poster

Černý narcis

  • anglický

    Black Narcissus

Drama

Velká Británie, 1947, 100 min

Předloha:

Rumer Godden (kniha)

Kamera:

Jack Cardiff

Hudba:

Brian Easdale

Střih:

Reginald Mills

Scénografie:

Alfred Junge

Kostýmy:

Hein Heckroth
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (42)

  • Houdini

    Oscar 2 : Kamera, Výprava(27.4.2004)

  • DaViD´82
    ****

    Zahalená Deborah Kerr jako chodící reklama na běloskvoucí účinky Persilu a jezdec na poníkovi David Farrar v kloboučku a dušínovských kraťáskách (komu něco tak nevkusného vůbec mohlo přijít na mysl?) v technicolorově (z)malované nádherné poctě holandským mistrům plátna. A to v podobě exotického melodramatu o potlačované touze a povinnosti při bohulibých aktivitách v prostorách bývalého harému. Přesně dle očekávání powellovsko-pressburgerovsky precizní. Tedy až na ty kraťásky, které směle aspirují na nejhorrorovější kostým v dějinách kinematografie.(7.2.2013)

  • RHK

    Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire.(19.11.2009)

  • xxmartinxx
    ****

    Ta kamera! Místy svou malebností a nádherou ty obrazy tlačí hranici kýče, ale skvěle to pasuje k ději, jehož hlavním motivem je nekonečné potlačování emocí, pudů a prostě sebe sama. Kdyby to bylo jen o trochu míň doslovné a polopatické, bylo by to špičkové. Ale nakonec je to jedno, protože i kdybych se měl jen kochat těmi úchvatnými záběry, budu spokojený. Nedivím se, že samotná firma Technicolor považovala tenhle film za nejlepší užití jejích barev - osobně nejsem největší fanoušek Technicoloru, ale tady je rozhodně dechberoucí a nevím teď z hlavy, kdy by se mi tak moc líbil. (I když taky nutno podotknout, že ne každý technicolorový film prošel tak kvalitní restaurací.)(15.7.2017)

  • Bebacek
    ****

    4,5 - Ach jo, ti bílí tučňáci. Jsou (podle mě) zcela nepochopitelně a zbytečně zavřeni mezi stěnami kláštera, obklopeni depresivními mrtvolami na kříži a pak, když potkají pořádného chlapa, můžou se zcvoknout a není divu, že jedna chce zavraždit druhou, třetí je hysterická, čtvrtá místo brambor sází tulipány... Po Rivettově Jeptišce další film, jehož obsah (náboženský fanatismus) mě v poslední době dokonale nasral.(4.1.2008)

  • NinadeL
    **

    Láskou k Technicoloru netrpím. Téma mě zaujalo, ale naivní představení Himalájí společně s absurdním koncem mě nepřesvědčilo o tom, že by Deborah Kerr měla pro mě jiný význam, než jako Anna Leonowens ;) Ostatně realizovat barevný film plný pastelových barev a nepřeplácat ho, to se už umělo minimálně od Zahrady Alláhovy (1936). Ačkoli chápu, že velkofilm s indickým chlapcem Sabu si žádal jiný přístup.(1.1.2011)

  • tahit
    ****

    Zvláštní svět protikladů a postav omračující svou barevností. Příběh pěti řádových sester, které pozval indický vládce Toda, aby zřídily ve vzdálené vesnici školu a nemocnici. Radža jim poskytl bývalý harém na úpatí Himaláje. Abatyše pověří vedením misie mladičkou sestru Clodagh. Zde jim pomáhá vládní komisař Angličan Dean, který dokonale zná místní poměry a domorodce. Do misie přichází krásná dívka Kanchi a mladý následník trůnu Dilipa Raye, který si má zde v klášteře doplnit vzdělání. Krátce nato…….(29.3.2008)

  • Aidan
    ***

    Fascinace techinocolorem snad patří k době a byl bych ji i překousl, kdyby alespoň příběh byl víc než kašírovaná povrchnost. Dostal jsem však jen koňskou dávku béčkové romantiky a potlačovaného erotického dusna. A co hůř: musel jsem trpět pohledem na nohy pana Deana, který se po plátně věčně promenádoval v kraťasech, co připomínaly spíš seprané trenky, případně jezdil na zakrslé bílé mule půjčené odněkud z cirkusu. Jaká trestuhodná karikatura všech Humphrey Bogartů a Cary Grantů! Sestra Ruth musela být opravdu psychicky chorá, že jí imponoval. Při vší té haně je však filmu nutno přiznat přinejmenším jednu skvělou horrorovou scénu a také jisté duchovní body za mladou matku představenou - sestru Codagh - jež statečně odolává výzvám cizího prostředí i svůdně chlupatým končetinám výše zmíněného macha.(29.7.2009)

  • bassator
    **

    45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO MICHAEL POWELL & EMERIC PRESSBURGER - Pocta Michaelu Powellovi a Emericu Pressburgerovi (Black Narcissus / BLACK NARCISSUS / Černý narcis)(24.8.2011)

  • Deschain
    ***

    Veľmi pekné po vizuálnej stránke, len som čakala, že to na mňa silnejšie zapôsobí aj po emočnej a príbehovej stránke. Dobrá hudba aj herci a so záverom som spokojná.(18.7.2011)

  • jhrasko
    ***

    Päť mníšok, jeden hollywoodský štramák, ktorý nosí gate prekliato vysoko (to chcelo Oscara za kostýmy), vyšinutá miestna samaritánka, sofistikované dieťa a k tomu asi prvý gay amerického filmu, ktorého inakosť scenárista povýšil na niečo hlboké a spásonosné. Mozaika je až príliš "farebná", aby sa autorom podarilo úspešne preniesť na diváka častú a prirodzenú bezútešnosť rehole mníšok (i iných Božích dcér a synov). Technicolor nie je všetko, resp. menej je niekedy viacej.(21.7.2010)

  • Anderton
    ***

    Výprava je opäť, ako sme u dua P+P zvyknutí, majestátna a vynaliezavá. Niektoré zábery berú dych, predovšetkým ten pohľad, ktorý vidíte na plagáte a zopakuje sa vo filme viac krát. Možno je Black narcissus scenáristicky najvyspelejším dielom tohto dua a najmenej naivným, aspoň z toho, čo som videl, napriek tomu mi film príliš nesadol. Pôsobil dlhším dojmom, aj o hodinu dlhší Plukovník Blimp mi ubehol rýchlejšie a v spoločnosti hysterických jebtišiek som sa necítil tak dobre, ako by som sa v tom "hrade" na vrchole Himalájí cítil bez nich. Čakal som obšírnejšie ukončenie línie s Jean Simmons a k tým šortkám len toľko, že Deana tento rok prekonal Wawrinka so svojimi oranžovými šortkami na French open. Ale nečudujem sa, že sa z takto oblečeného chlapa tie ženské zbláznili.(8.11.2015)

  • Baxt
    ****

    Technicolorové blaho až na dřeň. Rigidní jeptišky v deprimujícím víru barev a znepokojivé hudby ukazují Powellův smysl pro kontrasty a latentní hrdin(k)y. ___ Jestli jeho současník a kolega Hitchcock rád revoltoval proti prohnilé společnosti, přičemž většinou dosáhl svého, Powell volí spíše potlačení a smíření se s trpkou realitou. Boj je nesmyslný, avšak nevyhnutelný, čímž vzniká drama (ani předchozí počin Otázka života a smrti z téhle vize nevybočuje, jen staví zamilovanou dvojici do opozice - ani samotná nebesa nedokážou přebít lásku, prapůvod všeho). Opatrně dávám téhle premise palec nahoru, ale chce to víc.(22.4.2012)

  • Hwaelos
    ****

    Příběhově jde o trochu lacinou variaci na generické exotické příběhy, které ve čtyřicátých letech tvořily nezanedbatelný námětový repertoár hollywoodských studií (kdo by si při té příležitosti nevzpomenul na Mazaného Filipa - "Lidi po tom teďka šílej - Čína, Buddha, exotika, medicínmani, mandaly... Jmenuje se to 'Usrana Nasrata'."). Přičemž psychologizace ženských postav zploštěná na potlačovanou sexualitu (sestra Ruth se z toho návalu vysublimovaných pudů orosila natolik, že zůstala zpocená až do konce filmu) dává vzpomenout na popularitu freudiánské psychoanalýzy. Ani jedno z toho ale nepovažuju za výrazné negativum. Myslím, že milovníci klasické éry, mezi něž se počítám, tenhle druh naivity považují za základní kámen dobového vyprávění. Po ostatních stránkách je film vypiplaný, ať už jde o skvělou práci s mizanscénou a kompozicí, nebo o působivé používání technicoloru. Skutečně lze dobře rozumět tomu, proč organizátoři LFŠ zařadili film do technicolorové sekce, protože režiséři z filmu v tomto ohledu vyždímali, co se dalo. Konec snímku pak dává jasně na srozumněnou, že jde o britskou, nikoli americkou produkci.(5.8.2015)

  • Revanx

    Jeden z 1001 filmů, které musíte vidět, než umřete.(22.1.2009)

  • Philippa
    ***

    Hlavní myšlenkou filmu, kterou jsem si já odnesla.... Je nám blžší víra v Ježíše a zavírání se do kostelních zdí, kde všude na stěnách je zobrazeno utrpení nebo hluboce v sobě máme víru v krásno a volnost Matky Přírody? Můžeme v přírodě najít boha a nebo je to naopak?(14.7.2010)

  • Pishin
    ****

    45. MFF Karlovy Vary(8.7.2010)

  • Laxik
    ***

    Je to jasný. Odteď když se řekne Technicolor, nenapadne mě Spartakus ani My Fair Lady, ale Černý narcis - techni(colori)cky dokonalý film, který rozhodně nevypadá na svých neuvěřitelných 70 křížků. Ty jsou bohužel znát jinde. Třeba v nakrémované Angličance hrající mlčenlivou Indickou krásku nebo v extrémním hraní (koulení) očima. To první je v pohodě, taková holt byla doba, ale holkám, v čele se šílenou sestrou Ruth, jsem to blouznění herecky moc nežral. Navíc jsem se během blbých 100 minut docela i nudil, protože je to celé tak nějak roztříštěné a nesoustředěné. Na druhou stranu musím pochválit, jak film pracuje s náznaky a vedlejšími motivy - těch věcí, co si může divák domyslet není málo.(4.1.2018)

  • Cimr
    ****

    Melodrama jako fík! Někomu mohou být přehnaná gesta, dramatická hudba a prostředí namalovaných Himálají protivné, ale mě zaujala ona pověstná eroticky dusná atmosféra, v roce 1947 jistě přelomová. Neustálý vítr vzdouvající jeptiškám sukně, monotónní, hypnotizující víření bubnů, svatý muž, jenž vše beze slova pozoruje... A skupina jeptišek, které pomalu upadají do šílenství a budou muset svést boj o svoji víru. Dnes možná trošičku vyčpělý, přesto však velmi precizní a zajímavý film.(13.8.2015)

  • Sandiego
    ****

    Stále svěží zážitek s úchatným vyvrcholením, při kterém až oči přecházejí. Výprava je skutečně povedená a z technicoloru těží maximum. Škoda jen dobového melodramatického trendu, v němž se část filmu nese a který dodává osobitému dílu dvojice inovátorů hollywoodský nádech, který je zde spíše přítěží a jen zlehčuje psychologickou hloubku. I ve výkonu Kerrové se tento vliv trochu podepisuje, ale v závěru je nadmíru přesvědčivá.(9.10.2009)

<< předchozí 1 2 3
 
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace