Poppy-seed Girl and Butterfly Emanuel
O dievčatku Makovičke
Epizody(13)
-
O makové panence a smutném Emanuelovi (E01)
-
O makové panence a loupežníku Buráskovi (E02)
-
O makové panence a blesku Ámosovi (E03)
-
O makové panence a lučním světýlku Ferdinandovi (E04)
-
O makové panence a dělostřelci Praskavci (E05)
-
O makové panence a tropickém motýlu Ibrahimovi (E06)
-
O makové panence a tureckém měsíci (E07)
-
O makové panence a náprstku Pichpic (E08)
-
O makové panence a zlostném leknínu (E09)
-
O makové panence a veverce Barče (E10)
-
O makové panence a Kaňce Čunčové (E11)
-
O makové panence a medvídku Metodějovi (E12)
-
O makové panence a dvou Emanuelech (E13)
Obsahy(1)
Panenka v červené sukýnce z pole plného rozkvetlých makových květů a motýl Emanuel s černým kloboukem, to jsou dva hlavní hrdinové seriálu, který vznikl podle námětu známého spisovatele Václava Čtvrtka. (Česká televize)
Recenze uživatele UncleG k tomuto seriálu (1)
O makové panence (1972)
Docela by mě zajímalo, jestli někdy někdo podrobil tenhle večerníček hlubší psychologické analýze. Je to celé o jakémsi iritujícím vtahu mezi nemotorou Emanuelem (v podstatě velmi nevýrazná postava) a makovou panenkou. Od počátku počítáme s tím, že tihle dva k sobě patří a mají se rádi. Jenže to je zcela mylné a podsunuté východisko, neboť skutečnost tohoto konkrétního animovaného seriálu má mnohem blíž k životu. Zatímco motýl Emanuel truchlivě sedí na květu a opájí svou hlavu (i s parádní EMO-patkou) depresivními teoriemi, zda je či není milován, Maková panenka se mu neustále camrá s jinými frajery - ať už jde o afrického motýla, chodící žalud, co ztratil čepičku (ehm, dobré jitro, pane Freud), nebo jakoukoli jinou muskulinní entitu. Prakticky v každém díle se panenka nechává s potěšením svádět od ostatních a téměř pokaždé symbolicky podlehne, kterýžto fakt je pochopitelně řešen pouze náznakem, ale při čtení mezi řádky nabývá zcela konkrétní sémantické hodnoty... Přičemž frekvence těchto aktů sexuální nevěry bývá téměř železně pravidelná, takže panenka v červené sukýnce budí v průběhu seriálu velmi frivolní až promiskuitní dojem (až by se dalo čistě vědecky konstatovat, že je to hnusná špinavá děvka). Jenže to je pouze jeden úhel pohledu - musíme totiž jedním dechem poznamenat, že mdlý motýl Emanuel si za své životní útrapy může z valné části sám. Je to zkrátka taková pápěrka ("sisina"), prototyp básníka, který si neumí udržet ženskou, protože má hlavu neustále v oblacích a nedokáže se postavit pevnýma nohama na zem, nebo si nedejbože dupnout. Zmíněná příznačná změkčilost (ještě podpořená depresivní narací Vlastimila Brodského) dělá z Emanuela jednu z nejprotivnějších postav televizních večerníků. To je podle mě celkem kámen úrazu a příčina relativního neúspěchu této televizní série. Děti situaci v podstatě nerozumí: mají před sebou pouze permanentně frustrovanou postavu motýla a jeho mileneckou polovičku, která partnera nechce a vrací se k němu jen proto, aby ho mohla v příštím díle zase zranit... A dospělí tuhle situaci vnímají spíš podvědomě, takže si často ani nedokáží vysvětlit, proč jim večerníček připadá protivný. Tak...teď už to víte a já zavírám dnešní psychologickou poradnu. ()