Poslední relikvie

Můj teprve třetí estonský film. Doporučuji si přečíst na dabingforu pozadí vzniku české verze, k níž písničky moc pěkně nazpíval Karel Černoch (z dabérů jsem poznal jen Schánilce a Fišera). A k filmu: Je to dost spletitý příběh, s mnoha dobrodružnými prvky charakteristickými především pro padesátkové a šedesátkové historické francouzské filmy. Což také znamená, že se tam toho děje hrozně moc, a pomalu to utíká. Za srdce mě to nevzalo, jak píše i kolega, to znovuzrození bylo nějak podivné. Ingrīda Andriņa je moc půvabná (a ukáže obě bradavky). (02.06.2018)

SPOILERY Ono je to sice úsměvně naivní, ale přece jen si to nedokáže vybrat, jestli je to muzikál (ty folkové písničky byly jak pěst na oko), kritikou církve, oslavou svobodného života, bojem sedláků proti pánům, nebo čistě romanticko-dobrodružný snímek. A tak je to vše, a nic, s pár neuvěřitelnými scénami a střihy, myšleno, že jen nevěřícně kroutím hlavou, co zase se na scéně objevilo a proč (třeba Agnes doběhne ke klášteru, buší, střih, a jsme někde jinde; chlapa zabijí a hodí do vody, střih, děj běží dál a dál a dál, a pak najednou uzdravený muž děkuje nějakému lesnímu mnichovi za záchranu a uzdravení - kam se hrabou japonské filmy; když je potřeba, vždy se objeví nějaká pomocná ruka, tajná chodba, cokoliv; kámoš hlavního hrdiny popojíždí na koni před branou kláštera celou noc, aby byl k dispozici... atd.) A i ta Agnes tedy vypadá jak vyžilá Němka, co si budeme povídat. Ani mnoho mysteriózna zde není, relikvie vlastně nakonec nijak nepomůže, na to, kolik se kolem ní děje nepravostí a že je vlastně středobodem vyprávění. Takové - pomoz si sám, nikdo jiný ti nepomůže. Klasická klišé v nazírání boje spodiny s vrchností, jak se chová církev apod. Nebýt to historická relikvie sama o sobě, tenhle film, tak bych asi měl problém jej brát vážně, a ne třeba jako parodii (22.04.2018)

Úsměvně naivní, ale milý romanticko-dobrodružný příběh s bohatýrským rukopisem a nádhernou Ingrinou Andrinou, která dokonce podstoupila až nesovětsky odvážnou scénu. :D Film je pochopitelně poplatný režimu, takž se divák dočká otevřených útoků na církev a boje obyčejného lidu proti tyranii mocných, ale v konceptu v jakém je snímek pojat podobné věci neurazí, protože tolik nebijí do očí. Příjemné pokoukání. 70% (16.10.2012)

Reziser grigorij Kromanov nie je v SR a CR znamy, o to viac sa mi ale oplati objavovat filmy neznamych reziserov. Tento sovietsky film zobrazuje slusnym sposobom stredoveke pomery v Estonsku. Estonska sovietska socialisticka republika bola vtedy sucastou byvaleho ZSSR a reziser evidentne nechcel ist do konfliktu s uradmi ohladom konfliktnych tem /sovietizacia po roku 1945, kolektivizacia, deportacie NKVD/, taxi zvolil nekonfliktnu temu. Zvolil vyborne, natocene je to na urovni, dialogy super, ani som poriadne nevedel, o ktore storocie v stredoveku ide : 95 % (14.02.2021)

Na film mám, nepopírám - možná vzpomínkovým optimismem zamlžený dojem že film byl bezva -, tedy po těch letech už jen spíše pocit...tak jsem dal dal repete po 40 letech a nedá se to brát vážně... (02.03.2014)

Milé děti, v sedmdesátých letech existovalo v Praze na Václaváku kino Hvězda a to se od spousty ostatních lišilo tím, že bylo takzvaně "nepřetržité" - tj. zaplatili jste obvyklou cenu lístku (něco mezi 5-10 Kčs) a pustili Vás do sálu kdykoli a odejít jste mohli také kdykoli - když jste dorazili na film uprostřed, tak jste holt počkali na konec, pak byla 5 min přestávka a film pustili znovu od začátku - a tak to fungovalo tuším denně od 10h dopoledne do 18h večer. Dneska by to asi byl hlavní stan bezdomovců, ale tehdy se nepamatuji, že by se tam podobné typy vyskytovali - většinou spíš děti za školou a dvojičky puberťáků. No a tam jsem jednou (pravděpodobně taky za školou) asi 3 a půkrát shlédla výše uvedený film. První "ruský" film bez tanků v mém životě a navrch ta romantika! (01.11.2013)

Já jsem si myslel, že nesmrtelnými filmovými hrdiny jsou posedlí jen Američani. A ahjle - Sověti se taky dokázali vyznamenat. Já jsem tomu také nemohl věřit (SPOILER): Gabriel dostane kudlou do zad od svého nevlastního bratra a je shozen do jezera. Ale za chvilku Gabriel děkuje za záchranu stařečkovi, který se tam nějakým zázrakem objevil a poté jsme ho ve filmu již neviděli. Samozřejmě není třeba dodávat, že Gabriel je hned zdravý jako rybička. Pak samozřejmě přemůže nejméně dvě desítky chlapů. Navíc filmový architekt si také dal záležet - některé ty dřevěné domečky mi připomínaly Asterixe a Obelixe. A abych nebyl jen negativní, film se může chlubit dvěma přednostmi. Nebudu tady prozrazovat, které to jsou, snad jen že ti bystřejší je mohou odhadnout podle šestého obrázku v galerii. 40% (24.09.2014)

Úsměvně naivní příběh podle historické novely. Nic moc. (10.11.2022)

No ty hudební sekvence si mohli nechat od cesty. Za ty jde dvacítka dolů. Ale jinak, co si pamatuji, ta se to líbilo mně i všem mým známým. To víte, klučiska, to bylo něco pro nás. Dobrodružství, rvačky, zajetí, útěky, no neberte to, když je vám dvanáct a na ženské ještě nemyslíte. Nu, nyní jsem se podíval po letech zase a musím říci, že to nic na svém kouzlu neztratilo. Takže za sedmdesát. *** A PŮL (13.05.2019)

Dobrodružně-historicky laděný příběh o relikvii, která je symbolem staré doby. Z ideologického hlediska zneužitá tematika historie, mohla sloužit jako argument pro budování nového sovětského řádu, avšak estonské reálie (např. prostřednictvím hudby) se snaží toto vyvážit. --- Oprava či spíše doplnění. Po mailu zaslaném uživatelem MeGab(-em) - zdá se jako člověk velice zasvěcený - jsem poněkud znejistěl ve svém úsudku. Je možné, že co se na první pohled jeví nějak, může se ukázat pravým opakem:). Musím tento film ještě jednou vidět. Proto se prozatím vzdávám hvězdičkového hodnocení, které bylo původně za 3 hvězdy. Děkuji tímto MeGabovi. (14.10.2015)

Hledáte-li historizující romantický příběh, jste na správném místě: Hrdina je pohledný, málomluvný, odvážný a obětavý, přestože k tomu nemá důvod, a ještě k tomu nedbá na logiku ani fyziku. Hrdinka je krásná, svéhlavá a ráda se nechává zachraňovat, přičemž odměna je přesně taková, jakou byste čekali. Padouši jsou pak odporně rusovlasí, mluví s německým přízvukem, nebo bláhově stojí proti vůli lidu modlíce se fanaticky k Bohu. Ale přeci nic není takové, jak se zdá na první pohled, neboť celkové vyznění je libě nejednoznačné, dav se chová negativně, ať mu scénář přitakává, či nikoli a vzdor roku natáčení téměř nikde nenajdete ani stopu po jakékoli ideologii. Je mi to záhadou, ale dobře jsem se bavil. (24.04.2018)

Film bych považoval za velmi cenný hlavně v historickém kontextu. Na některé slabé momenty příběhu (zvláště zmrtvýchvstání hlavního hrdiny) bych pohlížel shovívavě. Je to především estonský film a sovětským schvalovačům se asi taková proticírkevní agitka líbila natolik, že v ní i nechali na tu dobu neuvěřitelně odvážnou erotickou scénu. Je samozřejmě s podivem, že po přeplavání řeky si potřebovala usušit šaty pouze hlavní hrdinka, nikoliv už její partner. Velmi se také povedla ústřední píseň - v českém podání Karla Černocha obzvlášť. Představitelka hlavní role - oči jsem na ní jako kluk v kině mohl nechat. Akorát mi není jasné, jestli ten klášter na obzoru pár set metrů za tím kamenným křížem je nebo není kulisa. Asi ano..... (13.05.2017)

Aby nedošlo k nedorozumění - film není sovětský, ale estonský..., že v té době bylo Estonsko nedobrovolně v SSSR je už jiný příběh. Podívejte se na jména herců. Jde o příjemný film v dobrodružném historickém žánru (byť hodně proticírkevní) s krásnými písničkami Karla Černocha (v české verzi) Normálně bych dal za 4, z nostalgie musím dát 5 bodů. (11.09.2017)