Režie:
Grímur HákonarsonScénář:
Grímur HákonarsonKamera:
Mart TanielHudba:
Valgeir SigurðssonHrají:
Arndís Hrönn Egilsdóttir, Sveinn Ólafur Gunnarsson, Sigurður Sigurjónsson, Hinrik Ólafsson, Hannes Óli Ágústsson, Edda Björg Eyjólfsdóttir (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Mlčenlivá Inge vlastní malé hospodářství v odlehlé vesničce na severu Islandu. Vlivem nečekaných událostí přijde během pár dnů o většinu životních jistot a ocitá se až po uši v dluzích. Její neštěstí z velké části způsobilo chamtivé farmářské družstvo, jehož vedení kvůli zisku šikanuje místní chovatele. Když ale zažene do kouta dosud nenápadnou ženu, narazí na tvrdý odpor. Inge už nemá co ztratit a vydává se do boje. Beze strachu a plná odhodlání využívá všechny dostupné zbraně – ostré příspěvky na Facebooku, mléko i zásoby hnoje. Příběh o silné a tvrdohlavé ženě se odehrává v kulisách překrásné islandské krajiny a je protkán jemnou severskou absurditou. (Aerofilms)
(více)Videa (3)
Recenze (37)
„Mám nejvyšší čas začít žít, plnými doušky život pít. Tady se můžu uzívat, pálím mosty, chci si užívat.” - Slova povzbudivé závěrečné písně naznačují mnohé o pocitech a dalším směřování hlavní hrdinky Ingy, která se po smrti manžela vzepře tvrdým pravidlům společenství, v němž žije. A činí tak bez ohledu na to, jestli existuje reálná šance něco změnit. (75%) ()
Kapitalistická družstevní kolektivizace na islandský způsob skutečně připomíná povídku režiséra Jasného z filmu Touha (jak zmínil adaben). Zde je místo nebojácné Anděly nebojácná Ingibjörg a její zřejmě nejtěžší dny v životě, jež jsou divákovi odvyprávěny ve stylu, který z těchto končin očekává. Ano, milovníci skandinávské tvorby, je přesně takový. Starosti s hospodářstvím, tvrdá práce a splácení dluhů, každodenní všednost, která se radikálně změní a život znenadání nekompromisně naplňuje přísloví o tom, že vždy může být ještě hůř, ale přináší také známou radu, všechno zlé je k něčemu dobré, možná právě v této pohnojené mizérii je konečně čas jít cestou, které jsme se až doteď dobrovolně vyhýbali, i když jsme vnitřně cítili, že je správná, bez přetvářky a pokrytectví. Možná to bude malý začátek něčeho velkého, u čeho nakonec ani nemusíme být, ale jiskra byla zažehnuta a všemi přehlížená pravda se alespoň na chvíli stává pravdou skutečnou. [Filmový klub Citadela - Litvínov] ()
Islandská tragikomedie o cestě za (vnitřní) svobodou unavené statkářky, která nemá co ztratit, tak si může dovolit projevit občanskou neposlušnost. Místní zemědělské družstvo je mafie, která si její hněv zaslouží. Sice je trochu škoda, že se autor rozhodl film zakončit jen symbolickým happy-endem, ale nakonec to k tomu sedí. Prostě takový civilní film bez okázalých gest. ()
Hákonarson bohužel navázal na svůj předchozí úžasný film Berani takovým způsobem, že v zásadě zopakoval hlavní atributy (boj místních farmářů proti určité překážce, tentokrát ne v podobě nákazy, ale zosobněné družstevním monopolem). Přičemž opět vypráví z perspektivy silné ústřední postavy, byť s odlišným vyústěním. Příběh je narýsovaný a nemá čím překvapit včetně suchého humoru, obzvlášť pokud jste viděli předešlý snímek (spolier: srovnejte situaci, kdy farmář vyklopí z radlice svého bratra před budovou nemocnice vs. situaci, kdy farmářka vystříká cisternu mléka na budovu družstva). Pořád je to poctivá filmařina s výbornými herci (Sigurjónsson tentokrát v roli záporáka), působí to celé ale poněkud chtěně. Na fantastické Berany to nemá ani náhodou. ()
islanďani umí,ale tady jim to moc neladí.Je to sice takové standardně lehce černohumorné,ale ve chvíli kdy by se to konečně trochu rozjede a mělo by se něco začít opravdu dít se nestane vůbec nic a přijde konec.Ačkoliv konec vlastně ne,protože pod tím pojmem si představuji nějaké uzavření a to tady chybí...60% ()
Galerie (42)
Photo © Sena
Zajímavosti (1)
- Část filmu byla natočena ve vesničce Hvammstangi na severozápadě ostrova. Místní obyvatelé se natáčení aktivně účastnili. (Klara.M.)
Reklama