Já, Claudius

Vynikající televizní seriál, který dokázal v těžkých dobách převálcovat i Dietlovské normalizační seriály. Derek Jacobi jako Claudius je nezapomenutelný. (15.01.2003)

Koktavý Claudius přičichl k vínu, katem nechal zkrátit svou Messalinu. Caligula chtěl být bohem, propíchali ho za rohem. Návod pro zmije, babička Livie. (03.03.2003)

Za minulého režimu nesmírně oblíbený seriál, o kterém lidé mezi sebou vášnivě diskutovali, ať na pracovištích či na ulici. Skvělý scenář a mistrovské herecké výkony přebíjí laciné studiové zpracování. Herecké kreace Dereka Jacobiho coby Claudia a Johna Hurta, který hraje Caligulu, jsou nezapomenutelné. JÁ CLAUDIUS uspokojí i ty, kteří mají silnou averzi vůči seriálům. (15.02.2003)

Áno, je to inscenácia, všetko sa odohráva v interiéroch, nie sú tu žiadne akčné (tobôž nie davové) scény a masky sú už dnes smiešne, ale... ten scenár a tie herecké výkony! Jeden diel mi trvalo, kým som si zvykol na istú teatrálnosť, ale potom už som hltal jeden diel za druhým. Skvost, ktorý je vo vykreslení rímskych (ne)mravov a brutalitou niektorých scén rovnako pôsobivý a realistický ako Rím, ktorý túto "starinu" v mnohom citeľne napodobňoval. Vôbec sa nečudujem, že to bola za komančov taká udalosť. A John Hurt ako Caligula je proste úchvatný, McDowell mu nesiaha ani po členky. (25.10.2008)

Vynikající televizní dílo, žádné složité a velkolepé kulisy, jednoduchá "studiovka", ale s maximálním účinkem. Neznám člověka, který by si tenhle seriál po shlédnutí neoblíbil. Claudius v podání Dereka Jacobiho - to je prostě nepopsatelné, to se musí vidět. Jeho interpretace je geniální, ale tohle slovo samotné nemůže vystihnout tu hloubku, tu duši, kterou do své postavy Jacobi vložil. A vypočítávat další skvělé herce asi nemá smysl, snad jen zmíním Johna Hurta jako Caligulu - byl famózní. Tímto žádám některou z televizí o zařazení Claudia do programu, neboť jsem jej viděl teprve dvakrát, a to už docela dávno. (12.02.2003)

"By dulling the blade of tyranny, I reconciled Rome to the monarchy." Seriál, který má v zádech nedostižnou knižní Gravesovu předlohu, hnusné papundeklové dekorace a unylou divadelní režii. Může taková televizní série být vůbec dobrá? Může a nejen, že je dobrá, ona je téměř dokonalá. Co téměř... Ona JE dokonalá. Geniality knižní verze nedosahuje, ale i tak jde o zcela výjimečné dílo. Nezapomenutelné herecké výkony a strhující svět intrik to jsou hlavní důvody proč je "Já, Claudius" i po třiceti letech nezapomenutelným seriálem. (16.01.2007)

Livia: "Jestli brzy nepřestaneš škubat hlavou, tak ti ji uřežu a nabodnu na kůl." Claudius: "Děkuju, babičko." (31.07.2022)

Vynikající seriál ve formě inscenace ukazující zákulisní hrátky římské politiky na počátku císařství skrze ústřední postavu, kterou je koktavý Claudius. Muž, který svou vládou překvapil nejen své současníky. Důkaz, že s výborným scénářem a skvělými herci se obejdete i bez nákladné výpravy a triků (a naopak sebelepší výprava nepomůže, když scénář stojí za... nestojí za nic). Seriál výborně čerpá ze skutečných událostí, samozřejmě je tu místo i pro autorskou licenci a tu a tam úpravu faktů, ale v tomto případě zcela na místě. Nelze nezmínit ani dokonalý starý dabing, který se mi se seriálem natolik spojil, že jsem měl problém jej vidět v originále (naštěstí se verze se starým dabingem dá snadno nalézt). poslední uvedení v 90. letech doprovodilo vydání Gravesových knih, které nejsou na čtení úplně jednoduché, ale v euforii probuzeného zájmu o Řím jsem je zvládl ve svých 15 letech rychleji než Pána prstenů. (01.12.2005)

Nepochopit, proč bídná výprava může vyprodukovat špičkový film, v tomto případě dokonce seriál, je umění svého druhu. Nemíním tím napadat nikoho z těch, kdo k vyjádření svých dojmů používají právě toto nepřímé srovnání. Gravesova pozoruhodná literární předloha, poučená a vzdělaná na dokonalém zvládnutí a citlivém domyšlení historické matérie a dostupných faktografických zdrojů, tvůrcům seriálu mnohé usnadnila, ale současně i zkomplikovala. Kvalitní převod do filmové řeči je právě v takových případech zvláště nesnadný. V tomto případě ovšem potkal své mistry. Ano, seriál byl ve své době v naší zemi divácky mimořádně úspěšný a nebyl jediný z tehdy uváděné kvality. Pro pořádek proto připomenu, že se mohl opřít o dlouhodobě velkoryse vypravenou edici ANTICKÁ KNIHOVNA, vydávanou komunistickým stranickým nakladatelstvím Svoboda, a o přežívající působivou prvorepublikovou vzdělanost tehdejší starší a seniorské generace. Tyto glosy in margine ani v nejmenším nechtějí oslabit umělecký čin, jímž tento seriál bezpochyby je. Snaží se jen upozornit na některé průvodní okolnosti, jejichž současná aktuálnost je palčivější víc, než jsme sami mezi sebou ochotni připustit. (28.03.2008)

12/12 Sice bych více ocenila přepis, který připravoval von Sternberg v roce 1937, ale bohužel ho nedokončil. Nicméně BBC seriál samozřejmě vyniká už svou délkou a divák má tak více prostoru se sžít s jednotlivými postavami, popřemýšlet si o intrikách babičky Livie a rozhodnout se, jestli by byl pro republiku či nikoli. Samozřejmě, že v momentě nástupu monstra jménem Caligula se celé jemné předivo intrik mění v doslovné orgie a zejména vyniknou choutky Tiberia a speciální vztah mladého Botičky s jeho prababičkou. Díky čemuž se Já, Claudius může směle měřit s takovými skvělými dnešními záležitostmi jako je Spartacus: Blood and Sand (Gods of Arena & Vengeance). Jistě, na druhou stranu rok 1976 v BBC sebou také přináší extrémně pomalé scény a podivné masky, ale dějem je seriál tak nabitý, že není potřeba mít pocit jakýchkoli prostojů. Nadto nový dabing není vyložená prohra, rozhodně ne pro někoho, kdo ten původní nezažil. Ovšem to, co se děje v druhé polovině seriálu docela hraničí s laťkou zobrazování římského světa a navzdory své televizní inscenovanosti, je to celé nadmíru nechutné. A právě výpravná pohádkovost současného Spartaca vedle toho působí jako dětská selanka, ačkoli právě jemu bývá připisováno v negativním světle to, za co je Claudius veleben s naprostou samozřejmostí. Messaliny mi bylo vždycky líto... #bbc (09.03.2012)

Netradiční zpracování, které se téměř celé odehrává ve studiových televizních prostorech, vlastně vůbec kvalitě díla neubírá. Je to především založeno na dobře srozumitelných dialozích a chytře strhujícím ději. Pokud mohu tento velmi sugestivní příběh Claudia nějak charakterizovat, jsou to především herci, kteří jsou hlavní hybnou sílou tohoto poutavého zpracování. Nikdy nezapomenu na travičku Livii (Siân Phillips), nebo skvělého Claudia (Derek Jacobi). Určitě a bezesporu to již patří ke klenotům televizní tvorby. Ať si kdo chce, co chce říká, ale některé dnešní TV seriály jsou naprosto k uzoufání, spíše oplývají chudobou mysli a sprostotou slova, než kvalitní úrovní viz shora citlivě propracovaného seriálu. (25.12.2009)

Naprosto geniální seriál. Ačkoliv se jedná o zpravocání formou "chudých" televizních inscenací, seriál rozhodně nenudí. Jedná se totiž o soustavný herecký koncert. Jakákoliv z postav musela být pro herce radostí. Brain Blessed, Sian Phillips, Derek Jacobi jsou ne až tak slavní herci, avšak jejich herectví je naprosto fenomenální. Caligula Johna Hurta je božský. Oproti hutné knize musel být samozřejmě seriál osekán, což však vůbec není na škodu, protože je tak přehlednější než předloha. Není co bych vytknul. (24.11.2008)

kkokokktavý Clauuudius byl dost chytrý na to, aby přežil krvavá jatka v císařském paláci, intriky své mocychtivé jedubabičky Livie i svou ženu Messalinu. Celkem borec.-) (19.01.2007)

Jeden z nejlepších seriálů vůbec. Inteligentně, úsporně, historicky věrně natočených bezmála osmdesát let starořímského cířařství. Naprosto strhující, stěží si představit, že by se člověk ubránil vtažení do děje. Nelze si po shlédnutí neuvědomit, že moc chutná stejně u Mňačka jako u Gravese; Hitlerovi, Stalinovi nebo starověkým císařům. (05.03.2007)

Seriál má za předlohu 2 Gravesovy romány. Jsou jimi již jmenovaný JÁ CLAUDIUS a druhý román CLAUDIUS BŮH A JEHO ŽENA MESSALINA. Druhý díl literární předlohy se zabývá detaily z Claudiovy vlády, čemuž se seriál věnuje pouze asi třemi díly. Ani první kniha se ve zfilmované podobě neobejde bez zjednodušujícího osekání řady faktů a událostí. Je znát především tlak na politickou rovinu spojenou se zákulisními intrikami a extrémní podobou brutality těch, co tyto intriky řídí. Jelikož jde o stěžejního jmenovatele, který je shodný i pro knihu, zůstává tím seriál své předloze poměrně věrný. Sledovat vývoj mladého římského císařství očima koktavého kulhajícího Claudia, který se jen shodou šťastných náhod stal v pokročilém věku císařem, je nejen poučné, ale i zábavné. Originální a velmi působivý je závěr, kdy Claudiův duch opouští pozemský svět a on rozmlouvá se svými mrtvými předky Augustem, Livií, Tiberiem, Caligulou, svou matkou atd. Kniha, stejně jako film, se samozřejmě neobejde bez řady popularizujících prvků. Zjevná je podvědomá polarizace postav na dobré a špatné dle postoje autora. Jistě nejde o objektivní výklad historie, jak by se mohlo na první pohled zdát. Jde ale jistě o jeden z klíčů, který nám dokáže historii alespoň přiblížit. Seriál nenabízí pompézní bitvy a kulisy, tisícihlavé komparzy ani 3D animace. Nabízí mnohem víc. Dává možnost pochopit historii. (26.03.2012)

Ani po rokoch tento televízny, historický seriál natočený podľa Gravesovej predlohy, nestratil nič zo svojej geniality. Stále senzačné, stále mimoriadne pútavé a stále rovnako očarujúce. Hovoriť o D. Jacobim čo by predstaviteľovi hlavnej postavy nemá zmyslel, to je ako nosiť drevo do lesa, ale ani ostatní herci nezaostali, skrátka veľká väčšina z nich podala excelentný výkon. Tu máme krásnu ukážku toho, že aj s jednoduchými papundeklovými (ale pritom peknými) kulisami a bez vizuálnych bombastických efektov, je možné natočiť majstrovské, nadčasové dielo. Stačí iba silný príbeh (o väčšinu sa postarala história sama), k tomu sieť intríg rozohraných hlavne babičkou Líviou a pútavé, mimoriadne strhujúce divadlo sa môže začať. Stačí už len žasnúť nad tým, čoho všetkého je človek schopný. Inak len tak naokraj, celková Claudiova charakteristika jeho osobnosti tu bola vykreslená a zahraná mimoriadne presne. Poznám iba jeden príklad, kde je jedno či si človek prečíta knihu alebo pozrie filmové spracovanie, a to je práve tento. (27.05.2015)

Niekde som čítal, že tento seriál nie je dosť dobrý, pretože nemá dosť dobré kulisy. Odhliadnuc od toho, že ani megalomanské kulisy negarantujú kvalitu diela (o čom by iste mohla rozprávať Liz Taylor - stále nažive :-) i od toho, že "claudiovské" kulisy mi pripadajú celkom postačujúce, miestami dokonca špičkové (niekto si dal námahu a pozrel sa na to, aký štýl fresky volila Lívia Augusta pre svoju vidiecku vilu), povedal by som, že všetko mohlo byť pokojne nasnímané pred neutrálnym pozadím a výsledok by bol (takmer) rovnaký - režisér mal totiž dva úžasné tromfy: scenár (dnes je dôležitejší nápad než scenár) a hercov (dnes - keďže nápad je všemocný - naozaj dobrý herecký výkon je dokonale postrádateľný). Asi budem jediný, kto povie, že rovnaké uznanie ako Derek Jacobi a John Hurt si zaslúži i Sian Phillips v úlohe "praktickej" ženy. Jej postava nevyžadovala expresívne herectvo, potrebovala inteligentnú osobnosť, ktorá by nevytvorila stereotypne poňatú karikatúru niekoho, kto si založil súkromný cintorín. Naturalisticky povedané - úsporne a pritom nesmierne efektívne narába s repertoárom tvárových svalov. Kamenný výraz sa u nej nerovná emocionálna plochosť (napr. zbožný, pritom krajne rezervovaný pohľad, ktorý vrhne na inkriminované plody figovníka). Jej výrazne rytmická dikcia reči prezrádzajúca odchovanosť na klasickom divadle a recitácii anglickej poézie je očarujúca. Táto "Šán Filips" doviedla aristokratickú blazeovanosť k absolútnej hereckej dokonalosti. Je to velšský národný poklad (Richard Burton a Zeta-Jones láskavo prepáčia) a "Ja, Claudius" je britské "rodinné striebro". PS: Seriál spoľahlivo zodpovie otázku, prečo Ridley Scott na Johna Hurta tak naliehal, aby mu zahral postavu Kanea vo Votrelcovi, hoci vedel, že herec má voči sci-fi averziu. (17.02.2009)

Důkaz, že pro silný zážitek není třeba počítačových triků, monumentálních interiérů či velkolepé výpravy, ale v míře přebohaté stačí silné postavy a vytříbené dialogy. Škoda, že pro mnoho tvůrců je tahle jednoduchá poučka nebetyčným kacířstvím. Silné 4*. (31.12.2013)

Úvodní sekvence mi sice strašně připomíná druhou řadu Černé zmije, ale... za totáče musela být tedy sakra omezená nabídka, když je tenhle seriál hodnocen tak vysoko... (23.11.2008)

Nejdříve jsem viděl tenhle seriál jako dítě, pak roky nic a pak až vyšel na DVD. A je to zajímavý pocit, sledovat něco, co si pamatuji citově a útržkovitě jako dospělý, přes řadu jiných zkušeností, které mi prošly hlavou a moje pozornost se zaměřuje na celistvější pohled, než když jsem byl dítě. Hlavně úvod mi přišel dobrým, mělo to tah, ale pak tempo upadá, přestože v seriálu je stále dost inteligentních kolizí, při nichž s nadhledem náhle někdo sdělí razantně svůj postoj, a snad to tak bylo i v reálu, neb vždy lidi bojovali a bojují o moc, a tu si udrží jen ti, co se i vyvezou na bedrech jiných, či dělají dlouho blbé a náhle jsou na trůně, což je právě případ Claudiuse, kterého nechali na pokoji jako neškodného a dostal se díky tomu až na trůn, když v správných okamžicích udělal rozhodnutí, které mu k tomu dopomohlo. A přece na závěr předává vládu někomu, kdo Římu v jeho největším rozkvětu moc nepomohl, tedy matce budoucího císaře Nera, bez níž by se Nero nikdy na trůn nedostal a sám se nechá otrávit, neb už má věk a dál se mu žít už nechce. (10.09.2011)