poster

Sbohem, město C

  • USA

    Goodbye, Columbus

Komedie / Drama / Romantický

USA, 1969, 102 min

Režie:

Larry Peerce

Předloha:

Philip Roth (kniha)

Scénář:

Arnold Schulman

Hudba:

Charles Fox

Producenti:

Stanley R. Jaffe

Střih:

Ralph Rosenblum

Kostýmy:

Gene Coffin
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • gudaulin
    ****

    Phillip Roth patří mezi nejoceňovanější světové spisovatele dneška a každé z jeho literárních děl vzbuzuje nadšené reakce známých kritiků. Přesto se mu vyhýbají literární ceny a jeho knihy obvykle nepatří mezi literární bestsellery. Má sice úžasný jazyk a dokáže skvěle analyzovat pohyby ve společnosti a zachytit výborně charaktery svých hrdinů, ale je jako autor hodně nepříjemný, protože i když píše s humornou nadsázkou, je sarkastický a nemilosrdně krutý ke svým postavám i čtenářům. A tak je to vlastně i s tímhle filmem. Popisuje v příběhu milostné vzplanutí dívky z úspěšné rodiny a mladíka, který teprve hledá svou cestu životem. Jenže to není žádná příjemná romantika, ale spíš jízlivý pohled na určitou společenskou vrstvu a její pravidla. Amerika sice nikdy neměla šlechtu, ale byla a je sociálně rozdělená a její vyšší vrstva je dobře chráněná sociálními bariérami a členstvím v exkluzivních klubech. Roth prostřednictvím Larryho Pierce zesměšňuje zbohatlické manýry úspěšné židovské komunity a (malo)měšťáctví rodičů své hrdinky. Ta se sice dívá své rodiče kritickým pohledem revoltující mládeže 60. let a jsou jí cizí konzervativní způsoby předchozí generace, ale bez majetku svých rodičů neumí existovat. No a mladík Neil sice cítí k tomuhle prostředí instiktivně odpor a glosuje dění kolem sebe tak trochu jako Oscar Wilde, ale neumí nabídnout smysluplnou alternativu. Celkový dojem: 80 %.(4.11.2011)

  • dobytek
    ***

    Hlavní buchta (Ali MacGraw) sice byla hezká, ale jinak to byla strašná rozmazlená, nesnesitelná, hysterická kráva, kterou bych při osobnim setkání asi musel nakopat do prdele. Ona teda celá ta famílie Potěmkinů byla zralá na gumoléčbu. Prostředim se to hodně podobalo např. slavnějšímu Absolventovi, kde mi všichni ty snobové taky lezli na nervy. Jinak je to taková love story s nepříliš šťastnym závěrem. Jelikož jsem asociál, tak mě takovej nešťastnej konec vždycky potěší. A jak tady někdo napsal, že hlavní hrdina vypadá jako Mr. Bean, tak to fakt sedí :-)(21.7.2012)

  • VUCAKO
    ****

    Nevím proč, ale moc mi tam neseděl Richard Benjamin - a nemůžu si pomoct, na jejich vztahu mi pořád připadalo něco nepatřičného, nevěrohodného. Budu se muset někdy podívat ještě jednou. Ali není špatná, ale v Love Story se mi její projev líbil víc. Nesmí vás odradit prostředí zbohatlých židů v USA, jinak můžu doporučit.(4.7.2010)

  • brumbrum
    ***

    No, na 3* tak-tak, jak to fajne zahrali. Ale inak.. - message filmu je viac nez vagna. Dva holubky sa paria, co to da, babenku Romeo tlaci brat antikoncepciu (na co sa kua furt pari, ked serie od strachu, ze by mohol zamiesit na svista?), potom jej da namontovat pesar, no proste uplna romantika. Vsetko fasa, kym len sukaju a chechtaju sa, no akonahle zacne narocnejsia tema, napr. nudna otazka co dalej v zivote, tipek bali kufre. Rozmaznana roztrtkana mladez, clovekiu je az blbo. O nic lepsie to nie je ani dnes; kolega vypraval, ako jeho 18-rocna dcerenka ma dvanasteho milenca a ze je to uz vsetko celkom "inaksie" - mu vysvetlovala, ze prve rande zoznamenie, druhe postel, tretie rozchod. Guma vzdy v kabelke, casom uz ani moc neplace. Baba jak lusk, zvonka, 18 rokov. Clovek by plakal. No ale to je o inom, ibaze tento film je o tom prave, clovek sa len naserie.(20.11.2016)

  • igi B.
    ***

    Dobová žánrovka, formou poněkud zestárlá, obsahem pak už víc zajímavá tím, co že to taky středostavovská (židovská) mládež řešila v časech květin a lásky (...stokrát pesar, kondom nic... ;o) . . . Tři hvězdičky tedy z nostalgie po dobách, kdy i zbohatlý newyorkský židovský obchodník klidně nejezdil autem ale "dráhou"... - - - P.S. Našinec má ovšem zase jednou smůlu, neboť péčí ignorantů z >zvěřeprávní< Čudlácké tupovize hleděl opět na výřez z ořezu (1,85:1 -> 4:3 -> 16:9 - místy opravdu bizarní pohled na nýmandy zmrvenou práci kameramana) původního formátu obrazu, o bezzvučném kuchyňském telenovelovém dabingu jakéhosi >mistra zvuku< (sic!) R. Štětiny ani nemluvě. Těžko snesitelný zážitek, typická zase jednou prasečina z >netvorné< skupiny pí Poledňákové... Shit. - - - - - (Poprvé viděno kdysi v časech benjamínkovských, po repete 10.9.2011 na >šedesátkovém prostoru< hodnocení 20., komentář zde jako pátý /reálný druhý/ - 10.9.2011)(10.9.2011)

  • - Jaclyn Smith v tomto filmu debutovala. (Pumiiix)