Lžička

Obyčejná plastová lžička klame tělem. Tvářit se bezvýznamně a neškodně jí ale může procházet jen do chvíle, než na ni svůj pronikavý pohled vrhne Laila Pakalniņa. Lotyšská samorostka světového dokumentu dobře ví, kolik paradoxního úsilí musí lidé i stroje investovat do výroby nádobí na jedno použití, a proto se nedokáže ubránit krutému úsměšku. Vždyť umělohmotný sluha naposledy vydechne jen krátce poté, co jeho život konečně začal dávat smysl. Dokument beze slov, v němž humor vychází z překvapivých možností filmového jazyka, pěje smuteční píseň za ornament zbytnělé civilizace: kus laciného plastu, který snad již brzy bude na vymření. (MFF Karlovy Vary)