Režie:
Jules DassinScénář:
René WheelerKamera:
Philippe AgostiniHudba:
Georges AuricHrají:
Jean Servais, Carl Möhner, Robert Manuel, Jules Dassin, Janine Darcey, Pierre Grasset, Robert Hossein, Marcel Lupovici, Dominique Maurin, Magali Noël (více)Obsahy(1)
Dnes již klasické dílo Rvačka mezi muži patří mezi nejlepší tzv. Film noir nebo-li žánru černého filmu a stal se vzorem pro mnohé filmy natočené v tomto duchu během dalších desetiletí, a to nejen ve Francii. Režisér Jules Dassin nepotřebuje k vyjádření napětí mnoho slov, černobílý obraz dodává dílu nevšední poezii a syrovost zároveň. Dassin vychází z autentického popisu prostředí pařížského podsvětí. O filmu lze směle říci, že je to vloupání zapsané do filmových dějin. Tony se po pěti letech vrací z vězení a pečlivě naplánuje poslední velkou loupež svého života. Samotné vyloupení klenotnictví proběhne podle plánu, ale pak do hry vstoupí náhoda a nepřátelský gang, který se pokusí všemi prostředky kořist ukrást. Neúprosná válka gangů si vyžádá krvavé oběti. Režisér Jules Dassin, který za svůj film získal v Cannes cenu za režii, si sám zahrál jednoho z gangsterů. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (109)
Ze zlodějského filmu popisujícího s klinickou přesností loupež šperků (včetně dvacetiminutové bezeslovné sekvence vlastní akce) se snímek ve druhé polovině překlopí do drsného gangsterského dramatu. Skvěle vysoustružený scénář, hutná atmosféra, přesvědčivé herecké výkony, suverénní režie= (nejen) francouzská klasika. ()
Poctivá gangsterka ze staré školy, která umí partičku lumpů vykreslit jako sympaťáky a jejímž vrcholem je bezesporu scéna „tiché“ loupeže, při které divák sedí jako zařezaný a bojí se, aby nějakým hlasitějším zvukem nespustil alarm v klenotnictví na obrazovce. Rififi jsem měl v merku už hezkých pár let na základě zmínky v Kinoboxu nebo kdeže. Potěší také mladý Robert Hossein, kterého má české publikum zafixováno jako Joffreyho Peyraca z Angeliky. (1 293.) ()
Evropské (už vůbec ne francouzské a ke všemu tím méně ty s podobným letopočtem vzniku) příliš nevyhledávám. Tento snímek mě zlákal svou pověstí a relativní "neznámostí". Jsem rád, že jsem mu dal šanci, protože mě připoutal k obrazovce a nedovolil mi ani odskočit si na WC (ČT2 totiž opravdu pauznout neumím :) ). Pro mě jako milovníka neo-noir filmů, krimi thrillerů a heist filmů bylo skvělým zážitkem poznat jak vypadal skutečný (a dokonalý) noir film, navíc z Evropy před více než půl stoletím. ()
Francouzské kriminálky patřily vždy k tomu nejlepšímu v daném žánru a nakonec se jedna z nich stala i klasikou žánru Noir. Jednoduchý příběh, který je zasazen do brilantního scénáře plného skvělých dialogů. Z celého filmu mi v hlavě nejvíce uvízla ona 25 minutová část bez jediného slova a hudby. To je naprostý vrchol Rififi a vůbec jedna z nejzdařilejších loupeží, která se kdy ocitla na filmovém plátnu. Jules Dassin - muž, kterému můžeme nejvíc ze všech poděkovat za tenhle snímek. Nejen, že zvládl svou postavu Ceasera, ale ještě k tomu usedl na režisérskou židličku a podílel se na scénáři. Všichni ostatní herci zahráli famózně a nemá cenu se rozepisovat o jejich výkonech, raději si Rififi někde sežentě, neboť se opravdu jedná o klasiku podobně jako třeba Kubrickovo Zabíjení..... ()
Výborná gangsterka s dobře propracovanými postavami utkví především skvěle zachycenou atmosférou z loupeže. Filmů s nápaditými loupežemi už jsem viděla povícero a začínají mne nudit. Rvačka mezi muži však nestaví celou pointu pouze na krádeži samotné a tím je natolik výjimečný, že dokáže zaujmout i po mnoha letech od svého vzniku. Snímek velmi zdařile spěje ke svému závěru, kde jedna drobná chyba spustí lavinu tragických událostí. ()
Galerie (24)
Photo © Société Nouvelle Pathé Cinéma

Zajímavosti (32)
- Zlatý věk, klub ve filmu, byl pojmenován podle stejnojmenného filmu režiséra Luise Buňuela z roku 1930. (Kulmon)
- Film byl natočen s velmi malým rozpočtem. (Kulmon)
- Mexické úřady film stáhly z kin, když se objevila spousta loupeží spáchaných stejnou metodou, která se objevila ve filmu. (Kulmon)
Reklama