Komentáře uživatelů k filmu (2)

  • tomtomtoma
    ****

    Stimulantia je příjemně odlehčeným povídkovým filmem. Skladba je pestrá, přístup je nezávislý, odstíny vnější motivace jsou rozhodující. Stimulantia je díky své rozmanitosti ozvěnou svobodomyslnější atmosféry šedesátých let. Ingrid snadno předčí Ingmara, bezstarostná lehkost je důvodem k radosti a veselí. Hans Abramson začíná svým dokumentárním NÁLEZEM původu Charlese Chaplina a zaujme především křivkami omšelosti. Jörn Donner potěší svou představou novodobé pornografie BYLI TAM DVA MILENCI, ve které září Harriet Andersson a Sven-Bertil Taube v neustálém oddalování aktu. Lars Görling se ve STŘETECH přes Wittgensteina dostává k opojení rámusu motorů v salvách francouzského okruhu smrti Le Mans. Ingmar Bergman překvapí svým malým synkem DANIELEM, i když jeho domácí video upoutá jen občasně kreativní obrazovou kompozicí. Arne Arnbom si užívá klasiku a operní árie švédské zpěvačky BIRGIT NILSSON. Dvojice Hans Alfredson (hraje též roli advokáta Jacoba Landeliuse) a Tage Danielsson se kochá rozvernou smyslností Honoré de Balzaca ve CNOSTI CNOSTÍ. Lena Granhagen v roli pradleny Sofi Lundblad má skutečně poctivé důvody ke svému rozhodnutí. Gustaf Molander přispěl nejdelší prací podle Maupassanta. Jeho NÁHRDELNÍK má nejironičtější vyústění touhy po přepychu vyšší vrstvy. Ingrid Bergman a Gunnar Björnstrand v rolích manželů Mathildy a Paula Hartmanů obveselí svým nasazením i desetiletým očistcem. Radostí k pohledání je i Gunnel Broström v roli Mathildiny vznešenější přítelkyně Jeanette Ribbing. Poslední střípek mozaiky přidal Vilgot Sjöman. Erotické chvění ČERNOŠKY VE SKŘÍNI je imaginační hrou. Lars Ekborg (pan Švéd), Inga Landgré (paní Margareta Švédská) a Glenna Forster-Jones lechtivě dráždí libido v hravosti i pokušení. Stimulantia není nezbytně nutným filmem ke shlédnutí ani pro fanoušky Ingmara Bergmana. Ingmar odpustí, ale vrcholy jsou jinde. Jako zajímavost film potěší svým připomenutím ducha doby.(30.1.2019)

  • Bernhardiner
    ***

    Osm filmových kousků od celkem devíti režisérů o věcech, které režiséry nebo jejich filmové postavy stimulují. Celkem milé, občas i dost zábavné, ale nic světoborného. Zatímco třeba pro Hanse Abramsona je stimulem humor Charlieho Chaplina, a proto se vydává hledat jeho londýnské rodiště, Ingmara Bergmana nejvíce stimluje jeho dvouletý syn. Hrané filmy ale vypadají mnohem zajímavěji, jako například setkání Harriet Andersson a Sven-Bertila Taubeho za účelem knullování nebo "znásilnění" Leny Granhagen. V nejvážnější a zároveň nejdelší povídce o příliš drahém náhrdelníku exceluje Ingrid Bergman a Gunnar Björnstrand. Pro fanoušky Ingmara Bergmana a staré severské kinematografie vůbec je to záležitost, kterou stojí za to vidět. 70%(12.12.2015)

 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace