A Matter of Life and Death
Stairway to Heaven
Kamera:
Jack CardiffHudba:
Allan GrayHrají:
David Niven, Kim Hunter, Robert Coote, Kathleen Byron, Richard Attenborough, Bonar Colleano, Joan Maude, Marius Goring, Roger Livesey, Edwin Max (více)Obsahy(1)
Pilot Peter Carter se vrací ze své 67. válečné mise. Je – kromě mrtvého radisty – sám na palubě neovladatelného stroje, který už dávno ztratil podvozek a letí jen na jeden motor. A nemá padák. Může vůbec člověk z takovéhle situace vyváznout živý? Zdálo by se, že nikoli. A přesto se Peter po seskoku bez padáku probudí z bezvědomí na břehu moře a pomalounku začíná věřit tomu, že nezemřel. Jenomže jak je to možné? Stal se zázrak? Nebo se kdesi na onom světě stala chyba? Ať tak či tak, Peter žije a je odhodlán za svůj život bojovat třeba i proti samotnému nebi... Snímek, bezprostředně reagující na druhou světovou válku a mimořádně oceňovaný v odborných kruzích, je kromě neotřelého příběhu nesmírně zajímavý a působivý také po formální stránce (pozemské scény jsou barevné, „nebeské“ scény černobílé). Film, který získal řadu cen, je dílem scénáristicko-režisérské dvojice Michael Powell a Emeric Pressburger. Roli Petera Cartera ztvárnil David Niven (1910–1983), známý z nesčetné řady britských filmů. (Česká televize)
(více)Recenze (64)
Žízeň po životě rovna žízni po Technicoloru. Výtvarně nejenom úchvatný, ale také pečlivě promyšlený film v sobě skrývá víc než naivní lobbing za anglo-americké přátelství. Zpochybňuje snahy racionalizovat smyslově nepostihnutelné jevy i neprůstřelnost uvažování ve striktně legislativních pojmech (love above the law). Platnost jeho humanistického poselství nevypršela s koncem druhé světové války také (a doslova) díky neochotě vidět záležitosti života a smrti černobíle. Není ozřejměné, zda jsou Peterovy vize „reálné“, nebo vše probíhá pouze v jeho poraněném mozku. Lékař je sice představen jako skeptik, pokud jde o jevy, které nedokážeme vědecky podchytit, na druhou stranu se mu však dostává výsady být protagonistovým obhájcem ve sporu se smrtí. Podobně dvojznačně se film staví k tradicím. Lpění na nich brzdí vývoj (přesněji brání lásce), myšlenek velkých mužů je nicméně při soudní při použito k prokázání vyspělosti civilizace, stojící na velmi solidním kulturním základu. Otázka života a smrti je ale právem oceňována především pro práci s barvou a prostorem, který působí i na zemi abstraktním, lehce pohádkovým dojmem (futurologický design druhého světa, v duchu Langovi Metropole, naopak vyvolává dojem vědecké strohosti, který ještě posilují četné symetrické kompozice). Barevné ladění scén nám dopředu napovídá, v jakém duchu se následující minuty ponesou. Červená v úvodu značí nebezpečí, ale také rodící se milostné pouto mezi Peterem a June (její sytě červené rty jsou připomínkou dominující barvy této scény později ve filmu). Žlutá po prvním probuzení na zemi může značit hrdinovu nejistotu, kde se octnul, ale také nově nabitou životní energii (barva slunce). Následná romantická scéna je vsazena mezi zelené rostliny s výraznými růžovými a červenými květy – milence se ocitají v pohádce, možná dokonce v ráji. Scény s přirozenými barvami bez jednoho dominujícího tónu jsou vyplněné snahou vědecky vysvětlit, co se Peterovi stalo. Obdobně funguje sterilně bílá barva nemocnice. Posléze, ve scéně z doktorova domu, se význam zelené (zastupované stolem na stolní tenis, rostlinami nad ním nebo Philidorovými šaty) mění. Je barvou něčeho nepřirozeného (jedovatého), co ohrožuje Peterův život. Kromě toho, že si Powell s Pressburgerem (a kameramanem Jackem Cardiffem) hlídají, aby jim záběry nerušily nežádoucí barvy, také si vtipně hrají s přechody mezi barevným a černobílým obrazem, které slouží jako sebereferenční vizuální metafora jiných přechodů (mezi životem a smrtí, americkou a britskou kulturou, racionálním a paranormálním). Na každý pád jde o snímek mnoha barev. Ve více významech, než byste od šedesátileté fantasy zřejmě čekali. 85% ()
║Rozpočet £320,000║ ()
Jeden z 500 největších filmů všech dob časopisu Empire. ()
Takové filmy se už dneska netočí - filmy s tak výrazným konceptem a svérázným námětem. Doba se jaksi uklidnila a ustálila, filmaři si míň "dovolují" a takovéhle hříčky chybí. Tím neříkám, že Otázka života a smrti je automaticky vynikající - na to mi to místy přišlo moc strojené a teatrálně provedené (i na rok 46). Ale rozhodně oceňuju tak výrazný film, který tak nezvykle pracuje se svým potenciálem válečného filmu, fantasy i morality. 3 a 1/2 ()
Pozoruhodná, filmově i scénáristicky skvěle podaná syntéza evropanství křesťanského i vědeckého. Film nadčasový i klasický. Vyrážející dech. Nadlouho. ()
Očakával som dobrodružný boj o život s kúskom romantiky, no dostal som takmer čistú romantiku. Kvalita filmu však neutrpela. Páčilo sa mi to, v niektorých momentoch je film doslova magický, najskôr to bude scénami i atmosférou medzi nebom a zemou. Je neuveriteľné aký vyspelý a dokonalý film vznikol už v 46 roku. Navyše farebný..., možno však dodatočne kolorovaný to neviem, ale na výsledku to nič nemení. Rovnako ma však prekvapila kvalita obrazu, na svoj vek neuveriteľná, je možné, že čt odvysielala zreštaurovanú verziu inak si to neviem vysvetliť. Film neprávom zapadol prachom, málokto dnes nájde odvahu sledovať tak starý film, čo je škoda. Dnes sa často robia remaky filmov, ktoré za to nestoja, alebo filmov, ktoré to nepotrebujú. Tento by si to určite zaslúžil. 80%. ()
Vizuálne ÚŽASNÉ s výbornými hercami a odohrávajúce sa v skvelo vymyslenom svete. Ale s výnimkou parádneho úvodu ma to aj napriek chytľavému námetu a sympatickým postavám nedokázalo príbehovo úplne zaháčkovať. Každopádne veľmi dobrý film. 8/10 ()
Milý film, hlavne sa mi páčilo striedanie čiernobieleho(nebo)/farebného(zem) obrazu a francúzsky posol. ()
Squadron Leader RAF pilot Peter D. Carter se vrací se svým Lancasterem hustou mlhou z náletu nad Německo. Mašina to zle schytala od flaku, hydraulika zničena, podvozek nefunkční, dvojka motor v plamenech, a tak nařizuje osádce opustit stroj. Sám však zůstává, protože ošetřuje svého těžce zraněného přítele, který však rychle umírá. Poté nastaví autopilota směr kanál a chce také vyskočit, avšak zjistí, že šrapnely potrhaly padák nejen jeho, ale i ten přítelův. Smiřuje se tedy se svojí nevyhnutelnou smrtí a přemýšlí, zda je lepší skočit jedním z nouzových výlezů, nebo uhořet po nárazu neovladatelného bombardéru do země... Než se tak stane, spojí se ještě s pozemní rádiovou stanicí v Anglii a odvysílá rozsah poškození i krátký vzkaz své matce a sestrám. Službu konající Američanka WAAF s níž letec naváže spojení jménem June si uvědomuje, že tento mladý muž, s milým hlasem už za několik chvil nebude... Rozhovor mezi oběma je vřelý avšak krátký. Zničený stroj přestane držet výšku a začíná klesat. Peter se tedy rozloučí s plačící operátorkou, otevře nouzový kŕyt v podlaze Lancasteru a vyskočí do mlhy. Mezitím v Nebi v sekci pro zemřelé letce, čeká mrtvý přítel (kterého Peter ošetřoval), na svého velitele, který měl za ním po výskoku bez padáku přijít po své smrti 30 minut poté... Jenže Peter nikde. Chyby v Nebi nejsou přípustné a tak tam dolů do světa živých sešlou posla, který má Petera najít, přemluvit a odvést nahoru, mezi ty co už zemřeli.... ------- Přiznávám, že jsem byl z tohoto filmu paf. Jedná se o silně nadčasovou záležitost, byť je film točen v kulisách konce druhé světové války. Spíše než válečný je mysteriózní a spíše než mysteriózní je to vlastně drama. Něco jako současný seriál Svět pod hlavou, avšak odehrávající se v roce 1945. Musím smeknout nad tím jak se tehdejší tvůrci s filmem poprali i se samotným zpracováním. To střídání barev je tak jednoduché a přitom tak geniální! Tento film se právem řadí mezi filmy oslavující sílu ducha a lidský život. Škoda, že se o něm dnes už prakticky neví.... Já osobně dávám za 5 slz, 5 důkazů pro soud... * * * * * ()
S vizuálom sa Powell s Presburgerom tentokrát obzvlášť pohrali. Síce je to obvykle ich zvykom, ale teraz museli proste vymyslieť nebo a výsledok je úchvatný. Ani nie tým, že to vyzerá úžasne, ale že sú v tom nápady. Ešte lepšie sú mŕtvolky v reálnom svete, podobnú situáciu sme videli ešte 20 rokov predtým v Paríž spí. Príbeh je chytľavý, má spád a ani nevadí jeho naivita. Vo vesmíre možno vládne právo, ale na zemi láska. Som rád, že mi to nejaký film znova pripomenul. ()
Takhle by asi vypadal Nezvratný osud ve 40. letech. Smutné je to, že Nezvratný osud, jakkoli stupidní, je tak 100x zábavnější. Otázka života a smrti možná dokonale využívá filmových postupů a technicoloru, ale příběh je tak nudný a patetický, že za chvíli ty přechody z černobíla do barevna přestanete vnímat. Nejsměšnější na celém filmu je soudní proces, kde se rozhoduje o životě hlavní postavy. Žalobce je tak neschopný, že musí být všem po minutě jasné, jak to asi skončí. Hlavně mi ale bylo úplně jedno, jak to s hlavní postavou dopadne a to je asi to nejhorší, co může film potkat. ()
Film, ktorý je mojim rovesníkom ma sklamal. Obsahoval slušné množstvo nápadov a mnohé z nich vznikli aj počas nakrúcania. Napriek tomu celkový dojem pokazila neujasnenosť toho, čo malo byť poskytnuté divákovi. Príliš mnoho zajacov, ako sa hovorieva. Chvíľami film skĺzaval do gýču. Mizerný dabing, za ktorý originál nemohol, iba dokreslil nie najlepší dojem. Ten zachraňoval spoľahlivý David Niven. Všimol som si minimálneho záujmu o film, ktorý je tu s nami 75 rokov. Po záverečných titulkoch sa tomu ani nečudujem. ()
Romantické fantasy bylo první spoluprací zavedené scenáristické, režisérské a producentské dvojice s americkým kameramanem Jackem Cardiffem, a už tady se jim angažování odborníka na Technicolor vyplatilo. Je to úchvatná pohádka pro dospělé, ve které je stejně důležitá naše barevná realita jako černobílý život po životě. ()
Moderní pohádka o válečném pilotovi, síle pouta lásky a dvou světech Nebe a Země mě bavila svým fantaskním romantickým dějem natolik, až jsem se nestačil po skončení divit, jak může 100 minut filmu naprosto rychle uběhnout. Tahle chytlavá záležitost sice zde není zařazena mezi komedie, ale přesto jsem se u ní v doprovodu typického nádechu filmu pro pamětníky a neustálého kouzelného nadhledu po většinu doby usmíval a zároveň jí v dialozích či postavách určitě neschází kouzek vtipu. Velmi sympaticky zahrané především Davidem Nivenem, velmi zdatně nasnímané, včetně akční scény s motorovými vozidly, vizuálně podmanivé, tvůrčí prací s na svou dobu originálním fikčním světem hravé a milé, s příjemnými pocity jedním dechem odkoukané... Závěr lze více méně od začátku předvídat a může působit dojmem nejlacinějšího dobového klišé, na druhé straně podobné prvky a konce k starším filmům tohoto druhu prostě tak nějak patří. [85%] ()
Nebe může počkat. Filmová nebesa a jeho úředníci se v historii kinematografie zmýlili už několikrát. Poprvé to bylo v 1943 v Lubitschově Heaven Can Wait, podruhé tady o několik let později v režii Emerica Pressburgera a Michaela Powella, a nejvtipněji a stejnojmenně s prvním znovu v 1978 v režii Warrena Beattyho. Nás na festivalu Visions of light tentokrát zaujal druhý případ, velmi silně spjatý s právě skončenou válkou. Netradiční kombinace technicoloru a černobílých pasáží, zcela vážně myšlených motivů a prvků nadpřirozena spolu obdivuhodně ladí, a ani závěrečné soudní rozuzlení, jakkoliv dlouhé a z pohledu celého snímku nudné, je plně akceptovatelné. Visions of light 2011, 9. listopadu ()
45th KVIFF 2010 - TRIBUTE TO MICHAEL POWELL & EMERIC PRESSBURGER - Pocta Michaelu Powellovi a Emericu Pressburgerovi (A Matter of Life and Death / A MATTER OF LIFE AND DEATH / Otázka života a smrti) ()
Na svou dobu překvapivě svěží téma, které mě ale nedokázalo udržet celou dobu. Takové Město Andělů ze 40. let. ()
Vizionársky, nadčasový, týmito dvomi slovami by som charakterizoval film dvojice Michael Powell & Emeric Pressburger, ktorí boli zohratí, ako nikto pred nimi. Excelentný farebný, a la Technicolor + čiernobiely, dva štýly, ktoré spája snímok dohromady. Fenomenálny David Niven a krásna Kim Hunter, ešte pokiaľ sa z nej nestala Zira v Planéte Opíc, prosím, berte to s nadhľadom, samozrejme, nič proti nej nemám, je to kočka. Vynikajúca bola v spoločnosti Branda, Kazaňa a Leigh v : A Streetcar Named Desire, za ktorý zinkasovala cenu Akadémie, Oscar za najlepší ženský herecký výkon vo vedľajšej úlohe. Brilantne kryštalický a nápaditý scenár. Perfektná kamera Jacka Cardiffa, scéna s motorkou, čiže herec Roger Livesey, alias Doctor Reeves, mi nejakým spôsobom pripomenul KLENOT - LAWRENCE OF ARABIA, keď si to v úvode Peter O'Toole rozdal s vetrom o preteky. Načo ďalšie zbytočné slová. To treba vidieť ! ()
Fantastická romantická dráma o otázkach života a smrti a tej nadpozemskej lásky, ktorá je najsilnejšia zo všetkých. Idealizovaný príbeh je pochopiteľný, práve skončila vojna a tento film dokázal rozplakať i potešiť a hlavne dať divákom silu, že láska dokáže poraziť aj smrť. Zaujímavosťou je prelínanie farebných a čiernobielych scén na lepšie zvýraznenie prostredia, v ktorom sa odohrávajú scény. ()
Ztracená, snad už zapomenutá perla. Mladý hrdina, letec, zázrakem (vlastně spíš nedopatřením) unikl smrti. Při pádu se nebeskému průvodci ztratil v mlze. Po probuzení na pláži se zamiluje do dívky.Hned na to ho navštíví posel, a chce si ho odvést. Jenže to se mladému pilotu nelíbí a rozhodne se odvolat u nebeského soudu. Během filmu pak sledujeme jednotlivé návštěvy nebeského posla (plné sofistikovaného humoru), ale i snažení hrdinových přátel zbavit ho těchto halucinací. Film nakonec vrcholí operací/soudem. Do detailu promyšlený scénář. Vtipný, dramatický, často překvapující. Dojemný, v neposlední řadě.Tento film byl natočen na technicolor. Toho Mike Powell využil coby způsobu odlišení scén pozemských a nebeských. Různě si tedy pohrává s barevností, a výsledek působí neotřele i dnes. Je to perfektně fungující klasika - boží mlýny melou pomalu, ale jistě – chtělo by se říct. Svým obsahem vás však přesvědčí o opaku:-) ()