Princezná a pol kráľovstva
Režie:
Karel JanákScénář:
Petr HudskýKamera:
Jan ŠťastnýHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Matouš Ruml, Eva Podzimková, Marek Eben, Jakub Prachař, Maroš Kramár, Veronika Freimanová, Martin Myšička, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, Peter Kočiš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Honza zabije draka a získá princeznu a půl království. A tam, kde jiné pohádky končí, naše začíná. Princezně se totiž obyčejný Honza nelíbí, stejně tak jejím královským rodičům. Neumí se totiž chovat, jeho způsoby vzbuzují všeobecné pohoršení a to není nic proti tomu, když se na zámku objeví jeho rodiče. Princezna si zoufá, král s královnou taky, jenže královský slib je královský slib. Na scénu přichází bývalý princeznin nápadník, panovník sousedního království, sobecký král Egon, který princeznu nechal napospas drakovi. Ta se nechá obelstít jeho výmluvami a odpustí mu. Honza má princeznu upřímně rád a když pochopí, jak je z celé situace nešťastná, svatbu zruší a vrátí se do rodné chalupy. Princezna odjíždí s Egonem do jeho království, jenže tam teprve pozná jeho pravou povahu. Když chce utéct, Egon ji uvězní. Naštěstí se podaří uniknout princezninu rádci, učiteli dvorské etikety rytíři Valeriánovi. Ten věří, že jediný, kdo může princeznu zachránit, je Honza. Dokáže se ale Honza naučit dvorské mravy tak, aby mohl nepozorován vniknout na Egonův zámek a už podruhé princeznu zachránit? To je úkol stejně těžký jako zabít draka, zvláště když Egon nenechal nic náhodě a zatykače na Honzu s Valeriánem visí na každém rohu. Autorem originálního a vtipného scénáře je Petr Hudský, pohádku natočil Karel Janák. V hlavních rolích uvidíme Matouše Rumla jako Honzu, Evu Josefíkovou jako princeznu, Jakuba Prachaře jako krále Egona a Marka Ebena v roli rytíře Valeriána. Pohádka se točila v nádherných lokacích hradu Bouzova a na zámcích Hradec nad Moravicí a Hrádek u Nechanic. (Česká televize)
(více)Recenze (485)
Zpočátku mi to skoro nepřišlo jako pohádka, spíš jako taková bizarní - a asi už tak miliontá - variace na Shawův Pygmalion, jen moderně genderově otočený, kdy tím buranem je muž, nikoli žena. Teprve v momentě, kdy Egon zavře princeznu u sebe a začne ji nutit k svatbě, mi to konečně začalo připomínat pohádku, a můj zájem na sledovaném ději vzrostl, ale stejně jsem se na konci neubránil pocitu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. Ruml mi pro roli Honzy přišel poněkud starý, Prachař je zde coby Egon pozoruhodně ošklivý, (z nich nejmladší) Josefíková se mi zde snad poprvé moc nelíbila (herecky ani vzhledově), a ten Eben je asi fajn, ale spíš tam hrál sám sebe, a je otázka, nakolik se to dá považovat za dobrý herecký výkon. Největší výhradu bych ale asi měl k těm kostýmům, které mě tam dost zarazily - ne že bych byl nějaký odborník na dějiny módy v českých zemích, jen mi přijde, že minimálně od časů S čerty nejsou žerty se šlechta v českých filmových pohádkách obléká jak na dvoře Ludvíka XIV., a mně to přijde jednak už jako strašné filmové klišé, a jednak sorry, ale Bouzov fakt není Versailles a silně pochybuju, že se kdy v Čechách nosily takové šaty, jaké mají herci v tomto filmu (rád se ovšem nechám vyvést z případného omylu). Takže sice třeba ten Ebenův plášť je skutečně nádherný, ale v českých podmínkách mi přijde silně nepatřičný - jen můj dojem, možná špatný, netuším. ()
V rámci režisérových pokusů a omylů, tedy štědrovečerních pohádek za posledních několik let, beru toto jako úspěch, proto po čase přidávám jednu navíc. Velmi povedené propojení humoru a skutečně pohádkového příběhu, který se sice dizajnem nikterak neliší od jiných jeho filmů, ale herecky povedené, skoro všichni. Hlavně má oblíbená Ivana Uhlířová dokázala své malé roli opět dodat vynikající šarm, baví mě s ní každý záběr. Pohádka, na kterou se v tomto ročním období upřímně rád podívám, jak v českém, tak i slovenském znění. ()
Třikrát hurá a pětkrát haleluja, po dlouhé době vtipná pohádka, která není trapná, sexistická, blbá, nudná, není v ní hnusná princezna a odporný princ, nekopíruje stokrát přebrané a navíc dàvá prostor neskonale oklouzlujícímu Marku Ebenovi. ()
Janákův "odborný" výklad postmoderny. A v pohádkovém stylu. Bez čar a kouzel, bez výskytu nadpřirozených bytostí (drak je na úvod zabit jen v literární formě), s důrazem kladeným na absurdnost dění a originalitu postav. Princezně téměř tikají (bio)logické hodiny, Eva Josefíková má na dohled třicetiny, což je pro princezny kritický věk, a kombinace Rum(l) a Prach(ař) je opravdu brilantně odvážně smíchána, čímž se Janákovi coby jednomu z mála režisérů podařilo dostat tyhle dva pány z chvostu žebříčku nejhorších českých herců směrem k nadějným hereckým výkonům, což je záslužný čin. Jiný Kuba, Štáfek, trůní na posledním místě a není mu pomoci. A propíraný Marek Eben svůj kultivovaný projev kultivátora zvládal roztomile. Bizarní je zejména scénka, kdy ve venkovské chalupě učí Honzu dobrým způsobům. Janák dokáže být svěže originální. Přece jen se opravdu nechci dožít Vánoc, kdy desítka neustále reprízovaných pohádek bude okupovat atraktivní vysílací čas. Tahle by v něm měla mít také svoje místo. Začínat tam, kde jiné pohádky končí, je zajímavé pojetí. Zachránce princezny není z nejsličnějších a rázem se ukáže, že je buran a postrádá veškeré urozené způsoby, tudíž nastupuje Marek Eben se svojí etiketou, ke všemu princezna svého statečného Honzu vaginálně ignoruje a dokonce inklinuje, což nebývá u zachráněných princezen tak časté, k bezcitnému a nadutému sobci princi Egonovi ze sousedního království, který stihl přejmenovat vše ve své říši podle svého jména, což zaručuje nejeden vtip a hlášku. Jakub Prachař zdatně konkuruje Kazisvětovi, jeho zábavná slizkost je dokonalá. Tradičnímu pohádkovému pojetí zvoní hrana, Janák s Hudským se vydali svojí tvůrčí cestou. Levně pořízený jejich výlet určitě nebyl, odpustil bych si slabší hudební doprovod Aleše Březiny, v ostatních aspektech jsem byl skvěle pobaven. 10/10 ()
Konečně pohádka a ne píčovina. I když se to snadno splete. ()
Taková ta naše klasika, ovšem nyní s nádhernými zámky. Musím uznat že exteriér je zde vybrán opravdu skvěle. Nicméně taková ta pohádková atmosféra v těchto nových pohádkách stejně chybí. ()
Příjemná česká pohádka. Rád se na ní ještě v budoucnu podívám. ()
Tak toto bolo už niečo celkom iné. "Princezna A Půl Království" sa tohto roku ukazuje ako víťazná rozprávka. Vôbec som to nečakal, ale dostalo ma to do príjemnej vianočnej nálady, má to dobré postavy, skvelý humor a vie presne, čo chce docieliť. Vie to byť možno miestami trošku predvídateľné a sú isté momentky, ktoré sú od začiatku jasné. No napriek tomu nemôžem povedať, že sú to zlé momentky. A najmä si film veľmi dobre robí z toho všetkého sradnu. Egonovo kráľovstvo samé o sebe je veľmi kreatívne spracované. Hlavný hrdina Janko je podľa mňa veľmi sympatický a rovnako aj naša princezná Katarína. Vizuálne je to okey, záverečných 10 minút je super a potom tu máme fakt skvelého padoucha, ktorý si svoju rolu užíva. Ja hovorím, pozrite si to a zasmejte sa. Hodnotenie: B+ ()
Po dlouhé době česká televizní pohádka, která není nudná a otravná. Premisa, že ono „žili spolu šťastně“ není tak jednoduché jak se zdá, a že to zajímavé začíná až tam, kde většina pohádek končí, je výborná. V první polovině, kdy Honza přichází na zámek a těší se na svatbu, je navíc pohádka nečekaně zábavná a vtipná. Škoda, že se laťku nepodařilo udržet i v té druhé, která se ztrácející lehkost, šmrnc a vtip snaží nahradit občas poněkud křečovitými gagy a trapnými stále opakovanými vtípky. Nicméně z českých televizních pohádek posledních let rozhodně jedna z nejlepších. ()
Ze začátku to vypadalo docela nadějně. Honza s obrovskou palicí vypadal jako komiksový superhrdina, jenže to vypadalo, že v dalším kole se bude muset utkat s dvorní etiketou. Příběh pak ovšem překvapivě uhnul, aby ukázal, že největším hlupákem tu je ve skutečnosti zachráněná princezna. Eva Josefíková sice je princeznovsky krásná, ale tady jí scénář hází moc klacků pod nohy. Se scénářem musí zápasit i padouch Jakub Prachař. A hudba ve své všudypřítomnosti dokáže být chvílemi až otravná. Takže zábava převažovala hlavně díky vedlejším postavám, jako je manželská dvojice Ondřej Malý a Pavla Tomicová. ()
Ale proč ne, zase je to aspoň normálka pohádka a pěkné tři hvězdy k tomu. ()
Vtipná pohádka, no a Evička. I když k moderním pohádkám přistupuji s velkou skepsí, tady Ebenova postava a oči slečny princezny zárukou dobře stráveného času. ()
Co se pohádek týče, Karel Janák na nich v posledních letech hodně zapracoval a tak jsem očekával méně tristní zážitek než v loňském roce a určitě nejsem zklamán. U té letošní "Princezny..." mi sedl humor a herečtí představitelé jsou výborní (především Marek Eben), dobří, nebo alespoň nejsou špatní a co hlavně - divák se nemusí za tvůrce stydět, jakou směsici trapností a samoúčelného pitvoření za nemalé veřejnoprávní peníze zase vypustili do světa. Nic světoborného, ale ty tři * jsou více než slušné. ()
Pre mňa milé prekvapenie a vlastne po dlhých rokoch sa podarilo natočiť výbornú vianočnú rozprávku, no nielen výbornú, ale hlavne originálnu, vtipnú, nečakane humornú takým iným spôsobom než sa to od rozprávky vianočného typu očakáva. V tomto prípade teda netreba hľadieť na herecké výkony, hoci Prachař tu u mňa zvíťazil, ale hlavne na scenár, ktorý Petr Hudský napísal naozaj takmer dokonale. ()
Pohádka neměla spád, obsahovala hloupé dialogy, ošklivé kostýmy... Přestože byla pěkně obsazená, v půli jsme přepli na STV1 na Čarovný kamienok se Zuzkou Bydžovskou. Pohádka ještě běží a je, podle očekávání, krásná. Zázraky, dobro, zlo, víly, duchové lesa, nádherná příroda, hudba i důležité poselství. Takže je asi zřejmé, co u mě vede. ()
Tahle pohádka mě bavila. Střídal se humor a napětí a Jakub Prachař v poněkud nezvyklé roli byl přímo egoniální. ()
Vtipný scénář, který vychází z prachobyčejné zápletky, je šitý na míru vystupujícím hercům. Pavla Tomicová s Ondřejem Malým po Vlastnících předvádějí velké herectví i v další okrajové roli. ()
Možná jsem až příliš shovívavý, ale mě tahle pohádka v podstatě mile potěšila. Rozehrává totiž témata, která se v pohádkách většinou příliš neřeší. K tomu dodejme, že vtipy jsou většinou poměrně podařené, kamera podmanivá, herecké výkony slušné, konfrontace světa prostých venkovanů na jedné straně a vybrané aristokratické společnosti na straně druhé rozhodně zajímavá a dobře uchopená. Mezi současnými tuzemskými pohádkovými pokusy, téměř vždy nezdařenými, je to téměř skvost. Všechno v něm funguje jak má, nadsázka je snesitelná, příběh relativně uvěřitelný a přitom dostatečně pohádkový... Trošku na hraně je Egonovo královské velikášství. Například kratičká scéna ze školy je sympaticky osvěžující a upomíná na absurdní kouzlo Třech veteránů či Lotranda a Zubejdy, jinde se ovšem nebezpečně přibližuje prosté trapnosti, byť tuto hranici nikdy vysloveně nepřekročí. Také můžeme velmi snadno především Marku Ebenovi vyčítat jistou prkennost, stačí srovnat například s plnokrevným preceptorem Jana Libíčka v Třech oříšcích pro Popelku, aby to vyniklo v celé nahotě, ovšem Markovo neherectví, v němž silně připomíná svou vlastní roli v soutěži "O poklad Anežky České", může potěšit alespoň osobním šarmem a kultivovaností. Marek Eben zde zkrátka "hraje sám sebe" a to mu jde vlastně výborně... Celkový dojem: 65% ()
Mám z této pohádky podobný pocit jako z Tajemství staré bambitky - originální námět, fajn herecký výběr, narážky na současný svět, ale podobně jako u Bambitky tomu zoufale chybí větší výprava. Hrozně z toho čiší, že jde jen o TV film s nízkým rozpočtem, proto kamera, hudba a vypravování nudí a to je fakt škoda. Velikánská škoda. Takhle to vidím na docela slušnou jednohubku, ale nevím, jestli bych to chtěl vídat častěji. 55% ()
Princezna a půl království zaujme na první pohled zejména díky nevídanýmu námětu, který otevírá pohádkový příběh tam, kde většina podobných filmů končí. Přičteme-li k tomu vesměs civilní herecké výkony hlavních představitelů, z nichž nejvíce vyčnívají Matouš Ruml a Marek Eben, hezkou výpravu a nejednu humorně laděnou scénu, máme co dočinění s jednou z těch povedenějších pohádek, které se u nás netočí každý rok (loňská koprodukční pohádka O zakletém králi a odvážném Martinovi byla příjemnou výjimkou). S jistotou mohu říct, že si tuto pohádku v budoucnu klidně znovu a rád pustím. ()