Smrt stopařek

Kdyby to mělo trochu inteligentní konec, scény, v níž Charvát uteče ze závodu by nebyly tak úděsně odfláknuté, nehrál by tam Zdeněk Buchvaldek, postavy by nemluvily tak odporně spisovnou češtinou a Vilém Besser by Charváta i hrál a ne jen daboval (Marek Perepeczko sice hraje dost dobře, ale Besserův zamyšlený hlas se k poněkud buransky působícímu Perepeczkově zevnějšku moc nehodí - mimochodem, Besser měl podobně jako Václav Voska na filmy prostě smůlu, hrál jen v několika blbých agitkách a ze slušných rolí ho znají spíše rozhlasoví posluchači a zatvrzelí příznivci dabingu) a nebyly by tam zbytečné a špatné scény s tím fakanem, kterého Charvát unese, byl by to špičkový thriller s vynikající atmosférou a dobře vystavěným dějem, ne o moc horší než světové filmy. Psychologie postavy řidiče Charváta, který znásilňuje a zabíjí stopařky, je výborně propracovaná a scény s ním většinou nemají chybu, stejně jako špinavé a temné prostředí, které má tehdejšímu Československu nepochybně dost blízko. Film byl na svou dobu dost odvážný, nejen kvůli vraždícím a znásilňovacím scénám a docela krvavému snajprování na konci, ale i kvůli absenci jakéhokoliv agitkování, které se nevyhnulo ani nejoceňovanějším filmům té doby - Smrti stopařek překvapivě ano. Film, který má sice nějaké mouchy, ale přesto patří k nejpodceňovanějším českým filmům, který by si zasloužil podstatně větší pozornost. (12.09.2009)

No nevím, co proti této československé kriminálce někteří mají, ale mně se film líbil. Polský herec Marek Perepeczko předvedl velice dobrý výkon, který si určitě zaslouží uznání. Když jsem Smrt Stopařek viděl poprvé, byl jsem ještě docela malý a to vraždění mladých holek na mě dost zapůsobilo (teď nemyslím fakt, že je tam odhalená „Arabela“), ovšem své osobité kouzlo to má i teď po letech, přestože hlavně pronásledování a následné škrcení Dády vypadalo trochu komicky. Jinak má však příběh správnou atmosféru, která místy skvěle houstne, aby jí následovně vystřídala poněkud odlehčená pasáž. Tudíž určitě převládá spokojenost, kterou odměním nadprůměrným hodnocením. 70% (22.10.2015)

"Takhle to vždycky začíná. Odbočí se ze silnice ..." Tak návod ke znásilnění stopařek bychom měli. A kdyby se při tom všechny znásilněné chovaly tak, jako pragmatická slečna Klímová, tak to by se to znásilňovalo. Jenže ony křičí, brání se, vyhrožují a to už taková zábava není. Tady to navíc vypadalo docela realisticky a hudba zněla nepříjemně dramaticky, ale to vyšetřování bylo dost slabé. Nicméně kapitána Kameníka musím pochválit za to, jak se během honičky fantasticky přemisťoval v čase a prostoru. Snad jen ze skromnosti nemá tento snímek označení sci-fi. (15.02.2019)

Zejména pokud jste měli někdy mokré prostěradlo po předchozím sledování Arabely, oceníte záběry, ve kterých má Jana Nagyová kozy venku, poněvadž to v Arabele potom už chybělo. Jinak film taky potěší diváky, kteří rádi a se zájmem sledují, jak komunistická policie neváhá vynaložit značné úsilí na rekonstrukci, kde jde o to, aby si svědek vzpomněl, jaké auto vlastně viděl, a za tím účelem se sjedou náklaďáky z půl okresu. Když se pak přihlásí jiný svědek, ani se ho na totéž neobtěžují zeptat. Nakonec ale typicky socialistický šlendrián v policejních řadách všechno v dobré obrátí. (25.11.2013)

Realistický krimi snímek podle skutečné události, s docela akčním závěrem (na české poměry oné doby). Jindřich Polák je tvůrcem dnes již kultovních rodinných seriálů pro děti (např. Pan Tau, Chobotnice z ll. patra, Návštěvníci) či sci-fi snímků (Ikarie XB 1, Zítra vstanu a opařím se čajem), ale tady se opravdu vyznamenal v žánru zcela odlišném. Točit rozhodně uměl a za Smrt stopařek si odnáší poctivé čtyři hvězdičky. (02.11.2023)