART klubu
V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)