Smrt a dívka

paradna vec. polanski vie bez problemov rozohrat napinavu hru na divakove nervy a na to, aby bol uspesny nepotrebuje ani niekolko sto milionove rozpocty. staci mu na to jeden dom, jedna miestnost a trojica kvalitnych hercov. hlavne ben gandhi kingsley predvadza strhujuce kreacie, kto videl jeho vrcholiacu rec nad utesom urcite vie o com hovorim. opat takmer na plny pocet. (09.11.2007)

Vynikající konverzační thriller, který spolehlivě drží diváka v nejistotě - především díky excelentnímu hereckému výkonu Sigourney Weaver, která se velmi přesvědčivě drží na hranici mezi osobou s traumatem, která touží po pomstě, a bláznem. Polanski mě osobně ještě nikdy úplně nenadchnul (a nepodařilo se mu to ani tentokrát), tento film na mne alespoň nepůsobil tak chladně a bezemočně jako jeho ostatní díla. Death and the Maiden určitě stojí za pozornost. (12.09.2010)

I drama může být být silným filmem. Předpokladem ovšem je schopnost vnímat víc než vnějškovou skutečnost. Mnohdy inflační bouřlivost vnějších efektů akčního nebo dobrodružného filmu rovnomocně nahrazují časté záběry-detaily do tváří protagonistů, vyhraněná, zvraty a gradacemi naplněná fabule, následně i námět a scénář a posléze režie a herci, kteří tak velkou zátěž dokáží na úrovni zvládnout. Určitě se jedná o jednu z nejnesnadnějších, ne-li vůbec nejnesnadnější výzvu pro každého velkého herce. Zdar je doprovázen jakousi niternou samozřejmostí divákova zážitku, z níž se ovšem v žádném případě nevytrácí směs napětí, očekávání a vychýlení, daného mírou meznosti zobrazované situace i příběhu jako celku. Jakkoliv nechci oslabovat sílu a hloubku Kingsleyho výkonu, není možné ani zapomenout na výkon třetího do party - Stuarta Wilsona. To nejpodstatnější na filmu ovšem nejsou ani mistrovská kamera, ani rafinované gradace děje včetně rámující koncertní scény, ale téma samo. Otázka akceptovatelné míry váhy trestu a pomsty, limitů šance na spravedlnost oběti, která získala možnost být trestající rukou osudu, nikoliv rutinního kolečka policejně justiční mašinérie. Lustrační trauma české společnosti činí tuto okolnost zvláště palčivou. A takto vyvolaný nemilosrdný zážitek zvláště nezapomenutelným. (30.03.2008)

Gerardo Escobar se právě probudil a nevěří svým očím. Jeho nový kamarád Dr. Miranda, se kterým ještě před chvílí proléval hrdlo drahou lihovinou, sedí přivázaný k židli a Paulina Escobarová na něj s cynickým úsměvem míří pistolí. Paulina totiž v Mirandovi poznala neznámého dobrodince, který ji za minulého režimu po příjemných chvilkách strávených na mučidlech ještě proušťourával penisem výhodně umístěný zájmový tělesný otvor. Nikdy ho neviděla, ale jeho hlas, vůně, citáty z Nietscheho a další drobnosti Paulinu utvrzují, že nastal čas paní Pomsty. Jenže Paulina není nejdůvěryhodnější osobou a tak je divák po dlouhou dobu postaven před dilema, zda je Dr. Miranda skutečně její noční můrou, nevinným člověkem nebo jen chudákem, který kdysi rád chodil do práce? (08.08.2009)

Sigourney Weaver se díky roli důstojnice Ripleyové ve vetřelčí sáze stala hvězdou první velikosti a vyhledávanou představitelkou silných ženských postav. Nicméně dlouho se jí vyhýbalo ocenění Filmové akademie. Většina filmových fanoušků si její herecký vrchol spojuje s oscarovým titulem Gorily v mlze, já ale tvrdím, že své herecké mistrovství ukázala nejlépe v Polanského nenápadném komorním snímku Smrt a dívka. Polanski často a úspěšně využíval jako východisko pro svá dramata divadelní předlohy. Tenhle kousek považuju za jeho "nejdivadelnější". Tři špičkoví herci, výborný scénář, který diváka až do poslední chvíle udržuje v napětí a nejistotě, na čí stranu konfliktu se postavit, kdo je vlastně obět a kudy vede cesta k vyrovnání se se špinavou minulostí. Polanski natočil emocemi nabité konverzační drama, jehož jedinou slabinou je, že někteří diváci by (celkem pochopitelně) upřednostnili atraktivnější formu efektního thrileru. Celkový dojem: 90 %. (04.01.2019)