Princezná a pol kráľovstva
Režie:
Karel JanákScénář:
Petr HudskýKamera:
Jan ŠťastnýHudba:
Aleš BřezinaHrají:
Matouš Ruml, Eva Podzimková, Marek Eben, Jakub Prachař, Maroš Kramár, Veronika Freimanová, Martin Myšička, Pavla Tomicová, Ondřej Malý, Peter Kočiš (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Honza zabije draka a získá princeznu a půl království. A tam, kde jiné pohádky končí, naše začíná. Princezně se totiž obyčejný Honza nelíbí, stejně tak jejím královským rodičům. Neumí se totiž chovat, jeho způsoby vzbuzují všeobecné pohoršení a to není nic proti tomu, když se na zámku objeví jeho rodiče. Princezna si zoufá, král s královnou taky, jenže královský slib je královský slib. Na scénu přichází bývalý princeznin nápadník, panovník sousedního království, sobecký král Egon, který princeznu nechal napospas drakovi. Ta se nechá obelstít jeho výmluvami a odpustí mu. Honza má princeznu upřímně rád a když pochopí, jak je z celé situace nešťastná, svatbu zruší a vrátí se do rodné chalupy. Princezna odjíždí s Egonem do jeho království, jenže tam teprve pozná jeho pravou povahu. Když chce utéct, Egon ji uvězní. Naštěstí se podaří uniknout princezninu rádci, učiteli dvorské etikety rytíři Valeriánovi. Ten věří, že jediný, kdo může princeznu zachránit, je Honza. Dokáže se ale Honza naučit dvorské mravy tak, aby mohl nepozorován vniknout na Egonův zámek a už podruhé princeznu zachránit? To je úkol stejně těžký jako zabít draka, zvláště když Egon nenechal nic náhodě a zatykače na Honzu s Valeriánem visí na každém rohu. Autorem originálního a vtipného scénáře je Petr Hudský, pohádku natočil Karel Janák. V hlavních rolích uvidíme Matouše Rumla jako Honzu, Evu Josefíkovou jako princeznu, Jakuba Prachaře jako krále Egona a Marka Ebena v roli rytíře Valeriána. Pohádka se točila v nádherných lokacích hradu Bouzova a na zámcích Hradec nad Moravicí a Hrádek u Nechanic. (Česká televize)
(více)Recenze (485)
Tato téměř klasická pohádka se mi líbila už při své televizní premiéře. Vždy, když ji opakovali, jsem neodolala a znovu se podívala. Stejně tak i dnes jsem ji dala přednost před detektivkou, seriálem i komedií. Konečně se nešetřilo na kostýmech, výpravě a početném komparzu i neokoukaných hercích. Dostavil se originální nápad a vtipný příběh, protože humor do pohádek patří. Vyplatilo se to, úspěch se dostavil. Bylo to roztomilé a Marek Eben zazářil, protože ta role mu sedla. Škoda, že ve filmu nedostal víc příležitostí. ()
Po propadácích alá Slíbená princezna nebo Kouzelník Žito, které jsem pro jejich širokosáhlý neúspěch ani neviděl, je fajn číst po internetu nejrůznější zvěsti o tom, že se letos konečně dalo na další očekávanou štědrovečerní pohádku dívat. A já se k tomuto názoru mile rád přidávám a přemýšlím nad faktem, že je mnohem jistějším tahem na branku obsazovat sice už postarší, ale talentované herce do rolí princů i hloupých Honzů. Většina pohádek, která strádá po vícero stránkách si podkopává nohy už jen na nesympatických a nezkušených mladých protagonistech, kteří mají být tahounem filmu a ne jeho největší přítěží. A takoví borci jako je Matouš Ruml budou moci hrát vtipné chasníky i ve 40. ()
Pekná rozprávka, plná prekvapení a podprahového humoru. Prachar je skvelý herec. 2 z 5 ()
Pokud si odmyslím scény co vypadají jak Stardance ve středověku tak spokojenost. Akorát nějak nechápu scény kdy se učí tančit chlap s chlapem zatímco v té vesnici byly minimálně 2 ženské, ale co už i Lgbt komunita si musí přijít na své. Konec vyloženě pobavil lepších 60 procent. ()
Námětem dobrá, provedením extrémně slabá vánoční pohádka. Jedním dílem je to dáno zbytečným natahováním scén do nekonečna, hlavně je to ale jakousi sterilitou dialogů a všech pokusů o vtip. Tahle pohádka působí, jako by ji napsal algoritmus podle toho, co se od vánoční pohádky čeká, a herci s tím bojují statečně, ale ani starouš Eben neutáhne svou místy zbytečnou roli. Case in point je jeho pronásledování závěrečné honičky v nosítkách. Dobrej gag, I guess, ale pro film naprosto zbytečnej. Pohádka taky vůbec nedává prostor hlavní dvojici, aby mezi nima vznikla nějaká chemie, takže princezna nakonec skončí s buranem jen proto, že to není kretén a to ten druhej nýmand naopak je. Honzova role v celym příběhu myslim nejlíp shrnuje můj problém s timhle snímkem – jeho zlatý srdce není přirozenou vlastností jeho postavy, nýbrž scenáristickou nezbytností. ()
"Krásné begonie." "Tady jim říkáme egonie." Super scénář. ()
Nepadnoucí, ahistorické kostýmy, netalentovaní, necharismatičtí herci, Marek Eben, který hraje sám sebe a příliš jednoduchý děj, který se postupem času stával až nesnesitelně nudným. Samozřejmě je to lepší, než Kouzelník Žito z minulého roku, přinejmenším jsem u toho neměla tentokrát chuť prokopnout obrazovku, ale bez nápaditého scénáře a bez jediného výrazného herce, se to stejně řadí do těžkého podprůměru. ()
Zlatej střed, který po minulým propadáku působí jako ohromná krasojízda, kde vše klape. Úplně hotovej jsem z toho nebyl, ale rád jsem uviděl zase pro změnu pány herce, kde Ruml převyšuje ostatní a moc rád jsem viděl můj milovaný Bouzov, takže letošní povinnost vůči diváku česká televize splnila a neurazila. ()
Ani s lepším hereckým obsadením si neviem predstaviť, že by som dal lepšie hodnotenie filmu, ktorý je zmesou všetkých rozprávkových klišé, ktoré tu už vo všelijakých podobách boli niekedy vyrozprávané alebo ukázané. Je tam aj niekoľko momentov, ktoré dokážu upútať pozornosť ale s takým dobrým hereckým obsadením by som na rok 2019 čakal predsa len trocha viac. 38% ()
Je to vlastně obrácená Pretty Woman. Dobře tu funguje guru Marka Ebena, ultraslizký Egon Jakuba Prachaře i princezna Eva Josefíkové. Matouš Ruml mi v první fázi balíka přišel překvapivě hodně nejistý, v druhé půlce to bylo lepší. Hlavně tu ale nechybí humor, jeden zvrat navíc a fajn herci menších rolí, takže po nějaké době zase jedna celkem pěkná pohádka. ()
Spíš než jako pohádka, tak mi to přišlo jako pokus o komedii v pohádkovém prostředí. Celý film stojí na humoru, a je tomu uzpůsobeno i obsazení. Parodují se klasické zaběhlé pohádkové pořádky, a jak je zmíněno i v samotném začátku filmu, tak se začíná vlastně pohádkovým koncem. Postavy jsou některé více, některé méně vtipné. Stejně tak i samotné vtipy, něco lepší, něco horší, nic, co by vás odrovnalo, nic, co by vás urazilo. ()
Moderná rozprávka je niečo celkom iné ako klasická rozprávka, ale táto sa celkom dala vydržať. Namiesto meča sa bojuje Thorovým kladivom a namiesto hrdinstva a boja s drakom sa rieši hlavne etiketa. No a kto iný ako (dosť trápny) Marek Eben by mal etiketu vyučovať. Malé plus má u mňa film za kult osobnosti a prvomájové oslavy, za čo by v minulom režime určite neprešiel cenzúrou. –––– Nemlať těma dveřma! Kdo to má pořád spravovat? ()
Až bych řekl nečekaně pozitivní překvapení. V pohodě se na to dalo dívat. Herci v klidu, Marek Eben si jel to svoje - originálně to oživil :) . Kostýmy pěkné, atraktivní lokace, dokonce sem tam chytrý odkaz ("oni to kontrolují"). Karel Janák umí dát do současné pohádky zábavný nadhled. Kdyby ještě dotáhl určité věci..., ale na dnešní pohádkovou dobu je to takřka zlaté. 66%. ()
Dlouho se mi nestalo, že by mi na pohádce nejvíc vadila hudba. Se vší úctou k panu Březinovi, tahle hudba byla příšerně otravná. ()
Matouš Ruml je sympaťák. Za mě jeden z mála současných herců mladé generace, který není otravný. Čekám, kdy mu někdo napíše opravdu výbornou filmovou roli (s lepším účesem). Tmavovlasý Prachař je tu správně slizký, světlovlasý Eben hraje sám sebe (což ale v kontextu postavy dbající o etiketu není negativum) a celé to má takový nadhled a vtip. Ne, že bych se za břicho popadal, ale ten drobný úsměv tam stále byl. ()
Karel Janák kdesi v rozhovoru publikoval desatero zásad vánočních pohádek a taky přiznal, že sleduje komentáře diváků. Výsledky se promítly do jeho nové pohádky, která je tak opatrná, až je vlastně zoufale nudná. Není to žádný trapas, ale i Janákovi už se povedly lepší... (Meta povedeného Korunního prince zůstala v nedohlednu, člověku se snad i zasteskne po živosti a vtipu méně povedené Princezny a písaře, odkud si mimochodem letošní pohádka půjčuje repliku o provdávání princezny proti její vůli) A to námět sliboval opravdu originální příběh - aby skončil dokonalou domestifikací originálního Honzy a poučil děti - přizpůsob se ostatním a bude z tebe král. Kostýmy jsou celkem povedené, ale ty umělé květiny hyzdící princezniny a královniny toalety by kostýmérka měla nosit za trest nejmíň do dalších vánoc. I hudba by byla hezká, kdyby nezněla pořád a nedovysvětlovala, na co že se vlastně koukáme. Schválně, dostane Karel Janák další šanci nebo bude příští rok zdolávat prokletí štědrovečerní pohádky někdo jiný? ()
Nové Vánoční pohádky jsou již mnoho let jistou sázkou do loterie. A stejně jako v ní ve většině případů nevyhrajete a odcházíte naštvaní, že to opět nevyšlo. V lepším případě odcházíte v kapse s pár korunami. Zde to bylo na stav "odnesl jsem si pár korun" aneb šedivý průměr, ale stravitelný. Samotný základ pohádky je novátorský přeci jen vše končí "chuďas zabil draka, dostal princeznu a stal se králem ááá tečka". Zde se řeší to poté, že ne vždy se musí nastávající princezně líbit, že u dvora to také není žádný med atd.. Koncept naruší princ Egon, ač to ještě není taková tragédie. Co se vtipu týče, tak občas je zde zábava a jindy zase trapnost, ale to už jsem si zvykl. Herecky mne ústřední dvojice vcelku bavila, ale hlavně zde exceluje Eben. Suma sumárum slušná pohádka, ale i tak dávám průměrné 3z5. ()
Zajímalo by mě jestli si ti český (NE)herci vůbec někdy čtou ten scénář jestli se tomu dá vůbec tak říkat. A to jsem vydržel jen 5 minut možná ani ne. Hrozná sračka. ()
Ebenův výkon sice nebyl nic extra, ale ještě se dle mne dal označit výrazem " příjemně civilní". Pohádka jako taková celkem originální a v ukrutně slabé konkurenci nepřekvapivě vyčnívá. Ale nepovažuju za nějak skvělé, že její největší předností je, že není tak špatná jako dřívější pohádky. ()
Princezna a půl království je pozoruhodným snímkem, i když nijak nepřekračuje hranice svého žánru. Vcelku pevně se v něm drží a užívá známých postav a jasně daných charakterů, které ale naopak od jejích předchůdců dál rozvíjí. Tématicky se pak vcelku nevšedně otírá o kult osobnosti, naznačuje rozkol mezi životem nižší a vyšší třídy a velmi nesugestivně se snaží naučit základům etikety. Vyniká primárně skvělou režií, kde režisér Karel Janák dokazuje svůj cit pro budování tragikomických situací. Činit tak může díky výbornému scénáři Petra Hudského, který byl sice avizován jako vtipný, což možná chvílemi je, spíše se ale dá označit za edukativní a primárně neobyčejný, hlavně s nebývale příjemným a svižným tempem. Zatímco monotematické charaktery, výjevy a závěry zůstaly zachovány (sedlák vs. namyšlený princ – hádejte, kdo vyhraje), Hudskému se povedlo od toho odprostit a představit scénář, který mimo toho tématizuje několik soudobých jevů a dělá z nich téma hlavní. Tím se snaží právě cílové diváky – děti – pomocí pohádky přimět vnímat svět okolo sebe trochu jinýma očima než dosud. Scénář je plně funkční a škodí mu snad jenom to, že si pohádka jako žánr drží právě své dané charaktery, což se těžko mění, a druhak vcelku nelogická časová smyčka, kdy se sice spěchá, aby se zachránila princezna, ale vlastně to vypadá, jako by si postavy smyčku neuvědomovaly, když zbytečně zastavují na každém druhém kroku. Třetí důležitou složkou snímku je kamera. Poprvé se k pohádce postavil známý kameraman Jan Šťastný, absolvent pražské FAMU, který je svojí prací vcelku specifický a vyniká zúčastněnou a živou kamerou, která je v pohádce vcelku nezvyk, naopak se spíše hodí pro soudobá a aktuálnější témata. To ostatně Šťastný potvrdil svojí prací na seriálech Okresní přebor, Lajna či ve filmu Domácí péče, za kterou byl nominován na Českého lva. Zatímco dosud byla zvyklostí spíše nepříliš dramatická kamera, která se drží od příběhu vcelku stranou, představil Jan Šťastný zcela nový pohled, kdy může být kamera i samotným tvůrcem děje a jedním z posuvníků divákova myšlení. Herecky sází Janák na osvědčené tváře, se kterými už zpravidla spolupracoval na svých předchozích televizních pohádkách, jako Matouš Ruml, Eva Josefíková, Maroš Kramár či Veronika Freimanová. Novou tváří se však Jakub Prachař, který se vám zprvu zdá ve své roli naprosto otřesný a vůbec ne na svém místě, ale jak čas plyne a snímek postupně začíná odhalovat kult osobnosti jeho postavy, namyšleného prince, ukazuje se, že jeho přehrávání ve skutečnosti mělo svůj smysl a nebylo přehráváním hereckým, nicméně jakýmsi přetvařováním a přehráváním jeho postavy. Ve chvíli, kdy se tento fakt opodstatní, začíná divák na postavu nahlížet jinak a pokud mu doteď přišla nepříjemná, začíná se jí vcelku i bát. Tomu nahrává právě Šťastný svou skvělou kamerou, kdy jediného Prachaře snímá z podhledu, zatímco všechny ostatní pak v rovině očí nebo seshora. Princezna a půl království představuje mnoho nového a svým námětem, kamerou a režií v žánru televizní pohádky vyniká. Ač se samozřejmě v jistých ohledech dívá zpátky do minulosti a občas kopíruje jisté motivy, přesto přináší něco, čím je bez nejmenšího problému sledovatelná jak malými diváky, tak těmi staršími. Objevuje Marka Ebena, který mimo to, že skoro hraje sám sebe v roli učitele etikety, jako mistra hereckého timingu. Nabízí také skvěle napsanou, zrežírovanou a zahranou tragikomickou scénu svatby v pojízdném kočáru, která je jedním z vrcholů české televizní pohádky posledních let několika let. () (méně) (více)