Reklama

Reklama

Poslední relikvie

  • Estonsko Viimne reliikvia (více)

Obsahy(1)

Středověký milostný příběh na motivy historické novely (The last days of Pirita monastery) autora Eduarda Bornhöheho.
Doba sužovaná množstvím rebelií, Piritský klášter zasvěcený Sv. Brigittě se snaží zajistit bezpečnost relikviím zde uloženým. Jistý šlechtic přislíbí svou pomoc klášteru, avšak za cenu získání chráněnky, krásné Agnes, která je k jeho nelibosti beznadějně zamilována do pohledného dobrodruha. Klášteru nezbývá nežli rozehrát dvojí hru... (Ajay)

(více)

Recenze (13)

evangelik 

všechny recenze uživatele

Film bych považoval za velmi cenný hlavně v historickém kontextu. Na některé slabé momenty příběhu (zvláště zmrtvýchvstání hlavního hrdiny) bych pohlížel shovívavě. Je to především estonský film a sovětským schvalovačům se asi taková proticírkevní agitka líbila natolik, že v ní i nechali na tu dobu neuvěřitelně odvážnou erotickou scénu. Je samozřejmě s podivem, že po přeplavání řeky si potřebovala usušit šaty pouze hlavní hrdinka, nikoliv už její partner. Velmi se také povedla ústřední píseň - v českém podání Karla Černocha obzvlášť. Představitelka hlavní role - oči jsem na ní jako kluk v kině mohl nechat. Akorát mi není jasné, jestli ten klášter na obzoru pár set metrů za tím kamenným křížem je nebo není kulisa. Asi ano..... ()

Kkahunaa

všechny recenze uživatele

Dobrodružně-historicky laděný příběh o relikvii, která je symbolem staré doby. Z ideologického hlediska zneužitá tematika historie, mohla sloužit jako argument pro budování nového sovětského řádu, avšak estonské reálie (např. prostřednictvím hudby) se snaží toto vyvážit. --- Oprava či spíše doplnění. Po mailu zaslaném uživatelem MeGab(-em) - zdá se jako člověk velice zasvěcený - jsem poněkud znejistěl ve svém úsudku. Je možné, že co se na první pohled jeví nějak, může se ukázat pravým opakem:). Musím tento film ještě jednou vidět. Proto se prozatím vzdávám hvězdičkového hodnocení, které bylo původně za 3 hvězdy. Děkuji tímto MeGabovi. ()

Reklama

dopitak 

všechny recenze uživatele

Můj teprve třetí estonský film. Doporučuji si přečíst na dabingforu pozadí vzniku české verze, k níž písničky moc pěkně nazpíval Karel Černoch (z dabérů jsem poznal jen Schánilce a Fišera). A k filmu: Je to dost spletitý příběh, s mnoha dobrodružnými prvky charakteristickými především pro padesátkové a šedesátkové historické francouzské filmy. Což také znamená, že se tam toho děje hrozně moc, a pomalu to utíká. Za srdce mě to nevzalo, jak píše i kolega, to znovuzrození bylo nějak podivné. Ingrīda Andriņa je moc půvabná (a ukáže obě bradavky). ()

plechulka

všechny recenze uživatele

Milé děti, v sedmdesátých letech existovalo v Praze na Václaváku kino Hvězda a to se od spousty ostatních lišilo tím, že bylo takzvaně "nepřetržité" - tj. zaplatili jste obvyklou cenu lístku (něco mezi 5-10 Kčs) a pustili Vás do sálu kdykoli a odejít jste mohli také kdykoli - když jste dorazili na film uprostřed, tak jste holt počkali na konec, pak byla 5 min přestávka a film pustili znovu od začátku - a tak to fungovalo tuším denně od 10h dopoledne do 18h večer. Dneska by to asi byl hlavní stan bezdomovců, ale tehdy se nepamatuji, že by se tam podobné typy vyskytovali - většinou spíš děti za školou a dvojičky puberťáků. No a tam jsem jednou (pravděpodobně taky za školou) asi 3 a půkrát shlédla výše uvedený film. První "ruský" film bez tanků v mém životě a navrch ta romantika! ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

No ty hudební sekvence si mohli nechat od cesty. Za ty jde dvacítka dolů. Ale jinak, co si pamatuji, ta se to líbilo mně i všem mým známým. To víte, klučiska, to bylo něco pro nás. Dobrodružství, rvačky, zajetí, útěky, no neberte to, když je vám dvanáct a na ženské ještě nemyslíte. Nu, nyní jsem se podíval po letech zase a musím říci, že to nic na svém kouzlu neztratilo. Takže za sedmdesát. *** A PŮL ()

Galerie (25)

Zajímavosti (7)

  • Ruský dabing texty písní poměrně dost zcenzuroval a z něj pak také vycházel i ten český. V něm minimálně píseň "Põgene, vaba laps", v překladu "Uteč, svobodné dítě", nazpíval Karel Černoch. (MeGab)
  • Písně z filmu byly a dodnes jsou v Estonsku oblíbené, neboť je do nich vepsána obrovská touha Estonců po svobodě, po osvobození jejich země a národa od okupanta, jímž bylo v době vzniku filmu Rusko, potažmo Sovětský Svaz. Vyznění textů nebylo náhodné. Jejich autor Paul-Eerik Rummo je psal v srpnu 1968 za poslechu rušeného zpravodajství BBC během tehdejších událostí v Československu. (MeGab)
  • V Itálii a Jižní Americe bylo promítání filmu zakázáno. (MeGab)

Reklama

Reklama