Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Dva výtečníci zdědili ostrov a pořádný balík peněz ve třech různých měnách, a k tomu jachtu, aby se na svůj nový pozemek měli jak dostat. Naneštěstí o všechny peníze přijdou díky sto a jedné dani a při vyplutí už nemají ani floka, zato se k nim přidá muž bez státního občanství a ještě černý pasažér. Krátce poté, co oba zmínění výtečníci uprostřed širého moře rozeberou lodní motor, jehož součástky napadají do moře, ztroskotají na pustém ostrově. Na ten se odebere i nezbytná dívka, v tomto případě prchající od muže, kterého si nechce vzít. O ostrov náhle projeví zájem všechny státy světa, což ovšem zůčastnění těžce nesou, a tak si založí vlastní stát Crusoeland s ústavou: žádné daně, žádné zákony... (Fingon)

(více)

Recenze (19)

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Chtěl jsem dát více, ale za tu babu, co nenápadně přibyla v ději, a dodrbala zbytek filmu dávám méně. Ona ta první část byla dobrá. L & H si dokonce dovolili pár starých a osvědčených žertíků, ovšem pak se to zvrhne v klasickou okecávačku a je po filmu. Poněkud smutné rozloučení s mistry humoru. ()

Iggy 

všechny recenze uživatele

Česky Laurel a Hardy zdědili ostrov. Zklamáni Hollywoodem vydali se Laurel a Hardy roku 1945 na turné po evropských music hallech a oznámili natočení čtyř nových filmů v Evropě. Natočili ovšem pouze tento jediný a jejich nový začátek skončil neúspěchem. Film je levně a špatně natočený a nepřináší nic nového. Natáčení navíc ztěžoval Stanův zhoršující se zdravotní stav. Film se ještě dlouho nesměl v USA vůbec uvádět, kvůli režisérovi Johnu Berrymu hledanému McCarthym. Jak už napovídá název zdědí Laurel a Hardy ostrov a plachetnici, na jejíž palubě se k němu neprodleně vydají. Připojí se k nim ještě italský imigrant Giovanni a nešťastný Antoine bez občanství, který je tak odsouzen k věčnému putování z přístavu do přístavu. Inspirováni četbou Robinsona Crusoea si na ostrově (ne ovšem tom zděděném) žijí idylicky, než je tam objeven uran a o jejich ostrov se strhne politický zájem. Proto vyhlásí republiku Crusoeland, aby ostrov patřil jim a vyhlásí vlastní ústavu bez občanství, bez věznic a bez daní. Tato utopická (alternativní název filmu zní Utopia) země ovšem nefunguje moc dlouho. A jak znějí poslední slova, která řekne Oliver Stanovi v jejich posledním filmu? Samozřejmě nejinak než: „That’s another fine mess you got me into.“ Volně ke stažení na Archive.org. ()

Reklama

Morloth 

všechny recenze uživatele

Je s obdivem, že staří pánové se pokusili... Ovšem to co s mladým elánem, posléze s vypracovanou a léty ověřenou brilancí, rozesmávalo, je pojednou trapné, smutné a dá se říci i dojemné. V závěru filmu tradičně kňučící Stan není ani vtipný, ani politování hodný, nýbrž jeho chování vzbuzuje výsměch a otázku, má to ten děda zapotřebí? Inu, tento film je šlápnutím vedle, i velcí komici mohou dělat velké chyby. Přesto se domnívám, že potenciál zde byl, jen by jej museli zužitkovat Stan a Olie o dvacet let a více mladší. ()

fantomas19 

všechny recenze uživatele

Posledný film komického dua Laurel a Hardy z roku 1951 je vo francúzsko-talianskej koprodukcii. Stan a Olie zdedia loď a ostrov. Posádku lode doplnia večný tulák bez štátnej príslušnosti - kuchár Antoine (Max Elloy) a taliansky vysťahovalec Giovanni Copini (Adriano Rimoldi). Stroskotajú na neznámom ostrove, kde sa k nim pridá krásna Chérie Lamour (Suzy Delair). Vytvoria slobodný štát Crusoeland, príval imigrantov však čoskoro vyvolá na ostrove revolúciu. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Snad je škoda, že se úspěšná dvojice Laurel - Hardy během své kariéry neposunovala vpřed v odlišných druzích vyjadřovacích prostředků. Na druhou stranu svou jednoduchou klaunskou komikou bezpečně dosahují svého vytouženého výsledku prostého humoru, který sice bolí, ale neponižuje. Téma jejich posledního společného filmového výtvoru je slibné a vznešené ve své snaze o vyjádření názoru na fungování společnosti. Film se nebojí a vytrvale se pouští do rozpustilého hraní, ale jeho celistvost nepůsobí tím nejstabilnějším dojmem. Objevuje se kostrbatost, rozháranost i unáhlenost. V té konečné podobě je nesourodost znát a ubližuje sympatickému a upřímnému pokusu o jedinečné satirické dílo. Kritika přízemnosti a závisti lidí a macešského a kořistnického řízení státních útvarů předkládá své temné vize o budoucnosti smysluplného směřování lidské společnosti, pokud se nedokážeme odpoutat od své přízemnosti a agresivního egocentrismu. Stan Laurel a Oliver Hardy se pouští do absurdit byrokracie a neúměrné daňové zátěže, do úvah o svobodě a demokracii, hamižnosti a lidskosti. Jejich společné kroky pohánějí pudy, neschopnost, pohodlnost i upřímná prostota a hledání životního štěstí. Hlavní ženskou postavou je umíněná a emancipovaná zpěvačka Chérie Lamour (zajímavá Suzy Delair). Mezi zakladatele idealistického svobodného státu patří také ochotný muž bez národnosti Antoine (Max Elloy) a italský chronický černý pasažér Giovanni Copini (zajímavý Adriano Rimoldi). Z dalších rolí: šlechetný i neurvalý poručík námořnictva Jack Frazer (příjemný Luigi Tosi), či nenasytný násilník a líný buřič a sadista Alecto (Michael Dalmatoff). Je to zajímavé. leč nevyvážené filmové dílo. Hravé, snaživé, milé a zábavné. A o to jde. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (1)

  • Poslední film komické dvojice Stana Laurela a Olivera Hardyho. Měli rozplánované ještě další projekty (televizní seriál The Fable of Laurel and Hardy, více možných filmů ve francouzsko-italské koprodukci), ale všechny plány odsunuly stranou jejich těžké nemoci. (Komiks)

Reklama

Reklama