A Casa
The House
The House
Obsahy(1)
Filmové podobenství, které komunikuje s divákem namísto slov pomocí obrazu a zvuku. Nemá souvislý děj, nevypráví ucelený příběh a celé se odehrává na jednom místě, a tím je Dům. Ten představuje svět a jeho obyvatelé jsou lidmi obecně. Film nadčasově zobrazuje stav dnešní společnosti. Ukazuje nefungující komunikaci mezi jejími jednotlivými členy, neschopnost navazovat a udržet si vztahy, lhostejnost ke všemu a všem, nedůvěru, samotu, utápění se ve vlastním zmaru, pasivitu, nenasytnost a s ní související konzumní způsob života, střet generací, zapomínání na skutečně důležité věci jako jsou radost se ze života, usměv, sebeironie, nedocenění toho, co člověk má, zhouba, kterou si je lidský rod sám sobě schopný přivodit a mnoho dalších témat. To vše zahaleno do roušky nejasných či polovyřčených náznaků, výjevů, abstraktních a surrealistických obrazů, a divákovým jediným vodítkem je schopnost vlastní interpretace. (Sarkastic)
(více)Recenze (8)
Najlepšie zahraná opica a poopičné stavy aké som kedy videl! S takým typom by sa dobre kalilo, pretože by som nebol jediným pitomcom a hovadom na párty. Za to je tá jedna hviezdička. Ale dve hodiny čumieť na jedno nudné ničovaté nič!?? Dve hodiny počúvania vrzgotu, šramotu, dupotu, klopotu, cupotu, holubích krídiel pleskotu a ja neviem ešte čoho všetkého, ale i tak ma najviac vytáčalo to jeho debilné preglganie! Za to by som mu rozbil držku!! Myslím si, že päťhviezdičkoví by mali zmeniť svojho dílera ! ()
Film ma bezesporu umeleckou hodnotu, zajimavy vyber hercu (postav) a zahadnou atmosferu stareho domu. Verejne se ale priznavam, ze jsem nebyl naladeny na Bartasovu strunu a byl jsem pramalo motivovan, hledat ve filmu vyznam toho, co nam chtel tvurce rict. Predstava, ze bych film musel videt jeste jednou je desiva. Vlastne ani nevim, proc jsem pri hodnoceni tolik velkorysy. ()
Redukcionismus byl poslední velký sen 20. století. Omezit množství prvků, které se přiberou do hry, redukovat kontrast. Snad se pak dílo prohloubí, bude nutnost obezřetněji nakládat s prostředky, přitáhne to pozornost jako meditace. A ano: zapuštění se, kontemplace, zpomalení. Ale na druhé straně už pokukuje manýra, vyprázdněnost a homeopatická dávka výrazu. Podobně po 25 letech zestárl Namai. Rodokmen má v Tarkovském a východní filmařské škola (napadlo mě i Sapekhuri), mystérium je téměř hmatatelně přítomné, a to takřka neustále. Ale takřka každý záběr, ba scéna, jsou taky přefouknuté k prasknutí onou manýrou. Obrazy překrásné, chudáci holubi! Chudáci statisti. Podobně pitomý měl dům Malle v Black Moon. Ten se ale nebral tak smrtelně vážně. ()
Jistě má tenhle film nějakou uměleckou, filozofickou hloubku... A nepopírám, že mě podobné filmy zajímají. Ale já se tak nudil! Ono se tam vlastně nic neděje - sice dost podivným a někdy zajímavým způsobem - ale většinu zaplní statické záběry na někoho, chůze někam, něco dělané pomalu a pořád dokola a pohledy do blba. Za tu šouravou chůzi, kterou vesměs všichni provozovali jsem je měl občas chuť proplesknout. ()
Few of us a Trys dienos bolo moje prvé stretnutie s Bartasom. A Casa je ale na mňa príliš. Príbeh, ktorý je strašne rozobratý, miestami veľmi abstraktnými obrazmi dáva zmysel až pri konci, ak vôbec. Keď to poviem zjednodušene, pôsobí to na mňa ako podaktoré súčasné umenie, ktorému však málokto rozumie. Nehovorím nie, ale toto nie je môj šálok kávy. ()
Galerie (2)
Photo © Madragoa Filmes
Reklama