Afrikou na pionýru

Povedený cestovatelský dokument dobrodruhů, kteří zřejmě mají v životě víc štěstí než rozumu, neboť na tuto cestu vyrazili v mnoha ohledech až pozoruhodně nepřipraveni. Pětice motocyklistů během cesty nevytváří žádné konflikty, takže výsledný film je stejně o nich, jako o náhodných setkáních s různými domorodci. Pokud bych si nadefinoval, co vlastně čekám od cestovatelského dokumentu, tak tomu kupodivu bude blíž první film Mareka Slobodníka než všechny filmy Dana Přibáně. (Hodnocení od člověka, který dojel sice jen na Mys Dobré naděje, zato na kole slovenské značky, takže má pro podobné výzvy pochopení.) (19.05.2020)

Presne to, čo sa od filmu dalo ćakať, teda zaujímavá krajina, opravy motorky a problémy s úradmi, ale s dvoma prídavkami naviac. Prvým sú skvostné zábery kameramana, a nielen z dronu, ktorými film zabŕda až do serióznej dokumentaristiky a nie je to len komédia. Komédia to prestáva byť aj v momentoch skutočného boja o život účastníkov, keď sa kamera na pár dní aj vypne. Vďaka aj za ďalšie dve situäcie s vážnou témou, a to neskutočná bieda v slume v Nairobi a naopak, optimistická osada s postarším pánom so snom o detskom centre. (21.03.2022)

Jestli v trabantích filmech a seriálech někdo svým charismatem dokázal zastínit Dana Přibáně, byl to Marek Slobodník. Je tak celkem pochopitelné, že hlavní hvězdou spin-offu dokumentů se žlutým cirkusem je právě bezstarostný jezdec z Banské Bystrice. Film by se v podstatě obešel bez dalších cestovatelů (vyjma kameramana), kteří Slobodníka. Jejich přítomnost hlavně zvyšuje pravděpodobnost, že někoho zradí technika nebo zdraví (to první se děje neustále, to druhé hlavně v nečekaně dramatické poslední třetině). V paměti mi vzhledem k zaměření pozornosti primárně na Slobodníka, který je nejen vedoucím výpravy, ale také režisérem a scenáristou, neutkvěl nikdo další. Nijak to ale nebrání užít si profesionálně zpracovaný cestopis s přiměřenou délkou, svižným spádem a profi kamerou, která čtveřici, příp. pětici chlapů na motorkách snímá z tolika různých úhlů, že se navzdory podobnému prostředí nikdy nedostavuje pocit již viděného (záběry z dronu nejsou otravně nadužívané, jak je tomu v jiných podobných filmech). Hudba byla na oproti tomu můj vkus příliš „typicky africká“ a během některých záběrů ze slumů tón vyprávění přibližovala sociálnímu kýči. Po většinu cesty z Banské Bystrice ke Střelkovému mysu si ale film i díky odlehčenému komentáři udržuje švih a nadhled a dokonce bych řekl, že drží pohromadě líp (a má lepší rytmus) než poslední celovečerní trabantí jízda. O Africe se sice moc nedozvíte, ale edukace diváků myslím ani nebyla záměrem. Hlavní je užít si jízdu a pocit svobody, který film nabízí. Ideální materiál, pokud teď máte chuť někam vyrazit. 75% (29.03.2020)

Povedený cestovatelský dokument se sympatickým Markem v hlavní roli. Mám ráda trabantí ságu a tohle bylo po technické stránce na stejně dobré úrovni - úžasné záběry, příjemně ladící hudba. K tomu vtip, ale i vážnější momenty, a co jsem ocenila, že se film zaměřil více na samotné cestování a africkou krajinu, protože ta je dechberoucí. (17.10.2020)

Dvě nejvtipnější složky žlutého cirkusu Dana Přibáně se rozhodly vydat na vlastní samolibou výpravu po celém východním pobřeží afrického kontinentu a já se díky nim zase mohl projednou kochat krásami dobrodružného života neohrožených cestovatelů. Zvlášť nyní, když nemůžu cestovat ani za hranice do Německa, se cestopisy hodí jedna báseň. Už aby bylo po všem a mohl jsem taky vyrazit. (01.04.2020)