Hra bez pravidel

Kriminálky a detektivky jóo, ty jsme uměli. To byl taky jeden z důvodů, proč mě tenhle film hned ze začátku zaujal. Začátek je totiž naprosto skvělý a ta loupež nemá chybu. Je to snad dokonce i jedna z nejlépe natočených loupeží, co jsem u české kriminálky kdy viděl. Bez soucitu, bez emocí. Ty se začínají rodit až v průběhu filmu a film už upadá do takového toho pohodového stereotypu. A jelikož je délkou normální, dá se to přežít. Závěr za to rozhodně stojí. (03.10.2012)

Býval jsem vcelku přesvědčený, že jedním z negativních rysů české kinematografie je neschopnost našich herců hrát civilně,  scenáristů psát civilní scénáře a režiséru vést herce k civilnímu projevu a možná i díky tomu se v našich končinách nikdy moc nedařilo akčním snímkům či hororům, kde vlastní herecký projev nemusí nutně hrát prim. Na druhou stranu jsem těch českých, potažmo československých, filmů zase tolik neviděl, abych toto své přesvědčení mohl opřít o velkou zkušenost. Hra bez pravidel, na níž jsem dostal doporučení od československou kinematografií mnohem více "poznamenaného" Willyho Kufalta, byla pro mě pak vzhledem k výše uvedenému  obrovským překvapením. Já koukal na českou kriminálku, kde se neřešily vzájemné vztahy zločinců, kriminalistů, jejich rodinná pouta  ani společenské neduhy, nic takového. Přede mnou se odvíjel křišťálově čistý kriminální příběh bez těchto nadbytečných příměsí s báječně CIVILNĚ zahranými postavami,  a to s takovými hereckými esy jakými bezesporu jsou pan Matyáš, Menšík či Adamíra a nesmím zapomenout ani na Zdeňka Kryzánka v jeho řekněme až tradiční roli padoucha. Že někdy řeknu o českém filmu, že to byla nemilosrdná jízda, bych si nikdy dřív nepomyslel.  Nemilosrdná pětihvězdičková  jízda a díky za tip, Willy! (14.05.2021)

Pozoruhodné československé drama s kriminální zápletkou a povedenými akčními scénami. Po úvodní loupeži klenotů a drahých kamenů a následném soudním líčení se po čtyřech letech potkávají hlavní postavy opět a nastává psychologická fáze filmu, kdy se herecky nejvýrazněji projevuje J. Adamíra. Jeho spolupachatel Z. Kryzánek, neustále s kvérem v ruce, a také taxikář a exkriminalista S. Matyáš chtějí pochopitelně pro sebe z lupu co nejvíce a Adamírovi nezbývá než zapírat jeho existenci. Nastává hra bez pravidel, ve které je policejní složka reprezentovaná povrchním J. Bláhou zcela na vedlejší koleji. Bohužel jedna z hlavních postav S. Matyáš opět nevykročil ze své průměrnosti a jeho nevýrazný herecký výkon u mě snižuje celkové hodnocení filmu. V poslední velmi dramatické a akční scéně, v československé produkci nepříliš často vídané, se ke kořisti dostane V. Menšík, číšník s překvapivou změnou chování a s ještě překvapivějším způsobem skonu. Ačkoli závěrečnou pranici mezi Kryzánkem a Adamírou hodnotím jako dosti nepřirozenou, jasně převažují silné stránky snímku : nečekaně proměnlivý napínavý děj, kvalitně vykreslená psychologie ústřední postavy a povedené akční scény. (06.08.2012)

Žiadne prekvapenie sa nekonalo. Hra bez pravidiel je medzi neznámymi, až zabudnutými kriminálkami právom. Spočiatku som bol celkom spokojný, ale postupne sa to kazilo až do hlúpučkej záverečnej časti. Svojho času som čítal, že afgánsky chrt patrí k najhlúpejším rasám psov a je schopný zablúdiť na konci vodítka. Napadlo ma to, keď som sa zamýšľal nad tým, čo to mohlo byť za scenáristu, ktorý to spáchal. (26.09.2022)

Výbornej film. A velmi drsnej. Minulost nikdy nespí, zvlášť jsou-li ve hře ukradené diamanty. Za pozornost stojí kromě hereckých výkonů Svatopluka Matyáše, Jiřího Adamíry a Zdeňka Kryzánka i perfektní (stylová) hudba Wiliama Bukového. Dost možná jeden z nejlepších českých krimi filmů, bohužel neprávem opomíjený. (09.02.2017)