Man versus Ruin
Režie:
Štěpán SkalskýKamera:
Jaromír ŠofrHudba:
Zdeněk PololáníkHrají:
Josef Abrhám, Hana Maciuchová, František Řehák, Věra Galatíková, Libuše Šafránková, Ladislav Lakomý, Jan Kačer, Otakar Brousek st., Ota Sklenčka (více)VOD (1)
Obsahy(1)
V roce 1989 natočil režisér Štěpán Skalský film o posledních letech života Karla Čapka. Ačkoliv je film pojat jako drama rodinné, v němž významné postavení mají lidské vztahy, v jeho celkovém vyznění převažuje rozměr společenský. Lze jej také nazvat Čapek proti zkáze - proti nastupujícímu fašismu, proti ohrožení křehkých demokratických svobod, proti neblahým rysům české národní povahy. Film je jakousi mozaikou událostí a vztahů, které na Karla Čapka působily a které se mu v době jeho nemoci v horečnatých snech a ve vzpomínkách vracejí. Vzpomíná na dávnou lásku, na ženu Olgu, bratra Josefa a sestru Helenu, ale také na přátelství s T. G. Masarykem. Velkou hodnotou filmu je solidní a poctivý přístup autorů k tématu, kdy Čapkova osobnost je vystižena jak ve své velikosti, tak v souvislostech dobových. Přesvědčivé je rovněž herecké ztvárnění - výkony Josefa Abrháma v hlavní roli, Františka Řeháka jako Josefa Čapka, Hany Maciuchové jako Olgy Scheinpflugové a Svatopluka Beneše v roli T. G. Masaryka. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (155)
Depresivní, ale dobré. ()
Abrhám jako Čapek je naprosto dokonalý, je to herecký výkon, jakých je jen málo, ale ani ostatní zúčastnění (Maciuchová! - pro mne její nejlepší výkon ve filmu) za ním nezaostávají. Když v závěru běží seznam Čapkových děl, mrazí mě i hřeje zároveň. Přestože scénář má pár trhlin a místy je dost schematický, považuji tento film za zásadní pro kinematografii 80.let a dávám 100%. ()
Ano, tenhle film má chyby a spíše než bojem Čapka proti Fašistům se zabývá Čapkem jako takovým a jeho vztahem s ostatním lidmi v republice (nebo spíš s těmi, co se s ním setkali... zkrátka chápete, co tím myslím), ale co, já si těch pět hvězdiček neodpustím, už jenom kvůli výkonu Abrháma, který mi jak Čapek seděl jako prdel na hrnec. Samozřejmě i ostatní herci podali skvělé výkony (hlavně musím vypíchnout Hanu Maciuchovou), jenže Čapek... je zkrátka Čapek. ()
Moc povedený film o jednom z nejlepších spisovatelů. Fakt nemám, co bych vytkla... pěkný děj, nechyběl ani humor... A vůbec, prostě 5*:) ()
Mistrovský kousek z konce komunistické éry, kdy se u nás blízkalo na lepší časy...brzy se však zatáhlo. Smekám před scénářem, ze kterého je více než jasné, že tvůrci měli jasný cíl a jasný záměr, co všechno chtějí, aby ve filmu zaznělo. Objeví se řada zvučných jmen (Bass, Vančura, Poláček a dokonce i samotný Masaryk), kteří mají sice málo prostoru, ale za to jejich vystoupení je jedinečné a hodné zapamatování. Obzvláště bych vyzdvihl rozhovory s T.G.M. a Vančurou. Abrhám je v roli více než skvělý a být v té době Český lev, jistě by ho získal. Pro mě není moc co hodnotit. Je to jedinečný film, který v sobě má dlouhodobou platnost. 100% ()
Výborné téma, avšak dle mého zcela schématické postavy. Neměl jsem pocit v žádné chvíli, že jsem viděl více než ilustraci k učebnici dějepisu. Žádný svěží neotřelý pohled se nedá čekat. Zvláště p. Masaryk zůstal figurkou tatíčka, zcela bez šarmu muže světového formátu. ()
Pod čerstvým dojmem četby tetralogie Marie Šulcové o Čapcích jsem měla pocit, že se dívám na výukový film pro středoškoláky, byť bravurně obsazený (až na Věru Galatíkovou, která se ve vší úctě ani trochu nepodobá Heleně Palivcové, ačkoliv ostatní postavy lze bez potíží indentifikovat). Shrnuto a podtrženo: nenadchne, ani neurazí. Prostě líbivý průměr. ()
Karel Čapek!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! ()
Opravdu skvělé. Moc se mi líbilo, jak citlivě byly ve filmu sladěny výpovědi o Čapkově osobě, jeho pracech a zároveň době, v níž se vše odehrává. Díky tomuto prolínání se krásně ukázalo, jak se dobový tíživý kontext odrazil na Čapkově díle a také na něm samotném. Ovšem to vše bez polopatického vysvětlování - znalost historických i literárních faktů je proto pro dobré pochopení nutností. Nejde o nějaký vyčerpávající životopis nebo výtvor dokumentující celou epochu, ale o jakýsi vhled do posledních let spisovatelova života a skrze něj také do problematické doby a celospolečenského klimatu, kdy opojení demokracií vystřídal šok z Mnichova, který vyústil v jedno z nejostudnějších období české historie, ve druhou republiku. O této krátké, leč velice tragické periodě, kdy byly samotnými Čechy skandalizovány veškeré symboly předchozího (alespoň jakž takž) demokratického režimu, by se nemělo mlčet. Ale často raději mlčí, i když její dopad byl vskutku devastující. A tento film nemlčí. Nesoudí, ale nemlčí. Jinak je až strašidelné, jak signifikatní je Čapkova smrt. Kdybych chtěl být hodně patetický, řekl bych, že spolu s Čapkem (minimálně však ve stejné době) odešla z českých zemí (a hlavně myslí velké části jejich obyvatel) demokracie. Raději snad nedomýšlet, jak by mistr skončil, kdyby nemoci nepodlehl ještě před vlastní okupací. Odpověď je bohužel na snadě - asi stejně jako bratr. Jinak co bych chtěl ještě zmínit, je skvělé herecké obsazení - každý se do své úlohy opravdu perfektně hodí, jde o jednu z nejlepších Abrhámových rolí. Celkově film hodnotím jako velice zdařilý. Je vidět, že lze natočit vhled do spisovatelova soukromí citlivě a s úctou, jíž si tento velký autor, filosof a hlavně čestný člověk nepochybně zaslouží. Jaký kontrast proti dnešním vulgárně bulvárním praktikám. Ještě bych vyzdvihl závěrečné titulky, které měly podobu výčtu Čapkova díla a svým podkladem odkazovaly na úžasnou povídku Šlépěj. Skončím, jak jsem začal: opravdu skvělé! ()
Opravdu zajímavý film o velkém českém dramatikovi, kterého všichni známe z hodin Literatury. Abrahám je ve své roli skvělý a atmosféra filmu je opravdu nádherná. Filmu by za mě prospěla delší stopáž a některé scény ze začátku byly trochu zvláštně sestříhány a poskládány za sebe, ale jinak se jedná o moc hezký film. ()
Ve filmu je hodně zajímavých myšlenek, které spolu konvenují; což se vymyká dnešku resp z toho, co dnešní film nabízí. Protesty?! Samozřejmě, že "nabízí" a ne "přináší" - jak je zvykem, bohužel, psát.. Protože je spíše prodavač než-li pošťák. A posel nových zpráv už vůbec ne. ()
Josef Abrhám, ať se to někomu líbí nebo ne, není komediální herec. Velikost jeho herectví se zcela projeví jen v rolích jako je tato! Výborný zážitek!!!! Pokud byl Karel Čapek takový, jak je zde vypodobňován, byl to skutečně velký muž, avšak někdy až příliš naivní a mírumilovný. Proti napadení se chce bránit startovací pistolí jen proto, aby někomu neublížil. Zrada Anglie jen uspíšila jeho smrt. Na tento film by se měli podívat hlavně občané tohoto státu, kteří posílali blahopřání a dary k nedávné "královské svatbě" v bláhové naději, že za to dostanou nějaké výhody. Poznají, že na slavném "Západě" to s touto zemí myslejí stejně jako na "Východě", a že další Mnichov na sebe nemusí nechat dlouho čekat! ()
Povedená ukázka toho, jak demokrat a humanista Karel Čapek bojoval za malý český národ na sklonku svého života proti sílícímu totalitarismu (v tomto případě fašismu). Nutno pozdvihnout skvělé herecké výkony velkých osobností naší kinematografie a scénky z divadelních představení autorových dramat. Nespornými klady jsou také pátečnická setkání Čapkových přátel včetně prezidenta Masaryka a ukázky přímo z kanceláře Lidových novin. Autentická sonda do závěru spisovatelova života. ()
Parádní práce - a za mě ještě body navíc, neboť se natáčelo na Strži, kam prakticky vidím z oken svého domu ( tedy uplně ne, ale pří venčení mých psů ano ). ()
Ani unylá režie, dokonce ani didaktický a špatně strukturovaný scénář mi nedokázaly pokazit zážitek ze sledování posledních let života našeho národního pokladu. Je tu pěkně zobrazen ten Čapkův přesah z beletrie do společenského života a politiky, a také pak u jeho nepřátel hnusné čecháčkovské "vlastenectví", které se tenkrát zrovna lísalo k führerovi od souseda. Všechny ty bonmoty v Hovorech s TGM, Vančurou, a ostatními pátečníky lze rovnou tesat do kamene, jsou totiž až Werichovsky geniálně jednoduché, a nesmrtelné ve své výstižné pravdivosti. A našlo se tu místo i na nevinné popichování s paní Olgou, či bratrem Josefem. Herecké výkony výborné, výprava autentická, tohle je prostě solidní pomník. ()
Z tehdejších herců si ani neumím představit, který by se na roli Čapka hodil víc. Snímek nám představuje celou tehdejší novinářskou a spisovatelskou elitu včetně pátečníků a prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka, což je v době svého vzniku o to cennější. Tím špí, že část exteriérů vznikla až ve Francii. Jsou nám představeny nejen Čapkovy myšlenky, ale i slavná díla. Kde se brala jeho inspirace, jak přemýšlel. I když mohl utéct do exilu před nacismem, svůj národ na rozdíl od politických představitelů neopustil ačkoli dobře věděl, co mu hrozí. ()
Naprosto a hluboce souhlasím s tím, co níže napsali Sportovec a Sarkastic. Bohužel, ona válka, která nastala a vše, co se kolem ní odehrálo vedlo mimo jiné k tomu, že tvůrce slova Robot nezískal Nobelovu cenu za literaturu a upadl v zapomnění i díky tomu, jak se jeho památku snažil zlikvidovat druhý totalitní režim, který převzal štafetu po nacistech. Ve filmu jsou dvě scény, které spřízněnost obou totalit na našem území ve 20. století ilustrují víc než přesně. Poprvé je to když Čapek přednáší studentům v aule UK o demokracii a v nastálé diskuzi ho nejdřív verbálně napadne z pléna nácek v podání Davida Matáska a následně i skupina arogantně blazeovaných mladých "levičáků" na galerii. Že je Čapek nepřítelem pro obě, ve své podstatě si tak blízké ideologie, které mějí přes vzájemnou zášť mnohem víc společného než rozdílného (rozdíl ve vnějších znacích a až dojemný soulad v cílech a metodách) je více než evidentní. Stejně tak je fascinující scéna, kde salónní komunista Vančura poučuje Čapka v souvislosti s Bílou nemocí o rozdílu mezi davem a lidem a Čapek se ho pouze zeptá, jestli až vtrhne Hitler do Čech, jestli přijde německý dav nebo německý lid....Skvěle je podán prezident Masaryk, s respektem a neokázalou úctou, ale zcela bez servilní adorace, navíc na relativně malém prostoru dokázali z Masarykova odkazu tvůrci vytáhnout to nejpodstatnější a nevyhnuli se (a správně) ani kritice první republiky. Navíc Masarykova slova o potřebě padesáti let klidného vývoje platí i dneska a bohužel těch dvacet první republiky stačili komunisté de facto "vymazat" z genové výbavy lidí. Svatopluk Beneš v jednom z rozhovorů označil právě tuhle svojí roli za životní a patří mu za její ztvárnění poděkování. No a nakonec i k dnešku promlouvá hláška onoho neznámého, který Čapkovi řekne : "Teda my Češi si vládnout neumíme, ale nejvíc nás naštve, když se to pokouší dělat někdo za nás...." . Kvaltiní film je ten, který dokáže ukázat pravdivě určitou dobu, události, situace a osobnosti. Ale jen nejkvalitnější filmy ty události, situace, vztahy a osobnosti dokážou ukázat tak, aby byly aktuální vždy a měly co říct i mnohem později. A to se všem tvůrcům tohoto filmu povedlo. No, a nezbývá dodat, že společně se Soukupovými Pěstmi ve tmě tenhle film v emocionální rovině snad nejlépe zachycuje onu dusnou a zlověstnou atmosféru konce třicátých let a soumrak první republiky. ()
Film není dokonalý, osobně mi některé herecké výkony nepříjdou nejlepší... ale pro své společenské poselství by měl film patřit mezi ty nejdůležitější z české kinematografie - řada myšlenek je aktuálních ještě dnes a bojím se, že ještě dlouho budou. ()
Film mě zaujal, ale, jak bych to řekl... on to není ani hraný dokument, ani film s dějem, je to prostě mišmaš a tak i působí. ()
Ano! A nejhorší na tom, je že je v tom filmu řečeno několik věčných pravd. Třeba jako, že mi češi si neumíme vládnout. Škoda, že ten film takhle zapadnul. ()
Související novinky
Na ohnivé kometě v Era ART klubu
V pražském Era ART klubu právě probíhá pravidelná úterní „jízda" Na ohnivé kometě! Od 3. března do 28. dubna zde můžete zhlédnout výjimečné sci-fi a fantasy snímky doprovázené následnou diskuzí se… (více)