The Battle of the River Plate
Pursuit of the Graf Spee
Pursuit of the Graf Spee
Obsahy(1)
Několik dní před začátkem druhé světové války se německá kapesní bitevní loď Admiral Graf Spee vydala úžinou mezi Islandem a Grónskem, aby poté na čas zmizela v jižním Atlantiku. Podle rozkazů měla pod velením námořního kapitána Hanse Langsdorffa ničit nepřátelské obchodní lodě. Stihla potopit devět spojeneckých lodí, než si svůj cíl osudově zmýlila a nevyhnula se tak včas britské křižníkové skupině vedené komodorem Henry Harwoodem. Následná bitva této německé bitevní lodi a třech britských křižníků u ústí Rio de la Plata vstoupila do námořních dějin. (dopitak)
(více)Recenze (18)
Je paradoxní, že úlohy Grafa Spee se ujal lehký křižník Jamaica (viz update - oprava), spolu se Sheffieldem asi nejvytíženější britský křižník války. Ohledně zpracování film celkem ujde zvláště poměrně slušným popisem pozadí prvního střetu velkých lodí za druhé světové války. Co se týče DonemPedrem zmíněné šachové partie, do jisté míry tomu tak bylo, neboť kapitán Grafa Spee Langsdorff jako jeden z mála německých velitelů respektoval mezinárodní pravidla vedení námořní války a k nepříteli se choval s úctou a respektem. Update - oprava Tak opraven v e-mailu panem Otou Havlem, kterému tímto děkuji, tímto popisuji účast jednotlivých lodí: HMS SHEFFIELD jako HMS AJAX, INS DELHI (ex. ACHILLES) jako HMNZS ACHILLES, HMS JAMAICA jako HMS EXETER, HMS CUMBERLAND jako HMS CUMBERLAND, USS SALEM jako Admiral GRAFF SPEE. Je to nějakých 15 či ještě více let, co jsem film viděl (v němčině snad na RTL), paměť mi to poněkud přeházela. ()
O této slavné bitvě, kdy kriegsmarine nakonec nezbylo než loď potupně potopit vlastní posádkou jsem četl už hodně dávno v knize Moře v plamenech od skvělého odborníka na tuto problematiku Miloše Hubáčka (mimochodem on je povoláním hlavně právník!!!). A tak když jsem dostal možnost vidět onu statečnou bitvu Ajaxe, Achilla a Exeteru s německým korzárem jako film, neváhal jsem ani minutu. Doba vzniku slibovala autetickou techniku i uniformy a má očekávání se v podstatě vyplnila. Kapitán Langsdorff - velitel Admiralu Graff Spee se skutečně choval jako korzár a jediný rozdíl mezi ním a těmi v sedmnáctém století byl ten, že na přemožených lodích neraboval. Dokonce střílel varovné výstřely před příď aby posádka měla čas se vzdát - což ve filmu ani nezaznělo. Ti kdo palbu opětovali, dostali pak nějakou tu ostrou do nástavby což obchodním lodím mnohdy stačilo na výlet k rybičkám. Jinak lodě potápěl až když byly prázdné! Nikdy neváhal vyslat čluny pro trosečníky a postaral se o ně. Byl začátek války a mořtí vlci se ještě chovali jako džentlmeni. To až později když německé velení vyhlásilo totální válku neváhala třeba osádka ponorky po vynoření postřílet přeživší z torpédované lodi. Hitler dobře věděl, že hlavně povstupu USA do války se lodi díky obrovské výrobní převaze USA podaří stavět a doplňovat rychle, zacvičit ale osádku trvá a tak každý mrtvý kvalifikovaný námořník ať už od válečného námořnictva či obchodního loďstva se dle jeho zvrácené představy totálního válčení počítal... Komu se chování německého kapitána líbilo, doporučuji mu vidět film s podobnou tematikou Laconia (2010), kde je to zase pro změnu kapitán německé ponorky ukazující, že ač válečník, je také člověk. Bitva u La Plata nijak nevybočuje z řady válečných filmů té doby. Řada scén je studiových, zasažené lodě jsou vždy modely a třeba rámovací palba působila vyloženě směšně. A to samozřejmě musím pominout onen fakt, že Graff Spee hraje britský lehký křižník nejen se zcela jinou nástavbou, ale i počtem komínů, jinde umístěným jeřábem pro průzkumný hydroplán atd - nemluvě o radaru na hlavním stožáru :-).. V pár záběrech měla dokonce obsluha pom pomů na hlavách americké helmy.. :-). No nic, chápu, že přestavovat nějaký kolos by bylo drahé a veřejnosti v kině stačilo, když to mělo hodně děl a třepotala se nad tím vlajka se svastikou. Jinak se ale film celkem věrně držel historické linie a tak je mu třeba lecos odpustit. Dávám za 4 torpéda! * * * * ()
Nemůžu souhlasit, přes prakticky nemožnou orientaci ve spojeneckých lodích je zobrazená bitva jedním z nejdramatičnějších a nejlépe natočených filmových momentů, co pamatuju. Omáčka na začátku a na konci (tam jí dost pomáhá výborný komentář reportéra Mika Fowlera z pláže v Montevideu) se dá přežít, film lze chápat jako památník a vyslovenou úctu několika málo válečným gentlemanům, i těm nacistickým. DonPedro docela dost přehání. ()
K mému zájmu o námořní boje druhé světové války mě přivedly knihy Miloše Hubáčka a první z nich byl svazek Moře v plamenech, jehož úvodní obsáhlá kapitola pojednávala o honu na panzerschiff Admiral Graf Spee. Miloš Hubáček psal literaturu faktu opravdu poutavě, nešetřil detaily (proto jsem si jeho knihy tak oblíbil) a já můžu konstatovat, že se britští filmaři pevně drželi faktů, od nichž se odkláněli jen ve chvílích, kdy zobrazovali výsledky britské palby. Oba lehké křižníky mohly německému korzárovi způsobit maximálně ztráty na lidech, poškodit dřevěné součásti lodi, lehce pancéřované části nástaveb a zle poničit nátěr. Komodor Harwood měl tedy štěstí v tom, že byl kapitán Hans Langsdorff sice skvělým korzárem, který navzdory všem očekáváním dodržoval konvence v tomto oboru, na druhou stranu se ale ukázalo, že v ostrém boji ve většině ohledů selhal, protože se před zahájením bitvy, v jejím průběhu i po ní nedopustil jen jedné chyby, ale spáchal jich celou řadu. Pokud jde o použitá plavidla, cítil jsem se dost zvláštně. Jasně, Admiral Graf Spee dopadl, jak dopadl, jeho sesterské lodě naplnily svůj osud na Baltu, takže skutečný vzhled německého korzára může divák vidět jen na fotografii v kapitánově kajutě, proto ho ve filmu suploval poněkud přerostlý americký těžký křižník Salem třídy Des Moines, u něhož se tvůrci ani nesnažili zakrýt jeho kódové označení. Podobně to dopadlo s Exeterem, který podlehl přesile v Jávském moři a jehož sesterská (ale vzhledově odlišná) loď klesla ke dnu u Kréty, takže ho Britové museli nahradit lehkým křižníkem; stejně dopadl i Ajax (sešrotovaný v roce 1949) a jediným původním účastníkem bitvy tak byl v době natáčení Achilles, i když i on už postrádal dělovou věž X (odstraněnou v průběhu války ve prospěch navýšení protiletadlové výzbroje). Posila v podobě těžkého křižníku Cumberland byla sice původní, ani tento veterán už ale neměl věže svých 203 mm děl, protože už měl svou poválečnou podobu experimentálního dělostřeleckého plavidla. Šmarjá, jsem zase odbočil ke svým zájmům; musím každopádně uznat, že Britové dělali, co mohli, aby vzdali čest svým hrdinům, neváhali ani ocenit kvality svého protivníka a za to si u mě zajistili respekt i čtvrtou pěticípou. / Poučení: Modernější verze příběhu Davida a Goliáše, která je, na rozdíl od svého pohádkového předchůdce, pravdivá. ()
Film určený především a řekl bych téměř vylučně pouze fandům válečných filmů, zde přesněji námořnictvu, což je tedy můj případ. Krom námořní bitvy se ve filmu neodehrává prakticky nic moc zajímavého, a i ta podle mě mohla být ještě lépe zvládnutá. 65%. ()
Všem těm tunám oceli to na vodě docela sluší, což milovník námořní vojenské historie možná ocení. Pro diváka, který nerozezná křižník od torpédoborce zbývá zestárlý film, který válku na moři líčí postupně ve třech nesourodých epizodách jako téměř gentlemanskou šachovou partii, chaotickou bitevní vložku a finální diplomatickou zápletku. Bez náboje natočená kapitola dějepisu. ()
Spolu s filmami ako kenterburska Povidka, Zlodej z Baghdadu 1940 a The Red Shoes je toto najlepsi film rezisera Michaela Powella - skoda, ze jeho reputacia sla do hajzlu jak natocil Peeping Toma. Kazdopadne masakrozna podivana o nemeckej nacistickej lodi Admiral Graf Spee, ktora operovala v juznom Atlantiku. Chvilu trva nez sa filkm poriadne rozbehne, najma treba trpezlivost pri asi 40 minutach uvodnych dialogov. kazdopadne to prave pride v strede a najma na kjonci filmu, kedy som sa nevedel odlepit od stolicky - ta bitka potom je masaker sam o sebe, tak dobre natocenu bitku som nevidel, ze nepamatam. Slapu dobre aj herci, konkretne John Gregson /nejdelsi den/, Anthony Quale /vsechno co jste kdy chteli vedet o sexu ale bali jste se zeptat, Orel pristal, Mackennovo zlato/, Jack Gwillim /Thunderball/ a videl som aj mladeho Christophera Lee /Saruman z trilogie Lord of the Rings, The Devil Rides Out/. Bez debaty kult, tuna hodne podceneny : 94 % ()
Myslím, že aj v roku 56 išlo spraviť námornú bitku lepšie, ako to vidímé v tomto filme. Proste tu chýbali grády a aj gule nesprávat sa za každých okolností džentlmenstky. Príchodom lodí do montevidejského prístavu ztráca film tempo už celkom a miestami vtipné situácie či nezáväzné dialógy vojnovej drámy príliš nesvedčia. Už po pár minútach po pozretí filmu má človek problém spomenút si na nejaké zaujímavé scény či situácie - snáď okrem drobnej role Ch. Leeho. Hodnotenie: 55% ()
EVERY COMMANDER IS ALONE, CAPTAIN!!! Mno slabší snímek. Jediné co dokázalo udržet mou pozornost byla námořní bitva. Zbytek filmu není příliš záživný a proto jsem rád, že jsem viděl zkrácenou verzi. Nic víc mě k tomu nenapadá. ()
Jeden z mnoha ne zas tak známých válečných filmů roku 1956. Bitva u La Plata je podle skutečné události takže tomu těžko můžu moc vyčítat. Je to zkrátka britský válečný film bez větších hereckých jmen a s britsky suchým, dokumentárním způsobem natočení. První hodinka je dramatické pronásledování německé lodě, okořeněná gentlemanským vztahem britského a německého kapitána a je to docela slušné. Jenže následná bitva je natočená naprosto nezajímavě, v podstatě z ni nepochopíte proč Britové prohráli a následná dohra v Urugyai je bohužel už celkem nudná a o ničem. Zkrátka čistý průměr. ()
Pro dnešního diváka pouze průměrný film s téměř dokumentárním popisem. ()
Hmmm, co ja viem, ale moc ma to neoslovilo. V prvej polovici filmu sa odohrala nejaka bitka na mori, ale ze by to vyzeralo skvele, to sa zas neda povedat. A druha cast filmu sa zamerala na pristav, kde sa doplavila poskodena lod Graf Spee. Tu v neutralnych vodach na nu cakali britske lode, aby ju mohli potopit, ked znova vyplava na sire more. Koniec filmu bol ale uplne iny, ako si najprv mysleli Briti. Celkovo ma tento film nepresvedcil, ze by ma to nejako extra bavilo. ()
Námořní válečný příběh založen na skutečné události obsahující na padesátá léta luxusní bitvu válečných lodí. K tomu nádherné scenérie, které se zase až tak často nevidí. Technická stránka je sice viditelná, ale ve své době se to jinak nedělalo. Scénář se snaží přiblížit onu událost co nejlépe a zároveň v té nejjednodušší formě k řádnému uchopení podstaty věci a to se podařilo. Synonymem je pevné tempo ukazující vše patřičné k přiblížení života námořníků a důstojníku na lodi. Zábavná forma navíc dokáže udržet diváka po celou stopáž. Svým způsobem by se dalo říct, že je celý koncept pojat hraným dokumentárním stylem, ale je samozřejmě jasné, že k realitě to má hodně daleko. Převyprávění historického okamžiku v této formě však postačí a film jako takový, i přes určité nepatřičnosti, které se nevyhnou žádného filmu, lze považovat za jeden z lepších. ()
Starý válečný film,jakých se povede málo.Vše už tu bylo řečeno,snad jen dodám-že se jedná o období před Hitlerovým rozkazem"nebrát zajatce.Hitler si nechtěl proti sobě popudit Ameriku,tak zakázal torpédovat nebo jednoduše potápět lodi plující pod vlajkou USA. ()
První střet bojových lidí před začátkem války v ústí řeky La Plata....Solidní film. ()
Filmové zpracování slavné bitvy poblíž jihoamerických břehů, kde německá kapesní loď Admiral Graff Spee bojovala proti spojenecké přesile. Je to typický válečný film z 50. let, často se tu objevují modely, což je pro tuto dobu běžné. Po bitvě se tempo trochu zpomalí a rozjede se až v závěru, ale i tak je to kvalitní válečný film. ()
Trefně řečeno: Bitva u La Plata nijak nevybočuje z řady válečných filmů té doby, a to se ale stále cení. Jistěže, komparz byl jako kdyby neexistovala chudina, zločiny kapitány zásobovací lodi se zde neukazují a britské námořnictvo je tu standardně hrdinné a skoro usměvavé. Přesto je film poměrně podrobný k událostem a to se cení, zvláště když se objevuji válečné filmy "na motivy" realit, což dráždí kde koho vyjma konzumního diváka, kterému je to fuk. Tady si fanda smlsne. ()