Konec dětství

Velmi mě tenhle film připomněl Kes Kena Loache, drsnou to sondu do smutného dospívání, v němž byla jedinou potěchou kamarádka poštolka. Tady je to slepice, která byla mezi objednaným červeným spešl druhem jediná bílá. Pro Duncana je Slípka něco jako spojení s jeho zemřelou matkou, která, jak pochopíme, na něj měla zásadní vliv a zřejmě i proto tak kontrastuje se svými vrstevníky - jako "omyl". Pro Emile Hirsche to byla obrovsky náročná role a popasoval se s ní ohromně. (20.12.2006)

Strhující (místy hodně naturalistické) drama amerického nezávislého režiséra Michaela Burkeho nepracující s žádným podobenstvím, ale vyprávějící prostý životní příběh o tom, že každý jsme sice jiný, ale když se někdo liší jen nepatrně víc, ihned je v očích ostatních lidí zrůda, freak... Příběh je (patrně záměrně) exponován v tradičním venkovském prostředí, neboť tam je předpojatost proti čemukoliv odlišujícímu se nejsilnější...a také jsou tam dobře zřetelné vazby místní komunity - obce sousedů a křesťanů, které spojuje právě posvátná půda kostela. Hlavní hrdina, čtrnáctiletý Duncan, je přesná, učebnicová ukázka potenciální oběti šikany, chlapec vnímavý, citlivý, fyzicky špatně disponovaný, jiný... Navíc ho zasáhla právě v období krize vlastní identity a hledání sebe sama ta nejstrašnější katastrofa - umřela mu matka, na kterou byl velmi psychicky fixován. Její ztrátu nahrazuje kdečím - fetišismem zacíleným na její věci, objevováním chybějícího ženského prvku rodiny uvnitř sama sebe... Tenhle film je hodně bolestný a zraňující, jelikož ukazuje věci takové, jaké jsou...bolavé a zraňující... Podobné filmy: Kluci nepláčou, Smrtící bumerang, O myších a lidech, Kes (15.10.2008)

Příběh chlapce a jeho ptáka... (15.03.2008)

Hirsch potvrzuje, jak je dokonalý herec. A hlavně díky němu mi bylo Duncana tak šíleně líto, až jsem se několikrát musel ubezpečovat, že "je to jenom film". Jenže film natolik intimně otevřený, že se tenhle nekompromisní přerod dospívání dostane několika zásadními momenty hluboko pod kůži. 70% (16.03.2008)

Hodně divný, rozporuplný film. Sám o sobě by se mi asi nelíbil. Jestli si něco ale zaslouží vysoké hodnocení, tak je to výkon Emila Hirsche. (15.03.2008)

Podivuhodný, skvěle natočený film. Místy drsný, s opravdu zvláštními a těžko popsatelnými scénami. Kromě Emile Hirsche mě zde ještě více zaujal, obecenstvu nejspíše neznámý, Tom Guiry. Kdekoliv ho vidím, vždy se mi vybaví jeho role z The Mudge Boy. (15.03.2008)

Príbeh, ktorý prezentuje osudy chlapca na okraji spoločenského zaradenia medzi svojimi vrstovníkmi. Príbeh so silným sociálnym podtextom, ktorého obmena bola už neraz divákovi predstavená, no stále má čo ponúknuť. Emile Hirsch si nemohol vybrať lepšiu rolu, ktorá by ho vyšvihla v hereckom rebríčku na popredné miesta, príbeh je silný, emotívny, čakal som trošku väčšie zdramatizovanie a záver s lepšou, väčšou myšlienkou. 70%. (27.05.2009)

Nerozumiem. Malo ísť o zvýšenie tolerancie k takémuto typu správania? Skôr by sa hodilo vypočutie psychoterapeuta ako pestovať čosi tak nedefinovateľné ako toleranciu (ktorá sa mi spája skôr s ignorantstvom - nechajme sa navzájom na pokoji, nech sme akýkoľvek). Toľko k vyzneniu. K obsahu: že sa chlapec správal odpudivo? Správal. Nechával si srať sliepku na košeľu akoby to bolo v poriadku, strkal si jej hlavu do úst, hral si s prsnými bradavkami navlečený v matkinom župane, a záver? - na zgrcanie. Na rozdiel od kleopatry si myslím, že toto s Kesom veľa spoločné nemá (okrem outsiderstva teenagera). U Loacha bol vzťah chlapca a vtáka symbolom slobody a pocitu šťastia, ktoré sa chlapcovi nedostávali v sociálne slabom prostredí domova ani v škole, tu išlo o ukázanie chlapcovej osamelej frustrácie po smrti milovanej matky. Chýbajúce puto vypĺňal kontaktom s niekým, kto prejavil záujem, či to bola sliepka, sused , partia z auta, prísny a citovo chladný otec, alebo fixáciou na veci (matkine šaty). Vôbec nezdieľam presvečenie Radka99, že veci na svete sú len bolestné a zraňujúce. Masochistické bolestínstvo a rochnenie sa v pocite životného smútku a utrpenia, ktoré bolo typické pre časť starovekých mysliteľov sa zvláštnymi cestami neoliberálnej filozofie vzdávania holdu abiotickým formám správania (sexuálneho, sociopatického) stalo príznačné pre určitú časť "nezávislej umeleckej" tvorby súčasnosti, spätej s nenávisťou k pocitom životného šťastia a radosti. A tak film, ktorý z filmárskeho hľadiska predstavuje čistý priemer, z dejového len lineárne odrozprávaný príbeh, stráca u mňa body zaraďujúce ho k možnému priemeru práve svojím vyznením (nájdenie citov a zblíženie len prostredníctvom utrpenia, snaha o akceptovanie duševne zranených ich ponechaním vlastnému trápeniu sa), nezlučiteľným s mojim pohľadom na svet okolo. (15.10.2008)

Další doklad toho, jak to lidé, co se liší od stáda, mají v životě těžké. Duncan je mimoň, snadný terč pro vrstevníky, nepochopený podivín pro dospělé; přecitlivělý, zmatený chlapec bez matky, s jejíž smrtí se smiřuje prapodivnými způsoby. Jeho blízký vztah k bílému kuřeti je ještě celkem normální, strkat si hlavu zmíněného kuru do úst už však mírně zavání duševní chorobou. Každý, kdo někdy ztratil milovanou osobu vám asi potvrdí, že čichat k jejím šatům je vcelku běžný jev, ale oblékat se do nich (zvláště muž do dámských šatů) je za hranicí zoufalství. Duncanovo hledání sexuální identity mě uvádělo do pocitů studu a trapnosti, scéna ve svatebních šatech byla jen pověstnou poslední kapkou. Pro jednou jsem chápala rozpolcenost a zklamání otce, jeho bezradnost v jednání s podivným potomkem. Asi fakt stárnu...:-) Emile Hirsch podal až příliš přesvědčivý výkon, Duncan byl na můj vkus moc velký magor a jak jsem psala výše, vzbuzoval ve mně spíše rozpaky než lítost. Tím ovšem nechci tvrdit, že by mi jeho vrstevníci byli sympatičtější, to vůbec ne. Tři hvězdy jsou pro tohle drama málo, ovšem emocionálně to na mě bohužel nezapůsobilo tak, jak mělo - jen vím, co jsem měla cítit. A při tolika závažných otázkách a problémech by rozhodně neuškodila o něco delší stopáž. 69% (08.06.2009)

Amerických dramat o outsiderství, příběhy z venkova, kde chlapcům umírají matky a ti pak zůstávají s přísným otcem, jsem viděl nejméně dva tucty. Občas vidíme pěkně nasnímanou krajinku, předem čitelné scény, podkreslené drnkáním akustické kytary. Konec dětství začíná úplně stejně. Ovšem narozdíl od ostatních má nepříliš čitelný příběh, který naznačí, kam se bude ubírat, ale nakonec v poslední vteřině uhne z vyšlapené cestičky a občas připraví nečekanou drobnost. Emile Hirsch svým nepřehlédnutelným hereckým výkonem dospívajícího podivína se slepicí ... Konec komentáře. (16.03.2008)

Dospívání je nelehké období a u Duncana, který neví, jestli je zamilovaný do mámina kabátu, slepice nebo sousedního vidláka dvojnásob. Nejistě se pohybuje po venkovském okolí, které mu jeho osud nijak neulehčuje. Kladem snímku je rozhodně Hirsh, kterému bych skutečně věřil, že ho právě pustili z ústavu. O něco menším kladem je pak režie, která s city na krev určitě nejde. Bez syrovosti zpracování si tak nejsem občas jistý, jeslti s Duncanem soucítit nebo nad ním kroutit hlavou. Jako sonda do duše podivína je to ale celkem zajímavý snímek. Emotivnější utrpění zažije Swank v Kluci nepláčou. Alternativa: Boys Don´t Cry, Kes. (14.06.2010)

Svojim spôsobom veľmi smutný film. Emócie prezentované, vtedy ešte neokukaným, Hirschom mi išli dosť po kožu a dojímali ma. A záverečná scéna úplne krásna.. Hm, je to dosť o hubu, keď by sa človek rád aj niekam zaradil, ale ani za nič mu to nejde.. (16.10.2008)

Kdy vlastně lidskému jedinci končí dětství? Na to si musí odpovědět každý z nás. A v tomhle filmu máme citlivého hocha, kterému je čtrnáct a musí se vyrovnávat se smrtí své matky, avšak jeho vrstevníci jsou bandou pitomců, takže se mezi nimi těžko prosazuje. Oporou je mu otec, ale jinak musí žít sám za sebe. Kolik je na zemi takových míst, kde se podobný příběh může odehrát. Čím nahradit dosavadní chod života? Dříve či později to čeká každého pozůstalého. (04.09.2010)

Celkem slušné drama, které mě nejednou překvapilo a to nejen strhujícím výkonem Emile Hirsche. (16.06.2007)

...aneb balada o kuřeti a jeho majiteli, osamělém chlapci Duncanovi, jenž žije na farmě spolu s otcem a jedním velkým tajemstvím, jež se týká jeho odlišné sexuální orientace. Téma zajímavé a slibné, ale jak už to tak u těchto zajímavých a slibných témat bývá, po dokoukání filmu ve mně jsou jen pocity rozčarování. Za zmínku stojí snad jen několik silných scén, z nichž převážně ty s erotickým a sexuálním nádechem jsou povedené. Jinak ovšem prázdný, chladně působící a podle mě vcelku zbytečně natočený snímek. (12.04.2009)

Konec dětství těží hlavně z dechberoucího výkonu Emila Hirsche, jehož Duncan to v životě nemá vůbec jednoduché - snaží se jen najít lidský kontakt či lásku bližního, což se mu však úplně nedaří - proto se upíná na své kuře "Kuře" a ostatní ho mají za podivína. I když má film silný námět a několik povšimnutíhodných scén, tak mi až na posledních a velice hutných deset minut přišel poněkud zvláštně odtažitý - sám nevím, jak by onen pocit popsal. Bylo to dobře zahrané, nicméně mi to z větší části (tedy, až na závěr) přišlo jako průměrné drama otce a syna. (07.10.2020)

Scenáristicky chvíľami až masochistické, ale herecky absolútne ! (24.10.2009)

Emile Hirsch to zahrál parádně, ale film je místy až zbytečně tvrdý a ztrácí to kouzlo nevyrovnání se se smrtí matky. Kamera - Vanja Cernjul. (10.09.2011)

Lidé vymezující se většině ,tedy "normálnímu" , to vždy mají těžké. O co těžší to je v dospívání ? Děti dokáží být velmi kruté a zvláště ty ,co za svou krutost skrývají svou slabost. Emile Hirsch si tu pochvalu ode všech opravdu zasluhuje. On vtiskl Duncanovi takovou opravdovost ,že mě mrazilo po celou dobu a mezi námi ,jsem fakt ráda ,že to byl jen film. (19.03.2008)

Původně jsem chtěla dát vyšší hodnocení, ale tím bych ohodnotila jedině výkon Emila Hirsche. Jinak mám z filmu bohužel díky několika scénám (př. téměř závěrečná se slepicí, to bylo trochu moc) trochu rozporuplné dojmy. (15.10.2008)