V pasti

Trošku prehodnotený seriál. Má sympatického hlavného vyšetrovateľa, ktorý pripomína typického Vikinga a má zaujímavú zasneženú atmosféru. Veď na Islande to ani nemôže byť inak. Chýba tu však nejaký väčší efekt na záver, niečo, čo prekvapí. Zaujímavé je, že podobne ako v Zločine sa tu väčšina vecí vyrieši už v predposlednej časti série a posledná je len taká dojazdová. A záver je prípravou na novú sériu, ktorá príde určite s novým prípadom. Nie som si ale istý, že ju potrebujem vidieť. Chýba tu poriadne kriminálne napätie. (07.07.2018)

1. série: Muzika může být skvělá, výprava může být s kamerou a sceneriemi dokonalá a skvěle atmosférická. Můžete mít hodně. Ale pokud nemáte jednoduše příběh, tak se moc daleko nedostanete. Není to tak nějak všechno. Kdybych se chtěl dívat na hezkou přírodu zapnu si novější Zázračnou planetu. Jakoby samozřejmě, on zde příběh byl. Ale pro mne to spíše bylo plácání se od ničeho k dalšímu ničemu, co pro mne vedlo k jednomu z nejzdlouhavějších zážitků mezi seriály za poslední dobu. Už první díl mne nijak neoslovil a poté, když se příběh ani nijak nikam nedostával, tak mi bylo jasné, že skákat radostí asi nebudu. Ať už za tím můžou stát jakákoliv jména, tak i přesto mi stále připadá, že jakákoliv produkce z Islandu je pro mne kupodivu fatální. A to v tom smyslu, že mi to nepřináší žádný zážitek ani zdaleka. Spíše bych to nazval otravnou a brutální nudou. Zde zcela jasně promlouvá subjektivita, jak jinak, jako vždycky. Ale nic to nemění na faktu, že pro mne tato událost byla politováníhodná. Druhá série je odložena s tím, že není na Netflixu. Až bude... dám tomu novou a druhou šanci. Ale nevstupuji do toho s nadšením. Spíše s odporem, že i Georg Simon Ohm se obrací v hrobě. (12.08.2019)

Fortitude po islandsku. Pro fanoušky amerických seriálů to může být trochu šok, protože seriál vědomě polidšťuje všechna akční klišé. Policisté tápou, dělají chyby a kloužou po ledu, všechny vraždy a nehody nejsou dílem inferiálních zrůd, ale obyčejných lidí, kteří se prostě - vinou okolností nebo vlastních ambicí - ocitli v bezvýchodném postavení a začali kousat kolem sebe. V několika místech ta umírněnost trochu zpomaluje děj, místy je dokonce směšná, ale celkově dokonale ladí s atmosférou seriálu, a vlastně i islandskou mentalitou. Ssoni jedou. (28.06.2016)

Islandský levoboček britského ambiciózního seriálu Fortitude. Vzájemná podoba jde tak daleko, že v době všech těch západních remaků seriálových severských noirů by jeden tak nějak očekával, že Britové si to prostě převzali. Není tomu tak, ona až zarážející podoba (stylem, tématy, charaktery, atmosférou apod.) je čistě náhodná. A Island z tohoto duelu vychází jako vítěz, byť ne jednoznačný. V jeho prospěch hraje především to, že u něj ta echt severská odosobněná chladná chmurnost přeci jen působí přirozeněji a tak nějak více podmanivě; vlezlý chlad, skučící vichry, zasněžené širé dálavy, rozeklaný fjord, vzdouvající se moře... Ne, s působivým genius loci tento seriál opravdu problém nemá. Jeho druhým velkým trumfem je obsazení hlavní role mlčenlivým „sem tam zamručím“ vnitřními démony sžíraným medvědem s nevyřešeným osobním životem. Snad nejklišovitější možný archetyp severské krimi je tu však podán/zahrán tak, že většího sympaťáka aby pohledal. Takovou míru empatie má v sobě snad jen Skarsgårdův River. Mezi jednoznačné zápory patří další z poznávacích znamení veškerého severského noiru; a to z prstu vycucaná překombinovanost a navzdory ní i tak přílišná průhlednost toho všeho; zde ovšem do značné míry dána sympatickou civilností v motivacích a činech. Neuškodilo by zkrátit to o epizodu (nikoli konkrétní, ale v každé by se nějaká ta scéna v podobě výplňkové vaty našla). Přesto velká spokojenost a jakkoli to je tradiční severská krimi se vším dobrým i špatným, co to sebou nese, tak svébytný islandský naturel tomu přeci jen dává punc svěžosti oproti především dánským souputníkům. (22.06.2016)

Ófærð, Ófærð, Ófærð a ještě jednou Ófærð! Island zabodoval na plné čáře a to hlavně díky chytře připravenému prostředí, vynikajícímu scénáři, dokonale se posouvajícímu příběhu a sympatickým postavám. Pátrání po vrahovi nestojí na žádném mindfucku, nepracuje se ani s brutálními zvraty v příběhu, i přesto seriál zaujme, a to hlavně díky vztahovým pletencům se sympatickými postavami spolu s civilním vyšetřováním kde figuruje opravdu poctivá policejní práce. Na poli kriminálních seriálu se může určitě pyšnit vysokou kvalitou a zařadil bych jej mezi nejužší špičku. Všemu dopomáhá taková ta familiárnost mezi obyvateli odlehlého městečka kde se všichni navzájem znají. (23.11.2017)