Asi to ukončím

No čo už k tomuto napísať? Jednoducho Kaufman - originálne, komplikované, náročné na sledovanie deja, filozofujúce.... Film, ktorý si môžete vyložiť podľa seba na x spôsobov. Aj napriek tomu, moja predstava v súvislosti s filmom sa z väčšej časti naplnila, takže z tohto pohľadu veľká spokojnosť. Keby to skončilo o 20-30 minút skôr, tak idem do plna. Záver a jeho kultúrno-hopsajúca zložka filmu veľmi uškodila. Ako pozerám, nie som sám, čo má taký názor. Obrovská škoda. Inak, opäť jeden snímok, kde by sa do hlavnej postavy ako riť na šerbeľ hodil jedine Philip Seymour Hoffman. Chýba veľmi. Slušný nadpriemer. 80/100 (06.10.2020)

Naprosto neuvěřitelný film, totálně mě rozsekal. Věčný svit neposkvrněné mysli vedle toho vypadá jako narativně nekomplikovaná (a veskrze optimistická) milostná storka. Wordsworth, Wyeth, Blakelock, Tolstoj... Kaufman to sype z rukávu s neskutečnou snadností, myšlenková hutnost toho filmu a prošpikovanost různými citacemi a odkazy dosahuje takřka nesnesitelné míry, navíc to co se tam děje, je takové psycho a peklo, že to není možné - ten film je brutálně zneklidňující, výsostně intelektuální, herecky geniální. Dobře, na rovinu, zcela jistě jsem tam nepobral všechno, protože to se podle mě snad ani nedá, a posledních 20 minut (to "muzikálové" finále ve škole) mě už moc nebavilo, podobně jako mi moc nesedl ten otevřený závěr, ale všechno co tomu předchází je tak mimořádné, inspirující a jak z jiného světa, že jsem z toho úplně paf. Kaufman je neskutečný borec, i když s jeho filmy musím opatrně, protože mi rozbíjí psychiku. Myslím, že se nenajdou 2 lidi, kteří by ten film interpretovali stejně, a rozhodně to není podívaná pro každého, ale za sebe rozhodně říkám, že intenzivnější filmový zážitek jsem zatím na Netflixu neměl. A rozhodně si chci přečíst knižní předlohu, abych ji mohl srovnat s filmem. UPDATE 25.12.2020 - Je to zajímavé, ale české vydání Reidovy stejnojmenné knihy mě dost zklamalo. Kaufmanova adaptace ji překonala a obsahuje toho výrazně víc, než je v předloze (od které se v některých drobnostech odklání). Takže většina toho, co je na tom filmu dobré, je zásluha Kaufmana, nikoli Reida, což je dobré vědět. Kniha je podle mě typický americký bestseller pro nenáročného čtenáře hororů, po němž za chvíli neštěkne ani pes, kdežto tenhle film bude stát za vidění i po letech. (15.10.2020)

Jesse Plemons je nový Philip Seymour Hoffman! (08.09.2020)

V Adaptácii Cage (Kaufman) hovoril, že od čias Felliniho nikto nevynašiel nový žáner. Od Kaufmanovho réžijného debutu mám pocit, že sa o to sám pokúša. Zatiaľ to asi nemá úplne sformované (teda aspoň ja sa necítim dostatočne erudovaný to posúdiť), pretože nevieme, ktorý z použitých žánrov (absurdná dráma, vzťahovka, konverzačka, niekoľko druhov komédie, thriller, životopisný film, podobenstvo, muzikál, paródia) má dominovať, a vlastne ani čomu. Ale je neskutočne zábavné to sledovať a snažiť sa identifikovať, na koho príbeh momentálne pozeráme. Scéna v zmrzlinárni top. Ljudmila dokonalá. A keď sa aj kvôli Corone posunú oscary na rok 22, toto bude furt scenár roku. (15.09.2020)

Schizofrenní surrealismus. Kaufman je bezesporu výjimečný scenárista, ale tenhle film působí dojmem, jako by se jeho autor začal zoufale topit ve svých vlastních myšlenkách a nápadech, které ale tentokrát nedokázal uspořádat a vměstnat do soudržného a uchopitelného tvaru. Asi se nad tím dá všelijak přemýšlet, ale hledat v tom hlavu a patu je podle mě skoro nadlidský výkon. A na rozdíl třeba od Lynche to ani není nějak extra dobře a zajímavě natočené, aby mě to bavilo, i když tomu vlastně moc nerozumím. Snobský intelektuální mindfuck pro zvané. 45 % (17.09.2020)

Kaufman-režisér za Kaufmanem-scénáristou nezaostává ani v nejmenším. Precizně vystavěný a ve všech ohledech přesný film, surrealistická noční můra... fascinující mučeníčko. (15.09.2020)

Vážnejšou vadou nového Kaufmanovho diela je fakt, že asi iba málokto sa bude chcieť naňho pozrieť znova. Kaufman si tento film napísal a nakrútil pre seba, divákovi ponúka síce množstvo podnetov na zamyslenie, či už filozofických, existenciálnych alebo čisto vizuálnych (modrá farba), ale tie nie je možné na jedenkrát vstrebať a tak je ďalšie pozretie nevyhnutnosťou, len je teda otázka, kto si dokáže takýto typ filmu pustiť znova. Čiže aj hodnotenie je len čisto orientačné a nemá v podstate väčší zmysel, ako naše životy, aj tak všetci smerujeme k smrti a do zabudnutia a tá cesta životom je chtiac nechtiac nesmierne stereotypná, asi ako niekoľkohodinová (zbytočná) jazda autom s vašou ženou po diaľnici (za vašimi rodičmi). Škoda, že v závere sa film začne prostredníctvom svojej surreálnosti rozpadať, pričom práve pri predchádzajúcich Kaufmanových dielach (rátame samozrejme aj tie na základe jeho scenárov) išlo o ich najsignifikantnejší prvok. Nedá mi si povzdychnúť, že aj napriek Kaufmanovým režijným schopnostiam nie je tento chlapík schopný si udržať tak potrebný odstup od látky a mám dojem, že v spolupráci s Gondrym mohol vzniknúť ďalší nesmrteľný kult. (27.09.2020)

Na mě až příliš schizofrenní. (06.09.2020)

"I´m Thinking Of Ending Things" bude asi jeden z najzaujímavejších filmov, čo som videl za posledné roky. Skutočne fascinujúce sledovať. Ak by mi ale niekto napísal alebo povedal, že väčšiu blbosť nikdy v živote nevidel, tak by som tomu totálne rozumel. Myslím si, že kto to nevypne po desiatich minútach má istým spôsobom môj obdiv. Ja hovorím, že sledovať našu dvojicu je celkom fascinujúce. Chcel som vedieť kam sa to vyvinie, chcel som to vnútorne pochopiť a snažil som sa to celé nejako vstrebať. Nebudem hovoriť k čomu som dospel, aby som tu nepísal spoilery, no viac-menej som dokázal veci odhadnúť celkom dobre. Najviac mi to asi pripomenulo film "Bottom Of The World". Podobne bizarné a otvorené k rôznym interpretáciám. Niektoré veci sú tam jasné a potom je tu niekoľko scénok, ktoré sú skutočne veľmi znepokojivé. Herecké výkony sú absolútne excelentné. Veril som to úplne všetkým. Dali do toho absolútne maximum. Toni Collette a David Thewlis sú veľmi zaujímaví. Počas celej tej časti keď sú naši hrdinovia na farme som sa vnútorne snažil nejako pochopiť čo sa deje a sledoval každú jednu momentku. Osobne by som prijal iba keby tam bolo viac thrilleru. Je to síce veľmi chladné a mrazivé, no chcelo to mať trošku väčšiu dávku thrilleru alebo nejakú reálnu hrozbu. Pretože vnútorne film vnímam ako psychologickú drámu. Čo som sa pozrel tak kniha je vraj ešte temnejšia, no tú nehodnotím. Z pohľadu filmu ide o fascinujúce dielo. Ale nie je to niečo, čo môžem odporúčať bežnému divákovi. Lebo skôr si myslím, že mnohí film vnútorne nebudú schopní stráviť. Mne problém ale nerobil. Hodnotenie: B (06.09.2020)

Viem si to predstaviť, že ako filozofická kniha plná úvah o živote, zmysle existencie to môže byť naozaj dobré. Pretože tých myšlienok v hlave Jessie Buckley tu počujeme strašne veľa (niekedy aj jej frajer vyplodí čosi zaujímavého) a keby sme sa nad každou z nich mali zamyslieť, tak máme robotu na celé mesiace. Lenže tu sa k tomu pripájajú aj dialógy a okrem monológov hlavnej predstaviteľky sa tu nachádzajú aj prázdna výplň, taká nutná vata, ktorá natiahla film na skoro 2 a pol hodiny. A takýto štýl môže mnohých divákov umučiť k smrti. Takže ako kniha by to mohlo byť aj za plný počet, ale ako road filozofický film s pár slušnými zábermi na zasneženú krajinu to vystačí na priemer. (07.09.2020)

Charlie Kaufman zase posunul hranice toho, co pribeh na filmovem platne muze unest. Chvilemi to bylo az nesnesitelne. Pohled do mizerie, umrtnosti a do beznadeje lidstva. Jessie Buckleyova hrala dokonale ten typ stale negativne naladene zeny, ktery nemam rad.Ale mela hodne vynikajicich filosofickych postrehu o zivote.Kaufman přichází s hořkým ohlédnutím za mezilidskými vztahy: takovými, které nás díky vzpomínkám a pocitům mohou věznit i dlouho poté, co skončily. Jako noční můra. Příběh je založený na stejnojmenné knize kanadského spisovatele Iaina Reida. Pár, který se seznámil teprve před několika týdny, vyráží na venkov v americkém státě Oklahoma, aby poprvé navštívil Jakeovy rodiče. Večer s nimi všem zúčastněným přinese groteskní, nepříjemnou zkušenost. Slova jsou zbraně a krycí manévry, tchán a tchyně obyvateli domu hrůzy. Celý snímek je skládačka. Nejen individuální pojetí času, dokonce i základní perspektiva zůstává také po zhlédnutí otevřenou otázkou. Není to ale film surreálný, nýbrž racionální. Popově chytrý. Charlie Kaufman dovedně šifruje svá sdělení a klade nápadité divácké pasti. Kdo je muž dívající se z okna? Hledí hrdinka skrze čas na sebe samotnou v jiné dimenzi? Ten proces dekódování je třeba si užít, protože v něm spočívá značná část síly a originality díla. Po rozklíčování struktury Kaufman sděluje hlavně pocity: obavu z toho, jak člověka zatěžují komplikované vztahy, z křehkosti jedince a chřtánu samoty, který hrozí každému. (18.10.2020)

Kaufman je tak specifický, že musí chytit opravdu zdatného režiséra, aby byl snesitelný (Jonze, Gondry). Zde si své napsané i režíruje a já to chtěl ukončit, tak po 20 minutách. (19.09.2023)

„Rozmýšľam nad (niektorými) vecami, že už ich asi ukončím” , keď najrozumnejšie možné riešenie ohľadom Kaufmanového, neznesiteľne úmorného filmu, ktorý by som v podstate ani nemusel vidieť, kde by sa vôbec nič také strašné nestalo, lebo tie dve (nekonečné) hodiny, som mohol stráviť, trebárs i takým, poctivým, kosením, väčšieho dvora, čo by bolo asi oveľa osožnejšie, je nakoniec v mojom prípade najmä to, že úprimne ľutujem a zároveň odhováram všetkých ďalších, potenciálnych divákov, ktorí pomýšľajú dať mu šancu. Nerobte to, keďže sa poriadne opálite, ako aj ja sám ! Už úvodná sekvencia, dlhej (20 minútovej !), zimnej jazdy autom, šoféra Jakea a maliarky, mladej ženy s rôznymi osloveniami, napríklad Lucy, je viac, než výstižná, a tak sa mi vidí, že Charlie sa predovšetkým sústredí na jednotlivé štádiá starnutia, čo súčasne dokladajú scény Jakeových rodičov vo veľkom dome s neuveriteľne bizarnou atmosférou. Dopozeral som film bez väčšej ujmy na zdraví, ale druhýkrát by som to už asi neriskoval !? / Jesse a Jessie, prvý sa podobá na Matta Damona, že druhá celkom ujde, alebo to bol iba zámer = Žena pod vplyvom ? (16.09.2020)

Prvá 5* v roku 2021 patrí kontemplatívnemu road movie v zasneženom bezčasí, ktoré sa točí okolo muža a ženy. Nech sa stane čokoľvek, tak za predpokladu, že každý je strojcom svojho šťastia, on je dôvod, ona je príčina. S výnimkou vecí, ktoré sú už dané. Napríklad, že niekto musí byť aj to prasa prelezené červíkmi. A čas nemusíme akceptovať, no aj tak starneme. Film mal okrem iného u mňa dokonalý timing. Horko-sladká bodka za oslavami a návštevami, ktorá mi pomohla zvesiť pomyselné gule z minulovianočného stromu života. (09.01.2021)

Je to velká škoda. Kaufman pro mě vždy představoval scénáristické maestro s atributem génia. Tentokrát se bohužel všechno naprosto minulo účinkem a po čtyřiceti minutách jsem byl z dialogů naprosto vyřízen a celá zápletka mi po zbytek filmu visela u zadnice. Nezachránilo to ani roztančené finále. (28.01.2021)

Musím přiznat, že miluju tyhle podivné filmy. A vůbec mi nevadí, že vlastně kolikrát nechápu, co – pokud vůbec – tím chtěl autor říci. Zpočátku film působí jako sonda do života mladého páru, který je spolu vlastně jen proto, aby splnil společenskou kvótu, protože o nějaké chemii se mezi nimi nedá hovořit. Spíše je to typický pár, který je spolu i přesto, že vlastně není o co stát. Po příjezdu do domu rodičů se děj zvrtne a začne přeskakovat mezi obdobími a v čase. Pár následně odjíždí zpět domů a v autě mluví zdánlivě o nesouvisejících tématech, což bylo to nejslabší místo. Prázdné tlachání o neznámých knihách a filmech. A taky mě rozčiloval Jake, který neustále opravoval ostatní v jejich výslovnosti. V tomhle bodě už mě ta neustálá neproměnnost prostředí velmi unavovala dokázal jsem se jen proklikat ke konci, kde bylo něco o škole, představení a bla bla bla. Takže pokud se v posledních 20 minutách stalo něco úžasného, nemám o tom ponětí. Celou dobu jsem si vůbec neuvědomil, že Jake je vlastně Todd z Breaking Bad. Teď se vysvětluje, proč mi byl tak nesympatický :). (06.02.2021)

Do příjezdu ke střední škole se jednalo o film roku s jednou z nejděsivějších hororových scén, co jsem za dlouhou dobu viděl, čímž mám na mysli celou návštěvu na statku u rodičů. Tato sekvence působí jako v loopu puštěná konkrétní scéna z Mulholland Drive, kde se protagonistky vrátí domů z divadla s nalezeným klíčkem od modré krabičky a je opravdu velmi nepříjemně nasnímaná (zdálo se mi to, nebo některé pohyby postav byly schválně zrychlené?). Se vstupem do prázdných chodeb školy se pak bohužel film promění už v čistou alegorii o tanci a zpěvech, čímž se z dosavadní americana nightmare odbočí někam do světa obligátní ironie (čemuž se alespoň dle wiki synopse kniha vyhne a já jí tím pádem chci a hned), což je přeškoda, nicméně v rámci Netflixu se jedná o fakt jetej úlet, kterýho si je třeba vážit. Navíc stejně jako doposud téměř všechny Kaufmanovy filmy se i tento odehrává v cyklickém surreálném světě sestaveném z neuróz, fóbií, masek, frustrací a vyčerpání, se kterým mluvíme celkem podobnou řečí. (15.09.2020)

Pokud se na tento film nezačnete dívat s myšlenkou, že se všechno odehrává v hlavě jednoho staříka, který tímto vlastně přemýšlí o sebevraždě, film vás bude asi neskutečně nudit. Co jsem z tohoto snímku pochopila je, že je důležitý uplně každý detail, každé slovo, jakýkoliv zvuk. Vše má velice důležitou spojitost a po větším zapřemýšlení to ten smysl opravdu dává, jen je třeba se soustředit. Jake a Lucy jsou vlastně jen takovými mentálními výtvory jednoho starého pána a zaroveň jedna a ta samá osoba. Proto občas ty nesouvislé dialogy nebo uplné odmlčení se od jedné scény k jiné. Lidská mysl je občas temné místo, takže když to pak někdo jako Kaufman, dokáže převést na filmové platno, může to na jednoho působit jako naprostá blbost. Mě se tento snímek v tomto ohledu líbil hodně a určitě oceňuji smysl pro každičký detail. - "How can a picture of a field be sad without a sad person looking sad in the field." (15.06.2021)

spoko, ale recenze na Wavu od Stuchlýho lepší. (23.09.2020)

Ťažko k tomu hľadať ekvivalent. A určite sa tomu nedá odoprieť originalita. Hoci aj tá, môže byť len vecou pre nezasvätených. Tí čo sa možno dostali ku knihe Iaina Reida si povedia - dobrá adaptácia a tam to pre nich hasne. Pre nás, čo sme nepoznačený knihou vyvstáva pri pozeraní dôležitá otázka - a tou je, čo sa snažil majster týmto povedať. Napadlo mi hneď niekoľko vecí. Najlogickejšia z nich mi ale príde, že sa duša rozprávala sama so sebou. Ľavá a pravá hemisféra, myšlienky, nápady, pocity, fóbie. Ale nedávam za to ruku do ohňa. Celý príbeh sa bohužiaľ stráca v neskutočnej miere neustáleho kecania, vysvetľovania a filozofických úvah. Takto sa osoby medzi sebou nerozprávajú. A čím ideme bližšie ku koncu tým je to bizarnejšie. Kupodivu práve tá preformance a muzikál to pre mňa vytiahol na znesiteľnú úroveň. Inak sa jedná o ťažkopádne dielo, kde sa nedá vytvoriť vzťah podľa mňa k ničomu. A finálna myšlienka je natoľko všeobecná a pritom je podaná ako niečo úžasné, až som sa musel pousmiať. Toto nie je Európsky film. Toto je kvázi americké umenie. Kaufmanovi to očividne nejde, hoci mu nápady nechýbajú. Celý čas som si rozprával, prečo by ma to malo vôbec zaujímať. A odpoveď... práveže nemalo. Vážená hlavná predstaviteľka... Dakedy je hlúpe o veciach uvažovať. V budúcnosti tak radšej spravte. Ušetríte všetkým, čo sa do toho pustili s vami, kopec času. A možno som len fakt blbý a ušlo mi to. A druhá projekcia to napraví. Ale takto k tomu dielu pristupovať nechcem. A ani nebudem. Herecky slušné - hlavne Thewlis. (09.10.2020)