Reklama

Reklama

Obsahy(1)

1. část: Kdo by neznal Hannibala Lectera? Tato filmová postava mistrně ztvárněná do té doby nepříliš známým britským hercem Anthony Hopkinsem změnila život nejen jemu, ale i fanouškům thrillerů. Podobně se do dějin kinematografie zapsaly titulní hrdinky filmu Thelma a Louise. Steven Spielberg se vrátil k traumatům druhé světové války snímky Schindlerův seznam a Zachraňte vojína Ryana. Populární jsou romantické komedie Nory Ephronové či Amy Heckerlingové, z hereček si diváci zamilovali především Meg Ryanovou, Sandru Bullockovou a Julii Robertsovou. Obrovskou hvězdou se stal další charismatický Afroameričan Will Smith. Z festivalových pláten do multiplexů se nečekaně dostali režiséři jako Paul Thomas Anderson se snímkem Hříšné noci, Wes Anderson s titulem Jak jsem balil učitelku či Richard Linklater se středoškolskou komedií Omámení a zmatení.
2. část: Velkofilmy jako Terminátor 2, Jurský park, Matrix a Titanic dokazují, jak obrovské pokroky udělaly digitální technologie právě během devadesátých let. Obecně oblíbené ale samozřejmě zůstaly komedie, úspěšné byly například snímky Na Hromnice o den více a Něco na té Mary je. Zazářily nové hvězdy jako Jim Carrey či Adam Sandler. Světové proslulosti dosáhl svým filmem Pulp Fiction Quentin Tarantino. Kritikům se velmi líbily snímky Magnolia, Klub rváčů či Kluci nepláčou. Velký úspěch zaznamenala svérázná komedie V kůži Johna Malkoviche. Rok 1999 se stal jedním z nejlepších let v historii amerických filmů. (Česká televize)

(více)

Recenze (1)

castor 

všechny recenze uživatele (k tomuto TV seriálu)

Pro filmového fanouška určitě fajn záležitost, ovšem skvělé ukázky z vynikajících filmů a tváře velkých herců a tvůrců občas přebíjí takové nicneříkající klábosení a úsměvná snaha o navození dojmu, že se bavíme snad o očkovací vakcíně na všechny viry světa. Každopádně 90. léta. Šlo o éru vzestupu antihrdinů. Prostě žádní svatoušci, kterým jsme tak nějak začali držet palce. Dostalo se nám navíc nového pohledu na příběhy, u kterých jsme si mysleli, že je už dobře známe (Apollo 13, JFK a další kousky od Stonea), i příběhy z 2. světové války, které naopak už nikdy nechceme zažít – snad jen právě na stříbrném plátně. Mnozí režiséři se postupně vzpírají studiovému systému, dělají svou práci jinak, víc autorsky. A samozřejmě se svým tažením začínají (noví) nezávislí režiséři (Sofia Coppola, Paul Thomas Anderson, Richard Linklater či Quentin Tarantino). Nechybí komediální taškařice, které se nebojí jít dál než jejich předchůdci, velký návrat zažívaly i romantické komedie, které měly jednu suverénní královnu (Julii Roberts). Jsou tady také akční (i jiné) bijáky plné revolučních počítačových efektů, které jsou i o mnoho let později nesmírně silné. A pak přišel rok 1999, kdy řada tvůrců pracovala na svých mimořádných dílech a jako by se chtěla koncem století  pořádně předvést. ()

Reklama

Reklama