Zcela nový halloweenský strašidelný díl! (E06)

Šestá epizoda WandaVision se tentokrát odehrává v prostředí sitcomu z 90. let. A vše co se na seriálu doteď dalo chválit se dá úplně v pohodě chválit i v rámci epizody šesté. Režisér Matt Shakman naprosto bravurně dokáže vystihnout sitcomovou atmosféru, zároveň se mu výborně daří přeskakovat mezi Westview a světem za Westview a herci přitom hrají neskutečně super a naprosto bravurně se jim daří ztvárnit jak sitcomové tak i vážné momenty. To vše se dá ale prozatím u šesté epizody chválit rozhodně nejvíce a to i proto, že se nadále skvěle vystavují puzzly celé skládačky (ale přitom pořád nejsou vytasené všechny) a definitivně se ukazuje, že to do sebe celé zapadá přímo fantastickým způsobem a v Marvel Studios se definitivně pustili do něčeho tak trochu jiného. A zaslouží si za to respekt. V rámci šesté epizody naprosto bravurně funguje přeskakování mezi městečkem Westview a vyšetřováním organizace S. W. O. R. D. Celé to ve Westview nadále na první pohled působí naprostou pohodou, čím dál tím více je ale naznačováno, že se hrátky Wandy s realitou tak trochu vymykají kontrole a má to vliv na spoustu osob. Mezi Visionem a Wandou nadále vzniká propast, kde Vision čím dál tím více začíná tušit, že něco není v pořádku a to Wanda samotná nenese nejlépe. Nadále platí, že jsou Elizabeth Olsen a Paul Bettany naprosto perfektní a tenhle seriál jim konečně dává v rámci MCU možnost pořádně zazářit. Pro spousty diváků se tak můžou Wanda a Vision definitivně stát mnohem zajímavějšími postavami než se mohlo zdát a dokazuje, že i Wanda i Vision jsou skutečně komplexní charaktery. Olsen nadále působí jako výborná hlavní hrdinka sitcomu, díky tomu, že divák tuší, že vše není jak to celé působí ale zároveň působí strašně mrazivým dojmem. Wanda je strašně nevypočitatelná postava a divák nikdy nemusí být úplně připraven na to, co Wanda najednou udělá. Nadále to celé působí tak, že Wanda netahá za nitky samotná, čím dál tím více se ale ukazuje, že by Wanda ve špatném stavu mohla napáchat hodně paseky. A i díky tomu bude ona dost pravděpodobně jednou z nejzajímavějších postav, jejichž příběh bude MCU v nadcházejících letech vyprávět. Evan Peters je jako Pietro Maximoff/Quicksilver naprosto skvělý. Peters, který si už v X-Menech kradl všechny scény pro sebe se zde za záhadných okolností vrací, aby vystřídal Aarona Taylora-Johnsona a i samotná Wanda vnímá, že její bratr není bratrem, kterého si pamatuje. Těžko říct, jak to celé s Petersovým Quicksilverem je, faktem ovšem zůstává, že je Peters fenomenální, má výborné komediální načasování, má velmi zajímavý vztah se svými synovci a zároveň jsou jeho dialogy s Wandou neskutečně působivé. Scenáristům se nadále daří vymýšlet funkční sitcomové gagy, zároveň jim ale nedělá problém přejít na vážnější tón. A dohromady to funguje nečekaně super způsobem. Dvojice Julian Hillard a Jett Klyne jsou jako Tommy a Billy Maximoffovi je strašně sympatická a oni zatím působí, že mají strašný potenciál pro budoucí příběhy. Kathryn Hahn nadále působí jako strašně zajímavý charakter, který navíc definitivně naznačí, že je s ní něco v nepořádku. A nemůžu se dočkat jak se s ní nadále bude pracovat. Především se ale výborně těží nostalgie- Nejen výborné intro, které opět odkazuje na sitcomová intra z 90. let, ale i oslava Halloweenu, kde si postavy na sebe berou kostýmy z jejich komiksových předloh. Jde o kostýmy tak přehnané, že se v MCU pochopitelně dočkali úprav, právě v rámci tohohle už tak speciálního seriálu se ale dočkává těchto něžných easter eggů, přičemž kostým Scarlet Witch je jednoduše výborný. A dokonce padne i odkaz na Kick-Asse! Nadále platí, že to má strašně krásný vizuál, kde se naprosto bravurně pracuje s barvami a dobovou atmosférou (klasická reklama je šílená jak se na reklamy z 90. let patří). Randall Park, Teyonah Parris a Kat Dennings alias Akta X v MCU jsou též nadále velmi fajn a právě pak dojde na lámání chleba. Finále epizody definitivně ukazuje, že se vše začíná vymykat z kontroly a dost možná bude hůř. A nadále tenhle seriál chválím za to, že se mu daří nadále výborně gradovat a i přesto, že mě mrzí, že se na další epizodu musí čekat týden, tohle týdenní hádání toho, jakým směrem se to přesně vydá na seriálech miluju a zrovna u Netflixu mi přijde, že vydávání epizod v jednom dni diváka připraví o naprosté napětí a především jejich seriály nemají většinou takový potenciál rezonovat (pokud zrovna nejde o velké pecky). A i proto má to týdenní vydávání své kouzlo..... (12.02.2021) (méně) (více)