Reklama

Reklama

Černý narcis

  • Velká Británie Black Narcissus
Trailer

Obsahy(1)

Dramatický příběh o krušném životě anglických řádových sester a snaze založit křesťanský klášter v indické oblasti podhůří Himálaje a skrýt se před jakýmkoliv pokušením domorodců, dále potkání křesťanské civilizace s mytologickým zobrazením orientu, plný tajů, skryté erotické touhy a nábožensky motivovaného asketického způsobu života. Kde se prolíná závist a vášeň lásky s rozpolceným dogmatickým světem. (tahit)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (57)

Hwaelos 

všechny recenze uživatele

Příběhově jde o trochu lacinou variaci na generické exotické příběhy, které ve čtyřicátých letech tvořily nezanedbatelný námětový repertoár hollywoodských studií (kdo by si při té příležitosti nevzpomenul na Mazaného Filipa - "Lidi po tom teďka šílej - Čína, Buddha, exotika, medicínmani, mandaly... Jmenuje se to 'Usrana Nasrata'."). Přičemž psychologizace ženských postav zploštěná na potlačovanou sexualitu (sestra Ruth se z toho návalu vysublimovaných pudů orosila natolik, že zůstala zpocená až do konce filmu) dává vzpomenout na popularitu freudiánské psychoanalýzy. Ani jedno z toho ale nepovažuju za výrazné negativum. Myslím, že milovníci klasické éry, mezi něž se počítám, tenhle druh naivity považují za základní kámen dobového vyprávění. Po ostatních stránkách je film vypiplaný, ať už jde o skvělou práci s mizanscénou a kompozicí, nebo o působivé používání technicoloru. Skutečně lze dobře rozumět tomu, proč organizátoři LFŠ zařadili film do technicolorové sekce, protože režiséři z filmu v tomto ohledu vyždímali, co se dalo. Konec snímku pak dává jasně na srozumněnou, že jde o britskou, nikoli americkou produkci. ()

xxmartinxx 

všechny recenze uživatele

Ta kamera! Místy svou malebností a nádherou ty obrazy tlačí hranici kýče, ale skvěle to pasuje k ději, jehož hlavním motivem je nekonečné potlačování emocí, pudů a prostě sebe sama. Kdyby to bylo jen o trochu míň doslovné a polopatické, bylo by to špičkové. Ale nakonec je to jedno, protože i kdybych se měl jen kochat těmi úchvatnými záběry, budu spokojený. Nedivím se, že samotná firma Technicolor považovala tenhle film za nejlepší užití jejích barev - osobně nejsem největší fanoušek Technicoloru, ale tady je rozhodně dechberoucí a nevím teď z hlavy, kdy by se mi tak moc líbil. (I když taky nutno podotknout, že ne každý technicolorový film prošel tak kvalitní restaurací.) ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

K tomu filmu jsem si, nevím proč, vytvořil astronomicky vysoká očekávání, kterých snad ani nemohl dostát - a ve finále mi nabídl něco úplně jiného, než v co jsem doufal. Pomalá psychologická anabáze, krajně oproštěná od skutečně tísnivé atmosféry, po níž přitom zasazení do odlehlého horského kláštera přímo žadoní. Tolik zmiňovaná kamera Jacka Cardiffa je samozřejmě krásná a záběr u zvonu patří k těm nejlepším, jaké kdy vznikly, ale skrze to poutavé vizuální pozlátko jsem nemohl proniknout k překvapivě něžné a teskné kostře - vadilo mi hlavně dost statické divadelní zpracování a necítil jsem potlačované emoce, které měly být klíčové. Rád bych to určitě někdy viděl na velkém plátně v pěkně potemnělém kinosále, prozatím převažuje nepochopení a také ironický úšklebek nad hrozivým cirkusovým kostýmem jinak charismatického Davida Farrara.. 70% ()

pepo 

všechny recenze uživatele

Sánka dole. To, že od Powella s Pressburgerom môžem očakávať vizuálny skvost mi bolo jasné už z ich predchádzajúcich prác. Ale, že sa im podarí ma zmiasť aj emočne, tak to som nečakal. Majstrovské dielo plné prekrásnych obrazov, potláčaných (ale o to intenzívnejších) emócií a silnej symboliky. A keď sa to v poslednom akte prehodí do psychohororu, tak je to ešte lepšie. Po remeselnej a technickej stránke jeden z najlepších filmov (nielen) svojej éry, ktorý je myšlienkovo inšpiratívny a príbehovo strhujúci dodnes. 10/10 ()

Radko 

všechny recenze uživatele

India predstavená cez Himaláje. Konkrétne cez himalájsky horský kláštor, niekdajší hárem miestneho generála. Zvonica je v ňom nad kolmou hlbokou skalnou stenou. Nad strminou žiadny plot ani reťaz. Od prvého záberu na zvonicu je jasné, že tam niekto hupsne. Správkyňa háremu s výzorom strigy sa teší na obnovenie jeho pôvodnej funkcie. Trpko sa sklame príchodom partičky mníšok. Atmosféra miesta, divoká príroda i prítomnosť mužského elementu zapália mníškam lýtka. Nahlodávajú sa ich plány i pevnosť viery. Elegantne zdobený syn miestneho generála, polonahý tajomný guru a najmä anglický komisár s vizážou i oblečením člena Rýchlych šípov. Títo muži, každý inak, podnecujú divoké myšlienky i spomienky mníšok na život bez hábitu. Oknami kláštora neustále povieva vietor. Nadúva rehoľné rúcha do hriešnych tvarov. Pitie zdravej horskej vody spôsobuje mníškam fľaky. Upozorňujú na nezmyselný celibát a odriekanie si radostí života. Sýto farebné, bizarné filmové dobrodružstvo. Mix duchovných pochybení, veľhôr, thrillerovej vsuvky aj domorodých zvykov prikrýva závoj červenej knižnice. ()

Galerie (72)

Zajímavosti (15)

  • Celá specifická vizuální stránka filmu je výrazně ovlivněna tvorbou nizozemského barokního malíře Jana Vermeera (proslulého především obrazem Dívka s perlovou náušnicí). Kupříkladu hned v úvodní scéně (při čtení dopisu matkou představenou) je přímý odkaz na jeho obraz Dívka čtoucí dopis. Zdroj: IMDb/Wikipedia (DaViD´82)
  • Michael Powell pôvodne rozhodol, že herečky hrajúce mníšky nebudú pred kamerou nosiť žiadny rúž. Po pár dňoch natáčania si však tvorcovia všimli, že na filme Technicolor to vyzeralo, ako keby rúž používali. Riešením bolo, že herečky nosili rúž v telových tónoch, vďaka čomu vyzerali ich pery prirodzenejšie. (Bilkiz)
  • Vedúci spoločnosti Technicolor tvrdil, že tento film je najlepším príkladom procesu Technicolor. (Bilkiz)

Reklama

Reklama