O makové panence

V slovenskom znení: Jozef Króner. Dievčatko Makovička kedysi bolo v móde. Poháre, puzzle, leporelá. S odstupom času je nepochopiteľné ako mohla mať taký úspech. Azda pre krásnu postavičku Makovičky s indiánskymi očami a hustými vláskami. Pri postavičke sme s kvalitou začali, ale aj skončili Jedna z nezreštaurovaných častí má dokonca zlú korekciu hlasu s časom... Na digitálnu verziu tohot "kultu" budeme čakať, zdá sa, dlho. (04.06.2010)

Lehce podprůměrný večerníček od jinak mimořádně úspěšného dětského animovaného scénáristy a režiséra. Nevím, ale nikdy mě moc tyto příběhy Makové panenky v červené sukénce tančící mezi květy vlčího máku společně s motýlem Emanuelem nezaujali (možná to bylo jen tím že jsem byl přeci jenom kluk, nebo jsem byl prostě na tyto a jimi podobné příběhy už tenkrát moc duševně a psychicky vyspělí). Připadá mi, jako by byl tento večerníček valnou vetšinou lidí tak trochu možná neprávem opomíjen a zapomenut, ale na druhou stranu si říkám, co by za tento nápad dnešní scénáristé vůbec dali. Netřeba o tom více mluvit, sami víme co poslední dobou vzniká za skvosty a následně běží v naší televizi. (03.09.2006)

Jako malý jsem měl tyhle pohádky na audiokazetě. V televizi, animované, mne až tak nebraly, možná proto, že u adiopohádek člověk zapne fantazii a představuje si věci jinak. Ale přece jenom příběhy jsou veselé - turecký měsíc, který odvezou s tureckým medem mne vždy pobaví, stejně jako náprstek nebo bum bác cibaba prsk. (31.07.2013)

Sice klasika, ale ne taková, jako jiné pohádky. V době sledování těchto příběhů jsem prožíval nejlepší léta svého života. Ano, bylo to samozřejmě dětství. Žádná starost, žádný problém. A tak jsem se mohl soustředit na Makovou panenku. Příběhy postrádaly špetku vtipu, přeci jen se jedná o Večerníček, který by alespoň trochu rozveselení měl obsahovat. Hlas pana Brodského byl milý a pěkný, ale mě to prostě nechytlo, tak jako Pohádky o mašinkách, nebo Krakonoš. Hodnotím, tak jak hodnotím a nikdo mě nepřemluví:-) (24.01.2011)

Je to líbivé a Vlastimil Brodský to namluvil dobře, ale v mých očích tenhle večerníček sráží hrozná uplakanost hlavních postav. Jasně, plakat je lidské a k životu to patří, ale když snad v každém díle maková panenka nebo Emanuel brečí, je to dost opakující se. Naštěstí se ze špatných situací dokáží dostat a dopadne to dobře. Závěr je dost podivný, je jasné, že s příchodem léta bude všechno jinak, ale nejsem si jistý, zda je zrovna tohle to nejlepší řešení. (1 315.) (13.07.2020)